Petr Mašek vstoupil do kanceláře VP. Nikdo se neotočil. Slovo měl Luboš Vojta, přesto mu Petr Mašek vpadl do řeči: "Proč tolik starostí kvůli pár hodinám."

"Ty si se vrátil?!"

"Kdybych se nevrátil, nestojím teď před tebou. Tady máte zajatce. Kdo pojede pro dalších sedm se mnou. Stačí mi čtyři muži. Jeden, druhej, třetí, čtvrtej. Dobře, jdem!"

"Jak jsi to dokázal?"

"Potom ti to řeknu. Můžeš rovnou vyhlásit, že jsem se vrátil. A Kamile řekni, ať se o mě nebojí."

"Dobře."

A odjel. Luboš Vojta jen nad ním kroutil hlavou.

***

Po dalších dvou hodinách, když už všichni zajatci seděli za mřížemi, se dal Petr Mašek do vyprávění. Teprve pak ho nechali odejít domů spát. Nejdříve ale vyzvedl Alenku u kamarádů, jejich rodiče ji hlídali, a spolu jeli domů. Doma si dal s Kamilou Kruchinovou sklenku Whisky a šel spát, hned co jim to také pověděl.

***

Druhý den, když se šel Petr Mašek po ránu projít, zastihla ho krásná dívka na ulici a děkovala mu: "Děkuji vám, že jste naší šéfové dovolil, aby si mohla zřídit soukromou prádelnu. Tady přijměte náš dar."

Tím darem byl překrásný model starého Rolls Royce Silver Shadow Drophead.

"Děkuji. Jste moc hodná, ale to nemuselo být."

"To nic a naschle."

"Naschle."

Odešel do své kanceláře a dal si model na svůj pracovní stůl.

V poledne vešel do kanceláře Petra Maška pracovník VP a pozdravili se.

"Sedněte si."

"Děkuji." řekl onen pracovník VP a sednul si.

"Co máte na srdci?"

"Máme problémy."

"Jaké?"

"Problémy s bývalým mexickým prezidentem."

"Co s ním je?"

"Pokouší se vzít stále roha."

"Tak ho zavřete do vězení. A co jeho kumpáni?"

"Tři se zklidnili a zbytek chce taky zdrhnou."

"Tak ty tři pusťte na svobodu a zbytek zavřete do vězení. Budou tam aspoň uklízet."

"To nejde!"

"Co nejde?"

"Pustit ty tři."

"Proč?"

"Protože jsou to lotři."

"Před chvílí jste mi řekl, že se polepšili."

"To jo, ale..."

"Žadný ale a propusťte je."

"Dobře."

"Ještě něco chcete?

"Ne. Naschle."

"Naschle a pozdravujte ode mě šéfovou."

***

Po pracovní době k sobě Petr Mašek pozval na sklenku Whisky Luboše Vojtu.

"Jak ti chutná?" zeptal se ho Petr Mašek.

"Má perfektní chuť." odpověděl labužnicky Luboš Vojta a zeptal se na model na stole: "Kdes sebral tenhle model?"

"Darovala mi ho jedna dívka."

"A byla aspoň pěkná?"

"Byla. Chceš ji dohodit?" řekl Petr Mašek a vyprsknul smíchy.

Luboš Vojta se k němu přidal. Petr Mašek pokračoval: "Byla to pradlena a darovala mi ho z vděčnosti."

"Já myslel kvůli tvé kráse." a opět se rozesmály.

"Ne. Kvůli tomu, že jsem jí dal nepřímo práci."

"Jo, aha."

"To jsem rád, že to chápeš."

"Na tvoje zdravý a přítelkyně." Pronesl Luboš Vojta na přípitek.

"Co?"

"To byl žert."

"To jsem rád."

Ještě chvíli takhle popíjeli, než se rozešli. Petr Mašek se vysprchoval a padl unaveně do postele a okamžitě usnul. Vždyť vládnout není vůbec lehké.

***

1.1.2 p.i. byla opět velká oslava. Bývalý mexický prezident již přestal dělat problémy a stal se obyčejným občanem. VP mu ale stále ještě nevěřila, stejně tak i GBO.

Mezitím tu vyrostli dvě další kina a dvě divadla a zábavný park se rozrostl o horskou dráhu a sjezdovky. Chodila tu různá zvířata, což byli zamaskovaní lidé stejně tak jako před invazí ve Walt Disney Parku. Byly tu různé skeyboardové trasy, trasy pro kolečkové brusle a dva strašidelné zámky. Ledových ploch pro lední brusle tu bylo zatím velmi málo. Byly tu i divadélka pro děti.

V ten den se opět hodně oslavovalo, děti se koulovaly a dospělí radovali, že zatím ve zdravý přežili. Zajímavé bylo, že za tu dobu nikdo nezemřel. Vysvětlovalo se to tím, že tu nebyli žádní staří lidé.

Celé město bylo vylepeno plakáty. Městem pochodovaly kapely a lidé jásali.

Petr Mašek šel s Kamilou Kruchinovou do zábavního parku a vedli se za ruku. Vyzkoušeli všechny atrakce a pořád neměli dost.

Vědci si také udělali pauzu a šli s lidmi oslavovat. Jen VP a GBO byly ve střehu a nepolevovaly, i když třicet lidí z VP mělo taktéž volno. U GBO neměl volno nikdo. Všichni pracovali. Ten den se oslavovalo celých čtyřiadvacet hodin.

***

13/16

---

Všechna práva vyhrazena!