8. KAPITOLA

Extersair stále čekal na stejném místě, jako při ponoření Ztraceného asteroidu do hyperprostoru. Všichni na palubě i na Reně stále vyčkávali. Doufali, že dojde k zázraku. K něčemu co se jen tak nevidí. Nikoho ani nenapadlo, podat zprávu na Zemi, kde na ní netrpělivě čekali již od jejich odletu 6. 3. 2234.

***

Kapitán Ramis se svou skupinou byli na dohled raketoplánu. Najednou se vědec se zjevnou radostí k němu rozeběhl. Běžel rychle a asi sto metrů od nich zmizel. Poručík Gray se ulekl.

"Co se to stalo?" optal se kapitána Ramise a koukl se na něj.

"Buď nám utekl do budoucnosti nebo do minulosti. To nevím, ale brzy se to dozvíme." odpověděl kapitán Ramis.

Když dorazili k raketoplánu, tak tu už vědec stál a bavil se s druhou skupinou, která dorazila asi tak půl kilometru před nimi. Čas zde nehrál žádnou roli. Člověk se mohl klidně potulovat minulostí, přítomností či budoucností, aniž by zestárnul a nic mu v tom nebránilo. Zkrátka a dobře byl to hyperprostor.

Kapitán Ramis zahlédl lodní poradkyni Glannovou a ona jeho. Oba se vzali do náručí, ale hned na to, to kapitán Ramis ukončil, a aby předešel námitkám na rtech lodní poradkyně, pronesl: "Máme práci."

"A jakou?" zeptal se poručík Gray.

"Musíme zjistit dráhu tohoto asteroidu v hyperprostoru, a pak ji přenést do našeho prostoru a vypočítat výskok kosmické lodi u něj a zachycení ji jeho hyperprostorovými gravitačními silami. Tak hybaj do práce, ať jsme odtud co nejdřív, vůbec se mi tu nelíbí." pronesl kapitán Ramis a vědec na to odpověděl: "Mě také ne." a vyběhl do raketoplánu po schůdcích.

Když již byl vědec z doslechu, to kvůli tomu aby předešel dalšímu vědcovu výbuchu šílenství, se optal kapitána: "Vy víte jak se odtud dostaneme?"

"Ne, ale určitě to nějak jde. Tento asteroid je toho důkazem. On sám ho také jednou za čas přece opustí."

Po pěti minutách byli již všichni zahloubáni do své práce.

---

Všechna práva vyhrazena!