29.03.2004 - Na přistání Američanů na Měsíci má svůj podíl český astronom Zdeněk Kopal. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír podle něj vybíral místo pro první přistání člověka na Měsíci. Tvrdí to Kopalův žák astrofyzik Jiří Grygar.
Kopal pochopil, že je to jeho úžasná příležitost, a nabídl NASA, že jim pořídí pořádný fotografický atlas Měsíce," řekl Grygar.
Odkaz českého astronoma, který by se v neděli dožil 90 let, si připomenou jeho kolegové z celého světa, kteří se sejdou na mezinárodní konferenci v jeho rodné Litomyšli. Kopal měl podle Grygara vynikající matematické znalosti.
Američané pořádně nevěděli, kde mají na Měsíci přistát, protože tehdy byly jeho mapy pouze kreslené.
Kopal se proto domluvil s francouzskými přáteli, kteří měli observatoř v Pyrenejích. Ti mu pomohli pořídit snímky Měsíce, ze kterých atlas sestavil. Podle něj pak NASA vybírala místa pro přistání.
NASA Kopalovi věnovala špetku vesmírného prachu. On ji dovezl do Francie, kde ji nasypal na hrob oblíbeného spisovatele Julese Verna, vzpomíná jeho žák.
Už v Kopalových devíti letech se jeho rodiče odstěhovali do Prahy na Smíchov. On ale často jezdil do Litomyšle k dědečkovi, který v něm vzbudil zájem o přírodní vědy: brouky a zkameněliny.
Po jednom návratu od dědečka byl porovnat své nové sběratelské přírůstky se sbírkami Národního muzea. Domů se vracel pěšky, aby ušetřil korunu za tramvaj.
Cestou narazil na člověka, který právě za korunu nabízel pohled dalekohledem na sluneční skvrny. Neodolal a podíval se. "Byla to jeho první investice do astronomie, která se velice dobře zhodnotila," poznamenal Grygar.
Kopal, který promoval na Karlově Univerzitě, svou astronomickou kariéru začal pozorováním proměnných hvězd na petřínské Štefánikově hvězdárně. V roce 1936 využil příležitosti a účastnil se české expedice, která v Japonsku pozorovala zatmění Slunce.
Do zahraničí, nejprve do Anglie, odcestoval na stipendium. Během války pracoval ve středisku pro balistické dělostřelecké výpočty v Massachusetts. Po válce působil na Harvardské univerzitě a v Cambridgi.
Kromě mapování Měsíce pro NASA se proslavil především výzkumem těsných dvojhvězd. Napsal téměř 400 vědeckých prací. Česká astronomická společnost (ČAS) ho jmenovala svým čestným členem, Akademie věd ho poctila zlatou medailí a Univerzita Karlova stříbrnou (je to její nejvyšší ocenění).
Kopalovy ostatky jsou uloženy na pražském Slavíně, jeho vědecký archiv v Litomyšli a Astronomickém ústavu Univerzity Karlovy.
O jeho významu svědčí na devadesát osobností světové astronomie, které se zúčastní v Litomyšlí vědecké konference. Pietní vzpomínky u jeho hrobu na Vyšehradě se zúčastní i prezident Mezinárodní astronomické unie Ron Ekers, poznamenal Grygar.
29.03.2004 - Průzkum Marsu přinesl převratný objev. Teleskopy našly v atmosféře metan. Podle vědců to znamená, že jsou na planetě činné sopky nebo tam v tuto chvíli existuje život, uvádí server BBC.
Nejjednodušší uhlovodík odhalily pozemské teleskopy a jejich údaje potvrdila sonda Evropské kosmické agentury Mars Express na oběžné dráze planety.
Metan přežívá v atmosféře jen krátký čas a proto musí být obnovován. To mohou způsobovat dva faktory. Jedním jsou aktivní vulkány, které dosud na planetě nebyly zaznamenány, nebo ho mohou produkovat mikroorganismy.
Metan astronomové zaznamenali už loni největšími pozemskými teleskopy - infračerveným na Havaji a přístrojem chilské observatoře Gemini South. Nyní ji potvrdily údaje ze speciálního Fourierova planetárního spektrometru Mars Express.
Tomu, že se metan do atmosféry dostává vulkanickou činností a vyvěráním lávy na povrch Marsu, odporuje skutečnost, že žádná ze sond zatím takové místo neobjevila.
Kdyby se prokázalo, že je za produkcí metanu sopečná aktivita, znamenalo by to významný vědecký objev.
Podpovrchovým teplem by například tál led, jehož přítomnost už byla potvrzena. Tím by mohlo vzniknout prostředí vhodné pro život.
Na Zemi metan produkují bakterie z vodíku a oxidu uhličitého. Tyto pozemské mikroorganismy nepotřebují kyslík, takže se předpokládá, že by mohly na Marsu přežít.
Spirit a Opportunity, roboty USA pracující od ledna na planetě, nebudou schopny na otázku původu metanu odpovědět - jsou totiž určeny zejména ke geologickým průzkumům.
Senzory na měření metanu v atmosféře nesl evropský modul Beagle-2. Ten měl na Marsu přistát v polovině prosince, ale zatím se s ním nepodařilo navázat spojení.
"Po tomto objevu je pravděpodobnější, že by na Marsu mohl existovat život," řekl ČTK odborník na planety Pavel Příhoda.
"Objev mikroorganismů (dávných či současných) na Marsu nebo někde jinde v naší sluneční soustavě je jen otázkou času," dodal Zdeněk Pokorný, ředitel brněnské Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka.
Pak dodal, že metan v atmosféře může být i pozůstatkem střetu planety s jádrem komety, který jsme nepozorovali a který se mohl odehrát někdy v uplynulých stovkách let.
"Je to velmi zajímavé zjištění, nemusí však přímo znamenat přítomnost života... Dosud byl známý pouze dusík a oxid uhličitý," poznamenal Příhoda.
"Je docela možné, že na Marsu v počáteční formě vznikl život a byl později utlumen změnou prostředí," uvedl astronom. "Neshledám nic, co by hrálo proti existenci života na Marsu." Pro podle něj svědčí někdejší hustší atmosféra planety či prokázaná přítomnost tekuté vody.
Pokorný nicméně upozorňuje, že současné podmínky na Marsu k možnosti života nejsou příliš příznivé. Panují tam velmi nízké teploty, voda se vyskytuje jen na některých místech a planeta nemá magnetosféru, a není tudíž chráněná před kosmickou radiací.
"Avšak vzhledem k novým objevům, kterých biologové v posledních dvaceti letech dosáhli a které prokázaly přítomnost života ve velmi nepříznivých podmínkách, jsem velmi opatrný," dodal pro ČTK Pokorný.
"Všechno, co biologové znají, říká, že kde jsou vhodné podmínky, tak tam život vznikne. Nemusíme ho nějak transportovat odjinud. Pravděpodobnost vzniku života krátce po utvoření Marsu byla velká, avšak s tím, že se podmínky zhoršily natolik, že se to asi přerušilo," soudí ředitel brněnské Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka.
28.03.2004 - NASA oznámila, že experimentální letadlo X-43A vytvořilo nový rychlostní rekord. Po dobu 10 sekund letělo 7krát rychleji než zvuk, tedy zhruba 8350 kilometrů v hodině. "Mohl by to být začátek revoluce v letectví a v dobývání vesmíru," řekl Vincent Rausch, ředitel programu Hyper-X.
Projekt NASA začal před více než sedmi lety a stál přibližně 230 milionů dolarů.
Předchozí rychlostní rekord vytvořilo před desítkami let špionážní letadlo SR-71 "Blackbird", když dosáhlo rychlosti 3,2 machu. Jiný experimentální stroj X-15 letěl rychlostí 6,7 Machu.
Letoun X-43 měří na délku pouze 365 centimetrů a jeho rozpětí je 1,5 metru.
Nejzajímavější na letounu je jeho motor. Přezdívá se mu scramjet (Supersonic Combustion RAMJET).
