Tady máte referáty co sem kde sebral, kdo chcete břidat další pošlete ho na email AdamRyvola@seznam.cz, rád ho sem přidám a hlavně ušetříte práci spoustu lidem!!! Pokud něco pošlete tak vám předem děkuji. ADE :D
A všechny si přečtěte a skontrolujte psali to jen primityvní lidi ::::::::::)))))))))
ZEMÁK:
AFRIKA
Školy v afrických městech jsou stejné jako kdekoliv jinde, ale žáci do nich docházejí někdy i několik kilometrů denně.
AMAZONSKÉ PRALESY
Zázračné pralesy
Více než 80 procent původních pralesů naší planety bylo už úplně zničeno. Pouhá jedna pětina doposud přežívá. Avšak polovina z toho, co nám ještě zbylo, je nyní ohrožena - díky těžbě dřeva, intenzivnímu zemědělství, důlnímu průmyslu, povodním a požárům.
Deštné pralesy jsou přitom zázračné, z větší části dosud neprobádané ekosystémy, v nichž podle odhadu odborníků žije téměř 90 procent veškerých živočišných a rostlinných druhů naší planety.
Velikost amazonské pánve si lze těžko představit. Vešla by se do ní celá Západní Evropa a většina Spojených Států.Amazonský deštný prales je největší původní prales, který na naší planetě ještě zůstal. Vyskytuje se zde téměř 1000 druhů ptáků a 30 druhů opic. V řece Amazonce žije více než 3000 druhů ryb. Jsou zde dva druhy říčních delfínů a také aligátoři, želvy a neobvykle gigantické vydry. V hlubinách amazonského pralesa se pravděpodobně skrývají úžasné rostliny jejichž účinné látky by člověku mohly pomoci při léčbě nemocí srdce, rakoviny nebo virových chorob typu AIDS.
Amazonie je také domovem pro více než dvacet miliónů lidí. Někteří z nich dosud neměli kontakt s rozvinutým světem a patrně si nejsou vědomi toho, že jejich přežití je nyní v ohrožení.
Odlesňování
Amazonské pralesy jsou dnes káceny neuvěřitelným tempem. Každou minutu je odlesněna plocha odpovídající rozloze šesti fotbalových hřišť. Díky satelitnímu výzkumu máme k dispozici poměrně velmi přesná data. Jen za poslední rok bylo v Amazonii vykáceno 16 838 čtverečních kilometrů pralesa, což je plocha, která se svou rozlohou rovná polovině Belgie. To je 27 procentní nárůst oproti předchozímu roku. Do toho se však nepočítá prales, který padne za oběť požárům.
Odhaduje se, že 80 procent veškeré těžby dřeva v Amazonii je ilegální. Brazílie nemá zdroje ani zaměstnance, kteří by dohlíželi na těžební průmysl. Zvýšení rychlosti kácení pralesů může velmi prospět dostavba Transamazonské dálnice, která začala v roce 1968. Mnoho společností těží dřevo bez povolení, těží se v chráněných oblastech, přičemž dřevo se ilegálně splavuje po řekách přes hranice. Obrovské nadnárodní společnosti z Asie, Evropy a Severní Ameriky se nyní zaměřují zejména na ty nedotčené plochy Amazonie, které ještě zbývají.
Je nutné říct, že v povodí Amazonky káceli lidé lesy, aby získali půdu pro zemědělství už celá léta, ale až do dvacátého století tím krajina příliš netrpěla, protože byla kácena jen malá území. Moderní stroje však dokáží kácet lesy mnohem rychleji a bezohledněji než kdysi ruční stroje. Přitom růst obyvatelstva v jižní Americe vyvolal veliký zájem o půdu vhodnou k obdělávání a dobytkářství. Farmáři zabírají vykácené lesní pozemky, ale po několika letech se půda vyčerpá a farmáři musejí putovat dál.
Sedmdesát procent skončí v drtičkách
Někdy se problém kácení v Amazonii záměrně zlehčuje. Z obrovské plochy pralesů je prý zatím odlesněna pouze malá část. Ale pravda je taková, že od příchodu Evropanů v roce 1500 až do roku 1970 bylo z brazilské části amazonského deštného pralesa vykáceno pouhé 1 procento plochy. Za posledních 30 let však ztráty dosáhly již celých 14 procent! Od ledna 1978 do srpna 1997 (za necelých dvacet let) bylo v Amazonii vykáceno 553 086 čtverečních kilometrů deštného pralesa, což je území větší než celá Francie a sedmkrát větší než Česká republika.
Destrukce pralesa má často nepochopitelný charakter. Těžba pralesních velikánů slouží k výrobě takových dřevěných produktů, jako jsou překližky a řezivo pro stavební průmysl. Neuvěřitelných 70 procent veškerého dřeva je zničeno v drtičkách a skončí jako dřevěný odpad nebo piliny.
Celosvětový problém
Stromy spotřebovávají oxid uhličitý a produkují kyslík. Jejich zničení vede k tomu, že množství CO2 v atmosféře vzrůstá. To je také jedna z příčin globálního oteplování, které jednou možná ovlivní světové klima a i naše životy.
V souvislosti s tím, se v červnu 1992 v brazilském Rio de Janeiru konala konference OSN. Jejím cílem bylo: "Skoncovat s zhoršováním životního prostředí v rámci strategie směřující k podpoře trvalého a ekologicky racionálního rozvoje všech zemí." Akční plán velkého rozsahu nazvaný Action 21 určuje postupy, které je třeba uplatnit při zajištění vyváženého hospodaření s lesy, ochraně ekosystémů atd. Během této konference provedl švédský král Carl Gustaf XVI. symbolické gesto - zasadil strom. Podle washingtonského institutu by bylo třeba toto gest opakovat patnáctimiliardkrát ročně po dobu patnácti let, aby byly napravené škody způsobené kácením lesů.
Čísla kolem Amazonského pralesa
1960 - rozloha činí 7 milionů km2
1980 - zbývá 5,4 milionů km2
1990 - zbývá 4,5 milionů km2
2100 - prales při likvidaci současným tempem zmizí
ANDORA
- Celý název v jednotlivých jazycích:
Katalánsky: Principat d´ Andorra
Španělsky: Principado de Andorra
Francouzsky: Principauté d´ Andorra
Česky: Knížectví Andora
- Státní zřízení:
přidružené knížectví (pod společnou ochranou francouzského prezidenta a biskupa ze Seo de Urgel)
- Rozloha:
465km2
- Počet obyvatel:
45 000 (Španělé 44%; Andořané 20%; Portugalci 11%; Francouzi 7%)
do 14 let - 16%; 15 - 59 - 70%; nad 60 let 14%
přirozený přírůstek - 7,8‰
střední délka života - muži-75,6 roků; ženy-81,7 roků
gramotnost - 100%
- Hustota obyvatel:
105/km2
- Hlavní město:
Andorra la Vella (22 000 obyvatel)
- Úřední jazyk:
Katalánština
- Náboženství:
Katolíci
Protestanti
- Měna:
Francouzský frank (Frf) = 100 centimů
Španělská peseta (Pts) = 100 centimů
- Správní rozdělení:
7 farností (Andorra la Vella, Escaldes - Engordany, Encamp, Canillo, Sant Julia' de Lo'ria, La Massana, Ordino)
- Sousedé:
Francie - hraniční přechod (silniční) - Hospitalet / Pas de la Casa
Španělsko - hraniční přechod (silniční) - Seu de Urgell / Sant Julia' de Lo'ria
- Nejvyšší hora:
Pic de Coma Pedrosa (2 946 m)
- Největší řeky:
Gran Valira
Valira del Nord
Valira d' Orient
Riu Madriu
- Průmysl:
se soustřeďuje na výrobu suvenýrů (77% příjmu tvoří výdělky z cestovního ruchu)
dřevařský
potravinářský
VLAJKA ANDORRY
Barvy vlajky zavedené v roce 1866 údajně vyjadřují společnou španělsko-francouzskou správu tohoto knížectví. Červená a modrá pocházejí z francouzské vlajky, červená a žlutá z vlajky španělské. Ve středu vlajky je státní znak s nápisem "VIRTUS UNITA FORTIOR" (spojená síla je větší). Znak tvoří čtvrcený štít. Mitra a berla (v levém horním rohu - v červeném poli) představuje urgelského biskupa, tři červené kůly (vedle mitry - ve žlutém poli) označují hrabata z Foix.
HISTORIE ANDORRY
První písemná známka o Andoře pochází od 5eckého historika Polybia ze 3. století před naším letopočtem. Na dalších 1000 let však Andorra upadla díky své bezvýznamnosti v zapomnění. V 8. století věnoval francký král Karel Veliký urgelskému biskupovi rozlehlý pruh země, který zahrnoval také dosud nepojmenované území dnešní Andorry. Jeho syn Ludvík však toto věnování nerespektoval a dal území v léno francouzskému hraběti. Tím začalo soupeření o právo moci nad Andorrou, které pak trvalo několik dalších století.
V 11. století vytvořilo 6 andorských údolí jednu farnost. K vyřešení sporu došlo až v roce 1278. Byla podepsána smlouva a bylo rozhodnuto vybírat od Andorry poplatky, střídavě pro urgelského biskupa ve španělské měně a pro francouzská hrabata de Foix ve francouzské měně. 0tázka suverenity Andorry však nebyla nadále uzavřena. Hrabata de Foix získala později navarrský trůn a v roce 1607 se stal Jindřich Navarrský králem Francie a spojil všechna navarrská území s Francií. Od tohoto data byla Andorra závislá na Francii. Pouze v revolučních letech 1793-1806 se Francie svého práva na Andorru vzdala.
V roce 1866 byl v Andoře zaveden parlamentní systém a volební právo muže. V té době se Andorra skládala ze 6 farností.
Za 2. světové války byla Andorra neutrální, přes její území však ustupovala spojenecká vojska z okupované Francie do Španělska. V andorských horách bylo v té době ukryto mnoho osob pronásledovaných nacismem.
Od roku 1969 je v Andoře všeobecné volební právo.
V roce 1978 došlo k obnovení smlouvy mezi biskupem ze Seo de Urgel a francouzským prezidentem. Ve stejném roce se počet andorských farností zvětšil na 7.
V roce 1994 byla přijata demokratická ústava.
ANDORRA LA VELLA
Hlavní město Andorry je i administrativním střediskem celého státu. Leží ve východních Pyrenejích pod horou Enclar (1020 m n. m.), v údolí při řece Gran Valira.
Jméno města Andorra la Vella (Stará Andorra) se vysvětluje dvěma způsoby. První vychází z arabského slova aldarra (lesnatý kraj), druhý z dávné legendy o zdejší porážce Maurů. Křesťané pojmenovali na počest svého vítězství toto území Endor, tedy podle místa kde (podle Starého Zákona) zvítězili nad svými nepřáteli Izraelité. Hláskoslovným vývojem získala slova dnešní podobu.
Andorský městský znak tvoří čtvrcený štít. V prvním, bílém poli je žlutá mitra urgelského biskupa, ve druhém, žlutém, tři červené kůly pocházející ze znaku hrabat z Foix , ve třetím, červeném poli zlatá berla biskupa a ve čtvrtém, žlutém, dva červení voli ze znaku hrabat z Beárnu.
Historické jádro Andorry na pravém břehu řeky Gran Valira si zachovalo starobylý ráz. Dominuje zde administrativní budova Casa de la Vall (Dům údolí) s věží z roku 1508. Dodnes je budova sídlem Generální rady, vlády a soudu, slouží jako radnice, ba i jako vězení. Hlavní třída města se nazývá po patronce země Avinguda Meritxell. Na ní stojí většina hotelů, restaurací a obchodů. Hlavnímu náměstí (Príncep Benlloch) dominuje kostel se starou kaplí sv. Ondřeje z 12. století. Z hlavního náměstí jde jak již dříve zmíněná Avinguda Meritxell tak i Carrer de la Vall, která vychází od administrativní budovy Casa de la Vall.
Základní údaje
Rozloha: 244110 km2
Nejvyšší hora: Ben Nevis (1343 m)
Nejníže položený bod: Holme Fen (-3 m)
Nejdelší řeka: Temže (340 km)
Počet obyvatel: 58375000
Státní zřízení: konstituční monarchie s dvoukomorovým parlamentem
Úřední jazyk: angličtina
HDP: 974 mld. USD
ANGLIE
William Shakespeare
William Shakespeare žil v letech 1564-1616 a mnoha literárními experty je považován za největšího spisovatele všech dob a samozřejmě za největšího dramatika a básníka, který psal v angličtině. Byl mimořádně všestranný - psal historické hry, komedie, tragédie i pohádky.
Narodil se ve Stratfordu nad Avonou ve střední Anglii, kde také studoval a ve svých 18 letech se zde oženil s Annou Hathawayovou. Později se přestěhoval do Londýna, kde se stal hercem u významné divadelní společnosti a roku 1584 se z něj stal začínající dramatik.
První Shakespearova hra vznikla v letech 1590-1592 a pojednávala o životě anglického krále Jindřicha IV. V roce 1597 měl již Shakespeare ze svých her tolik peněz, že si mohl koupit New Place - to byl jeden z největších domů ve Stratfordu, který se dochoval dodnes. V roce 1598 se podílel na stavbě a provozu nového londýnského divadla - bylo to divadlo Globe. Mezi léty 1593 a 1596 napsal také většinu z jeho 154 milostných sonetů, které čekaly na zveřejnění až i roku 1609.
Na začátku 17. století Shakespeare vytvořil své velké tragédie, které představovaly sondu do lidských charakterů - byly to Hamlet, Othello, Král Lear a Macbeth. V době, kdy psal tyto tragédie neexistovala žádná ochrana autorského práva, a jelikož Shakespearovo jméno mělo dobrý zvuk, někteří vydavatelé jím opatřovali díla jiných autorů, aby podpořili jejich prodej. Roku 1623, sedm let po autorově smrti, vyšlo první souborné dílo, které až na jednu obsahuje všechny hry, které se dnes Shakespearovi připisují.
Oxford a Cambridge
Během školního roku jsou úzké dlážděné uličky nejstarších anglických univerzit Oxfordu a Cambridge, plné studentů pohybujících se mezi kolejemi, posluchárnami a knihovnami již 800 let.
Oxford byl zřízen na začátku 12. stol., protože anglickým studentům byl zapovězen přístup na pařížskou univerzitu. Zpočátku univerzita neměla žádné budovy a studenti a mistři se scházeli v jakékoliv místnosti nebo i pod širým nebem. Spory mezi studenty a ostatní mládeží přerůstaly v násilné srážky. Názorové roztržky propukly i mezi soupeřícími skupinami učitelů a vědců. Roku 1209 se jedna taková skupina osamostatnila a založila univerzitu v Cambridge.
Ve 13. stol. byly jak v Oxfordu tak v Cambridge zbudovány první univerzitní budovy - koleje. Nechali je vystavět bohatí mecenáši jako místa, kde mohli studenti a mistři pracovat v uzavřených komunitách. Bylo to několik přednáškových místností obklopujících dvůr či jiné volné prostranství. U koleje nesměla chybět kaple, kde se konaly společné bohoslužby a velká síň, kde všichni společně stolovali.
Kolem roku 1500 se ke studiu začali přijímat i mladší chlapci - výjimkou nebyli ani chlapci ve věku 12-13 let. Byli školeni pro církevní a právnickou dráhu či službu ve státní správě. V dnešní době činí nabídka studijních oborů několik desítek, od výpočetní techniky až po egyptologii. První dívčí koleje byly založeny roku 1871 v Cambridgi a v letech 1878-1879 také v Oxfordu. Přestože koleje byly vybudovány, ženy musely čekat v Oxfordu do roku 1920 a v Cambridgi do roku 1947, než jim bylo přiznáno právo na členství v univerzitách. Až v posledních dvaceti letech většina kolejí přešla na výuku a soužití obou pohlaví. V Oxfordu i Cambridgi jsou univerzitní budovy od 13. do 20. stol. součástí středověkého města. Návštěvníci tak mohou obdivovat vynikající ukázky architektury jednotlivých období v jedinečných historických souvislostech.
Stonehenge
Uprostřed Salisburské planiny v jižní Anglii se tyčí Stonehenge - zůstává hádankou starou jako sám čas. Jen 13 km odtud, ve městě Salisbury se nachází jedna z nejlepších katedrál v Anglii. Od chvíle kdy byla postavena již uplynulo sedm století. Těchto sedm století je ale chvíle ve srovnání s věkovitostí těch obrovských kamenů. Zdejší pozoruhodné soustředěné kamenné kruhy představují výsledek tisíciletého prehistorického vývoje. Toto monumentální dílo spojuje mladší dobu kamennou se starší dobou bronzovou - vzniklo ve čtyřech údobích v průběhu 1500 let, hlavní část mezi léty 1800 a 1400 př. n. l. To co dnes ze Stonehenge zbylo je jen stínem jeho někdejší slávy - více než polovina kamenů se totiž skácela, zmizela nebo byla pohřbena zemí.
Stavba začala asi v roce 2800 př. n. l. (někteří odborníci tvrdí, že dokonce v roce 3800 př n. l.), kdy byl vyhlouben rozsáhlý příkop a 56 jam. Tyto jámy byly objeveny v 17. stol. jsou dnes překryty betonem, ale první kámen, který zde byl vztyčen a značí vstup do areálu stále stojí na původním místě. Mezi jámami a mohutnými kvádry uprostřed celé plochy leží další dva kruhy, tvořené opět jámami. Kolem roku 2100 př. n. l. sem bylo z Walesu dopraveno 80 kvádrů šedomodrého pískovce. Na místě byly uspořádány do dvou soustředných kruhů, ale později je nahradil kruh 30 obrovských pískovcových monolitů zvaných sarseny. Uvnitř tohoto kruhu stály dvě neúplné formace ve tvaru podkovy. Vnější podkovu tvořilo pět sarsenů, vnitřní potom 19 opracovaných pískovcových balvanů. Když si uvědomíme, že dělníci ke stavbě používali jen krumpáče z jeleního paroží, tají se nad touto stavbou dech.
Anglosasové dali megalitu jméno Stonehenge, což značí "visící kámen". Mezi všemi, kteří toto místo zkoumali panovala zásadní shoda, že Stonehenge má jisté mystické vazby - ale nikdo neví, k čemu vlastně sloužilo. Nejdříve se tvrdilo, že jsou to zbytky římského chrámu, potom že to byla svatyně druidů. To ovšem není pravda, protože Stonehenge bylo dokončeno nejméně 1000 let před rozkvětem druidského kultu.
Sarseny vnějšího kruhu, z nichž každý váží asi 26 tun sem dělníci přivlekli z 32 kilometrů vzdáleného Malborough Downs. Čtyřtunové desky modrého pískovce pocházejí z Preseli Hills z Walesu a byly sem nejspíše převezeny na vorech po Avonu.
Neví se však, proč bylo toto úsilí vynaloženo. Většina archeologů si myslí, že Stonehenge sloužilo jako obřadní pohřebiště. V mnoha jámách se totiž našly stopy pohřbu. V poslední době někteří astronomové údajně dešifrovali tajemství a tvrdí, že Stonehenge je jakýsi astronomický kalendář, který má zřejmě přímý vztah k pohybům Slunce, Měsíce a planet i včetně proměnlivých souvislostí mezi nimi.
-hl. město Maďarska
-Více než 2000 000 obyvatel
-Rozloha Budapeště je asi 520 km čtverečních
-Dunaj rozděluje město na 2 části
-Na levém břehu je část Buda
-Na pravé břehu je Pešť
-Budapešť vznikl spojením Budy a Peště roku 1872
-1.obyvatelé byli Kelti asi před 2000 lety
-Maďaři přišli na toto uzemí až v roce 898
-Hrad Budín se stal později sídlem panovníků a tvoří historickou část města
-Pešť se vyvíjela jako obchodní a moderní město
-Budín postavil v roce 1255 panovník Belo 4.
