Z poloviny sešroubovanýBionic Man
Po automobilové nehodě zněl lékařský verdikt takto: „Zbytek
svého života strávíte na invalidním vozíku.“ Ale o pět let později Petr
Buzek na vozíku neseděl. Hrál totiž hokej – v zápase hvězd NHL. Radek Bonk z týmu Ottawa Senators se zadíval do tiskového sálu, připraveného pro lednový zápas hvězd NHL, a usmál se, když jeho pohled padl na krajana Petra Buzka, obránce Atlanta Thrashers. „Člověk musí mít opravdu silný charakter, aby se sám dokázal vrátit po tom, co prožil Petr,“ prohlásil Bonk. „Opravdu silný charakter.“ A v jeho slovech se skrývá mnoho pravdy. V létě tomu bude pět let, co Petra Buzka potkal nejhorší zážitek života. 3. června roku 1995 byl pozdě večer spolu se svým kamarádem na cestě domů, když usnul za volantem a vůz narazil do stromu. Zatímco jeho přítel z havárie vyvázl pouze ze zlomeným nosem, Buzek byl v bezvědomí, měl zlomené obě nohy, pravé zápěstí, lícní kost, rozdrcenou pravou čéšku, prasklou lebeční kost a otřes mozku. Trvalo celé dvě hodiny, než nehodu někdo objevil. „Neměl jsem air bag ani bezpečnostní pás,“ vzpomíná Petr. „Měl jsem štěstí, že jsem to vůbec přežil. Když jsem se o dva dny později probral v nemocnici, lékaři mi oznámili, že zbytek života budu muset strávit na invalidním vozíku. Chtěli mi amputovat jednu nohu,“ říká Buzek. „Ale já jim odpověděl, nemáte šanci. Já musím hrát hokej. Je to jediné, co umím. Je to můj život.“ Buzek se tehdy rozhodl nejen odejít z nemocnice po vlastních nohou, ale také se znovu postavit na brusle a jednoho dne nastoupit v NHL. Když byl Petr vybrán jako reprezentant 50. zápasu hvězd NHL, překonalo to i jeho nejodvážnější sny. A ačkoli byl tím nejméně známým hráčem, jeho příběh je nejvíce fascinující. Je to příklad odvahy a neústupnosti, jak jen se tomuto 22-letému chlapci, který vyžadoval intenzivní péči a kterému hrozilo, že skončí v nějakém ústavu pro tělesně postižené, podařilo vrátit do NHL a nastoupí v zápase hvězd? „Prožil jsem si opravdu svoje,“ přiznal Petr
tiskovém středisku v Canada Air Center. Bylo to zřejmě poprvé, co si
opravdu uvědomil, že bude moci hrát mezi absolutní elitou NHL. „Je tu
Jaromír Jágr, Paul Karyia ….a Petr Buzek. Kdo je Petr Buzek?“ zeptal se
jako ve snu, ale záhy se navrátil zpět do reality. „Poslední čtyři roky
byly náročné. První čtyři týdny po havárii jsem bojoval o život, a podívejte
se, kde jsem teď. Jsem jednou z hvězd. Těsně předtím než k havárii došlo, byl Buzek jedním
z nejslibnějších juniorů na světě, a kromě toho patřil k nejlepším
hráčům v Jihlavské Dukle. Nehoda
přišla právě ve chvíli, kdy zbýval sotva měsíc do dra Ale odmítl naslouchat skeptikům, což bylo jasným důkazem odvahy. Když ho Dallas Stars vybrali jako číslo 63 ve třetím kole, sebral se a dojel k pultu klubu na vozíku. Loni v létě ho získal nový tým Atlanta Thrashers. „Dalasu jsem strašně vděčný, protože mě draftoval, i když jsem byl na vozíku,“ prohlásil Petr. „Zaplatili mi všechny operace a dali mi šanci znovu hrát. Vzali na sebe tehdy velké riziko.“ Buzek zůstal po draftu v Edmontonu, kde podstoupil několik operací. Asi osm měsíců po nehodě si mohl znovu obout brusle a stále vzpomíná, jak moc pro něj těch pár prvních krůčků na ledě znamenalo. „Jen jsem se tak projel okolo. Neměl jsem žádnou sílu, ale byl to fantastický pocit být zase na ledě. Znamenalo to pro mě strašně moc.“ Deset měsíců po havárii již bruslil dostatečně dobře nato,
aby mohl pravidelně trénovat, ale celou sezónu 1995/96 zabrala rehabilitace.
Ale i když se zdá, že dnes Buzek fyzické následky své autonehody nijak
nepociťuje, není tomu tak. „V levé noze mám dlouhou destičku s deseti
šrouby, další dva v pravém koleni, sedm šroubů a destičku v pravém
kotníku a jěště dva šrouby v levém zápěstí. Kamarádi mi tu říkají
Bionik,“ vypráví.Na otázku jak to zvládá při bezpečnostní kontrole na
letišti, odpovídá takto: „Když mi kolem
těla jezdí tím přístrojem, diví se: Co to u sebe máte? Pistoli nebo co? Další připomínkou nehody je studené
počasí, které na implantované destičky nepůsobí příznivě. „Ještě horší je vlhkost. Přes léto proto
nemohu v Atlantě zůstat. Namísto toho jezdím domů do Čech,“ říká Petr. Buzek také
prozradil co ho naučila tato tvrdá škola, která začala na nemocničním lůžku a
skončila angažmá v NHL. „Po
behodě jsem hodně vyzrál. Musel jsem velice tvrdě pracovat, abych se mohl
vrátit, a o to v NHL jde. Občas přemýšlím o tom, jaký typ hráče bych asi
byl, kdybych nenaboural. Nikdy jsem nepatřil k těm nejlepším, a podle
mého názoru je vlastně dobře, že k nehodě došlo, protože právě díky jí
jsem, se jako hráč zlepšil.“ Buzek v NHL
nepatří k nejznámějším jedincům, ale ostatní Češi v lize dobře
vědí, čím musel projít a nejsou si jisti, jestli by sami dokázali totéž. „Mnozí by to vzdali, ale on se z toho
neštěstí dokázal dostat?“
prohlásil Radek Bonk. Montrealský útočník Martin Ručinský říká, že takovéto
příběhy se normálně stávají jen ve
filmu. „Nešlo mu jen o to moci
znovu chodit a žít normální život,“
prohlásil Ručinský. „Je naprosto neuvěřitelné čím vším Petr prošel a co
musel podstoupit pro to, aby teď mohl být tady.“ Když Buzek slyší,
co o něm říkají ostatní, jen se usmívá. „Je
to fantastický příběh a já jsem na něj hrdý.“ Petr je živoucím
zázrakem na ledě. A pokud jde o zápas hvězd, na ledě si nijak rozpačitě
nepočínal. Třináctkrát střídal, což dohromady činilo 15 minut a 27 sekund
dvakrát vystřelil, jednu střelu zablokoval a skončil s výsledkem +1. Doufejme, že
šancí zahrát si v týmu hvězd se mu dostane vícero. Zdroj:
Hockey a server NHL.com |