Jak to všechno bylo...
Dětské
centrum v Hranicích vzniklo z iniciativy občanské organizace Sdružení
pro pomoc postiženým dětem v Hranicích.
Sdružení
pro pomoc postiženým dětem v Hranicích
Sdružení
pro pomoc postiženým dětem v Hranicích je dobrovolnou , nezávislou,
demokratickou organizací. Jejím cílem je pomáhat postiženým dětem (s mentálním
a zdravotním postižením, kombinovanými vadami) a jejich rodinám, podporovat
všechny iniciativy zabezpečující trvalé podmínky života, prosazování
rovnoprávného postavení postižených občanů a provádět osvětovou činnost.
Vznik
Sdružení pro pomoc postiženým dětem
v Hranicích
Sdružení pro pomoc postiženým dětem se sídlem v Hranicích vzniklo
v červnu 1993. Aktivita vyšla z přirozeného zájmu rodičů
postižených dětí vytvořit zařízení, které by umožňovalo dětem
základní výchovu a vzdělání. Proč Sdružení pro pomoc postiženým dětem
v Hranicích vzniklo a co vzniku předcházelo ?
Úplně první impuls vydal v únoru 1993 ing. Z., otec tehdy téměř
dvouletého, těžce mentálně i tělesně postiženého dítěte, který si v
této době již připouštěl (po nesčetných vyšetřeních svého syna, zásazích
lékařů, rehabilitačních a léčebných zákrocích) fakt, že zdravotní
stav dítěte se nezlepší. Také cítil, že jeho manželka začíná být každodenní
náročnou péčí o
dítě vyčerpána nejen psychicky, ale i fyzicky. Tušil, že budou muset přijmout
určitý kompromis a najít pomoc v péči o dítě. Spolu s ošetřující lékařkou
začali hledat zařízení, kam by syna mohli umístit, alespoň na část týdne,
tak, aby si matka dítěte mohla odpočinout a věnovat se zdravé dceři, na
kterou ji zbývalo méně času.
Manželé Z. se zajímali o možnosti umístění dítěte v zařízení
prostřednictvím odboru sociálních věcí v Hranicích. Zjistili, že v
okrese Přerov v té době neexistovala žádná instituce, jejíž služeb by
mohli využít. O vzdálenějších místech (městech) zatím neuvažovali. Chtěli,
aby zařízení nebylo příliš daleko, víkendy si přáli trávit se synem
společně doma, proto měli zájem pouze o týdenní pobyt dítěte. Dojíždění
pro dítě do vzdálených míst by vyžadovalo více času a bylo by i finančně
náročnější. O nabízené možnosti referátu sociálních věcí Okresního
úřadu v Přerově podat si žádost o zařazení dítěte do Ústavu sociální
péče ve Skaličce (okres Přerov), zatím neuvažovali. Ne kvůli obavám, že
nebude udělena výjimka přijmout chlapce do dívčího zařízení (nutné vyjádření
a souhlas ministerstva zdravotnictví), ale přece měli jinou představu o
poskytované péči. Navíc na Okresním úřadě v Přerově bylo evidováno 20
žádostí o umístění dítěte do ústavu sociální péče a dle prognóz
sociální pracovnice vyřízení většiny žádostí je otázkou několika
let.
Skutečnost o šanci zařazení dítěte, byť do ústavu sociální péče,
potvrdila ing. Z., že s tímto problémem se potýká většina rodin pečujících
o postižené dítě, že přítomnost specializovaného zařízení v Hranicích
postrádá více rodičů. Proto také svou představu konzultoval s vedoucí
odboru sociálních věcí Městského úřadu v Hranicích,některými speciálními
pedagogy, lékaři a členy městského zastupitelstva.
Začátkem dubna 1993 se kolem ing. Z.vytvořila skupina lidí, kteří s
návrhem vybudování Dětského centra, kde by našly útočiště postižené
děti, sympatizovali a rozhodli se podniknout nezbytné kroky k jeho realizaci.
