“kapitánINFO”

Dobrý den všichni dobří lidé !

   Tak jsme se Vám lidičkové o5 srazili, my, Jeskyňáři, přičemž tuto radostnou událost jsme provedli dle již dříve uveřejněných jeskyňánek (rozuměj : jeskynních pozvánek).
   Celá sláva ráčila se uskutečniti v pořadí 25-ého dne listopadového, kalendářem zvaného též sobotou roku 2000. Navíc sobotou co do významu taktéž slavnostního, vždyť svátek svého krásného jména jala se veselím počastovati jedna krásná jeskyňářka - Jája --- takže ještě jednou vše nejlepší. Vztyčený ukazováček nechť však připomene dvěma zajisté velice milým zapomětlivcům, že takovéto opomenutí by si již příště dovolit neměli ... kdo ale může mít zcela přesně zmapována pod všemi těmi nicky se skrývající jména, že :-)?
   No ale všechno pěkně popořádku, toto srazíčko-seznamovací pojednání jest dílem kapitánovým, takže by mělo být vytvořeno nějakou tou “štábní  kulturou”, že ?
   Račte mi tedy dovolit chviličku heslovitých poznámeček, kterým doporučuji věnovati aspoň pár minutek vašeho drahocenného časíčku ...

K D O   ?   =   účastníci (umím to podle abecedy, heč!) :

Anite (zatím služebně nejmladší srazu poprvé se účastnící, elegantní, pozorná ... slovy Anite)
Aška (jako vždy vícehvězdičková, usměvavá - ale také nás některé vypeskovala, že?)
Denisa (nejen jako International Young Ladies Chess medailistka)
Jája (jako vždy sličná děva k této honoraci navíc povýšená současnými jmeninami - a měla tááááák kraťoučký kraťásky, že až ...)
milky (Korkyho ctitelka a obdivovatelka - a my ostatní díky jeho “prořízlohubé” výřečnosti taktéž, že?),
Ospalka (velice šarmantně oděná dáma - ani náhodou však sebou neopomněla přivézt aspoň poslední zbytky známek čerstvě přeležené chorůbky ve formě nevinných opárků, že?)
kapitán (to je ten “autůrek” právě čteného zápisku posledního srázečku - co se ta Aška s nějakou informací předbíhá, no co?)
Korkez (mistr slova bavícího, ukecávacího, básnícího i monologuzijícího v jazyce českém - už umí přepínat mezi českou a anglickou klávesnicí, to je co?! ... a taky mága hodných znalostí ve hře na kytárku)
Magdon (pěstěný stříbrný vous, červené vínečko i nějaké to Kuří oko k večeři, že?)
Prometheus (stále ten božský konzument obědů i večeří a zároveň sqjelý kytarový player - až na to krátkodobé, ale nutné přemlouvání, patrně bolest některých umělců ...)
Sel (jeden ze soupeřů námi všemi ve hře v šachy obdivované a nepřekonatelné Denisy - že by jen 5, slovy pět, čti třeba pjet tahů ...?)
ŠIH (jeden z vyslanců kraje i slova ryze Ostravského-chacharského-severomoravského ...).

Od ostatních ohlášených, byť nakonec se nedostavivších, budiž omluva SMS-ková či jinou formou podaná, přijata v plném rozsahu. Tak tohle na tomto místě a slovy kapitána hlásá lid Jeskynní ...

J A K    ?   =   tak trochu o průběhu celé akce (viděno očima kapiho)

 Takže asi takhlejnc :

