Oslava výročí 100 let od založení českého hokeje ( 4.11.2008 )

     Dne 4.11.2008 to bylo skoro přesně na den, kdy se před 100 lety pár nadšenců sešlo v Praze v jedné z hospůdek a rozhodlo se, že založí Český svaz hockeyový. Asi nikdo z nich tenkrát netušil, do jakých rozměrů zakoření tato krásná hra v našich krajích. Pravda, pravidla se od té doby několikrát měnila, základní principy hry však zůstaly zachovány. K oslavám stoletého výročí si reprezentace České republiky pozvala hosty ze Slovenska. Ještě před utkáním byla slavnostně otevřena Síň slávy českého hokeje, u příležitosti jejího založení bylo hned 41 našich největších hokejových legend do této Síně slávy uvedeno. Utkání se uskutečnilo v diváky našlapané O2 aréně. I když je tato hokejová hala jedna z nejmodernějších v celé Evropě, docela mně osobně bylo líto, že se utkání nehrálo na tradičnějším místě, například Na Štvanici, kde československý hokej zažil nejeden úspěch.
     Zápas začal slavnostním okamžikem – úvodní buly totiž bylo vhozeno zástupci tří brankářských generací. Za generaci prvních československých mistrů světa Blanka Modrá, dcera legendárního brankáře Bohumila Modrého, dále pak Dominik Hašek a nakonec Daniel Šimon, zástupce vítězného týmu  turnaje 3.tříd v minihokeji ze Zlína. Tento turnaj celému zápasu předcházel.<?xml:namespace prefix = o />
     Hned úvodní minuty naznačily, že naši hokejisté neponechali nic náhodě a již ve druhé minutě rozjásal vyprodanou arénu slávistický útočník Červenka, když neomylně využil souhry s Klepišem a Bednářem. Za necelé dvě minuty už to bylo 2:0, od mantinelu přihrával Marek a Čermák zavěsil za bezmocného Laca v brance hostí. V těchto chvílích naši hokejisté vytvářeli drtivý tlak, Slováci nevěděli, kam dřív skočit. Jejich probuzení přišlo až v 6.minutě, ale jejich snaha branku nepřinesla. V přesilovkách hosté občas zahrozili, ale Svoboda neměl s jejich střeleckými pokusy mnoho práce. V dalším průběhu třetiny opět hrozili hlavně Češi, především ukázková kombinace Jágra se Strakou volala po navýšení skóre. To se povedlo až v závěru třetiny, naši hokejisté sice nezačali přesilovku úplně ideálně, ovšem po chybě slovenského golmana se puku zmocnila dvojice Červenka – Klepiš a jejich souhru dokonal Bednář. Do šaten šly oba týmy za stavu 3:0 pro Českou republiku.
     Během přestávek byli postupně představeni hráči uvedení do Síně slávy, někteří na utkání dorazili osobně, kromě již zmíněného Haška se tohoto vyznamenání dostalo Vladimíru Růžičkovi, Jaromíru Jágrovi, Ivanu Hlinkovi im memoriam, Františkovi Pospíšilovi, Jiřímu Holečkovi, Stanislavu Neveselému a řadě dalších. Dále byly uděleny i stříbrné pamětní medaile za přínos našemu hokeji, oceněných bylo skutečně mnoho, jmenoval bych Jana Hrbatého, jehož syn nastupuje za náš Spartak, a Jaroslava Benáka, současného kouče Žďáru nad Sázavou a v minulosti též Pelhřimova.