-Za 2. Světové války utrpělo město velké škody
-Ve městě převládá elektrotechnika,strojírenství a textilní průmysl
Zajímavosti:
-budova parlamentu,která je stavěna v novogotickém slohu,která je dlouhá 265m a v nejširším místě měří 123m a její kopule je vysoká 96m
-V Budapešti je také Řetězový most,který je dlouhý 375m
a také Margitin most stojící na 7 pilířích a dlouhý 607m
ve městě jsou ještě jiné,ale už méně známé mosty přes Dunaj
-Je tam také budova státní opery v novorenesančním slohu
-V Budapešti je mnoho muzeí:známek,literární muzeum,promyslové
a taky hodně galerií
FRANCIE
Francouzská vína
Champagne je asi nejznámější francouzská vinařská oblast, která se nachází na sever od Paříže a zahrnuje okresy Chalons, Epernay a Reims, proslavené výrobou známého šumivého vína.Jméno šampaňské mohou nosit pouze vína z této oblasti Nejznámějšími firmami jsou Veuve Cliquot a Mercierc. Přibližně během 3. století našeho letopočtu byla révou osazena i tato oblast. Odtud pochází jediné pravé šampaňské, vzniklé kvašením vinného moštu přímo v lahvích. Pro Francouze je víno národním nápojem, mají ho v dokonalé úctě a za největší prohřešek snad považují pití vína na žízeň, bez adekvátního vychutnávání každého doušku. Ale Champagne rozhodně není jedinou vyhlášenou oblastí francouzských vinic, spíše jen jednou z mnoha. Bordeaux je velký přístav v ústí řeky Garonne do Atlantického oceánu a zároveň největší francouzská vinorodá oblast. Pěstují se zde hlavně modré odrůdy cabernet sauvignon, cabernet franc a merlot. Z bílých obzvláště sauvignon ,semillon, pinot blanca. Jemný buket bordeauxských vín prý souvisí s vysokým obsahem manganu ve zdejších půdách. Burgundsko je pátá největší francouzská vinorodá oblast, která se rozkládá severně od Lyonu a rodí výborná bílá, hlavně však červená vína. Oblast zahrnuje tři hlavní podoblasti. Srdcem Burgundska je městečko Beaune. U špičkových vín označených Appelation Controlée se požaduje produkce hroznů jen do výše 35q/ha, protože vyšší úroda by mohla mít za následek nižší kvalitu vína. Cenové zvýhodnění vín označených Appelation Controlée nenutí burgundské vinaře zvyšovat výnosy za každou cenu, tedy na úkor kvality.Burgundské víno je ampelografické označení pro tři odrůdy vinné révy- burgundské bílé, modré a šedé. Toto označení se u nás až do roku 1977 používalo i pro vína vyrobená z uvedených odrůd. Po protestu kraje Francie, který má název Bourgogne, včetně jeho překladů, registrovaný u Mezinárodního úřadu pro ochranu průmyslového vlastnictví v Ženevě, bylo pojmenování našich vín změněno
Eiffelova věž je ocelová rozhledna v Paříži, postavená A. G. Eiffelem pro světovou výstavu v Paříži (1889). Její výška je 321 m. Na stavbu se spotřebovalo 7 000 t železa a 2,5 milionů nýtů. Při stavbě byly použity nové stavební metody a materiály. Do roku to byla 1931 nejvyšší stavba světa. Dohlednost je při optimálních podmínkách 67 km.
Alexandre Gustave Eiffel se narodil 15. 12. 1832 ve Francii. Byl inženýrem a architektem. Při stavbách mostů (např. 1858 v Bordeaux a 1877 v Oportu v Portugalsku) se zabýval možnostmi využití železné konstrukce a dalšími technickými stavebními problémy. V roce 1876 byl spoluautorem obchodního domu Bon Marché v Paříži. Při příležitosti světové výstavy v Paříži (1889) postavil věž (později po něm nazvanou), která byla první odvážnou moderní stavbu bez vnitřního uzavřeného prostoru. Roku 1912 založil první laboratoř aerodynamiky. Zemřel 28. 12. 1923.
Korsika - francouzsky Corse je ostrov v severozápadní části Středozemního moře severně od Sardinie. Jeho rozloha je asi 8 680 km2 a žije tu asi 248 000 obyvatel, hlavně italského původu. Je to departement Francie. Členité západní pobřeží je turisty hojně vyhledávané. Hornatý ostrov (nejvyšší hora je Monte Cinto, 2 710 m n. m.). Portský záliv (s přírodními rezervacemi) na západním pobřeží je součástí světového přírodního dědictví. Na Korsice je středomořské slunečné podnebí s bujným rostlinstvem. Dříve tu bývaly bohaté lesy (korkový dub, kaštany, buk, borovice). Pěstují se citrusy, olivy, chovají se ovce a důraz je kladen i na rybolov. Ajaccio je správní středisko Korsiky. Velmi zajímavým městem je i Bastia. - Původně byla osídlena iberskými kmeny, od 6. stol.
př. n. l.se tu zakládaly řecké osady, od roku 227 př. n. l. byla (spolu se Sardinií) římskou provincií. V 6. - 7. stol. byla pod byzantskou nadvládou, v 9. - 11. stol. na ní směřovaly útoky Arabů. Na konci 11. stol. ovládána Pisou a od roku 1347 Janovem. V roce 1768 byla prodána Francii. V současnosti zde sílí národní protifrancouzské hnutí za nezávislost.
