pokračování MODRÉHO SEŠITU, strana3
PIKADOR [zápasník s býky]
...Dav šílel. Herold[hlasatel] freneticky[bouřlivě] podněcoval vášně mas. Nuncius [papežův zástupce] seděl v první řadě a na vše pohlížel se stoickým klidem. Neseděl tam totiž náhodou. Od nějakého denuncianta[donašeč]se mu doneslo, že pikador je bezbožník a notorický ateista[neznaboh] a proto se rozhodl osobně dohlédnout na průběh koridy.
Za ohradou mezitím zasatavila biga[vůz s dvojspřežím]s pikadorem. Spolu se svou metresou[vydržovaná milenka]se odebral do připravené komnaty. Již ve foyer na něj ovšem dolehla deféticka[poraženecká] nálada. V šatně si jasně uvědomil svou diagnózu. Abulie![chorobné oslabení schopnosti jednat, nerozhodnost]
Vtom se ozvalo zabouchání a vešel mestic[míšenec bělocha s indiánem], gubernátův[správce země] sluha s ozdobně useknutou rukou a pravil: "Je čas pane, musíte jít!"
Pikadorovy faciální[obličejové]svaly se rozkmitaly a na čele mu vystoupily krůpěje potu, které se slily v nápis: chandra[těžkomyslnost] + abulie [nerozhodnost] = defétizmus[poraženectví].
To není nejlepší začátek, pomyslel si a pomazal se vonnou ambrou [výměšek vorvaně] pro štěstí. Pak se vratkým krokem, doprovázen slavnostní kavalkádou [jezdecká skupina], vydal do arény.
Co však nemohl vědět bylo to, že býk který proti němu ten den stanul, trpěl již řadu měsíců tajemnou chorobou beri-beri[onemocnění z nedostaku vitamínu B1], v důsledku čehož mu změkly rohy.
Mezitím, co se pikador připravoval, nuncius ve své rudé sutaně svědomitě vysvěcoval kolbiště a netušil, že pořadatelé po zmatcích v zákulisí předčasně vpustili býka. Ten, když spatřil rudý plášť nunciův i přes svou nemoc, hnán instinkty předků, se vrhl ex abrupto[bez přípravy] na papežova zástupce a chtěl jej nabrat na své změklé rohy. Když to zpozoroval pikador, který si cestou ke koridě pobrukoval ad infinitum[donekonečna]: "mám na to, vlítnu naňho a sejmu ho", nečekaně rychle zasáhl. Bohužel kapky potu, které v šatně opomněl otřít, mu zalily oči a on svou banderillou[kopí s vlaječkou] minul cíl a zapíchl nuncia, extaticky pohrouženého v liturgiích.
"Óóó nuncie, ex post[dodatečně] se ti omlouvám!", vykřikl pikador poté co uviděl náboženského činitele ležet na zemi v tratolišti krve.
Leč již bylo pozdě. Nunciovo tělo už opouštěla duše ve formě gnóma[podzemní skřítek].
Po vzniklých zmatcích, kdy většina diváků běžela do bufetu na pivo v domění, že už je přestávka, mohli konečně býk a pikador pokojně zakleknout do bloků a vyčkat startovního výstřelu, který zahájí jejich koridu vytrvalostním během kolem arény, dlouhým 1000x kolem a zpátky. Avšak již startovní výstřel přinesl nečekané extempore. Startovní střelec, kanonýr Jabůrek, podcenil technologickou předúpravu své harcovnice[druh lehké houfnice], v důsledku čehož trefil gubernátskou loži, v níž se zrovna rozvaloval mestic. Bohužel zbloudilá kulka mu utrhla i druhou ruku. Zatím, co míšenec padal tváří k zemi se slovy:"Boha jeho, není škoda toho půllitra, co jsem držel?", se v aréně rozpoutal boj na život a na smrt. Diváci ztichli (z části z napětí, z části že měli již notně upito), čehož využil podnikavý herold[hlasatel] a vyhlásil diváckou soutěž o nunciovu propíchlou sutanu.
Samotná korida, která zakončila 14-ti denní bakchanálie[starořecká a starořímská slavnost, výstřední hýření], trvala pouze 2,6 sekundy, neboť zmožený a nemocný býk upadl do komatu a posléze podlehl gangréně[sněť, odúmrť tkáně]. Vypukl všeobecný jásot a překvapený pikador byl davem slavnostě vynesen z arény.
Ještě téhož večera se konala hédonická[rozkošnictví, požitkářství] hostina na počest vítěze. Při té příležitosti pikadorovi mestic vlastnoručně(vlastně pahýly) potřásl hermou[hlava] a za zvuku vyluzovaného vagilním[potulný, toulavý] harmonikářem mu zařval do ucha: "Dnes jsi fulminoval[vynikat, blýskat se ]chlapče, ave![buď zdráv]", obrátil do sebe sklenku alpského rumu, říznutého kontušovkou a nolens-volens[chtíc-nechtíc] se odpotácel na hajzl. Pikador znechucen humiditními[vlhkost] záchodky a dekadentní[úpadek] společností se pevně rozhodl. Potichu se vytratil na čerstvý vzduch. Hvězdy svítily a on si jasně uvědomil, že překonal svou letitou abulii[nerozhodnost]. Již nikdy více korida!
"Howgh, domluvila jsem!", ukončila vyprávění lepá děva a odcupitala do dalšího baru, vstříc půlnočním radovánkám.
Icht bohužel vyprávění neslyšel až do konce, protože již drahnou dobu ležel zmožen na stole předstírajíc, že čte lógr z ubrusu. Ve skutečnosti byl ale krátkozraký a proto všichni věděli, že spí...
+ 
= pokračování zde ! 