V říčanském okolí se nachází spousty lomů, lůmků, pískoven a dalších uměle vytvořených odkryvů. V lomech se těžilo většinou od začátku tohoto století do 30. Let (některé do 50. let). Dnes je činný pouze lom Horka u Žernovky a ostatní lomy jsou buď zarostlé, zavezené či zatopené. Těžilo se pro získání stavebního kamene, štětu a štěrku na silnice a lesní cesty, obrubníků, patníků a dlažebních kostek. Pro lepší představu je v přílohách mapka lokalit.
Tento lom leží na jihovýchodním okraji obce Březí, na levé straně silnice z obce do Babic, 300 m na jih od kostelíka v obci. Naproti lomu se nachází rybník. Lom je stěnový o rozměrech 60 x 40 x 14 m a rozkládá se na rozhraní středočeského plutonu a algonkia. Je tu až 2 m sutí a navětralin, jako skývka je 20 - 30 cm humusové hlíny a nad levou částí lomu je vrstva kolem 50 cm mocná sprašové hlíny. Nachází se zde tyto horniny - porfyrická žula, která je růžová, hrubozrnná, pevná a dosti trvanlivá, algonkické břidlice přeměněné na rohovce, fylity a migmatity. Mineralogicky lom není moc zajímavý, vyskytují se tu pouze úlomky ortoklasu, u kterých chybí krystalové plochy. Dnes je lokalita opuštěná a vyčerpaná, z části zarostlý a z části zastavěný soukromým objektem. Dříve se zde těžilo ručně, vytěžený materiál se používal pro místní potřeby (štěrk a štět na cesty a silnice, na stavební kámen).
Lom se nalézá v ohybu silnice z Březí do Babic na levé straně, asi 250 m východně od kóty 370,5 m. Naproti protéká potok Výmola, asi 50 m od lomu. Patří do středočeského plutonu. Jako hlavní horninou je zde porfyrická žula říčanského typu - růžová, hrubozrnná až velkozrnná, masivní, trvanlivá, leštitelná, má pravidelnou puklinatost. Vedlejší horninou jsou pegmatitové žíly a žilky do mocnosti 25 cm. Mineralogicky byl tento lom asi nejzajímavějším z celého říčanského masívu. Nalezly se dutiny s krystaly ortoklasu do prostoru, s perfektně omezenými krystalovými plochami. Velmi zajímavým nálezem byl také srostlice tří krystalů záhnědy o rozm. 5 x 5 x 4 cm a porostlých drobnými krystalky apatitu (vel. kryst. do 0,5 cm). Dále se našly krystaly turmalínu - skorylu jednostranně ukončených o vel. asi 4 x 1,5 cm, karlovarská dvojčata ortoklasu (5x4x2 cm), muskovit, méně biotit. V roce 1925 byl objeven vzorek krystalů turmalínu napůl s modrými a napůl s růžovými barvami na jednom krystalu. Šlo zjevně o rubelit až indigolit. Je to stěnový lom o rozm. asi 50 x 10 x 8 m se zatopenou základnou (max. do hloubky kolem jednoho metru). V jeho okolí jsou chatky a sám lom je zarostlý a opuštěný. Dříve se zde těžilo ručně pro stavební kameny do základů domků, štěrk a štět na silnice a cesty. Tento lom již dnes neposkytuje téměř žádné vzorky sbírkové kvality, pouze ojedinělé nálezy karlovarských dvojčat ortoklasu a úlomky skorylů.
Lokalita se nachází na levé straně silnice ze Strašína do Babic, u bezejmenného potůčku asi 20 m na S od křižovatky na severním konci obce. Je to okrajová část říčanského masívu na styku s písčito jílovitou hlínou. V ní je možné pozorovat hranice, kam až se žula dostala. Výběžky navětralé žuly jsou max. 0.5 m mocné a zvětralá žula, s volnými krystaly ortoklasu, je mocná max. do 0.2 m. Z minerálů se nachází ortoklas ve formě karlovarských dvojčat o vel. max. do 7 x 4 x 2,5 cm. Ve zvětralinách se vyskytují volná zrna křemene o vel. 0,5 cm
Naleziště se rozkládá na poli mezi Strašínem, Babicemi a Březím, na pravé straně potoka tekoucího ze Strašína do Březí.
Pole je situováno na okrajové části říč. masívu, na porfyrických žulách, z kterých hojně vyvětrávají ortoklasové krystaly.
Na ploše asi 9000 m2 se dají hojně nalézt úlomky, méně monokrystaly a dvojčata ortoklasu. Zbytky dvojčat ukazují na velikosti původních celých krystalů až 8 x 5 x 2,5 cm. Celé srostlice mají vel. do 4 cm a monokrystaly do 2 x 1 x 1 cm. Našel jsem také křemennou hmotu podobnou rohovci - je tmavě šedo červený a ostrohranný.