Nadzvukový náporový tryskový motor je revoluční tím, že kyslík potřebný pro hoření získává z okolní atmosféry. S sebou tedy musí vést jen vodík. Tím ušetří oproti raketovým motorům značnou část váhy nákladu.
Nevýhodou tohoto motoru je ale fakt, že začíná pracovat až při vysoké rychlosti stroje. Proto bylo nezbytné letoun vynést do vzduchu pomocí jiné techniky.
Nepilotované experimentální letadlo vynesl do vzduchu těžký bombardér B-52. Ve výšce 12 kilometrů vypustil raketu Paegasus, která vynesla X-43A do výšky 30 kilometrů. Tam se letoun odpoutal a nabral na 11 vteřin rychlost 7 Mach.
Poté skončil podle plánu ve vodách Tichého oceánu.
Předchozí test tohoto motoru skončil v roce 2001 pro NASA špatně. Nosná raketa se odchýlila z dráhy a musela být zničena i s experimentálním letounem.
"Scramjet je pro další vývoj letectví něco jako Svatý Grál," řekl Joel Sitz z NASA.
Projekt Hyper-X má za cíl vyvíjet nové způsoby pohonu umožňující budoucím letadlům dosahovat podstatně vyšší rychlosti v atmosféře a významně tak zkracovat cesty do vzdálených končin.
Mohl by také otevřít nové možnosti k dosahování oběžné dráhy kolem Země, tedy již vesmíru.
23.03.2004 - Robot Opportunity našel na Marsu další důkazy, které svědčí o dávné přítomnosti vody. Podle vědců z NASA narazil na vyschlé moře. "Domníváme se, že stojí na pobřeží slaného moře," řekl Steve Squyres, který má na starosti vědeckou část mise vozítek Opportunity a Spirit.
Vědci dlouho předpokládali, že Mars kdysi omývala voda. Roboty prohledávají místa, kde nejpravděpodobněji tekla. Analýza kamenů posbíraných na rudé planetě poprvé poskytla konkrétní důkazy, že tam životodárná tekutina byla.
Robot Opportunity narazil na vrstvu kamenů s pozoruhodnou strukturou. Typické obloučky považují vědci za dílo vody a nikoli větrné eroze. Mohla je vytvořit proudící voda o rychlosti až 1,8 kilometrů za hodinu a hloubce nejméně pěti centimetrů.
Stanoviště, na kterém Opportunity učinil svůj objev, experti považují za okraj moře, který čas od času zaplavovala voda a po zbytek doby se na něm ukládala sůl. Rover tu našel stopy chloru a bromu.
"Tyto výsledky nás podnítily rozšířit ambiciózní program a pátrat po tom, jestli tu někdy žili mikrobi a zda bychom nakonec mohli i my," prohlásil Ed Weiler z NASA. Připomněl, že Mars je planeta nejpodobnější Zemi.
Rovery dokážou mnohem víc, než jen pořizovat snímky a posílat je na Zemi. Nesou tři různé vědecké nástroje, s nimiž dokážou analyzovat složení sebraných vzorků. Maji také vrtací zařízení, aby se dostaly pod povrch.
Opportunity se teď vydá přes planinu k mocnějšímu skalnatému odkryvu v protější stěně kráteru. Vědci si slibují, že by tu mohl najít ještě lepší důkazy.
23.03.2004 - Americké raketoplány mohlo postihnout více tragických nehod. Kvůli chybně přimontovaným brzdovým součástkám na stroji Discovery bude muset NASA nechat vyměnit klíčové části všech tří raketoplánů. Na závadu přišel jeden z dodavatelů.
Chyby v instalaci brzdových součástek jsou staré přes dvacet let.
Manažer programu letů raketoplánů William Parsons se domnívá, že obráceně uchycený mechanismus brzd by mohl při přistání selhat.
Discovery od roku 1984 třicetkrát úspěšně vzlétl, katastrofa by ovšem mohla nastat v případě nouzového přistání po nezdařeném startu na floridském Kennedyho vesmírném středisku. Aerodynamický nápor na brzdy by v tom případě byl totiž největší.