Fotbal & Francie
Fotbal je asi nejrozšířenějším sportem na světě a do Francie se pochopitelně dostal taky. Francouzská liga sice nedosahuje kvalit anglické Premier League nebo španělské ligy, ale i zde se najdou kvalitní týmy jako např. Olimpique Marseille nebo Paris SG Maine. Francouzský národní tým je v této době asi nejlepší na světě a to dokázal i na posledních dvou velkých mezinárodních turnajích - Mistrovství světa 1998 ve Francii a mistrovství Evropy v loňském roce, ale k tomu později. Zpočátku minulého století patřil francouzský tým jinak také tým galského kohouta spíše k průměru. Jediným větším úspěchem bylo 3.místo na mistrovství světa v roce 1958, ale to se změnilo. Teď trochu více k MS 1998 - Dne 9.června bylo slavnostně zahájeno MS ve Francii, když večer vyšli čtyři mechaničtí obři symbolizující jednotlivé kontinenty z různých míst Paříže, aby se sešli na náměstí svornosti a slavností s názvem "svátek fotbalu" začala největší přehlídka tohoto sportu v jeho více než stoleté historii. Sledovanost televizních kanálů přenášejících zápasy dosahovala rekordních čísel a tak si mohly účtovat příšerné sumy za reklamu a to dokázalo, že fotbal je hlavně o penězích. Násilí zachvátilo i toto MS 24 výtržníků skončilo za mřížemi s tresty až do dvou let a desítky dalších vyvázly s podmínkou, 16výtržníků bylo vyhoštěno ze země. Doplní ještě jeden zajímavý případ porušení zákona - jeden francouzský fanoušek byl ubodán anglickým kolegou ve vlaku a ten na svou obhajobu uvedl, že ho považoval za argentince, s kterými Anglie právě prohrála. Před finále MS sešli tři nejslavnější tenoři světa a zpívali publiku 150000 lidí na zahájení. Potom už se mohlo začít. Domácí Francie zde hrála proti Brazílii do té doby považované za nejlepší tým světa, ale do poločasu už vedla 2:0 dvěma góly Zinedine Zidana. A na konci zápasu po "bitvě" vítězství pojistil Emanuel Petit. Francie tak vyhrála 3:0 a dokázala, že je nelepší na světě.
INDIÁNSKÉ NÁBOŽENSTVÍ
Žádný Indián nenapsal indiánskou Bibli, tak jako Mojžíš nenapsal Pentateuch, Buddha nesepsal Tripitiku, Sokrates dialogy, ani Kristus Evangelium. Všechny tyto záznamy sepsali v dlouhém čase ti, kteří znali svého Mistra za jeho života nebo, co se tradovalo z jeho učení od lidí, kteří byli vyvoleni k tomu, aby slyšeli jeho hlas.
INDIÁNOVO NÁBOŽENSTVÍ
Představa jediného Velkého ducha je mezi Indiány velmi rozšířená. Víra Póniů ve Velkého ducha ,kterého nazývají Tirawa říká : "Tirawa je nehmotný duch,všemocný a dobrotivý. Prostupuje vesmír a je Nejvyšší vládce. Vše, co se kolem nás odehrává, závisí na jeho vůli. Přináší dobro nebo zlo, úspěch či neúspěch. Nic není podniknuto bez modlitby k Otci o pomoc, vše záleží na něm. Zapalují-li Póniové dýmku první obláček posílají Bohu. Z každého jídla nechávají malou část na zemi (nebo ji vhazují do ohně) jako dar Jemu." Ale i jiné kmeny,každý ve svém vlastním jazyce,vyznávají jediného Velkého ducha. Nazývají ho Orenda, Manito, Wakonda, Olelbis, Agriskue, Maona, Tirawa, Awonawilona atd. Někteří povrchní pozorovatelé tvrdí,že Indiáni uctívali Slunce.K tomu se vyjadřuje Ohiyeša, jeden ze vzdělaných Dakotů:" Indiáni uctívali Slunce asi tolik, jako křesťané uctívají kříž." Jiné prohlášení:"Neutiskuj žádného člověka za jeho vyznání, měj v úctě jeho způsob víry ve Velkého ducha a žádej od něho, aby uznával tvůj způsob. Zacházej uctivě s věcmi, které on považuje za posvátné. Nevnucuj nikomu svou víru."
INDIÁNOVO KRÉDO
1.Je jeden Velký duch, Stvořitel a vládce všeho
2.První povinností člověka je usilovat o dosažení dokonalého lidství
3.Pokud člověk dosáhne vysokého lidství, musí toto zasvětit službě lidu
4.Lidská duše je nesmrtelná
DVANÁCT PŘIKÁZÁNÍ
1.Je jeden jediný velký duch
2.Nezpodobňuj Velkého ducha
3.Udržuj své slovo ve svaté počestnosti
4. Zúčastňuj se slavností, uč se tancům, respektuj tabu a zachovávej zvyky svého kmene, chceš-li být dobrým členem svého společenství
5.Cti a poslouchej svého otce a matku a jejich otce. Stáří je moudrost.
