"Jak jsem prožila Nové Mesto"

Preteky veteránov boli prvými veteránskymi pretekmi Veroniky Hankocyovej z Brna. O svojej účasti napísala zaujímavý  článok, ktorý s jej dovolením môžem uverejniť aj na tomto webe. Je to naozaj skvelé čítanie a ja verím, že Veronika nebude chýbať na pretekoch v Novom Meste nad Váhom ani na budúci rok.

Kdybych tušila do čeho "lezu" tak mě tam nikdo nedostane, ale pěkně od začátku....
Když už mi teda vystavili jednorázovou licenci, začalo se pracovat na motorce a lehkých úpravách, takže samozřejmě světla dolů, nasadit tabulky snížit řízení (brejle dolů o pět cm) místo sedla jen taková "náhražka" a vyrazili jsme s tím že se zbytek dodělá po cestě....

přijeli sme do nového mesta po strastiplné cestě někdy navečer
(strastiplná protože sme jeli dva na jedný sicně:))) ) všechno jsme vychystali, motorka prošla posledními úpravami jako polepy a nakonec jsme nasadili padák aspoň na levou stranu kde je altík hodně na ráně.

co se dělo večer v noci a ráno projde cenzurou včetně fotek


dopoledne se vyrazilo do prvního tréninku....jedu první kolo...klouže to jak sviňa!!! ten asfalt je snad naolejovanej celej aby nám to nebylo líto nebo co... sice v tom nejsem sama lítali sme tam jak hadry na holi....ale přece se nedám zahanbit a ukážu jim jak se to ve vracáku jezdí!....flák sebou na zem! Prostě jsem najela moc rychle a už jsem se válela na obrubníku pod motorkou... "parodie na traťáky" nikde, místo toho aby mě šel někdo zvednout si mě všichni max. vyfotili (!hyeny!) ale pak se mne kdosi ujal já nasedla a honem pryč....nadávala jsem jak špaček....takhle tam sebou plácnout....no nic ukážu jim to podruhý.....myslím že jsem jediná kdo dokázal ve dvou kolech dvakrát spadnout na tom samým místě...tentokrát ale lidi skákali šipky protože už mi nestačila jen silnice ale bylo třeba chodníku a trávy...takže flák sebou podruhé....

to už jsem se měla za naprostýho imbecila a řekla jsem si že to není možný....no co no...nasedla jsem a trénink dojezdila i s odpadlým padákem který mi zachránil život.....nebo aspoň altík

kdyby Martin nespadl prý na tom samým místě a nepředvedl efektní parakotoul,asi by se mnou do večera nebyla řeč....

odpoledne se jel druhý trénink ale aby mi to zase nebylo líto....tak když už nám to klouže tak ať to stojí za to....slejvák že nebylo vidět přes plexi na cestu a silnice byla jedna velká lesklá skluzavka....rozhodla jsem se že když už tak už a že trénink odjezdím....jezdilo nás jenom pár skalních (já zaregistrovala snad tři čtyři?) odjezdila jsem a byla jsem ráda že to mám za sebou protože po tom prvním pádu mi na levém lýtku rostlo třetí lýtko (tímto díky jurovi za rozmasírování) a i přes stažení obinadlem jsem měla docela problém bezbolestně řadit....2tr. se naštěstí obešel bez mých efektních pádů....
foto bohužel ještě nemám ale je moc hezký vidět odraz motorky ve vodě na silnici

oprava motorky nebyla nijak náročná jen se musel vyřešit padák za který děkuju ještě teď a moto byla nachystaná na zítřejší závod.

vzhledem k mým úžasným kreacím na trati při prvním tréninku který se jel na suchu jsem si vyjezdila předposlední flek na start. roštu (jela jsem ale z posledního nevím proč a nemá smysl se tím zaobírat)

k sobotní noci zase cenzura jinak bych byla zbita protože to co se dělo...

a je to tady....od rána jsem lítala s ruličkou toaleťáku, bylo mi zle, nemohla jsem nic sníst a nervy jely asi na dovču.
Frankie Mrázek se mě sice snažil uklidnit že to bude fpoho a že se pojede pomalu ale už jen to že jedu ve stejné kategorii s touto legendou mi na sebevědomí moc nepřidalo

kdybych byla slabší na srdce asi by mě klepla pepka....ten pocit kdo nezažil si nikdo neumí představit....můžu říct že jsem na startu nevnímala vůbec nic....jen jsem si přála nespadnout, protože nemám závodní motorku ale jenom přestrojenou babinu která se mnou musí ještě hooodně toho nalítat normálně....
a je to tady zahřívací kolo a následně start (až budou lepší fotky tak dodám)

na další fotce je vidět za předním číslem plyšák teleblbís kterýho jsem dostala jako talisman od "fanoušků" takže jsem nemohla zklamat a na motorce opravdu byl. Taky jsem si naposled promluvila se Suzou a slíbila ji že ji už nezahodím

a je odstartováno...prý se mi start docela poved, jenže hned po pár metrech byl retardér a tak se kolem mě semkl takový chumel že jsem brzdila i očima jak mě kdosi zavřel....prý jsou nutné ostré lokty a prožduchat se....na to jsem ale jaksi neměla ty nervy
Strašně jsem se první dvě kola bála že to bude klouzat jako při tréninku, než jsem postupně zjistila že to déšť očistil a "vcelku" to drželo....bohužel jsme jeli jen osm kol a věřím že jezdit o chvílu dýl tak jsem se dostala na nějakej slušnej čas protože jsem si potom "troufala"...tím pádem bylo po umístění protože se jednalo o závod v pravidelnosti a já jsem každý kolo "zrychlila pravidelně" o pět vteřin....takže jsem dojela s umístěním ve třídě clubsport X do 1000ccm a do roku 1978 na 8. místě, a vyhrál to Kdo jiný než Frankie M.

tak jsme se aspoň po závodě spolu zvěčnili

Když jsem projela kolem "šachovnice" tak ze mě "cosi" o(d)padlo a byla jsem neskutečně ráda že mám premiéru za sebou...

Díky všem co tam byli a co fandili,hodně to zahřálo u srdce když mávali v závěrečným kole, doteď se směju tomu jak si kluci chodili pro podpisy takže jsem si užila i svých patnáct minut slávy, můžu říct že klasický drom je proti tomuhle h...no adrenalin....a za sebe můžu říct že jsem z brněnskýho okruhu regulérní rozmazlenec a teprv tady jsem potkala "pány jezdce".....i ta atmosféra je úplně někde jinde a chápu ty lidi co to jezdí a doufám že se k nim třeba přístí rok přidám a odjezdím si i závody v české republice....

PS: až budu mít komplet fotky tak sepíšu něco lepšího....ted ve čtyry ráno mi to nemyslí a měla bych dohnat spánek za celý víkend

PPS: po závodě mi bylo řečeno " tak Veru ted už ti to můžem říct, tohle je nejhorší trať co jezdíme...." normálně všichni okolo mě dostali zákaz se zmiňovat o svých pádech abych se neodradila hned na začátku....no "spapala" jsem si to se vším všudy

Diskusia k článku na forum.motorkari.cz

späť