02. Státovky I. emise
1Kč I, 15.4.1919
24.9.1919-31.12.1924
autor neznámý, tiskárna Haase, Praha a Strache, Varnsdorf
vzácně se vyskytují chybotisky s datem 5.4.1919
jsou známy odchylky v barevných odstínech na líci od tmavomodré přes modrou a modrozelenou až k zelené; bylo objednáno celkem 100 milionů kusů, ale skutečě vytištěno 272.293.100 kusů
5Kč I, 15.4.1919
24.5.1919-31.12.1922
autor neznámý, tiskárna Haase, Praha a Gebrüder Stiepel, Liberec - štočky od Rakousko-Uherské banky, Vídeň
na lícní stranu bylo použito námětu nevydané 5K bankovky Rakousko-Uherské banky s datem 1.10.1918; původně objednáno 60 milionů, ale ve skutečnosti vytištěno 110.646.400 kusů
10Kč I/1, 15.4.1919
26.2.1920-31.5.1944 (na Slovensku do 23.10.1939), obnovená platnost 25.8.1945-31.10.1945
20Kč I, 15.4.1919
31.1.1920-30.6.1928
50Kč I, 15.4.1919
8.11.1919-31.12.1924
100Kč I, 15.4.1919
7.7.1919-31.1.1921
autorem Alfons Mucha; patří mezi nejvíce padělané československé státovky
500Kč I, 15.4.1919
20.10.1919-31.8.1922
autorem Alfons Mucha;pozor na padělky! existuje velké množství padělků tzv. 'Meszáros', z padelatelské dílny ve Wetzelsdorfu u razu vyrobených maďarskými iredentisty vedenými prof. Gyulou Meszárosem, v době platnosti zadrženo na 60.000 kusů, proto také byla stažena z oběhu
1.000Kč I, 15.4.1919
12.12.1919-30.6.1937
námětem 'Ženy s glóbem' byla kresba Alonza Earle Foringera původně pro připravovanou 50F bankovku Banque de France, na rubu použit obraz 'The Reapers' od George Fredericka Cumming Smirlie je použita i na jiných bankovkách z produkce téže tiskárny (ABNCo - New York); na glóbu je dodatečně improvizovaně doryta mapa Československa
5.000Kč I, 15.4.1919
7.8.1919-15.4.1921
pro lícní stranu použito obrazu bankovky Rakousko-Uherské banky 1000K s datem 2.1.1902 (viz kolkované výše); jsou známy poměrně dokonalé padělky, v letech 1920-1939 jich bylo zadrženo celkem 409 ve dvou typech z dvou padělatelských dílen (Wien, Czestochowa); je nejvzácnějším československým platidlem - v současnosti známo 26 pravých kusů; v medailonu portrét pí Leflerové, manželky jednoho z autorů, někdy mylně považovaný za portrét zavražděné císařovny Alžběty