Ing. Z. kontaktoval prostřednictvím vedoucí sociálních věcí Městského
úřadu v Hranicích rodiče postižených dětí žijících v Hranicích a
okolních vesnicích. Na prvním setkání byli rodiče seznámeni se záměrem-
vybudování Dětského centra. Ing. Z. podrobně vysvětlil reálné možnosti
vzniku a existence zařízení. Rodiče po vzájemných konzultacích vyjádřili
souhlasem podporu tomuto projektu. Dlouho se vedly diskuse a hledaly cesty, za
jakých podmínek a okolností má takové zařízení
vzniknout, jakým způsobem bude zajištěn jeho provoz.
Rodiče spolu s některými zájemci absolvovali na vlastní náklady návštěvy
v již existujících zařízeních na Olomoucku-Dětské centrum v Uničově, dětské
centrum Credo v Olomouci, Farma v Topolanech. Cílem návštěv bylo zjistit zkušenosti
zdejšího zřizovatele o provozu zařízení (personálním, ekonomickém aj.
zajištění) , o poskytovaných službách a formách péče.
Zájem rodičů byl v této době (květen 1994) stimulován právě vyhlášeným
konkursem městského zastupitelstva v Hranicích na využití objektů jeslí
na sídlišti Struhlovsko, které 30.6.1994 ukončily provoz. Konkurz zaručoval
vítěznému projektu bezplatný pronájem budovy a zahrady (blíže popisuji v
kapitole Vznik Dětského centra).Na základě zkušenosti z již existujících
zařízení, po konzultacích s vedoucí odboru sociálních věcí Městského
úřadu v Hranicích, po doporučeních odborníků
Pedagogické fakulty v Olomouci (katedra speciální pedagogiky), po konzultacích
s pracovníky Ministerstva školství se rodiče postižených dětí rozhodli
na dalším setkání, že nejoptimálnější cesta k realizaci jejich záměru
- zřídit v Hranicích dětské centrum - bude prostřednictvím občanského
sdružení, jež sami založí. Nejsilnějším motivem tohoto kroku byla snaha
pomoci vlastním dětem a pocit nutnosti nést odpovědnost za toto rozhodnutí.
Za tímto účelem byl ustaven z řad rodičů přípravný výbor. Vedením
přípravného výboru byl pověřen na setkání rodičů ing. Z. Zájemci o členství
ve vznikajícím občanském sdružení měli možnost vyjádřit se k poslání
vznikající organizace, dalším otázkám týkajících se její činnosti a k
předložené pracovní verzi stanov.
Konečná podoba stanov, kterou vypracoval přípravný výbor, byla zaslána
Ministerstvu vnitra České republiky a zaregistrována dne 17.6.1993.
Na ustavující schůzi bylo přijato celkem 16 členů. Členy sdružení
se stali převážně rodiče postižených dětí žijících v Hranicích a blízkém
okolí.
Poslání
a činnost sdružení pro pomoc postiženým dětem
v Hranicích
Poslání a činnost Sdružení, jeho postavení a organizační
strukturu uvádí Stanovy Sdružení pro
pomoc postiženým dětem v Hranicích.
Stanovy uvádějí v úvodní kapitole, že Sdružení ve své činnosti
navazuje na Deklaraci práv mentálně postižených,vyhlášenou Valným shromážděním
OSN a na Deklaraci práv invalidů OSN. Taktéž vychází z poznatků Světové
zdravotnické organizace a dalších mezinárodních aktů , ze stavu péče o
mentálně postižené občany v ČR s cílem dosáhnout plného uplatnění
principů Sociální spravedlnosti a humanismu zakotveného v Listině základních
lidských práv a svobod, schválené Federálním shromážděním ČSSR dne
9.ledna 1991.
Oficiální název organizace je Sdružení pro pomoc postiženým dětem.
Sídlem sdružení jsou Hranice, působnost na území regionu Hranice. Ve všech
organizačních článcích je Sdružení právnickou osobou, jedná svým jménem
a nese majetkovou odpovědnost za své závazky.