   Něco mezi za deset minutek půl deváté a deset minutek po půl deváté se můj bustavník (něco mezi busem a dostavníkem) z Jižních Čech prokličkoval rozkopannou částí Smíchova přímo k zastávce, která vtipně sousedíc se vchodem do podzemní železniční dráhy (metro) nedala mnoho možností k zabloudění a napomohla tak setkání prvních tří lidiček na Hlavním nádraží přímo vlakovém - kapi + Anite + Sel. Během krátkého “kolečka” na Václavském Václaváku, kdy jsme se v ranním chladu kochali probouzející se jednou částí Prahy, jsme pro potřebu doplnění tepla pod naše prochladlé kabáty navštívili také nějaké ty obchůdky... Brzy jsme se však rozhodli, že se patrně odebereme směrem srazíčkovacím, tedy do Na Paloučku. Kolem desáté ranní se nám ono místo podařilo k naší velké radosti najít, jaké však bylo překvapení, že otevíračka je stanovena až na hodinu jedenáctou :-(   Takže další “kolečko” jsme se rozhodli udělat také na Praze 4 ... a vyplatilo se : návštěva jednoho milého knihkupectví byla korunována úspěchy v podobě jistých velice zajímavých knižních titulů ! Na pultě byla také žhavá novinka Haliny Pawlovské - totiž s TV pořadem stejnojmenná banánově-rybičková kniha (a měli tam ke koupi asi celou řadu jejích knižních titulů !).
   To už se také blížila hodina jedenáctá a my se začali stahovat do Na Paloučku. A ten pingl tam chvíli divně koukal (asi jako každý vypinglovaný pingl, že ?), prý jaká že to akce se tam má dít ? Pak jej napadlo kouknout do nějakého sešitku (proč používat hlavu, že ?) a v mžiku se rozpomněl, že ano, slovy ANO !!! Že však ještě nemá připravený pro nás určený salonek (proč se asi pro spokojenost hostů namáhat den předem, že jo ? - budiž mu však prominuto, vždyť srazíček byl stanoven od 12,00), tak nás tři prozatím usadil v přední části aspoň na čajíček, pivínko, dršťkovku ..... a hurá, už nám oznamoval, že se můžeme přemístit !
   Vybrali jsme si místečka, pitíčko, rozhlíželi jsme se po salonku a hle - po točitých schodech se k nám začaly přibližovat známé i neznámé hlasy : Jája, Ospalka, Prometheus a ŠIH (snad to bylo toto pořadí). Chyběla jen Aška, která se dostavila až v těsném závěsu.
   Zábava začala proudit, stejně jako pitíčka ... a přicházeli další lidičkové : Denisa, milky a Korkez s kytárkou ... a objednávala se papáníčka ... a další pitíčka ... a přišel Magdon s květinkou pro oslavenkyni ... a fotilo se ... a bavilo se ... a kytarovalo se i se zpěvem ... a ještě se papalo a bumbalo ... a společně se fotilo ... a vtípky se vyprávěly ... a Korkez si přivlastňoval Jájinu minikabelčičku ... a lidičky se diskusně přeskupovávali ... a popíjelo se ... průběžně se platilo, aby se vědělo, kolik ještě toho zmůžeme ... a čas plynul a plynul a plynul až se kouskem překulil do dalšího dne a lidičky se jali rozhodnout, že také osazenstvo srazové hospody nechá vyspat a odebere se do dalších končin - do víru života pozdě nočního.
   Oslavenkyně navrhla návštěvu diskotékového muzicírování - a los padl na mírně hlučnější (ojoj, no tak přece s pravdou ven - dooost hlučně tam bylo !), mírně naplněnější (volná místa jen tak tak k nalezení) a mírně všehochuťový Musicbar Restaurant FUTURUM (sakroušky, dělám reklamu, nebo ještě ne ?) s muzikou 80. a 90. let ! Nutno na tomto místě podotknouti, že minimálně ohledně hluku o nic nepřišel Magdon (on to snad tušil?!) a náš božský Prom, který se jal úkolu odvézti Denisu domů (samozřejmě, že k ní domů - a ještě se za námi hned vrátil, jenže to jsme už byli jinde, že ?). Ano, my se mezitím, tak trochu mírně řečeno - přihluchlí !!! - odebrali dalším směrem; naším cílem se nyní stal Snack Bar REBECCA, takové tiché místečko, takový balzámek pro ouška ! Jeli jsme tramvají, Korkez bavil všechny cestující a nakonec se jim ještě omluvil, že musí opravdu vystupovat ... (a opravdu s námi vystoupil ). Jó lidičky, v tom báru bylo opravdu fajn, příjemný klídek, někteří si ještě dali tak trochu ranní papáníčko, ranní pitíčko, ranní bděníčko (Sel si tam trošku zarelaxoval v sedě, že ?) ... a ještě se tak trochu přiospale povídalo ... a čas se nachyloval již k hhodině ranně šesté ... a my jsme se pomalinku začali sbírat a loučíčkovat a odjíždět tu ještě někam dospat, tu posečkat příjezdu spoje a vlastně odjezdu směrem domů ...............................

 Tak takhlenc jest očima kapiho viděna srazíčková sešlost lidu Jeskynního.

 Tak se lidičky mějte, zavřete oči, odcházím !

  Kapitán

* Kurzy * Akcie * Práce * Zájezdy * Zájezdy * Meteobox * Auto *