Vítejte na stránkách věnovaných vědě a technice.
V tomto okamžiku je online:
Seznam všech projektů BOINC
WWW.BOINC.CZ - Tento web vznikl jako reakce na velký ohlas českých uživatelů na patrně nejpopulárnější distribuovaný projekt kterým je SETI@home, nebo-li hledání mimozemské civilizace. Princip distribuovaných výpočtů vychází z jednoduché úvahy. Je nepoměrně levnější rozeslat malé části dat milionům počítačů na světě, než mít několik velmi drahých a náročných superpočítačů. Když si uvědomíte, že na světě jsou miliony počítačů, které využívají minimum svého výkonu, tak se tu naskýtá obrovská výpočetní síla. Tento potenciál poprvé využil projekt SETI a to s obrovským úspěchem. Do projektu se zapojilo přes pět milionů lidí z celého světa a něco přes 30 000 z ČR. I proto se vědci z univerzity v Berkeley snažili zdokonalit a vylepšit systém distribuce výpočtů a tak vznikla platforma BOINC.
BOINC má stejný princip spočívající v distribuci malých část dat jednotlivým uživatelům po celém světě. Rozdílná je možnost pod BOINCem provozovat několik různých projektů. Koho neoslovil projekt SETI@home tak ho může zaujmout jiný. BOINC je otevřená platforma takže pod jednou střechou bude několik projektů a nikoliv jen jeden.
Tým Czech National Team
Tento tým vznikl sloučením dvou silných týmů, které se angažovaly v původním SETI. Vznikl tak jednoznačně největší tým v ČR a jeden z největších na světě. Tento tým se angažuje ve všech projektech, které pod BOINCem běží. Jedná se o SETI@home, Climateprediction - výzkum zemského klimatu, Predictor@home - výzkum proteinů, Pirates(Einstein)@home - projekt týkající se gravitace a teorie relativity a LHC@home - projekt spjatý s Evropskou laboratoří CERN, zabývající se zkoumáním velkého třesku. Pokud se k nám chcete připojit budeme jen rádi, věříme že jsme schopni dát dohromady jeden z největších týmů na světě! Stačí Vám běžný počítač, který alespoň občas připojený k internetu. Vodítkem jak se zapojit do některého projektu je tento web.
02.12.2005 - Společnost IBM zahájila nové výzkumné úsilí v oblasti boje proti AIDS pomocí ohromného výpočetního výkonu sítě World Community Grid, což je globální komunita uživatelů počítačů, kteří se k tomuto filantropickému projektu připojili věnováním nevyužitého času svých osobních počítačů. World Community Grid se svým výpočetním výkonem řadí mezi deset největších superpočítačů světa a teď bude prvním virtuálním superpočítačem, který je vyhrazen pro výzkum AIDS.
Ve spolupráci s renomovanou neziskovou organizací Scripps Research Institute, která se zabývá základním lékařským výzkumem a sídlí v San Diegu, bude World Community Grid hostovat svůj druhý velký projekt FightAIDS@Home, jehož cílem je najít nové léčebné postupy proti AIDS.
Nový projekt sítě World Community Grid vynaloží ohromný výpočetní výkon na vývoj nových strategií v oblasti chemoterapie, které by mohly být účinné při léčbě jednotlivců nakažených virem HIV navzdory jeho vzrůstající odolnosti vůči lékům. Vývoj nových, odolnějších terapií proti propuknutí AIDS u jednotlivců nakažených virem HIV bude předmětem zájmu projektu Olsonovy laboratoře organizace Scripps Research Institute.
„Výpočetní výzvou při řešení tohoto problému je závratný počet možných mutací, k nimž může dojít, a obrovské množství možných chemických sloučenin, jež proti nim mohou být testovány,“ řekl Dr. Arthur J. Olson, profesor Andersonova výzkumu z Katedry molekulární biologie, Scripps Research Institute. „Nový projekt sítě World Community Grid vyzkouší milióny možných interakcí mezi sloučeninami a mutujícími bílkovinami viru.“
FightAIDS@Home je druhý projekt, který bude využívat nesmírný
výpočetní výkon sítě World Community Grid. Projekt Human Proteome Folding
Project (Projekt složení lidského proteomu) v minulém roce vytvořil v síti World
Community Grid databázi, jež popisuje strukturu přibližně 120 000 bílkovinných
domén, které se tradičními postupy dříve nepodařilo popsat. Síť World Community
Grid byla spuštěna v listopadu 2004 jako globální humanitární úsilí, které čerpá
z nevyužitého výpočetního výkonu soukromých a firemních počítačů při řešení
nejobtížnějších společenských problémů.
Po celém světě se používá více než 650 miliónů počítačů, z nichž každý se
potenciálně může připojit ke světovému veřejnému gridu. Výpočetní sítě jsou
rychle se rozvíjející technologií, která spojuje výkon tisíců nebo miliónů
jednotlivých počítačů do obřího virtuálního systému s ohromnou výpočetní
kapacitou. Technologie gridu umožňuje dosahovat výpočetního výkonu, který daleko
přesahuje možnosti největších superpočítačů světa.
