Za poslední desetiletí udělalo lidstvo obrovský krok k propojení světa, byly zdokonaleny komunikační prostředky natolik, aby co nejlevněji a nejrychleji mohl komunikovat celý svět. Rozmohl se internet, coby podstatné médium a s jeho rozmachem začala gradovat i touha lidí po informacích. S ohledem na fakt, že internet je nejdemokratičtějším mediem, zasedají k němu lidé stále častěji, neboť nechtějí přijímat informace zprostředkované a "uhlazené", probrané a vytříděné. Sami si chtějí třídit, sami se chtějí orientovat. Internet jim to bezezbytku umožňuje.

V kontextu literárním je třeba podotknout, že díky e-mailu došlo až k renesanci korespondence, která byla málem přehlušena telefony. Lidé tedy znovu formulují své myšlenky pomocí textu, znovu zasedají k vytváření dopisů a zpráv, stále si zvykají pracovat s textem. Byť "jen" s korespondencí, ale s textem. Nabízí se různé "Kavárny", "Chaty" a "Pokecy", kde je třeba myšlenky urychleně zformulovat a odeslat, samozřejmě pomýšlet na pravopis a stylistiku.

A pak se všem nabízí možnost prohlížet stránky literárních klubů, spolků, kaváren, pročítat stránky jednotlivých významných literárních osobností i debuty začínajících autorů, kterým také internet nabízí neomezené pole působnosti. Nemusejí tedy obcházet vydavatele s rukopisy, nemusejí obesílat redakce, jednoduše si vytvoří svou webovou stránku a jejich texty jsou zveřejněny. Debutující autoři se nemusejí obávat ostřejších kritik, odpadá riziko finančních nákladů.

Naše generace pracuje s internetem velmi intenzivně, generace mladší stejně tak, ne-li více, jsme uchváceni možností vstřebávat obrovské množství informací, vstřebávat ho rychle, levně, intenzivně. V kontextu literárním zasedá mladší generace k internetu, aby si vyhledala potřebné autory k maturitám, k referátům na středních školách. Jsou zvyklí hledat informace zde. Proto je důležité, aby se literatura na internet dostávala, aby byla kvalitně graficky zpracovávána, neboť kvalitní prezentace dokáže zaujmout, motivovat a inspirovat.

Druhým podstatným krokem, který lidstvo učinilo, je nástup na cestu miniaturizace, spoření místem a komprimování informací na co nejmenší prostor. Dnes se setkáváme zcela běžně s multimediálně zpracovanými díly, zejména zaznamenáváme rozvoj u encyklopedických knih. Vodítkem k české literatuře nám budiž zpracování České literatury po roce 1945 a dle mého názoru velice zdařilé CD Život a dílo Josefa Škvoreckého. Základní cesta k multimediálnímu zpracování autora a jeho díla byla tedy vytyčena. Biografie, kompletní dílo, fotografie, kvalitní grafické zpracování, audio sekvence, video sekvence - to vše náleží profesionálnímu a finančně náročnému zpracování, které však bezesporu přispěje ke zviditelnění literatury.

Formou internetových prezentací básníků, prozaiků, jejich textů, formou multimediálních edicí výrazných literárních zjevů a encyklopedií se naskýtá možnost, že stejně jako došlo pomocí e-mailu k renesanci korespondence, dojde pomocí medializace k renesanci poezie. A alespoň pro tu naskytnuvší se možnost je třeba tuto formu vyzkoušet.