merhaut 6094Domnívám
se, že v tomto příspěvku porovnáváš dva extrémy - protipóly, navíc na
okraji Gaussovy křivky, takže vyslověně minoritní.
Konkrétně a za sebe to vidím takto:
Nestranně recenzující zasvěcený kritik - tenhle živočišný druh
neexistuje. Chápu-li nestranný jako objektivní, vzniká tím mnohými
profesionálními kritiky popřený jev - objektivní kritika není možná.
Každý kritik má něco více či méně rád, něco mu sedí víc, něco se mu
prostě nelíbí. A ať už má sebevětší žurnalistickou praxi, muzikologické
vzdělání a třeba je hudebním virtuózem, nemůže se nikdy zcela zbavit
subjektivní ryze osobní a přirozeně lidské chuti/nechuti. Představa
akademicky odosobněného a nestranného kritika, který rozděluje ty
jedině správné a obecně platné recenzentské body patří do oblasti
utopie. Ostatně i příklad recenze Jaromíra Tůmy svědčí o značné míře
subjektivity, současně spojené s přehledem a schopností dobře psát a
klást věci do souvislostí. I když konkrétně tato recenze je opravdu jen
myšlenková zkratka, která je hluboko pod možnostmi autora, jak jej znám
já. Nakolik je to ovlivněno omezeným prostorem v tisku a nakolik jeho
nechutí napsat více, ví jen on sám. Ale pokud ti v hudebních klubech na
Lopuchu chybí věcná argumentace, proč ti nechyběla v této recenzi?
Nadšené nekritické fandovské psaní. Nevím, co tím máš konkrétně na
mysli. Pokud je to opravdu zaslepený a nekritický fanda, který vše vždy
a za všech okolností píše pod heslem "jakýkoli progrock - skvělá hudba"
(za progrock lze dosadit jiný styl, samozřejmě), pak si dovoluji
tvrdit, že tady se nikdo takový nevyskytuje a taková figurka obecně se
mi jeví jako vysoce nepravděpodobná. Přiměřené chválení, tam kde je
(subjektivně) na místě a negativní kritika, tam, kde to pisatel cítí,
to je společným znakem většiny přispěvatelů v Yes, Genesis a dalších
klubech. Ovšem vždy přímo úměrně míře jejich znalostí, schopností a
lidských vlastností, jak jinak. Rozhodně mě jejich názory dají víc, než
odosobněná odborná kritika, která bez zaváhání shodí ze stolu vše, co
jí nesedí do akademických vizí o správné hudbě.
Za ideál, jak by opravdu měl přínosný kritik tvořit, považuji
prolnutí obou těchto kategorií. Všestranně vzdělaný, literárně nadaný
člověk, se schopností popsat pocity, zasadit je do konkrétních reálií,
nedemagogicky odargumentovat a toto srozumitelně předat veřejnosti. A
současně - musí zůstat člověkem, který se netají se svou hudebně
stylovou orientací. Ale kolik takových lidí nám tu běhá? Napadá mně
snad jen Dorůžka nejstarší.
Na závěr bych jen dodal, že některé z věcí, které tu v dalších
příspěvcích kritizuješ nevidím v tak ostrém světle, a se spoustou
souhlasím. Ale k tomuto jsem se vyjádřit musel, třeba už proto, že o
muzice také občas něco píšu, i když se řadím hlavně do té druhé,
fandovské a nadšenecké kategorie. |
Pošta 
(c) 2001-2006 Lopuch.cz 