     Ve druhé třetině se obraz hry nezměnil, z velkého počtu šancí se ujala krásná akce z 25. minuty, Hlinka se Strakou namazali Jágrovi a ten tvrdou ranou z prostoru mezi kruhy zvýšil už na 4:0. Poté se dostali ke slovu i hosté, Svoboda však byl připraven a držel čisté konto. Na další branku v síti Laca jsme čekali jen do 28. minuty. Hostující brankář se za tvrdou ranou Marka nestačil ani otočit a vedli jsme 5:0. Poté se nechal Laco vystřídat, do hry zasáhl náhradní brankář Petrík. Čeští hokejisté se hokejem vyloženě bavili, výborné publikum vytvořilo často až neskutečnou atmosféru a dodávalo hráčům potřebnou sebedůvěru k tvorbě nádherných kombinací. Jednu takovou přetavil Klepiš v šestý gól, Červenka s Bednářem vyšachovali hostující obranu a střelec již s trefením prázdné branky neměl problém. Ve 36. minutě se tedy začaly halou rozléhat skandované pokřiky volající po ,,desítce“.  Slovenští hokejisté v této části působili dost špatným dojmem, zápas připomínal hru kočky s myší.
     Poslední část zápasu již tolik vzruchu nepřinesla, domácí kontrolovali tempo hry, která se v této části vyrovnala, bylo k vidění i několik nebezpečných akcí ze strany Slovenska, ale Svoboda několikrát podržel náš tým, zejména při úniku tří slovenských útočníků proti jednomu našemu obránci. V této části český tým evidentně zvolnil tempo, o výsledku utkání bylo v podstatě rozhodnuto. Domácí předváděli publiku pohledné kombinace, které však gólem neskončily. Poslední hřebíček do slovenské rakve zatloukl v 59. minutě Marek – Rolinek vybojoval po chybě hostujícího hráče puk, poslal Marka do úniku a střelec blafákem stanovil konečné skóre na 7:0 pro Českou republiku. Utkání přihlíželo 15 253 diváků, atmosféra tohoto utkání byla naprosto úžasná, stadionem několikrát běžely mexické vlny a poslední minuta se odehrála za mohutného potlesku všech přítomných, ve stoje.
     Celý hokejový večer byly na středové kostce promítány nejkrásnější okamžiky z historie našeho hokeje. Jako třešnička na dortu bylo sehráno ještě jedno zkrácené exhibiční utkání, ve kterém se utkal výběr tvořený mistry světa z roku 1985 a 1996 proti týmu mistrů světa z roku 1972 s posílením o zástupce olympijských vítězů z Nagana. Hrálo se 2 x 15 minut a bylo příjemné vidět hráče jako Martinec, Nový, Farda a spoustu dalších, jak v pokročilém věku dokáží ještě svými výkony pobavit diváky. Tento zápas se sehrál vyloženě pro pobavení a tempo tomu odpovídalo. V první patnáctiminutovce se za tým mistrů světa 1996 prosadil Jan Hlaváč po souhře dva na jednoho prostřelil Hniličku. V druhé patnáctiminutovce chytal místo Hniličky zástupce mistrů světa 1972 Lacký a netrvalo dlouho a lovil puk ze sítě po táhlé střele Jiřího Hrdiny. Tým složený i z olympijských vítězů se nenechal zahanbit a vzápětí se povedlo snížit tvrdou střelou Jiřího Šlégra, na jeho pokus byl Turek krátký. Poté o sobě dala poprvé vědět dvojice Patera – Procházka, prvně jmenovaný nejprve vyrovnal na 2:2. Poté opět odskočil tým mistrů světa díky Hlaváčovi, za chvíli opět úřadovalo kladenské duo P+P, role se tentokrát prohodily a Procházka vyrovnal na 3:3. Rozhodující úder olympijským vítězům zasadil Válek, když minutu před koncem propálil Hniličku. Zápas tedy vyhrál tým mistrů světa 1985 a 1996 nad týmem mistrů světa 1972 a olympijských vítězů 4:3.
     Tato krásná tečka zároveň ukončila večerní program v O2 aréně. Kdo přišel, nelitoval, diváci si určitě přišli na své. Zároveň všichni vyjádřili přání, aby se našemu hokeji dařilo v další stovce minimálně tak úspěšně, jako tomu bylo ještě v době nedávno minulé.