Mezi hlavní cíle Sdružení patří - pomáhat postiženým dětem,
které ve svém životě potřebují vedení, pomoc a podporu svých rodin a
společnosti. Cílem je vyhledávat, získávat a podporovat iniciativy zabezpečující
trvalé zlepšování podmínek života postižených dětí v rodinách a provádět
péče o osoby s postižením doma i v zahraničí.
Stěžejním posláním organizace je vybudování Dětského centra v
Hranicích pro postižené děti. Tím chce Sdružení umožnit rodičům, přátelům
a odborníkům, aby mohli přispívat k zajištění a prohloubení péče o
postižené. Sdružení má zájem, aby v tomto zařízení byla poskytována postiženým
dětem péče, v které se budou spojovat zkušenosti odborníků s
prožitky a poznatky rodičů postižených dětí. Sdružení chce napomáhat při
řešení základních životních otázek postižených dětí, především v
oblasti výchovy a vzdělání, pro jejich přiměřené společenské a pracovní
uplatnění.
Sedmý článek Stanov se týká zřízení Dětského centra, upravuje
vztahy mezi Dětským centrem a Sdružením. O zřízení, názvu, sídlu,
obsahu činnosti, jmenování a odvolání ředitele (vedoucího) rozhoduje výkonný
orgán - Rada Sdružení. Ta také nese zodpovědnost za plnění cílů. Ředitel
Dětského centra zodpovídá za výsledky hospodaření a dodržování obecně
závazných předpisů při provozu (tzv.přenesená působnost). Sdružení získává
pro svou činnost hmotné prostředky z členských příspěvků a darů, z příspěvků
rodičů na provoz zařízení, z dotací státu, města, obcí a dalších
organizací , z výnosů vlastních akcí. Takto získané prostředky má Sdružení
uloženy na zvláštním účtu v peněžním ústavu. Při nakládání s
majetkem se řídí závaznými právními předpisy a interními směrnicemi.
Za správu svěřeného majetku a hospodaření s finančními prostředky odpovídá
Rada podle schváleného rozpočtu (evidence majetku, finančních prostředků
a účelného využívání). Rada má povinnost hospodařit s dotacemi a dalšími
finančními prostředky podle pravidel, která stanoví organizace, jež prostředky
poskytla.
Vznik
Dětského centra
Významným momentem pro uskutečnění záměru Sdružení pro pomoc
postiženým dětem bylo, že Městský úřad v Hranicích vyhlásil v dubnu
1993 konkurz na využití objektu bývalých jeslí na sídlišti Struhlovsko.
Pravidla konkurzu zaručovala vítěznému projektu zaměřenému na činnosti v
oblasti školství, zdravotnictví a sociální- bezplatný pronájem budovy a
zahrady. Sdružení pro pomoc postiženým dětem v Hranicích, v zastoupení ing.
Z., předložilo městskému zastupitelstvu v Hranicích 17.5.1993 žádost
o přidělení objektu bývalých jeslí Struhlovsko do bezplatného pronájmu
Sdružení pro pomoc postiženým dětem v Hranicích za účelem zřízení Dětského
centra.
Důvodová zpráva projektu se odvolávala především na tyto skutečnosti:
·
*
Předimenzované
ústavy sociální péče (okresní úřad eviduje 20 nevyřízených žádostí
o umístění), ÚSP ve Skaličce, Dřevohosticích (okres Přerov) jsou předimenzovány.
·
*
Kromě
těchto žadatelů existují další postižené děti, které rodiče nechtějí
„odložit“ do ústavu sociální péče s celoročním pobytem nebo nejsou
spokojeni s jeho úrovní služeb.
·
*
Protože
matky postižených dětí nemohou být zaměstnané, pobírají
dávky sociálního zabezpečení (sociální podporu, příspěvky),
jejich společenské postavení je značně ztížené.
·
*
Neustálá
osobní péče matky o postižené dítě je velmi namáhavá a nemůže nahradit
odbornou péči včetně rehabilitačních cvičení, které jsou pro postižené
dítě nezbytné.
·
V
závislosti na těchto okolnostech byl iniciován vznik Sdružení pro pomoc
postiženým dětem v Hranicích ing. Z., mimo jiné za účelem zřízení Dětského
centra.