Chyba na brzdovém mechanismu se objevila na ústrojí, které řídí brzdové klapky. Ty se vysunují ze zádi raketoplánu a aerodynamickým odporem zpomalují jeho let.
Poté, co pracovníci Úřadu pro letectví a vesmír (NASA) vyměnili ovládací techniku, objevili závadu na dalším dílu. Vedle toho ještě našli praskliny a zkorodovaná místa. Celá konstrukce byla vyrobena už před 17 lety.
Na raketoplán Discovery prozatím připevní technici součástky z novějšího Endeavouru. NASA ale tvrdí, že všechny tři funkční raketoplány - posledním je Atlantis - dostanou nové brzdové díly.
"Ano, jsem překvapen. Je to procesní pochybení, které by se nemělo stávat," řekl Parsons, který přislíbil, že další závady se na amerických raketoplánech nebudou opakovat.
Na poškozené díly upozornil smluvní dodavatel NASA, společnost Hamilton Sunstrand. Ta poté upravila držáky pro brzdové součástky tak, aby je příště nebylo možné přimontovat obráceně.
Poškozený raketoplán Discovery je nejstarší americký stroj, provoz zahájil v roce 1984. O dva roky později přišel americký úřad o raketoplán Challenger, loni tragicky ztratil Columbii.
Právě po havárii Columbie v NASA program letů pozastavili, obnoven by mohl být příští rok. Jako první měl vzlétnout Discovery.
19.03.2004 - Zemi těsně minul třicetimetrový asteroid. Prolétl ve vzdálenosti 43 tisíc kilometrů. Je to nejbližší průlet podobného tělesa v dějinách lidstva, uvedli astronomové z Národního úřadu pro letectví a vesmír. Žádné nebezpečí ale podle NASA nehrozilo.
Astronomové objevili asteroid 2004 FH teprve v pondělí při rutinní prohlídce oblohy z observatoře v Novém Mexiku. Propočítali, že se ve čtvrtek v noci přiblíží na vzdálenost pouhých 42 640 kilometrů.
Asteroid prolétl velkou rychlostí nad jižní částí Atlantského oceánu. Podle astronomů byl nejblíž k Zemi osm minut po třiadvacáté hodině středoevropského času. "Je jisté, že ji mine," řekl agentuře AP Paul Chodas z NASA.
Podobně velké asteroidy Zemi míjejí v průměru jednou za dva roky, vědci je ale zpravidla zaregistrují až když už se vzdalují.
"Významné není to, co se stane, ale že o tom víme. Určitě existovala i bližší setkání, ale nezachytili jsme je," podotkl Chesley, podle něhož šlo o skvělou příležitost prohlédnout si objekt zblízka.
Asteroid byl podle astronomů dostatečně jasný, takže k jeho pozorování na jižní polokouli a v částech Asie a Evropy postačil obyčejný dalekohled. V Česku zájemci potřebovali středně velký teleskop.
2004 FH prolétl kolem planety tak blízko, že se kvůli pozemské gravitaci změnila jeho dráha o patnáct procent. Celý přelet tělesa kolem Země trval celkem jednatřicet hodin.
Astronomové nevyloučili, že by se Země mohla se stejným asteroidem v budoucnu ještě setkat. Pokud by hrozila srážka, asteroid by se podle nich stačil rozpadnout v atmosféře.
Tlakové vlny by na zemském povrchu zřejmě rozbily okna, ale například katastrofa v podobě zásadní klimatické změny by nehrozila.
Asteroid 2004 FH se podle astronomů vrátí k Zemi opět za čtyřicet let, kdy se podle předběžných propočtů přiblíží na mnohem delší vzdálenost než nyní - zhruba 1,4 milionu kilometrů.
16.03.2004 - Je velká skoro jako Pluto a obíhá kolem Slunce v uctivé vzdálenosti devět miliard kilometrů. Američtí vědci jsou si jisti, že objevili desátou planetu sluneční soustavy. Tvrdí to, přestože další astronomové objev bezpochyby smetou ze stolu s vysvětlením, že je to jen kus zmrzlé skály.