                                                                                                        Autor: Pavel Blažek
    

Zájezd do Orlové ( 2.11.2008 )

     V neděli 2.11.2008 zajížděli hokejisté pelhřimovského Spartaku na led nejvzdálenějšího soupeře své skupiny, do 317 km vzdálené Orlové. Ani bychom to nebyli my, věrní fanoušci pelhřimovských hráčů, kdybychom i přes obrovskou vzdálenost na utkání chyběli! Výjezd se nám však před hráči i vedením týmu povedlo dokonale utajit, o to větší bylo překvapení našich hokejistů, když v Orlové vyjeli na led a stadiónem se rozlehl hromový pokřik „Pelhřimov“ a v našich rukou se objevil transparent s nápisem: „NAVŽDY A VŠUDE S VÁMI!“
     Samotné utkání začalo náporem domácích, ale postupně se hra vyrovnávala. V 6. min. se po chybě domácí obrany dostal k puku Honza Hrbatý a krásně si pohrál s domácím gólmanem- 0:1. Zanedlouho byla naše radost ještě větší, neboť v 16. min ve vlastním oslabení našel Jirka Kubát krásným pasem na modré najetého Martina Heřmana a ten dokázal obelstít domácího brankáře Šafránka. Takový začátek otřásl psychikou hráčů Orlové, která body na domácím kluzišti takřka neztrácí (do té doby získala doma 20 b. z 21 možných) a do konce třetiny byli naši hráči mírně lepším týmem.
     Do druhé třetiny ovšem vtrhli domácí jako uragán a ve 24. minutě se jim podařilo snížit hodně diskutabilní brankou. Puk směřující do naší sítě stačil podle mého názoru zachytit jeden z našich beků ještě před brankovou čarou, přesto rozhodčí danou situaci prohlásili za gól! Branka byla připsána Škatulovi. Domácí po tomto snížení ještě přidali na tempu a za chvíli bylo vyrovnáno. Po rychlé přihrávce zpoza branky pálil ve 30. min. z voleje neomylně Dušek. Orlová i nadále pokračovala v tlaku a za 3 min. se již dostala do vedení. Vydra protlačil puk přes padajícího Jirkůva. Aby toho nebylo málo zvýšil ve 37. min. Grygar již na 4:2. Pelhřimovští přesto nesložili zbraně a těsně před odchodem do kabin se jim povedlo korigovat. Branky dosáhl Jan Kočan. Nutno ovšem říci, že i tato branka byla diskutabilní, jelikož jí předcházel viditelný faul našeho hráče a hvizd z píšťalky hlavního sudího – přesto byl gól nakonec uznán. Po 2. třetině se tedy šlo do kabin za stavu 4:3 pro domácí.
     Poslední část hry začala opět sérií šancí Orlové, ale poté se dostali ke slovu i naši hokejisté. Ve 46. min. se opět ve vlastním oslabení dostal k puku Jan Hrbatý a i přes hodně těsné bránění jednoho z domácích beků dokázal protlačit puk za brankovou čáru – 4:4. Od tohoto momentu převzali naši hráči otěže hry a vytvořili si několik slibných šancí, které ale bohužel zůstaly nevyužity. Především akce tři na jednoho zakončená střelou do tyče volala po gólu. Když už vše vypadalo, že se schyluje k prodloužení a pelhřimovští tak neodjedou z Orlové s prázdnou, vystřelil jeden z domácích hráčů od modré, puk se nešťastně odrazil od mantinelu přímo na hůl domácího kapitána Potočného a ten chladnokrevně zavěsil do odkryté poloviny branky. To vše v čase 59:58, tzn. pouhé dvě vteřiny přede koncem normální hrací doby. V tu chvíli by se v nás fanoušcích, ani hráčích na ledě, krve nedořezal. Celozápasová dřina přišla vniveč a Pelhřimov si připsal na své konto další porážku, tentokrát ovšem hodně nešťastnou!
     I přes tuto smolnou prohru se naši hráči určitě nemusí za předvedený výkon stydět, po nepovedeném startu do sezóny se jejich výkony již začínají blížit výkonům z loňské sezóny, a pokud dokáží pokračovat v nastoleném trendu, mohou se zanedlouho dotáhnout do klidného středu druholigové tabulky!
     Proto přijďme všichni povzbudit pelhřimovské hokejisty na příští utkání, v neděli 9.11. hostíme tým Opavy, který už jsme letos na jejich ledě dokázali porazit!
                                                                                             PELHŘIMOV DO TOHO!!!