·
Projekt
zobecňuje zkušenosti z jiných zařízení tohoto typu v okolních okresech,
konzultace na ministerstvu školství, referátech sociálních věcí Okresního
úřadu v Přerově a Olomouci, diskuse o záměru s odborníky- psychologem,
sociologem, speciálními pedagogy, lékaři.
·
Dále
projekt informuje o neformálních setkáních rodičů postižených dětí v Hranicích (prostřednictvím
odboru sociálních věcí Městského úřadu v Hranicích), z nichž vzešel
vznik Sdružení v Hranicích, a předkládaný záměr vycházející z požadavků
rodičů.
·
Sdružení
pro pomoc postiženým dětem konstatuje, že současný stav budovy jeslí na
Struhlovsku není v žádoucí podobě, vyžaduje úpravy pro pohyb postižených
dětí, také že na tento projekt by měl v budoucnu navazovat další, který
by např.formou chráněných dílen zajistil důstojnou existenci postižených
po 18.věku života.
·
Předkládaný
projekt v květnu 1993 uvažoval o umístění 30 dětí s mentální retardací
a kombinovanými vadami (dle zájmu rodičů- členů Sdružení pro pomoc postiženým
dětem a evidence MěÚ v Hranicích): 5 dětí ležících s celotýdenním
pobytem, 10 dětí předškolního věku s pobytem denním, 15 dětí školního
věku (pomocná škola) s pobytem denním. Představa o personálním zabezpečení
byla následující: ředitel, 2 speciální pedagogové VŠ, 3 pedagogové SŠ,
2 speciální zdravotníci SŠ, 2 rehabilitační sestry, 1pomocný zdravotník,
1 ekonomický provozní, 1 kuchařka, 1 uklízečka. Se zajištěním lékařské
péče se počítalo externě. Byla zde zachycena i představa o poskytovaných
službách rehabilitačních (ambulantně) - ve spolupráci s nemocnicí a
zdravotními pojišťovnami. Projekt počítal i se svozem dětí z okolních
vesnic.
·
Žádost
také obsahovala předběžnou kalkulaci nákladů a příjmů, jež zajišťují
provoz, vycházející ze zkušeností již existujících zařízení , z představ
o provozu objektu, předpokládaných úprav budovy.
Městské zastupitelstvo v Hranicích přidělilo objekt bývalých jeslí
na sídlišti Struhlovsko, které k červnu 1993 ukončily svou činnost Sdružení
pro pomoc postiženým dětem v Hranicích, za účelem zřízení Dětského
centra. Zároveň členové zastupitelstva schválili dlouhodobý bezplatný
pronájem budovy a zahrady, a dotace v rozsahu 300.000 tisíc korun ročně.
Členové Sdružení pro pomoc postiženým dětem byli povzbuzeni prvním
úspěchem, neboť si uvědomovali, že bez vstřícného přístupu MěÚ v
Hranicích by záměr nebylo možné uskutečnit.
Před Sdružením stály další úkoly. Především dovést záměr
projektu do reálné skutečnosti (kapacita, personální zajištění, finanční
stránka provozu), zajistit přestavbu objektu.
Budova bývalých jeslí doznala podstatných změn- bezbariérové přístupy,
změny velikosti dveří, bezbariérové sociální zařízení, únikový východ
z prvního patra, vybudování tříd a tělocvičny v budově Dětského
centra, apod. Na rekonstrukci se podílela řada hranických firem z velké části
zdarma nebo za režijní náklady. Některé hranické podniky poskytly zdarma
stavební materiál. Velkou část úprav odvedli rodiče (členové Sdružení),
především v červenci a srpnu 1994, při konečných úpravách spolu s některými
budoucími zaměstnanci a členy jejich rodin. Nutné výdaje na opravu budovy
byly financovány ze zdrojů Sdružení získaných od Městského úřadu v
Hranicích, Okresního úřadu v Přerově.
Ministerstvo školství zařadilo Dětské centrum dne 26.8.1994 do sítě
soukromých školských zařízení.
Autorem tohoto článku je
Mgr. Helena Hetmanová.
zpět na úvodní stranu
|