HISTORIE SKUPINY HRACHOKOUT

Prvopočátky této folkové kapely se datují k podzimu roku 2000. Tehdy k sobě zakladatel René Mikulenka (kytara, zpěv, později i mandolína) našel dvě zpěvačky Janu Veselou  (kytara, zobcové flétny) a Andreu Svobodovou. Po půl roce do sestavy přibyl čtvrtý člen kapely Marek Čtvrtníček(kontrabas, zpěv). Již od počátku kapela inklinovala k vlastní tvorbě. Některé ze skladeb tohoto období má v repertoáru dodnes ( např. Pozdravy).

Na podzim 2001 se kapela rozšiřuje o nové členy: Miroslav Vahalík ( zobcové flétny, kytara, zpěv), Martin Pospěch (akust. kytara, el. kytara,  akordeon, zpěv), Jana Vichtorová ( zpěv). Později přibyli i výměnou za basistu Marka Jana Skýpalová (basová kytara, akust. kytara, zpěv) a Vladislav Románek (violoncello) a kapela se začíná zaměřovat na písně s bohatými vokály. Repertoár postupně zpestřují i skladby typu ,,a capella".

Na jaře 2002 konečně zahajují sérii svých vystoupení na několika  festiválcích a soutěžích.

V únoru 2003 skupina Hrachokout dokončila práce na svém debutovém albu s názvem Koření života, které vydává počátkem března a pokřtí jej  na společném koncertě s písničkáři Radůzou a Žambochy.

Na začátku léta se ovšem Hrachokout nevyhnul dalším personálním změnám. Odešla zpěvačka Jana Vichtorová a odchod oznámil i cellista Vladislav Románek. Náhradou za oba se kapele stala mladičká violoncellistka Kamila Němcová, která se velmi rychle a nebojácně zapracovala.

Kapela se tak, stejně jako v loni, zúčastnila několika významných přehlídek a festivalů svého regionu, z nichž vybereme některá: Pulčínský Amfolkfest, Starý dobrý western - Bystřička, Valašské záření ve Vsetíně, či Valašský nákyp v Lužné. Nově se Hrachokout může také pyšnit vítězstvím na festivalu Folkový výprodej ve Studénce, či účastí ve finále Moravského vrabce. Velikým úspěchem je pro Hrachokout zařazení několika písní do playlistu rádia Apollo.

A sám název „Hrachokout“? Ten popisuje přesně tu část místnosti, kam byli odkazováni nedochvilní členové kapely: bylo jim vyhrožováno, že půjdou za trest klečet do kouta na hrách. Zkráceně do hrachokouta. No a při nekonečném vymýšlení názvu kapely se nakonec všichni shodli, že za název pojmou tento původně tyranistický a hrůzu nahánějící termín. Což rozhodně nemá nic společného s tím, že by pro někoho mělo být naše vystoupení trestem.