                                                                                                            Autor: Pavel Rafaj
    

Zájezd do Prostějova ( 19.10.2008 )

     V neděli 19. října se uskutečnilo utkání 11. kola druhé hokejové ligy východní skupiny mezi mužstvy HC Jestřábi Prostějov a HC Spartak Pelhřimov , na kterém jsme samozřejmě nemohli chybět ani my, věrní příznivci pelhřimovských barev. Šlo o zápas velmi důležitý, neboť ani jednomu z mužstev se zatím v probíhající sezóně příliš nedaří a obě se před začátkem utkání nacházela v nebezpečném sestupovém pásmu. Domácímu Prostějovu patřila před úvodním hvizdem poslední, 16. příčka se ziskem pouhého jednoho bodu, náš Spartak na tom byl sice o dvě místa lépe, ale po sérii 4 porážek v řadě rovněž nutně potřeboval bodovat, aby se odpoutal právě od Prostějova a přiblížil se na dohled týmům ze středu tabulky!
     Důležitosti utkání odpovídal i herní projev obou týmů. Utkání bylo od začátku velmi opatrné, prioritou obou celků bylo hlavně neinkasovat, a tak, když k tomu ještě připočteme nervozitu a moře nepřesných přihrávek, nenabídla první třetina příliš líbivý hokej. Přesto však byli naši borci o něco lepším mužstvem, dokázali domácí přebruslovat a vytvořit si několik šancí, z nichž jednu zužitkoval i Marek Anderle, který v 11. min. prakticky z nulového úhlu překvapil domácího gólmana Štefla – 0:1.
     Ve druhé třetině se obrázek hry příliš nezlepšil, klání bylo i nadále plné nepřesností a chyb. Naši hráči se snažili navýšit svůj jednobrankový náskok, ale v cestě jim stál nejen dobře chytající brankář Prostějova, ale i vlastní nedůraz a nepřesnost v zakončení. Na druhé straně si i domácí vypracovali několik šancí, všechny ale zlikvidoval rovněž skvělý Ondra Jirkův. Důležité byly především jeho zákroky ve dvou po sobě jdoucích přesilovkách 5 na 3, které domácí hráli v závěru této třetiny. Po 2. třetině tedy držel pelhřimovský Spartak stále hubený jednobrankový náskok.
     Vstup do poslední dvacetiminutovky se lépe povedl domácím Jestřábům. Hned ve 41. min. využil Piluša přesilovou hru 5 na 4, která započala již v předchozí třetině a začínalo se prakticky od znovu. Na pelhřimovských hráčích byla však viditelná snaha odvézt si z Prostějova všechny 3 body, a tak se i nadále tlačil dopředu. Jeden z nebezpečných nájezdů druhého útoku Spartaku proměnil v 50. min. navrátilec do pelhřimovského dresu Jan Hrbatý, který nadvakrát doslova protlačil puk do sítě – 1:2. Hned za minutu našel Ota Lazorišák přihrávkou zpoza branky před bránou úplně volného Martina Heřmana, který se z voleje nemýlil a rozjásal skupinku zhruba 15 pelhřimovských fans potřetí!
     V tomto momentě to vypadalo, že se domácí z tohoto úderu již nezvednou, ale opak byl pravdou. Jako již poněkolikáté v této sezóně vrátil Pelhřimov soupeře svými chybami opět do hry! V 52. minutě využil špatného střídání našich hráčů domácí útočník Kučera, který proměnil sólový únik a hned minutu nato vyrovnal se štěstím Piluša. Avšak když už se zdálo, že utkání spěje do prodloužení, odmítl dělbu bodů pelhřimovský kapitán Martin Tecl. Šikovnou střelou zpoza obránce do kouta branky rozhodl v 58. minutě o osudu celého utkání!
     Radost nás fanoušků byla v té chvíli převeliká. Tu ještě umocnil o minutu později Jan Šejnoha, který využil přesilovou hru a dal tak výsledku konečnou podobu!
     Pelhřimov nepředvedl v tomto utkání žádný oslnivý výkon, ale dokázal po dlouhé době vybojovat velmi důležité 3 body, a o to šlo v tomto zápase především! Věřme tedy, že tento výsledek naše hráče psychicky povzbudí, a že ne něj naváží bodovým ziskem i v příštích zápasech (ve st 22.10. doma s Uničovem a v sobotu 25.10. na ledě Břeclavi)!

Zájezd do Vsetína ( 12.10.2008 )

                                                                                                                                                Autor: Pavel Rafaj
    

Zájezd do Přerova ( 5.10.2008 )

     V neděli 5.10. 2008 se skupinka 10 nejvěrnějších fanoušků pelhřimovského Spartaku vypravila na utkání do 200 km vzdáleného Přerova. Většina z nás byla po předchozí domácí výhře se Šternberkem naplněna optimismem a nadějí na bodový zisk. Že však bude toto utkání na zajímavém a útulném stadiónu v Přerově mimořádně těžké, naznačily již první minuty zápasu.
     Spartak vstoupil do utkání nebojácně a hned v úvodu první třetiny si vynutil výhodu přesilové hry. Přesilovka však nepatří v této sezóně k silným prvkům pelhřimovské hry, i tato tedy zůstala nevyužita. Zanedlouho však dostali tutéž výhodu i domácí a předvedli našim, jak by se přesilová situace měla sehrát. Po přihrávce Hanáka pálil přesně z voleje Pala – 11. minuta 1:0. Domácí tento gól viditelně povzbudil a začali diktovat tempo hry. Byli agresivnější, přesnější, a rychlejší, což nutilo naše hráče k faulům. Jeden takovýto faul potrestal ve 14. minutě v přesilové hře Hruška.
     Do druhé třetiny vstoupili hráči Spartaku Pelhřimov s viditelnou chutí poprat se o dobrý výsledek a prvních 5 minut tohoto dějství byli lepším týmem. Avšak svou mírnou převahu nedokázali přetavit v gól a bohužel ani v nebezpečnou střelu na bránu. Marnost jejich počínání dokumentuje nájezd dva na jednoho, kdy Tomáš Plachý nedokázal prostrčit přihrávku na volného Martina Tecla a jak už to tak ve sportu bývá, následoval zákonitý trest. Prakticky hned z protiútoku si domácí vynutili další faul a přesilovkovou souhru dvojice Rak, Pala zakončil neomylně druhý jmenovaný – 29. minuta 3:0. Když pak ve 36. minutě vybojoval ve vlastním oslabení puk za naší brankou Rak a předložil gólovou lahůdku Martinakovi, bylo o výsledku zápasu prakticky rozhodnuto.
     Poslední dějství se dohrávalo už jenom z povinnosti. Nejprve zvýšil ve 49. minutě již na 5:0 domácí Hruška (branka padla opět v přesilové hře), poté se přece jen dočkali i naši hráči. Po přihrávce Pavla Pelána zaznamenal čestný úspěch Spartaku Marek Anderle. Celkový účet zápasu pak ještě završil v 58. minutě gólem ve vlastním oslabení opět domácí útočník Rak.
     Spartak Pelhřimov byl v tomto utkání bohužel horším týmem, od začátku utkání nestačil tempu soupeře, což rezultovalo v častá vyloučení, které domácí hráči neomylně trestali. Nezbývá než doufat, že se pelhřimovské družstvo zvedne z herní i výsledkové krize a pokusí se překvapit již ve středu v těžkém souboji s druhým týmem tabulky Hodonínem nebo v neděli na ledě šestinásobného mistra republiky – mužstva Vsetína. Věřme našim klukům a přijďme je ve středu povzbudit v hojném počtu!!!

