index

JESTĚD V CISLECH
(1012 m n.m.)
Výška: původně 82 metrů, nyní 90 metrů
Kruhový průměr základny: 33 metrů
Výška vnitřního sloupu: 41 metrů, průměr 4,4 metrů
Výška antény vysílače: 17 m
Kapacita hotelu: 55 lůžek
Kapacita restaurace, baru a bufetu: 220 míst

Kdyby nebylo požáru v roce 1963, byl by Ještěd asi dosud obyčejným kopcem, jakých jsou v Česku desítky: s horskou boudou a kamennou rozhlednou. Místo toho je dnes Ještěd jednou z nejobdivovanějších staveb novodobé architektury u nás i ve světě, která má velkou šanci dostat se i na seznam památek UNESCO.

Dřevěnou boudu na Ještědu vystřídal unikátní objekt: hotel s restaurací a vysílačem ve tvaru rotačního hyperboloidu. Ne náhodou za něj dostal architekt Karel Hubáček architektonickou obdobu Oscarů Perretovu cenu, ne náhodou je Ještěd Stavbou století či nejmladší Národní kulturní památkou. Ne náhodou se stavba dostala do znaku Libereckého kraje, Liberce či zdejší univerzity.

"Ještěd je příkladem unikátní symbiózy stavby s krajinou. V době, kdy projekt vznikal, neměl obdoby. Asi není pochyb, že Ještěd patří mezi architektonické unikáty nejen v krajském, ale celosvětovém měřítku," říká zakladatel liberecké Fakulty architektury Jiří Suchomel. Jeho samotného do Liberce přivedl právě autor stavby Karel Hubáček.

Tisíc a dvanáct metrů vysoký vrchol tyčící se nad Libercem přitahuje návštěvníky už dlouho. Už v polovině 19. století tu vyrostl dřevený srub, který později nahradila dřevěná chata přezdívaná Rohanka.

Rohanka ale časem rostoucímu přílivu turistů nestačila a proto začátkem minulého století na Ještědu vyrostl mnohem větší hotel. Jeho součástí byla veliká noclehárna, desítky pokojů, společenský sál pro 200 lidí, a také 23 metrů vysoká kamenná rozhledna.

Hotel vydržel na vrcholu necelých padesát let. Jeho historie skončila poslední lednovou noc 1963, kdy prakticky do základu vyhořel. Důvod? Neopatrné rozmrazování vodovodního potrubí.

Ještěd zůstal holý. Po dlouhých debatách se nakonec rozhodlo, že se na kopci postaví nový hotel a současně i vysílač pro šíření televizního a rozhlasového signálu.

Architektonická soutěž a především výsledné návrhy vzbudily velké emoce. Liberečané byli léta zvyklí na romantickou chatu na vrcholu Ještědu a nečekali žádnou modernu. Vyhrál projekt libereckých architektů kanceláře SIAL: architektem byl Karel Hubáček, statiku vyprojektoval Zdeněk Patrman a interiéry navrhl Otakar Binar.

Téměř všichni architekti umístili vysílač mimo hotelovou budovu, tak, jak vyžadovala pravidla soutěže, Karel Hubáček ale zadání porušil a vysílač i hotel umístil do jedné věže. Problém s průchodností radiového a televizního signálu vyřešili tak, že ho místo neprůchodné kovové stěny skryli za laminát.

Autorům paradoxně vynesl Ještěd mnohem větší slávu v zahraničí. Doma jim naopak způsobil spoustu problémů, Hubáček nemohl ani vycestovat do Argentiny na předání Perretovy ceny. Když se Ještěd otevíral, autoři byli stranou.

Na Ještědu se začalo stavět 30. července 1966, stavba trvala až do podzimu 1973. Už o dva roky dříve se začalo z Ještědu vysílat. Ve výšce přes tisíc metrů museli stavbaři čelit velmi nepříznivým podmínkám, řada technologických postupů i samotné konstrukční řešení byly na svoji dobu zcela ojedinělé. Unikátní bylo například kyvadlo, které eliminuje příčné kmitání věže.

Stavba se dlouho protahovala, kvůli problémům napsal Hubáček dokonce prezidentovi Ludvíku Svobodovi. Ani na tehdejší poměry nebyla stavba drahá: stála 64 milionů korun.

"Teď, když už jsem starý, si kolikrát říkám, že něco takového jsem mohl vymyslet jen z mladické nerozvážnosti. Nyní bych se asi do něčeho podobného pustit bál," řekl u třicátých narozenin Ještědu (2003) hlavní architekt Karel Hubáček.

"Kdyby už nenavrhl nic jiného, stačilo by to, aby vystoupal na architektonický Olymp," píše historik architektury Zdeněk Lukeš ve výpravné publikaci Fenomén Ještěd.

Na Ještědu vyrostla unikátní stavba. Na kopci působí velmi přirozeně, horu jakoby dotváří.

"Tvar stavby, její kultivovaný technicismus detailu navozují poetické asociace se světem sci-fi, současně však věž jedinečně reaguje na krajinný kontext, na kuželovitý vrchol hory Ještěd, jemuž dává elegantní aerodynamickou špičku. V tomto spojení technicismu se smyslem pro přírodní prostředí zaujímá tato kulturní památka jedinečné místo v celé české i středoevropské architektuře své doby," píše se ve vládním materiálu, když byl Ještěd 29.září 2005 vyhlášen Národního kulturní památkou.

Ojedinělý byl i vnitřek Ještědu navržený Otakarem Binarem. Betonový střed vyřešili plastikami skláři Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová.