Text poemy Zpěv nad městem se od ostatních sbírek a textů F.A. Šípka odlišuje, neboť je konkrétně místně usazen, v podstatě se jedná o večerní rozjímání při pohledu na město Krnov, které je mezi kopce vklíněno tak, že každý pohled z kopce otevře panorama celého města. Šípkův text také jen potvrzuje, že pohled seshora na Krnov právoplatně patří pod pojem Génius Locí, nad kterým se za noci plné hvězd skutečně až srdce svírá . . . krásou.

Krom vlastních pocitů a nálad je text naplněn básnickým popisem města, stojícím na konkrétních vjemech a asociacemi vybičován k metafoře popisuje Šípek pohled z jednoho z krnovských kopců - ze Cvilína. Tedy pohled z typické dominanty Krnova, kopce, na kterém se tyčí s urbanistickým cítěním postavený barokní kostel a kamenná gotická rozhledna.

Konkrétním místům se dostává básnického popisu, soutok, ze kterého město vyrůstá, vidí jako kleště, ze kterých se město vzepjalo, táhnoucí se město mezi kopci popisuje jako jazyky. A skutečně, při pohledu ze Cvilína se tato metafora vizuálně nabízí. Krajině se však Šípek nevěnuje příliš dlouho, po vylíčení nejdůležitějších krajinných dominant se soustředí na popis budov, továrních komínů, cihel. Zde už se začíná kvalitní básnické líčení krajiny měnit v oslavu práce, továren a průmyslu. Nevynechá ani jednu krnovskou továrnu, každé z nich přisuzuje určitou funkci a roli, kterou krom svého hlavního poslání má. Například továrna na stroje pro žehlení kůží (Strojosvit) krom toho, že se díky ní odívají lidé do kůží, má ještě poslání, aby byl vyžehlen mír a přadlenky z textilek chtějí ovinout celý svět.

Přesto v textu poemy Zpěv nad městem nalezneme několik velice atraktivních obrazů, tyto obrazy však mají smysl především pro člověka, který je schopen si je transformovat do svých zkušeností, tedy pro člověka, který má ke Krnovu takový vztah, aby si na základě Šípkova popisu vyvolal představu konkrétního místa. Neznáme-li konkrétní místa, na které Šípek odkazuje, text se promění jen v hledání analogií s městy ostatními, která se vryla do paměti. Krnovan však nachází přesné body, ví, odkud se Šípek díval a co tedy musel vidět, co jej nutně muselo zaujmout. Krnovan ví, že babylonem jazyků myslí Šípek česko-německo-polsko-řecké složení obyvatelstva, ví, jak vypadá krnovský erb a proč ono halali. Pro Krnovana je tento text velmi průhledný a srozumitelný, navíc je pro patrioty natolik emotivní a působivý, že i s odstupem doby se do něj rád znovu vciťuje a je schopen Šípkovi odpustit jak poplatnost době, tak i občasné básnické zakulhání.