Gilbert Ad Třístupňový testVýňatek z diplomky:
...je otázkou, zda nebude ESD vodítkem pro řešení tohoto sporu
meritorně částečně podobný spor, řešený na půdě WTO v rámci smlouvy
TRIPS. Jde o spor USA – Section 110(5) of the US Copyright Act, z roku
1999 (25)47), kdy v rámci výjimek z výlučných práv Copyrightu bylo
dovoleno hraní hudby z rozhlasu a TV bez placení autorských odměn,
pokud byly splněny určité podmínky, jako malá výměry plochy atd.
Jednalo se o tzv. Bussines exemption. Zároveň se totéž dovolovalo v
rámci tzv. Homestyle exemption, kdy se používalo k šíření vysílání
pouze vybavení běžné domácnosti. Rozhodnutí se stalo precedentem
především proto, že byl aplikován tzv. třístupňový test (viz též
kapitola 1 a 4), který je obsažen jak v TRIPS, tak v RÚB či smlouvách
WPPT a WCT WIPO. Podle tohoto testu jsou omezení a výjimky z výučných
autorských práv přípustná pouze tehdy, splňují-li tři podmínky:
1) Jde o určitý zvláštní případ, který
2) není v rozporu s normálním využíváním díla a
3) neodůvodněně nepoškozuje oprávněné zájmy majitele práva.
Orgán, který rozhodoval (tzv. Panel) podrobně specifikoval použití
jednotlivých kritérií testu a stanovil tak důležitý precedent,
použitelný velice široce. Tento třístupňový test totiž obsahují – jak
bylo řečeno výše – i další mezinárodní smlouvy a následně byl
absorbován i právem komunitárním a dnes již i právem českým. Znamená
to, že poprvé poskytuje velmi důležitou obecnou platformu, která má
ambice harmonizovat rozhodovací praxi ve světě a tedy i v Evropě. Je
podle mého názoru otázkou, zda u tohoto testu nebude jeho široká
použitelnost, vyplývající z jeho obecnosti, a tím volnosti při
posuzování pro rozhodce (soudce), také jeho nevýhodou. Je zřejmé, že
posouzení „normálního využívání díla“, či „neodůvodněného poškozování
zájmů autora“ je z větší části e subjektivní úvaze rozhodovacího
orgánu, což může ponechávat prostor pro nejednotnost, které se právě
tento test snaží vyhnout.
Konec citátu.
Podstatu a moji glosu k testu máš tu. Chtěl-li by jsi podrobnosti,
musel bys asi nejít na netu (jde-li to) onen spor z USA - podle výše
uvedeného názvu.
Jde v zásadě konečně po letech o snshu najít jednotný vzorec pro
posouzení situace při zdánlivém porušení autorského práva. Jde o
individuální posouzení každé situace, kdy se zkoumají podmínky splnění
testu a tedy tímto porušení či neporušení AP. Test je univerzální a v
mnoha mezinárodních smlouvách obsažený, takže má dobré výchozí
podmínky. Problém je jednotnost jeho použití a aplikačního výkladu v u
různých soudů. Viz jeho obecnost a subjektivita posouzení. Dnes se ale
dá říci, že dost určitě použit bude. Alespoň na vyššíxh instancích.
(Stává se standardem.) |