                                                                                                            Autor: Pavel Rafaj
    

Zájezd do Velmezu ( 27.9.2008 )

     V sobotu 27.9. zajíždělo mužstvo HC Spartak Pelhřimov na led nedalekého Velkého Meziříčí, u čehož jsme pochopitelně nemohli chybět ani my, věrní fanoušci. Na tři desítky lidí se vypravilo buďto autobusem nebo vlastními vozy směrem na „Velmez“, aby tam vytvořili našim hráčům takřka domácí atmosféru.
     Samotné utkání začalo pro naše barvy dobře, když  v 7. minutě proměnil v početní výhodě svůj samostatný únik Tomáš Plachý, kterého krásně uvolnil Martin Tecl. Našim hráčům vlila tato branka krev do žil a celou první třetinu byli lepším a nebezpečnějším mužstvem. Bohužel žádná z dalších střel našich borců už se v 1. třetině neujala, a tak zákonitě musel přijít trest – v 19. min. využil přesilovku 5 na 3 domácí Konta.
     Do druhé části utkání vstoupili pelhřimovští opět dobře, ve 23. min. našel Šejnoha křížnou přihrávkou přes celé pásmo Martina Heřmana, který zblízka procedil puk za záda domácího gólmana. Toto vedení však nemělo dlouhého trvání, ve 29. min. překonal v přesilovce Kaiseršota v naší brance domácí útočník Sobotka. Jakub Kaiseršot nahradil v průběhu první třetiny Ondřeje Jirkůva, který musel odstoupit pro zranění třísel. Ve druhé třetině se dále již nic podstatného neodehrálo a tak se šlo do kabin za nerozhodného stavu 2:2. V této třetině byla k vidění urputná bitva o každý centimetr ledu, utkání bylo vyrovnané, což slibovalo velké nervy i do třetího závěrečného dějství.
     To začali lépe domácí, když hned v 1. minutě poslední třetiny skóroval střelou k tyči opět domácí Konta. Gól padl znovu v přesilové hře 5 na 3. Na tento gól dokázali ještě naši hráči odpovědět, když se ve 47. min. ve stejné početní výhodě podruhé v zápase prosadil Martin Heřman. Bohužel prakticky hned v zápětí nechali pelhřimovští okénko v obraně a toho dokázalo Velké Meziříčí využít. Nájezd 2 na 1 zakončil střelou do odkryté poloviny branky Nekvasil. Tento gól posadil domácí hráče do sedla a za další minutu zasadili našim hráčům rozhodující úder. Trefil se Kunstmüller. Z této rány se již Pelhřimov nedokázal vzpamatovat, a tak odešel ze zápasu poražen poměrem 5:3.
     Pelhřimov odehrál solidní utkání, byl dle mého názoru po dvě třetiny mírně lepším týmem, ale bohužel to opět na body nestačilo. Rozhodujícím faktorem byli podle mého naše nedisciplinovanost, domácí hráli vynikajícím způsobem přesilové hry, v nichž dokázali skórovat hned třikrát! Nezbývá než doufat, že ve středečním domácím utkání se Šternberkem naši hráči naplno zabodují, jelikož další venkovní zápas v Přerově (ne 5.10.) bude mimořádně těžký! Věřme našemu mužstvu a pojďme je ve středu všichni podpořit v honbě za důležitými body!

                                                                                                           Autor: Pavel Rafaj
    

Zájezd do Nového Jičína ( 20.9.2008 )

