Rozhovor s Václavom Svobodom
Tento rok sa mal v majstrovstvách Slovenska V triede do 125 SP predstaviť aj známy český športový komentátor Václav Svoboda. V nasledujúcom rozhovore sa dozviete, prečo z toho nakoniec zišlo, ale aj to, že možno o rok predsa len bude v M SR štartovať. Okrem toho vám prezradí niečo o sebe.
Pán Svoboda, nakoniec sa teda v našom šampionáte neobjavíte...
Sice jsem chtěl jet se slovenskou licencí, nakonec, měl bych na ni i morální právo, protože otec bydlel 19 let v Nitře a do Čech se přestěhoval pouze z nařízení Hlinkovy vlády v roce 1939. Bohužel letos bych se tří závodů M Slovenska 125 SP nemohl zůčastnit, a to tří podniků v Maďarsku. A tak jsem to posunul o rok
Dôvodom je asi vaša profesia...
Pracuji pro TV NOVA a v těchto termínech mi závod koliduje s fotbalem. Jako dříve je komentuji, shodou okolností první přennos v kopané byl v roce 1990 utkání Inter-Sparta. Ale zároven je i režíruji a hlavně je produkuji. Takže musím být na všech.
Preteky si ale iste nenecháte ujsť. Plánujete v nasledujúcej sezóne aspoň nejaké štarty na okruhoch?
Více se budu letos věnovat závodům historických motocyklů na hondách 250 a 750 a Beneli 500. Chystám se jet opět Mistrovství Evropy, které loni vyhrál Peter Baláž. Já byl v roce 2001 třetí a 2002 čtvrtý celkově.
V pretekoch veteránov ste zažili aj dosť vážny úraz. O čo vtedy šlo?
Bylo to v létě 2003 ve Dvoře Králové.Převezli mě vrtulníkem do Hradce Králové v bezvědomí a protože jsem měl totálně rozdrcený ramenní kloub a pažní kost, museli mi dát totální endoprotézu. Už to vypadalo, že závodit nebudu. Také bylo špatné to, že na druhých závodech po havárii po necelém roce jsem znovu spadnul, naštěstí na druhou stranu a zlomil si žebra, ruku a klíční kost. To bylo v Hořicích. Už za 14 dní jsem ale jel další závody. Hybnost pravé ruky mám tak 30 procent původního stavu. Je to opravdu strašný handicap, nechci se se na to vymlouvat, ale je to tak. Navíc, když bych na tu ruku spadnul, bylo by to hodně zlé. Takže musím jet hodně opatrně. Je mi 44 let, ale nechci se závodlů vzdát. Přál jsem si to od 12 let, jezdil na závody po celé republice, ale nebyly peníze. Svůj sen jsem si splnil až ve 38 letech. Na letošek mám i Ducati 749 do třídy stocksport, ale spíš se na ní budu učit. Možná se svezu na supermonu Mali jawa, ale hlavně na aprilii 125. A protože v ČR je systém závodů veteránu mnohem propracovanější, než na slovensku, pojedu s českou licencí. Ale jak říkám, za rok už bych chtěl slovenskou do třídy 125 SP.
Uvidíme vás teda aspoň pri pretekoch veteránov v Novom Meste nad Váhom?
Samozřejmě se chystám na závody do Nového Mesta. Byl jsem tam v roce 2002 druhý. Škoda toho pádu, ten mě strašně zastavil.
Asi málokto o vás vie, že ste aj vášnivý zberateľ historických motocyklov...
Sbírám historické motocykly, asi 40 jich ted bude vystavených od května v brněnském technickém muzeu. Mám třeba Yamahu 350 po Peteru Majorošovi, Yamahu 250, se kterou jezdil v letech 89-90 Marian Troliga či Suzuku RGB 500 se kterou jel Pavol Dekánek MS.
Ďakujem vám za rozhovor a dovidenia v Novom Meste nad Váhom.
Risso46, foto archiv V.Svobodu a Petr Štola