Objekt zvaný 2003VB12 je totiž podle evropských měřítek příliš malý - má v poloměru jen dva tisíce kilometrů, tedy třikrát méně než Země. Evropané stejným argumentem v minulosti zpochybnili, zda mezi skutečné planety patří i Pluto.
Vědci z Palomarské observatoře v Kalifornii si však stojí za svým a svému "objektu" dokonce už dali jméno: Sedna. Tak se podle eskymáckých legend jmenovala bohyně moře, která údajně stvořila všechno tvorstvo Severního ledového oceánu.
Objev Sedny je každopádně zatím největším úspěchem Spitzerova teleskopu, který byl vypuštěn do vesmíru loni v srpnu.
Astronomové z NASA seznámili veřejnost s klimatickými podmínkami, které na Sedně panují: teplota pravděpodobně nikdy nevystoupá nad minus 200 stupňů Celsia.
"Slunce je odtamtud tak malé, že by se úplně skrylo za hlavičkou špendlíku," říká Mike Brown z kalifornské univerzity Caltech.
Vzdálenost Sedny od Slunce je opravdu obrovská - je od něj třikrát dál než Pluto. Doba, za niž nejvzdálenější "planeta" oběhne Slunce, se odhaduje na 10 500 let.
Tým vědců z Kalifornského technického institutu dokonce zaznamenal objekt, který by mohl být měsícem Sedny. Je to nejčervenější těleso ve sluneční soustavě kromě Marsu.
Sedna, stejně jako Pluto, však mezi vědci způsobuje rozpor. V případě Pluto je to především malá velikost. Průměr planety je 2300 kilometrů.
"Pluto zůstalo planetou jenom proto, že je to jediné takové těleso objevené v Americe a Američané nás před pěti lety přehlasovali, když se jednalo o tom, zda je to planeta," řekl ČTK Miloš Tichý z jihočeské observatoře na Kleti.
"Musíme si klást otázku, zda máme doopravdy planet devět, nebo osm, protože Pluto, kdyby bylo objeveno dnes, by asi za planetu považováno nebylo," souhlasí s Tichým ředitel pražské hvězdárny a planetária Marcel Grün.
Za drahou Neptunu v takzvaném Kuiperově pásu jsou podle něj stovky menších těles typu planetek. Tato malá tělesa o velikostech od několika set do několika tisíc kilometrů jsou vlastně reprezentována zatím největším Plutem s měsícem Charonem. Na rozdíl od ostatních menších těles má dráhu nezávislou na Plutu.
"Mohli bychom hovořit o tom, že v tom dosavadním pojetí jde o další planetu sluneční soustavy," připustil Grün. Takových těles o průměru několika tisíc kilometrů se podle předpokladu astronomů pohybuje v Kuiperově pásu čtyři až pět. Můžeme tedy očekávat objevy dalších planet, dodal.
16.03.2004 - Konstelace planet možná příliš nepřeje dění ve světě, pozorování oblohy ale určitě ano. Až do začátku dubna budou vidět pohromadě planety Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn. Stačí se dívat pouhým okem, nicméně hvězdárny se už připravují na ofenzivu návštěvníků.
"Bude-li jasno, bude se na co dívat," slibuje šéf pražské Hvězdárny a planetária Marcel Grün.
To, co bude možné na obloze pozorovat, se podle něj bude opakovat až v roce 2036. Příští příležitost vidět všech pět planet pohromadě sice nastane už v roce 2008, jejich postavení na obloze bude ale nepříznivé.
Merkur je možné pozorovat jen vzácně, protože je Slunci nejblíže. Lze ho spatřit jen krátce před rozbřeskem nebo po západu Slunce. Nejlepší podmínky k pozorování nastávají, když se od Slunce nejvíce vzdálí. Letos to bude 29. března.
Pro Venuši platí skoro totéž co pro Merkur. Jen díky větší vzdálenosti od Slunce je na obloze vidět podstatně déle po západu Slunce i před jeho východem. I ona se Slunci nejvíce vzdálí 29. března.