      Dne 20.9.2008 se uskutečnil letošní první výjezd Hokejového fanklubu Spartaku Pelhřimov k utkání na hřiště soupeře. Spartak již jedno utkání venku hrál, ovšem pro malý zájem fanoušků se zájezd do Opavy nekonal. Tímto bych chtěl pozvat všechny příznivce našeho týmu k účasti na letos dalekých výjezdech, vždy budeme jenom rádi, když se podaří vypravit aspoň nějaké auto a i hráči ocení fakt, že mají naši podporu nejenom na domácím stadionu. Do Nového Jičína se přihlásilo 13 lidí, jelo se dvěma velkými auty. Odjezd byl naplánován na třináctou hodinu a po klidné cestě, kdy se několikrát zastavovalo pro doplnění jídla i pití, jsme dorazili do místa utkání krátce po půl páté.
     Začátek zápasu přinesl zpočátku vyrovnanou hru, tento stav ale trval jen chvíli a už na začátku 2.minuty nám udělal radost druhý útok – po souhře Plachého a Kubáta vypálil mezi kruhy Tecl a prostřelil domácího Urbánka. Poté se hra vyrovnala, s přibývajícím časem se však začal prosazovat Nový Jičín. Jeho hra byla založena na jednoduchých kombinacích a bylo k vidění několik samostatných úniků domácích na naší branku, ale brankář Spartaku Jirkův svůj tým několikrát podržel. Když se zdálo,že Pelhřimov přečká domácí nápor, přišla chyba našeho obránce, Spudil nestačil vyhodit, soupeř se zmocnil puku a jeho souhru přetavil Macháček ve vyrovnávací gól v patnácté minutě. Do konce třetiny již branka nepadla, v této části byl Jičín mírně lepším týmem.
     Druhá část se nesla ve znamení velkého tlaku domácích. Jičínští se prezentovali útočnou hrou a jen díky vynikajícímu Jirkůvovi byl stav pořád vyrovnaný, i když mu za zády zazvonila i tyč, předváděl často neskutečné zákroky, zvláště v polovině zápasu doslova vytáhl puk, který pod jeho tělem již směřoval do brány. Jen občas se podařilo tlak domácích přerušit útočným výpadem, jeden z mála se povedl Anderlemu ve vlastním oslabení, byl však faulován, takže jeho snaha branku nepřinesla. Pelhřimov však vytěžil z minima maximum. V závěru třetiny nejprve Pelán ve 36.minutě využil souhry s Heřmanem a o chvíli pozděli, ve 38.minutě, už naši vedli o dvě branky, po přihrávce Pelána se prosadil Anderle. Ve druhé třetině byl k vidění nápor domácích, ale hokej se hraje na góly a ty střílel Spartak. Do šaten se šlo za nadějného stavu pro hostující celek.
     Do třetí třetiny nastoupil do domácí branky Jagoš a hned musel, k naší radosti, lovit po úniku Lazorišáka puk ze své branky.Běžela 41.minuta a asi nikdo si nepřipouštěl komplikace s udržením výsledku. Následující chvíle totiž patřili našim hráčům, kteří si vypracovali často velké šance, ovšem bez efektu. Domácí se jen pomalu oklepávali, postupně vyrovnali hru a opět začali vytvářet tlak. Naši se snažili, bránili,co to šlo, jejich snaha však byla odměněna častým vylučováním a v přesilovkách padali góly. V 55. minutě, ještě ve standardním počtu hráčů, se prosadil Toman. Poté přišlo několik sporných vyloučení, přesilovku domácích 4 na 3 se nepodařilo ubránit, Pelhřimov kapituloval potřetí po střele Lhotského. Nový Jičín byl na koni a vyrovnání bylo na spadnutí. Domácí se dočkali v 58.minutě po teči Glabazni, opět v přesilové hře. Do konce normální hrací doby se již nic nestalo, hosté ztratili nadějný náskok, ze tří bodů byl rázem jeden a čekal se boj o druhý bonusový bod v prodloužení. Prodloužení Spartak nezačal špatně, ale poté opět sáhl pro přísný metr rozhodčí a zbytek pětiminutového prodloužení odehráli domácí v přesilovce, v jejím nervózním závěru rozhodčí úřadoval, několikrát nechal bez povšimnutí fauly na naše hráče a domácím doslova daroval přesilovky díky zákrokům, které se jindy nechávají bez povšimnutí. Prodloužení ale skončilo bez branek, ke slovu přišly samostatné nájezdy po třech sériích. Bohužel, Lazorišák, Tecl a po něm ani Anderle neproměnili, za domácí proměnil Skaloš a Pelhřimov si tedy odvezl porážku 5:4 po nájezdech.
     Těžko hodnotit celek jako takový, naši ztratili výborně rozjetý zápas, až další průběh ligy ukáže, zda je bod z tohoto zápasu málo,či hodně. Nejlepším hráčem Spartaku byl jednoznačně Jirkův. Nový Jičín jsme opouštěli z rozporuplnými pocity, ale takový je hokej. Domácí byli většinu času lepším týmem a konečný výsledek je svým způsobem asi spravedlivý. Další zápas následuje tuto středu doma s Valašským Meziřícím a v sobotu 27.9. ve Velkém Meziřící. Podpořme Spartak v hojném počtu v honbě za dalšími body. SPARTAK DO TOHO !!!

                                                                                                           Autor: Pavel Blažek