Chtěli jste něco vyprávět ...

něco vyprávět ? tak dobře ... např. jak jsem si zlomil ruku ..!

bylo to 27.2.2000 a já jsem jako každej den lyžoval tady v Perninku na takovym obtížnějšim

kopci . S klukama jsme ten kopec sjížděli už asi sedm let . Ale já jsem si to vzal až z lesa šusem ,

poněvadž na stole ( přelom kopce na prudkost asi 40 stupňů ) , jsem se odrážel a letěl jsem kolem 20-ti

metrů. Dopad byl v pohodě , ale dole je pak dojezd do kopce . V té chvíly jsem hapala . ( hapal )

Bylo to v pohodě , ale asi za dvě hodiny mě začalo bolet zápěstí .  Notak jsem to doma řekl a jeli jsme

do nemocnice na rentgen . Rentgen mi řekl , že mam zlomenou prstní kost u palce .

Já si toho nevšímal a se sádrou jsem skákal na lyžích dál , poněvadž byla v Perninku na konci zimy

akce , na kterou se do malé vesničky přijelo podívat kolem 3000 lidí ! ! ! !

pokud my nevěříte , mám tu jednu fotku ..- všimněte si mé pravé ruky !!!

Jak blbec - neblbec ke smůle přišel !     -     velmi zajímavé a napínavé !!!

to mi bylo asi cca 11 let , když jsme byly na školnim zájezdě v Chomutově v městských lázních ..

po celou dobu zájezdu se nikomu nic nestalo , poněvadž jsme se po cestě zpátky stavily v Cho-

mutovský zoologický zahradě .. asi po hodině rozchodu , jsme se s kámošem vracely , ale najednou

jsme slyšely příšernej řev ! řeknu vám , to bylo , jako kdyby tam někdo umíral !!!

my jsme se lekli a začali utíkat za hlasem ( ze zvědavosti ) . Už léta jsme znali takovýho kluka , který byl

asi o tři roky mladší než my , ale nevěděli jsme , že je to vůl až takhle velkej !

přiběhli jsme na místo , ale nemohly jsme dál , protože všude stříkala krev , 

a ochrana zoologický nám akorát řekla , že náš kamarád je ve velmi vážném stavu a byl odvezen 

do zákrokového sálu !

Později jsme se dozvěděli , že si chtěl pohladit něco , co vypadalo jako pes , ale naneštěstí

to pes nebyl ! byly to  VLCI !!!

člověk by řekl , že tomuhle nechce věřit , ale my jsme tomu taky hned nechtěli věřit .

Asi dvě a půl hodiny jsme s autobusem čekali před márnicí ( pardon : nemocnicí )

a čekali , s napětím a nevěděli jsme jak je na tom . najednou k autobusu přijde vrátný z nemocnice , 

a říká cosi učitelům ! Nikdo nevěděl , o čem se baví , poněvadž byly venku a my jsme byly 

v autobuse . takový ticho , jako bylo tenkrát tam , jsem ještě NESLYŠEL !!!!!!!!!!!!!  

nakonec vyšel mlkej David Tůma z nemosnice , za jednu ruku ho držela učitelka a za druhou nikdo , po-

něvadž měl celej bok s rukou v sádře .. tak jsme spokojeně jeli 1,5 hodiny domů ... Na zastávce

už na něj čekali jeho rodiče , kteří měli v očích jen a jen slzy ...

Neměli totiž žádné spojení , jen jim někdo neznámí telefonoval , že jejich syn leží na operačnim sále a že

se popral s vlkama !!!

No a pak sem ještě nějaký příběhy někdy přidám !! - teď mě nic nenapadá !!!