|
|
Marsovy měsíce |
|
| Jména získaly měsíce podobně jak Mars. Bohův
válečný vůz táhli dva koně Phobos a Deimos, takže dva
obíhající měsíce dostali stejná jména.
Marsovy měsíce pravděpodobně pocházejí z 'nedalekého' pásu planetek. Byly v minulosti zachyceni gravitačním polem Marsu, odkud se už nedostali a budou okolo planety obíhat navždy. Oba měsíce mají podobu brambor s dolíky na povrchu, způsobené dopady meteoritů. |
|
|
Na prvním z měsíců je výrazně vidět velký
kráter, nesoucí jméno Stickney. Vznikl při dopadu meteoritu,
který měsíc rozdělil na několik částí. Ty se ale
působením gravitačních sil opět spojily v jeden celek. Stejně jako náš Měsíc, jsou i Phobos a Deimos neustále otočeny k Marsu stejnou stranou. (Doba jednoho oběhu okolo planety je stejná jako doba jednoho otočení kolem vlastni osy. Doporučuji pár vět na toto téma na konci stránky.) |
|
||||||||||||||||||
|
|
Deimos, druhý Marsův měsíc, není na první pohled moc zajímavý. Je poset také mnoha krátery. Je zde ale zajímavější, že jeho chemické složení se více podobá asteroidům z pásu planetek, což jenom zvyšuje pravděpodobnost teorie o původu Marsových měsíců. |
|
||||||||||||||||||
Zpět na hlavní stránku
Proč pozorujeme stále stejnou stranu Měsíce?
| Všechna vesmírná tělesa - planety, měsíce a i hvězdy rotují okolo své vlastní osy a obíhají zároveň kolem centrálního hmotnějšího tělesa. Při své dlouhověké pouti vesmírem se jejich rychlost rotace neustále zpomaluje. Velice nepatrně, ale přece. Např. naše Země se po vzniku otočila okolo své osy každých 8 hodin. Dnes jak víme je tato doba necelých 24 hodin. Stejně tak se rotace zpomaluje i u Měsíce (resp. u Phobosu a Deimosu). Země je však mnohem větší (má větší hybnou energii), takže se zpomalování projevuje v menším měřítku. Tento proces trvá do té doby, než se srovná doba rotace a doba oběhu. To má pak za následek ono pozorování stále stejné strany Měsíce. |
