MINERÁLY
Mineralogicky je tato část středočeského plutonu poměrně zajímavá, ale převládá zde především ortoklas,který se vyskytuje ve formě monokrystalů i dvojčat, srostlých podle karlovarského zákona, křemen a biotit. Jsou též známy výskyty rudních minerálů jako např. kasiterit a wolframit. Zajímavé jsou i nálezy fluoritu a berylu.
Ortoklas K Al Si3 O8
Tento minerál je zastoupen ve všech typech granitů a granodioritů říčanského masívu. Tvoří ve všech těchto horninách porfyrickou složku a můžeme se s ním setkat prakticky všude (náplavy potoků, pole, lomy, zářezy silnic,..).
Pro vznik krystalů měl ortoklas vhodné podmínky ve žhavotekutém magmatu, kde krystaloval jako jeden z prvních minerálů a pak teprve vykrystalovaly ostatní minerály (křemen, muskovit).
Jeho nejčastějí barvy jsou od bělavé přes béžovou a po tmavě růžovou. Je slabě průsvitný (na úlomcích), povrch má většinou znečištěný zbytky zvětralé matečné horniny (pouze u dvou vzorků z pole mezi Strašínem a Babicemi je patrné úplné krystalové omezení a jeden z nich má slabě lesklé krystalové plochy).
Nalézt se dá především jako úlomky monokrystalů a srostlic. Méně často se podaří najít celé, protože jsou poškozeny od zemědělských strojů (na polích) nebo po těžební činnosti, kde se poškodí vlivem trhacích pracích apod. Srostlice ortoklasu se mohou rozdělit na levé nebo pravé, podle toho, jak k sobě krystaly přirostly - o tom zda je to nebo tamto dvojče levo případně pravostranné jsem se řídil podle jedince blíž ke mně (viz obr. 1. a,b).
Velikosti monokrystalů jsou většinou menší než u dvojčat. Pohybují se (podle lokality) do 3x1,5x1,5 cm u celých a do asi (podle odhadů) 4,5x2x3 cm u necelých monokrystalů. Rozměry dvojčat ortoklasu jsou u celých srostlic do 8x4,5x3 cm, ale u úlomků a částí dvojčat se dá odhadovat na velikosti a do 10x6x3,5 cm.
Zvláštností se dá považovat i nález ortoklasové srostlice tří krystalů, kterou jsem nalezl v Tehovském potoce vlévajícím se do Rokytky. Je to srůst klasického karlovar. dvojčete a naplocho na ně narostlý další krystal (viz obr. 2).
Naleziště, kde je možno najít ortoklas, jsou hlavně na polích mezi Strašínem a Babicemi nebo mezi Tehovem a chatovou osadou (směr Vojkov), v lomu mezi Babicemi a Březím, v náplavech Tehovského potoka a Rokytky nebo v lesních vývratech u Struhařova.
V roce 1925 se v lomu mezi Březím a Babicemi našly vzorky krystalů ortoklasu vykrystalovaných do dutiny. Jejich krystalové plochy byly dokonale hladké a byly jednostranně zakončené.
Křemen Si O2
Též se vyskytuje ve všech typech granitů a granodioritů říčanského masívu. Nachází se v nich pouze v nekrystalované formě. V pegmatitech se vyskytuje i v krystalech.
Barvu má většinou od bílé přes hnědou po šedé odstíny. Jeho zrna v horninách se pohybují kolem 1 cm v průměru.
V lomu Na horkách a na poli u Strašína jsou zajímavé nálezy křemenných hmot, připomínající vzhledem rohovce. V lomu je možnost nálezu těchto hmot o mocnostech žilek do 3 cm a ploše několik cm.
Asi nejzajímavějším historickým nálezem byla srostlice tří krystalů záhnědy o celkových rozměrech asi 5x5x4 cm, nalezených ve třicátých letech v lomu mezi Babicemi a Březím v pegmatitové žíle. Na tomto vzorku byly narostlé a 0,5 cm velké krystalky apatitu.
Možnost nálezu krystalovaného křemene by byla pouze v pegmatitech, které se nachází v již několikrát zmiňovaném lomu u Babic, ale dnes je lokalita zarostlá a pegmatity jsou pod vrstvou asi 3 m zvětralin.
Slídy
Biotit K (Mg, Fe) [Al Si3 O10] OH2 se vyskytuje téměř ve všech typech granitů a granodioritů, a muskovit K Al [ Al Si3 O10] OH2 je obsažen především v pegmatitových žilkách a v kyselých žulách v lomu ve Vyžlovce. Velikosti obou minerálů jsou ve shlucích max. do 2 cm jsou narostlé spíše plošně.
Zajímavý byl pouze nález nafialovělého muskovitu v pegmatitu v lomu u Babic, který byl zpočátku považován za lepidolit.
Turmalín
Turmalín, resp. skoryl, se vyskytuje pouze jako doprovodný minerál v biotitickém granodioritu a jako složka pegmatitů. Je většinou černý, ale na světle prosvítá hnědooranžově.
Jsou známy nálezy i krystalů skorylu(kolem 5x2x2 cm), ale nejčastějí formou jsou nepravidelné shluky, narostlé na křemen, vyplňuje i některé dutinky v granodoiritech.
V lomu u Babic se našla drůza asi 3 krystalů, zbarvených napůl modře a napůl růžově. Jde tedy o nález rubelitu a indigolitu. Tento vzorek je uložen v Nár. Muzeu v Praze.
Obecný turmalín se vyskytuje na polích mezi Tehovem a chatami a okolo Strašína, ale nejsou to kameny sbírkové kvality (zarostlé v křemeni nebo v nevzhledných shlucích).
Beryl Be3 Al2 [ Si6 O18 ]
Tento, na zdejší poměry vzácný minerál se několikrát našel pouze v lomu mezi Březím a Babicemi v pegmatitových žilách (též nálezy u kostelíka v Březí).
Barvu má zelenožlutou a nevýrazně žlutobílou. Našly se vzorky s krystaly (jednotlivé, zarostlé v pegmatitu) o vel. asi 1 cm.
Apatit Ca2 [ PO4 ] 3 F
Našel se pouze v lomu u Babic v pegmatitu, narostlé krystalky o velikosti asi 0.5 cm na srostlici tří krystalů záhněd. Barvu má modrozelenou, je čirý a oboustranně ukončený.
Fluorit Ca F2
Nalezl se v kyselé žule v lomu ve Vyžlovce. Vyplňoval pukliny v žule. Barvu má fialovou a nebyl dosud nalezen žádný vzorek s krystaly.
Kasiterit Sn O2 a wolframit ( Fe, Mn ) WO4
Nálezy ojedinělé v granodioritech v Kozojedech, Jevanech i v kyselých žulách ve Vyžlovce. Jednalo se převážně o vzorky max. rozměrech do 0,5 cm.
Chiastolit Al2 Si O5
Tento minerál vznikl při kontaktních metamorfózách (při styku středočeského plutonu s ordovickými břidlicemi) v tehovském metamorfovaném ostrově.
Barvu má hnědavou s odstíny do oranžova vyskytuje se v chiastolických břidlicích o velikostech jedinců kolem 1x0,2 cm.
Dá se nalézt na poli, v okolí silnice z Tehova do Světic
Cordierit Mg2 Al3 [ Al Si5 O18 ]
Nerost má barvu modrofialovou, vznikl v rohovcích ve Světicích. Jsou zde popisovány nálezy cordieritu o velikosti zrn do 2 cm v průměru.