Mars má svou největší pozorovatelskou slávu za sebou. Nastala loni v srpnu, kdy se přiblížil Zemi nejvíce za posledních 70 tisíc let. Rudá planeta ale podle astronomů i tak každého zaujme.
Jupiter bude na obloze téměř po celou noc, protože je v opozici se Sluncem. I v menších dalekohledech je možné spatřit jeho čtyři největší měsíce - Io, Europu, Ganymeda a Callista, které pozoroval už Galileo Galilei.
Saturn má opozici se Sluncem už dávno za sebou. K Zemi se nejvíce přiblížil loni na Silvestra. Podívat se na něj dalekohledem stále ještě stojí za to, tvrdí astronomové.
Ředitel pražské Štefánikovy hvězdárny Jakub Rozehnal připomněl, že zájem o hvězdné nebe stoupá. Když se v srpnu Mars rekordně přiblížil k Zemi, přišlo se na něj z observatoře na vrchu Petřín podívat téměř 10 tisíc lidí.
12.03.2004 - Čínské úřady po desetiletích popřely mýtus, že Velká čínská zeď je viditelná z vesmíru. Ministerstvo školství nařídilo přepsat učebnice, v nichž se toto mylné tvrzení vyskytuje. Legendu o viditelnosti stavby z kosmu vyvrátil první čínský astronaut Jang Li-wej.
Ten strávil v říjnu strávil na oběžné dráze Země 21,5 ve vesmírné lodi Šen-čou-5.
"Výskyt tohoto klamného tvrzení v učebnicích pro naše základní školy je zřejmě hlavním důvodem, proč se tato mylná představa tak rozšířila," podotkl list Beijing Times.
Budování Velké čínské zdi bylo zahájeno v 5. století před naším letopočtěm, k rozšíření a propojení jednotlivých částí došlo však až po roce 221 př.n.l. za vlády dynastie Čchin.
Většina úseků, které jsou k vidění dnes, je výsledkem rozsáhlých přestaveb za dynastie Ming (1368-1644). Zeď sloužila jako obrana proti nájezdníkům ze severu a dosahovala zřejmě délky až 6700 kilometrů.
11.03.2004 - Velký vůz možná jednou nabourá do nového modelu od japonské automobilky a Perseus zasedne k šálku instantní kávy. Stačí, aby se ujal nápad vynálezce Alexandera Lavrynova. Ruský konstruktér vesmírných lodí přišel na to, jak zobrazovat v kosmu reklamu, aby byla vidět ze Země.
Vynálezce tvrdí, že satelity mohou na nočním nebi zobrazovat reklamní zprávy díky použití reflektorů na sluneční světlo.
"Velký počet vzájemně spojených satelitů zajistí, aby reklamní sdělení bylo dost velké," vysvětlil Alexander Lavrynov.
"Lidé na Zemi uvidí nápisy stejně dobře, jako vidí hvězdy," dodal vědec. Svůj nápad si už nechal patentovat.
Lavrynov je přesvědčen, že se myšlenku vyplatí uskutečnit. "Vesmírná reklama je schopna pokrýt obrovské oblasti a kolosální množství spotřebitelů," říká. "Bude to doslova mezinárodní pokrytí."
09.03.2004 - Technici NASA zjistili, proč robot Opportunity nedokázal o víkendu provést zářez do jednoho z kamenů na Marsu. Zadřel se totiž motor pohánějící brusný přístroj. Na vině je zřejmě prach, špína a náhlé výkyvy teplot. Problém však má řešení.
Testy provedené techniky amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) potvrdily, že otáčky motoru mohou být bezpečně zvýšeny, aby se zabránilo dalšímu zadření.
Robot Opportunity v pondělí umístil svůj spektrometr na kámen zvaný Mojo 2. Jako přípravu na zkoumání příštího cíle, kterým je malá proláklina zvaná Berry Bowl (Mísa bobulí), použil panoramatickou a navigační kamery.
Proláklina obsahuje množství zvláštních kulatých objektů, které vědci nazvali borůvkami. Odborníci věří, že v Míse bobulí budou moci dostatek těchto kuliček pozorovat z bezprostřední blízkosti, aby mohly přístroje robota vydat údaje o jejich složení.