Je to dnes jedna z mála lokalit, kde se dá najít větší množství kv. dvojčat a monokrystalů.
Lom se nalézá asi 0.5 km východně od Říčan a 0.5 km jižně od Strašína, na pravém břehu Rokytky, 20 m od potoka, v biotitickém granodioritu (adamelitu) říčanského masívu. Granodiorit je drobně až středně zrnitý, narůžověle světlešedé barvy s převážně porfyrickými úseky podél výrazných puklin, je málo trvanlivý, pevný, silně rozpukaný, navětralý do 1 metru. Minerály se dají nalézt v podobě zrn o velikostech do 0.5 cm (křemen, biotit) nebo jako úlomky ortoklasu. V dnešní době je lom opuštěný, zarostlý, dříve ruční těžba pro stavební kámen, vznikl na začátku našeho století a těžební činnost skončila v r. 1925. Lom je stěnový, 100 x 25 x 10 m velký, silně zarostlý, skrývka je 1 - 1,5 m z hlinito - kamenité suti, zvětraliny do 1 metru .
Nachází se v lese, asi 0,8 km jižně od Strašína, na pravém břehu Rokytky v biotitickém granodioritu (adamelitu) v říčanském masívu. Granodiorit je narůžověle světle šedý, středně zrnitý, silně porfyrický, dosti pevný, má slabé rozpukání, blokovitý rozpad. Mineralogicky zajímavější než lom předchozí, díky občasným výskytům shluků turmalínu - skorylu. Nalézají se tu i úlomky ortoklasu, v hornině vyrostlice do 3 x 1 cm. Lom je oválného tvaru, stěnový o rozměrech 40 x 25 x 10 m, zarostlý v pravé straně lomu. Zvětraliny jsou do 1 metru a 1 - 1,5 m sutí, 0,2 - 0,3 m lesního humusu. Dnes je opuštěný, konec těžby kolem 30. let, těžba pro stavební kámen, štět na cesty, kamenická výroba.
Nachází se 2 km severně od Tehova, 0,8 km západně od Vojkova, v lese na pravé straně silnice I. třídy z Kutné Hory do Prahy. Je na území říčanského masívu, tvořeného zde biotitickým granodioritem. Hornina je bělošedé barvy, středně zrnitý, porfyrický, silněji rozpukaný. Jeho zvětralý plášť má mocnost do jednoho metru. Mineralogicky nezajímavý lom, nálezy zrn křemene a biotitu do 0,4 cm, úlomky ortoklasu do vel. 2 cm. Lom stěnový obloukovitého tvaru 50 x 20 x 11 m, silně zarostlý lesním porostem, částečně zavezený navážkama, opuštěný. Dříve se těžil stavební kámen, štět a štěrk na cesty a silnice, dosud odhadované velké zásoby, opuštěný ve třicátých letech.
Pramení asi 0,5 km od Tehovce a protéká biotitickými granodiority okolo lokalit č. 5, 6, 7 (na jejím pravém břehu). Na jejích březích i přímo v potoku se dají nalézt karlovarská dvojčata ortoklasu o vel. až 6,5 x 4 x 2,5 cm.
Pramení nedaleko chatové osady, 2 km SSV od Tehova, protéká též jako Rokytka biotitickými granodiority. Přímo v potoku se dají nalézt protáhlejší dvojčatné srůsty ortoklasu o rozměrech až 3x0,5 cm. Nejzajímavější nález je srostlice tří krystalů ortoklasu. Na klasické kv. dvojče narůstá naplocho krystal třetí.
Toto naleziště je pole, rozkládající se na pravé straně silnice z Vojkova do Tehova, 100 m jižně od Tehovského potoka na ploše asi 50 x 50 m. Leží na biotitickém granodioritu v říčanském masívu. Na této ploše se hojně vyskytují úlomky monokrystalů, dvojčat, méně často také skoryl, který nasedá na křemenné shluky. Dají se najít i celá karlov. dvojčata o vel. do 5x3x2 centimetrů.
Lokalita se nachází na poli, na pravé straně silnice z Tehova do Světic, asi 150 metrů od Tehova v tehovském metamorfovaném ostrově, tvořeném hlavně chiastolickými břidlicemi. Dají se v břidlici najít sloupečky i křížové srůsty andalusitu až chiastolitu o vel. až 1 x 0,2 cm,oranžovo rezavé barvy.
Nachází se asi 1,9 km VVJ od Tehova, u okresní silnice z Vojkova do Svojetic, v lese, na pravém břehu potoka Mnichovka. Je tu zastoupen středočeský pluton spolu s kvartérními uloženinami. Jde převážně o písčité eluvium biotitického granodioritu, narezavěle šedohnědé barvy, středně zrnité s vyrostlicemi živce až 5 x 2 cm velkými. V tomto materiálu jsou balvany pevnějšího granodioritu, který je narůžovělý, středně až hrubě zrnitý, silně porfyrický, zvětralý do 2,5 m (ty samé vlastnosti i mater. v podloží. Stěnová pískovna (až zálom ve svahu) je obloukovitého tvaru o vel. 20 x 10 x 5 metrů. Dnes zarostlá lesním porostem, dříve občasná těžba pro budování cest a na zásyp v zimě.
Lokalita se nalézá v Jevanském lese, 1,5 km východně od Struhařova, na levé straně silnice ze Struhařova do Jevan, asi 20 metrů od této silnice.
Leží na porfyricko biotitické žule, která je modrošedé barvy, hrubozrnná s vyrostlicemi ortoklasu do 3 cm, je zde asi 1 metr zvětralin a pokryv 10 centimetry lesního humusu.
Tyto lomy se nachází na jižním okraji obce Srbín, na pravé straně silnice z obce do Svojetic (asi 20 m od silnice).
Lomy se rozkládají v říčan. Masívu, jsou tvořeny biotitickými granodiority (říč. typ), který je narůžověle šedý, místy s černými skvrnami, všesměrně zrnitý, porfyrický, pevný, trvanlivý, slabě rozpukaný.
Skrývka v lomech je max. do jednoho metru mocná (písčité deluviální hlíny s úlomky granodioritu a ortoklasu. Rozměry obou lomů jsou podobné - 80 x 30 x 15 metrů, dnes oplocený a zatopený, mineralogicky nezajímavé.
Dříve se v lomu odstřelovaly bloky hornin černým prachem, rozporcování ručními klíny. Vyrábělo se kamenivo - štěrky a drtě, obrubníky.
Leží v západním konci obce v říčanském masívu, jako hornina je zde zastoupena kyselá biotitická žula, která je růžová, střednězrnná, podíl tmavých minerálů je malý (biotit pouze v některých místech lomu). Jsou tu zvětraliny a kamenitá hlína do 2 metrů mocnosti.
Mineralogicky dříve zajímavější, nálezy kasiteritu, wolframitu a fluoritu (Láznička, 1967), který se nacházel jako výplň puklin žuly.
Lom je jámový až stěnový, o rozm. 150 x 100 x 10 m. Těžilo se ručně klínováním (štěrk, stavební kámen. Těžba skončila v roce 1968, dnes zarostlý, zčásti zavezený, na dně lomu letní kino.
Nachází se na pravé straně silnice z obce do Štíhlic, severovýchodní konec obce, 900m od kóty 410.
Porfyrická biotitická žula, nacházející se v lomu, je modrošedá, střednězrnná s vyrostlicemi ortoklasu až 5cm, zvětralá do 3 metrů. Mineralogicky nezajímavý, pouze výrazné ortoklasové vyrostlice.
Lom jámový, rozm. 70 x 60 x 25 m, dnes oplocený, opuštěný a zatopený. Dříve ruční těžba klínováním, výroba obrubníků, dlažebních kostek, těžba od roku 1900 do 1963.
Lom je situován na SSZ okraji obce, na levé straně silnice z Žernovky do Doubku (asi 300 metrů).
Biotitická žula je porfyrická, středně zrnitá základní hmota s vyrostlicemi ortoklasu, světle šedobílá, místy až narůžovělá, zvětralá do 2,5 metrů. Mineralogicky celkem fádní s ortoklasovými vyrostlicemi krystalově neomezenými, shluky biotitu kulovitého až elipsovitého tvaru až 20 x 10 cm.
Lom je jámový o vel. 150 x 150 x 20 m, občasně činný (podle potřeby). Těžba v hrubých blocích, které se strojově formátují do požadovaných rozměrů na dlažební kostky a obrubníky. Dno je zčásti zatopené ( tři jezírka o vel. asi do 10 x 10 x 2 metrů, těží zde pomocí plastických trhavin, v současnosti se lom rozšiřuje a zpřístupňuje cestou pro nákladní dopravu kvůli jámovému charakteru lomu.
Zajímavostí lomu a zároveň příklad klasické odlučnosti žuly je východní stěna, která je od povrchu až ke dnu lomu (asi 20 metrů) dokonale hladká a mírně ukloněná k východu, pod úhlem asi 12 stupňů od vertikální osy.