6. Nedopusť se vraždy
7.Buď cudný v myšlení i skutcích, jak to odpovídá nejlepším zásadám tvého kmene
8.Nepokradeš
9.Nebuď chamtivý a lačný velkého bohatství
10.Nedotkni se jedovaté ohnivé vody, která olupuje člověka o jeho sílu a moudrého člověka mění v blázna
11. Buď čistý ty i místo, kde žiješ
12.Miluj a zdokonaluj svůj život .
MANŽELSTVÍ A ROZVOD
Od každého muže i ženy se očekává, že po dosažení dospělosti uzavře sňatek. Ve svatební den se konala malá slavnost. Muž, který toužil po jisté ženě a ona jeho city opětovala, poslal dívčiným rodičům dárek. Nebyla to koupě ženy, jen určitá forma náhrady za ztrátu její pomoci v domácnosti. Manželství bylo přísnou občanskou dohodou. Zrušit se mohlo kdykoli, pokud souhlasily obě strany a to z důvodů nešťastného vztahu, nevěry nebo neplodnosti. Po rozvodu se stal každý svobodným a mohl se znovu oženit a vdát.
DĚTI
Každé dítě má právo na domov, jídlo, vzdělání - pokud nemá příbuzné je váženým svěřencem kmene. Neexistovaly takové jevy jako nemanželské dítě. Všechny děti byly manželské a měla-li neprovdaná žena dítě, nikdy nebyl nedostatek laskavých lidí, připravených dítěti pomoci. Indiáni vychovávali s láskou, a proto nebili bezbranné děti, to je radši vyloučili z her, dokud si neuvědomí chybu. Láska k dětem je dominujícím rysem rudé rasy. Děti byly do puberty vlastnictvím matky.
POSTAVENÍ ŽEN
Ženy měly mezi Indiány hlasovací právo léta předtím, než tohoto práva dosáhly ženy v Evropě. V mnoha kmenech byly ženy nejvyššími náčelníky. Nazývali je Sačemy, Rovainery nebo Duhami podle toho ke kterému kmeni patřily. Muž vlastní koně, dobytek a plodiny a vše , co vypěstuje vlastníma rukama. Ale jsou-li plodiny a zabitá zvěř přineseny do domu stávají se majetkem ženy.
MEDICINMANI NEBOLI ŠAMANI
Šamani byli jak léčitelé, tak kouzelníci. Očekávalo by se od nich, že se vyznají v operativních zákrocích i prostém léčitelství, ale měli znalosti velmi povrchní, založené jen na osobních zkušenostech. Nebyli vybaveni žádnými znalostmi z oboru moderní vědecké biochemie, ale velmi dobře se vyznali v účincích masáže, potní lázně, odvarů z kůry, slunečních paprsků,nadto měli obsáhlé znalosti o skrytých vlastnostech rostlin.
MUČENÍ A SKALPOVÁNÍ
Nejkrutějšími lidmi, jaké kdy historie poznala, Byli křesťané ve středověku. Jeden smutně proslulý kazatel a vůdce křesťanské církve vlákal svého rivala do pasti. Nejen že ho odsoudil k smrti upálením za živa, ale nemilosrdně vybral zelené syrové dřevo, které jeho umírání prodloužilo. Vynalézaví evropští mučitelé se nespokojili se smrtí upálením, kterému předcházelo dlouhotrvající pomalé mrzačení, ale vymysleli duševní trápení, a to prodlužovalo hrůzy mučení na dny a měsíce. Mnohé kmeny měly ve zvyku skalpovat válečníky zabité v bitvě. Nebyl to však čistší zvyk než zvyk bělochů napichovat mrtvé hlavy na kůly a prožívat tak dále potěšení ze zmučeného obličeje? Víme dobře, že běloši skalpovali stejně často jako Indiáni během indiánských válek, avšak tuto skutečnost naši školní lektoři často opomíjejí.
MASAKRY
Masakr je nelítostná hromadná vražda bezmocných mužů, žen a dětí nebo zajatých bojovníků, kteří se vzdali. Nese s sebou značné množství obětí a velkou míru zrady.
WASHITA
28.11.1868 Černý kotlík s polovinou své vesnice prchl a hledal útočiště u řeky Washity, ačkoliv byl uzavřen mír, napadl jej generál Custer, který tím zhanobil všechny smlouvy. Za svítání napadl, zmasakroval a postřílel polovinu z nich, když se dověděl, že se Šajeni chystají k protiútoku, zbaběle uprchl.
WOUNDED KNEE
29.12. 1890 Nejkrutější masakr v historii. Wovoka poslal svého žáka, aby zvěstoval Tanec Duchů Dakotům. Tanec sliboval mír a klid, jestliže se zdrží špatností. Pod vedením náčelníka Velké nohy se Dakotové shromáždili u Wounded Knee , zbabělý vládní pověřenec pro indiánské záležitosti, neznalý věci, řekl, že se jedná o druh válečného tance a poslal pro vojáky.Plukovník vyhlásil, že pokud složí zbraně a upustí od tance, budou chráněni a živeni po celou zimu. Při odevzdání zbraní jedna vystřelila, to byl signál pro vojáky k palbě.V několika chvílích všechny pobili, a ti co stihli utéct dohnali a zabili.Celkem bylo postříleno 370 nevinných.
PROROKOVÉ
TEKUMSEH Náčelník Šavanů, narozený v Ohiu 1768, zemřel v bitvě na řece Thamesville roku 1813. Byl to nejvýznamnější člověk mezi americkými indiány. Byl velkým náčelníkem, vůdcem, lovcem a člověkem jdoucím životem bez slabosti nebo poskvrny. Tekumseh poznal, že nic nezastaví ničivý postup bílé rasy kromě federace všech indiánských kmenů a věnoval vytvoření takové ligy národů celý svůj život.
GERONIMO Velký medicinman a válečný náčelník čerikávských Apačů, narodil se kolem roku 1834 v Novém Mexiku a zemřel v Oklahomě 1909. V letech 1885-1886 bojovalo 35 jeho mužů-ženy a děti, po dobu 18-ti měsíců proti pěti tisícům vojáků a pěti stům naverbovanců.
ITÁLIE
Rozloha: 301 302 m
Hl. město: Řím
Hlava Státu: Oscar Luigi Scalfaro
Měna: Italská lira
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 57 057 000
Z toho město/venkov: 67% / 33%
Jazyk: italština
Etnické složení: Italové; z části Francouzi, Němci, Slovinci a Albánci
Náboženství: římskokatolické
Nejdůležitější data:
1861 Vyhlášeno Italské království.
1922 Pochod fašistů na Řím; Benito Mussolini ministerským předsedou, brzy se prohlašuje diktátorem.
1936 Spojenectví s Německem. (Osa Berlín-Řím)
1940 Itálie vyhlašuje válku Spojencům.
1943 Mussolini svržen; invaze německých jednotek a jeho znovu nastolení.
1945 Mussolini zastřelen Partyzány.
1946 Itálie se stává republikou.
1947 Nová ústava; mírová smlouva se Spojenci; Itálie přichází o rozsáhlá území.
1949 Vstup do NATO.
1955 Vstup do OSN.
1958 Zakládajícím členem EHS.(í,ejč,sí)
1962 Vstup socialistů do koaliční vlády.
1969 Hospodářské potíže; dělnické nepokoje.
1978 Bývalý premiér Aldo Moro zavražděn komunistickými teroristy.
1982 Zavražděn generál Dala Chiesa, který bojoval proti mafii.
1986 V Palermu vzneseno obvinění proti 338 členům mafie.
1991 Komunistická strana se dělí na Demokratickou stranu levice a Komunistickou obnovu; italské jednotky bojují na straně spojenců v Perském zálivu.
1992 Devalvace(snížení hodnoty) liry, Itálie opouští Evropský mechanismus devizového kurzu.(ERM)
1993 Vyšetřování korupce odhaluje spojení mafie s několika politiky; referendum podporuje ukončení systému poměrného zastoupení.
1994 Volební vítězství aliance pravicových stran vedené Silviem Berlusconim; prosinec: Berluscomi odstupuje.
1995 V čele koalice Lamberto Dini.
JESKYNĚ
Jeskyně jsou podzemní dutiny převážně protáhlého tvaru a mohou tvořit jak velmi krátké jeskyně tak velké členité často několika patrové jeskynní systémy. Jeskyně vznikají převážně v krasových oblastech tedy v oblastech, které jsou tvořeny propustnými horninami např. vápenci nebo dolomity. Tato území jsou specifická typem reliéfu, hydrogeologickými poměry a tvorbou podzemních prostor. Při vzniku jeskyní v krasových oblastech hraje dominantní roli voda, která v sobě rozpouští oxid uhličitý z atmosféry a popř. z půdního vzduchu. Tím se z vody stává slabá kyselina uhličitá, která vniká do krasových komplexů nejčastěji po systému puklin a má schopnost tyto horniny rozpouštět - korodovat. Takto se prostory postupně zvětšují. Pokud se do jeskynní dostává voda, která v sobě transportuje úlomkový materiál (např. podzemní tok), pak chemickému rozpouštění výrazně napomáhá i erozivní činnost vody. Vody vnikající do podzemních prostor také mohou unášet jílovité částice (např. kalné povodňové vody) a pokud jejich unášecí schopnost klesne mohou se z nich částice usazovat a vytvořit tak např. jílovité sedimenty. Pokud se voda s chemicky rozpuštenou horninou dostane do již volných prostor začínaji minerální látky z vody krystalovat v podobě sintrů a tvoří se tak jeskynní výzdoba např. krápníky (odkapáváním vody ze stropu), pisolity (vzlínámím vody ze stěn) atd. Během vývoje krasové oblasti také může dojít i k několikanásobnému přemodelování prostor, což ztěžuje stanovení doby vzniku částí nebo celých jeskyní.