Spirit, dvojče vozítka Opportunity, mezitím svými přístroji na broušení kamene seškraboval vzorky z povrchových vrstev a ostatní přístroje pak určovaly jejich mineralogické složení.
Zařízení, kterými jsou oba roboti vybaveni, mají vědcům pomoci v pátrání po důkazech někdejší přítomnosti vody na rudé planetě, a to na jejích vzájemně odvrácených stranách. Oba už takové stopy našly.
08.03.2004 - Evropská kosmická agentura ESA zveřejnila první závěry, proč se modul Beagle 2 rozbil o povrch Marsu. Podle vědců zřejmě letěl moc rychle, proto padáky a airbagy nemohly pád dostatečně ztlumit. Navíc byla na planetě řidší atmosféra, než vědci čekali.
Vědci na konferenci v Londýně upozornili, že na snímku zhotoveném krátce poté, co Beagle 2 opustil mateřský kosmický aparát Mars Express, je v jeho blízkosti vidět neznámý objekt.
Na nových fotografiích z Marsu pak experti objevili čtyři jasné skvrny. Tento "řetízek perel" by prý mohly tvořit zbytky robotu - jeho airbagy a padák.
Teorie o příliš vysoké rychlosti modulu při přistávání nejsou podle BBC nové. NASA při přistání svého prvního robotu Spirit rovněž zaznamenala nižší hustotu atmosféry Marsu, než se očekávalo.
Důvodem prý byly silné prašné bouře na planetě, které její atmosféru oteplily.
Spirit úspěšně dosedl díky dokonalému systému množství padáků a mohutných airbagů. Parametry pro přistání druhého amerického přístroje Opportunity byly na základě zkušeností se Spiritem změněny.
Beagle 2 měl na Marsu přistát 25. prosince. Výzkumný robot však nepotvrdil úspěšné přistání a orbitální sondy obíhající kolem Marsu ani teleskopy ze Země ho od té doby nezachytily.
08.03.2004 - Také druhý z amerických robotů - Spirit - potvrdil, že na Marsu bývala voda. Důkazy našel v kráteru Gusev, kde přistál na počátku roku. Dvojče Opportunity mezitím pokračovalo ve výzkumu planiny Meridiani. Robot měl potíže s hloubením otvoru do kamene.
Vědci na základě údajů ze Spiritu předpokládají, že voda vytvořila malé póry a zanechala nerostné usazeniny na kameni přezdívaném Humphrey. Rover do kamene vyvrtal díru do hloubky dvou milimetrů a zkoumal jeho složení.
"Pokud bychom tento kámen našli na Zemi, řekli bychom, že je to sopečná hornina, přes níž přetekla trocha něčeho tekutého v době, kdy byl utvářen nebo krátce poté," sdělil vědec Ray Arvidson.
"Vsadil bych se, že v lávě byla voda. Nemyslím si, že šlo o prosakování podzemní vody, ale o vodu, která vyvěrala spolu s lávou," dodal Arvidson, který sleduje misi Spiritu z pobočky NASA v Pasadeně.
Zjištění Spiritu přišlo několik dní poté, co identické vozítko Opportunity na opačné straně rudé planety objevilo geologický důkaz, že lokalita Meridiani Planum kdysi byla jezerem vody.
Podle vědců nebylo množství vody v kráteru Gusev - kaňonu o velikosti Moravy - nijak velké. "Rozhodně nejde o kvanta vody jako v Meridiani, ale znovu ukazuje, že když se na Marsu utvářely horniny, měly na tom podíl tekutiny," podotkl Arvidson.
Spirit je nyní na cestě ke kráteru Bonneville, který má asi 150 metrů v průměru. V sobotu se Spirit posunul o 28 metrů.
Ještě předtím pořídil poslední fotografie potřebné k sestavení celkového panoramatického barevného snímku oblasti zvané Middle Ground.
