Obec Jindřichov na Moravě leží v úzkém údolí jenž tvoří vstupní bránu do Hrubého Jeseníku a je ohraničena kopci a lesy. Patří mezi nejmladší obce bývalého okresu Šumperk ( vznik v roce 1953 sloučením osady Pleče, Jindřichova, Nové Losiny, Habartice, kolonie Vikantice a obce Pusté Žibřidovice s osadami Pekařov a Sklenná ). V roce 1968 byly k obci Jindřichov připojeny Habartice a v roce 1976 zbývající část Nových Losin s osadami Labe a Františkov. O vzniku osady Pleče se také vypráví pověst. Osada Pleče, původně zvaná Plaveč, byla založena rytířem Hojgrem, který na vrchu dosud zvaném Střelecký val obýval tvrz. Zabýval se dolováním rudy v místech, na nichž vznikla v pozdější době osada Rudkov. Vedl rozmařilý a veselý život a jeho tvrz byla častým svědkem veselých hodů a pitek. Při jedné z těchto pitek mu přišel správce dolů oznámit, že na dolech došlo k neštěstí. Rozjařený pán po něm mrštil džbánem od vína a zasáhl jej tak nešťastně, že správce skonal. Po smrti správce, který se velmi vyznal v dolování, ztratili doly odborné řízení, počali málo vynášet, tudíž pracovníci zůstávali často bez prostředků, které jim odmítal pán vyplácet, protože sotva stačili na jeho rozmařilý život. Za těchto okolností došlo ke vzpouře, vydíraný lid přitáhl k tvrzi a uprostřed rytířských radovánek tvrz zapálil. Rytíř Hojgr byl zachráněn panem Milotou z Náměště, který zbožňoval Ludmilu, dceru Hojgrovu. Tvrz již nebyla nikdy obnovena, ruda se přestala dobývat, takže doly zanikly. První zmínku v listinách máme o Plečích ze 16. století v souvislosti s tamními hamry na železnou rudu, které byly po Vikanticích největší v okolí.
|
 |
| 
|  |
| 
|
|
Pusté Žibřidovice jsou nejprve známy pod jménem Sybotendorph, v listině z roku 1325. Pravděpodobně za uherských válek spustli a odtud pochází přívlastek " Pusté " po jejich obnovení. Lidové podání přičítá spustnutí této staré obce řádění černého moru. Kolonie Vikantice vznikla výstavbou domů zaměstnanců papírny v blízkosti závodu. Vikantice jsou momentálně samostatnou obcí.
|
 |
| 
|
|
Jméno Jindřichov se poprvé objevuje koncem roku 1862, jak dokazuje podání tehdejšímu C.K. okresnímu úřadu ve Vízmberku ( nyní Loučná nad Desnou ) ze dne 25.11. 1862 a vyřízení okr. úřadu ze dne 10.12. 1862. Dostalo se tak jména osadě, která vznikala při stavbě papírny v místech vodního mlýna, který zakoupil Josef Abrahám Winternitz. Rostoucí potíže finančního rázu přivedli nakonec Josefa Abraháma Winternitze v závěru roku 1863 do tak svízelné situace, že dne 30.1. 1864 prodal papírnu za 180.000 zlatých rakouské měny největšímu věřitely Heinrichu Kaiserovi. Počátkem 70 - tých let 19. století se papírna ocitla v osidlech velké hospodářské krize, která vyvrcholila roku 1873 krachem na vídeňské burze. V roce 1875 a to 21.4. na základě společenské smlouvy byla vídeňským vrchním stavebním radou, rytířem Martinem Kinkem, vytvořena veřejně odchodní společnost a od konce roku 1879 používala papírna oficiální název " Martin Kink & Co, c.k. privilegovaná strojová papírna v Jindřichově ". V součastné době papírna nese název Olšanské papírny a.s., závod Jindřichov a její výrobní program se skládá z výroby tiskových papírů ( ofsetový, bankovní, konfekční ), tiskových kartónů ( ofsetový, listkovnicový, akvarel ), kopírovací papíry ( xerografické ), papíry pro nekonečné tiskopisy a papíry kašírované ( Jipax ). V roce 2002 papírna oslavila 140 let od svého vzniku. Závod se také podílel na rozvoji infrastruktury obce a to výstavbou bytů na Kozmálově a na sídlišti Rakousko. V roce 1961 postavil závod dalších 12 domů. V roce 1965 byla dokončena výstavba mateřské školky, jeslí a zdravotního střediska. V osadě Rakousko v roce 1970 bylo vystavěno dalších 6 bytových jednotek. V roce 1978 dochází k výstavbě dvou domů typu OKAL. Dále bylo v roce 1981 dokončeno dalších 16 bytů k nimž v roce 1982 přibylo dalších 32 bytů formou družstva. V jednotlivých částech Jindřichova občané svépomocí postavily v roce 1976 - 1978 Kulturní dům s tělocvičnou a v roce 1982 - 1984 byl vybudován Dům služeb. V roce 1992 dochází k dokončení výstavby panelových domů nad Starou kolonií. Tělovýchovná jednota byla založena v obci v roce 1947. Nadále byla v obci vybudována kabelová televize. Obec je z větší části také plynofikována.
| | |
