NENÍ
Člověk je tvor mobilní, adaptilní a občas i debilní. Cožpak o tom není pochyb. Ale takový oběd v prdeli(tedy strávená potrava) jaké má složení?
No nic, nezabývejme se blbostma. Vyslovme přání, teda já vyslovím přání: chtěl bych mít záchod s vysokým stropem. Že je to absurdní? Jak pro koho, protože já pracuji jako bachař ve věznici pro trpajzlíky a tam maj strašně nízké stropy. A hlavně na záchodech. Takže je to absurdní? Vidíte, není!
ŠKVOR
Jeden škvor se škorpil se škvořicí:
"Moje milá, víš že se má šetřit se skořicí!!"
Tak nešetrně to řek škvořici škrob škvor
šetrný a škudlivý to tvor.
DEŠTÍK A DEŠTNÍK
"Tak jakpak se vám ráčí pršeti?", optal se nevázaně deštník deštíka.
"Ó děkuji za optání, nechci to nějak přeháněti, aby z toho nebyla nějaká přeháňka", odpověděl popravdě lehký jarní deštík.
"To víte včera jsem se vám ale vybouřil! To bylo hromování!"
"Hrome, jakápak škoda, že jsem zrovna včera visel na věšáku. Velmi mne to mrzí příteli."
"To vám věřim milej pane. To byla krása, opravdu nádhera. Blesky lítaly oblohou a jeden z nich dokonce udeřil do Petřínské rozhledny. Toť byla rána!"
"No nepovídejte! Věčná škoda seděti v bouřce doma."
"Ano, ano, maj pravdu. Ale koukám, začal nám svítit kolega slunce. To já radši poletím."
"Ba, také ho vidim. Budeme se muset rozloučit. Tak zas někdy v(y) dešti naschle!"
OSTUDOVÁ
Uřízl jsem si ostudu. Jen zakvičela. A ktomu ten nejkrásnější kus! Pašák! Já. Vzal jsem nůž a uřízl si ostudu. Byla dobrá, jen soli mohlo být více a pepře méně. Byla dosti peprná.
JA, JA, NATÝRLICH
Jeden strom si něco usmyslel. Proč? Čert ví. Prostě si jen tak usmyslel, že si zajde do jedné pěkné garáže nadýchat se. Proč? Čert ví.
A tak seděl v garáži a dýchal a dýchal. Kolem projíždělo dítě na trojkolce a ječelo. Proč? Čert ví. Strom to vzrušilo a postavil se mu kmen. Byl to chlípák (haňa, haňa). A tak po dítěti šel jako had po hadici (s těsněním). Tu se ve vratech objevila stromice: "Sviňáku", lkala.
Ze žárlivosti strom udala lesní správě, že je nakažen dřevomorkou. Lesní správa vyslala odborníka na průzkum stromu. Strom se třásl v očekávání odborníka. Přijelo ječící dítě na trojkolce a mělo na čele nápis - ODBORNÍK.
"Strome, strome! A hrome! Strome!", zaječelo.
"Dám ti saxofon, když mě necháš", snažil se vyjednávat strom. Dítě sundalo řetěz z trojkolky a švihlo strom po kmeni. Účet je vyrovnán. Strom vyléčen. Škoda. Kdyby nebyl vyléčen, jezdili by se na něj dívat tůristi z bavor a říkali by: "Ja, ja, natýrlich, ta strom být ujetá.