Na robotu Opportunity se vědci chystají provést testy poté, co se mu v neděli nepodařilo vybrousit otvor do kamene přezdívaného "Flat Rock" (Plochý kámen).
Vědci by se chtěli o složení kamene dovědět více ze seškrabu z jeho povrchu.
V sobotu Opportunity svým robotickým ramenem prozkoumal kámen zvaný "Wave Ripple" (Zčeření vlny) a pořídil 50 mikroskopických fotografií jeho povrchu.
03.03.2004 - Robot Opportunity potvrdil, že na Marsu kdysi bývala voda. V kameni na planině Meridiani našel sulfáty a další minerály. Planeta byla dost vlhká, aby na ní existoval život, míní NASA. Pátrání Opportunity a jeho dvojčete Spirit po živých organismech je však stále marné.
"Opportunity přistál na Marsu v oblasti, kde voda v tekuté formě zmáčela povrch. Mohly tam být dobré podmínky pro život," oznámil manažer NASA Edward Weiler na tiskové konferenci.
Z analýzy vrstevnatého kamene a přítomnosti minerálů vyplývá, že na Marsu existovaly podmínky pro život už v době formování skal. Podle NASA tehdy mohly organismy přežívat.
"Vypustili jsme rovery právě proto, aby zjistily, zda alespoň jedna část Marsu bývala dostatečně vlhká a přijatelná pro život. Nyní máme silný důkaz pro vzrušující odpověď - ano," prohlásil přední vědec NASA James Garvin.
02.03.2004 - Evropská sonda Rosetta po několika neúspěšných pokusech konečně vyrazila do vesmíru. Jako první má v roce 2014 přistát na kometě. Vědci jí vybrali těleso 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Startu z kosmodromu ve Francouzské Guyaně dosud bránilo počasí.
Raketa Ariane-5 odstartovala z kosmodromu Kourou v 08:17 SEČ.
Podle původních plánů Evropské kosmické agentury (ESA) měla Rosetta do kosmu vyletět už ve čtvrtek. Start však musel být kvůli špatným povětrnostním podmínkám o 24 hodin odložen.
Páteční pokus zase zastavila drobná technická závada na izolaci kvůli netěsnému chladicímu zařízení hlavního motoru.
Rosetta by ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko měla dorazit v roce 2014. Na její palubě je kromě řady vědeckých přístrojů a kamer i modul Philae, který by měl jako vůbec první přístroj v historii letů do vesmíru přistát přímo na kometě.
Rosetta by měla kolem komety obíhat a 13 měsíců ji doprovázet na cestě ke Slunci, od něhož je kometa vzdálena více než 675 milionů kilometrů.
Celá mise stojí zhruba jednu miliardu eur a jejím úkolem je bližší objasnění vzniku naší sluneční soustavy. Složení komet se od té doby podle vědců téměř nezměnilo.
Rosetta je vybavena 21 přístroji, z nichž deset je umístěno na přistávacím aparátu Philae, který váží 100 kilogramů. Na neforemné kometě se ukotví dvěma harpunami, načež ji bude z bezprostřední blízkosti fotografovat, vrtat do jejího povrchu a odebírat vzorky ledu a plynů z hloubky až 30 centimetrů.
Kometu bude rovněž fotografovat hlavní sonda, která je uzpůsobena pro měření tvaru, hustoty, teploty a chemického složení jádra komety a pro analýzu vlivu slunečního záření na její povrch.
Na misi se podílejí Francie, Německo, Itálie, Belgie, Španělsko, Švýcarsko, Nizozemsko, Švédsko, Velká Británie, Rakousko, Finsko či Maďarsko.
Kometa Čurjumov-Gerasimenko oběhne na excentrické dráze kolem Slunce jednou za 6,6 roku a pohybuje se mezi drahami Jupitera a Země. Její minimální vzdálenost od Slunce činí 186 milionů kilometrů, maximální 857 milionů kilometrů.
| Seznam |Google| Atlas | Webzdarma | iDNES | iZITRA | IDOS | ICQ | Quick | Centrum | Yahoo | Eurotel | Webcams | Novinky | Cestiny | Martin |