World Community Grid nabízí jednotlivcům a firmám, nadacím, asociacím,
univerzitám a neziskovým organizacím příležitost darovat nečinný a nevyužitý čas
jejich počítačů stažením bezplatného softwaru World Community Grid a registrací
na webu www.worldcommunitygrid.org.
Účast v projektu je rychlá, snadná, bezpečná a zabezpečená. Více než 100 000
jednotlivců nyní prostřednictvím sítě World Community Grid poskytuje výkon 170
000 počítačů pro hledání léku na AIDS.
09.05.2005 - World Community Grid zaregistroval svůj 100 000. počítač a prvního univerzitního partnera, Marist College. Cílem tohoto humanitárního úsilí je najít odpovědi na nejvážnější vědecké problémy světa prostřednictvím špičkové počítačové technologie od IBM.
World Community Grid (www.worldcommunitygrid.org) využívá pro humanitární práci nevyužitý výpočetní výkon počítačů po celém světě. Více než 64 000 jednotlivců za necelých pět měsíců přihlásilo své osobní nebo pracovní počítače a darovalo více než 8 250 let procesorového času.
První projekt World Community Gridu, Human Proteome Folding Project, se zabývá identifikací bílkovin, které tvoří lidský proteom, což má pomoci lépe pochopit příčiny a potenciální léky například proti malárii a tuberkulóze. V této práci už World Community Grid zpracoval více než 6 miliónů pracovních jednotek za pět měsíců. Velký superpočítač by na zpracování stejného objemu dat potřeboval pět let.
Marist College, přední humanitně zaměřená vysoká škola v Poughkeepsie, stát N.Y., je průkopníkem využívání technologií na podporu výuky. Připojením k World Community Gridu získala Marist College možnost věnovat pro humanitární úsilí více než 7 000 stolních a přenosných počítačů.
Výpočetní sítě jsou rychle se rozvíjející technologií, která spojuje výkon tisíců nebo miliónů jednotlivých počítačů do obřího virtuálního systému s ohromnou výpočetní kapacitou. Vzhledem k tomu, že se po celém světě používá více než 650 miliónů počítačů, World Community Grid pracuje na vytvoření největší světové výpočetní sítě vyhrazené výlučně pro humanitární účely – v podstatě virtuálního superpočítače pro věci v obecném zájmu.
World Community Grid má kapacitu pro pět až šest projektů veřejných a neziskových organizací ročně. Jeho výzkumné výsledky budou zpřístupněny světové vědecké komunitě.
Organizace i jednotlivci, kteří budou mít zájem se registrací
připojit k World Community Grid, získají další informace prostřednictvím
následujících odkazů:
Organizace:
www.worldcommunitygrid.org/projects_showcase/submit_a_proposal.html.
Jednotlivci:
www.worldcommunitygrid.org.
Podle některých odhadů se po celém světě používá více než 650 miliónů počítačů a každý občas běží naprázdno nebo nevyužívá plně svůj výpočetní výkon. Výpočetní sítě sdružené do tzv. gridů jsou rychle se rozvíjející technologií, která umožňuje propojit výkon tisíců nebo miliónů jednotlivých počítačů do obřího virtuálního systému s ohromnou výpočetní kapacitou přesahující možnosti největších superpočítačů světa.
IBM společně s představiteli předních světových vědeckých, vzdělávacích a filantropických organizací se rozhodlo využít této neuvyužité výpočetní kapacity a spustilo projekt World Community Grid. Jedná se o globální humanitární úsilí, které stojí na zapojení výpočetního výkonu soukromých a firemních počítačů do řešení nejzávažnějších zdravotních a společenských problémů.
World Community Grid bude v rámci celosvětově propojené sítě počítačů využívat ohromný nevyužitý výpočetní výkon při výzkumu genetických kódů, jež jsou základem chorob jako AIDS a HIV, Alzheimerovy choroby a rakoviny, při snaze o kvalitnější předpovídání přírodních katastrof a při studiích zaměřených na ochranu dodávek potravin a vody po celém světě. Nevyužitý čas svého počítače může projektu World Community Grid poskytnout každý, kdo si z webu www.worldcommunitygrid.org stáhne bezplatný software a zaregistruje se.
„World Community Grid představuje nový model filantropického dárcovství,“ řekla Linda Sanford, senior viceprezidentka IBM, Enterprise On Demand Transformation, a předsedkyně dozorčí rady projektu World Community Grid. „IBM se podílí na projektu World Community Grid, protože jsme odhodláni přinášet nejlepší technologie na pomoc při řešení kritických společenských a zdravotních problémů. Projekt World Community Grid dokazuje, že vlády, firmy i společnost jako celek může mít z inovací přímý užitek, jsme-li ochotni hledat nové způsoby rozvoje inovací a vědy.“
První projekt světového veřejného gridu, Human Proteome Folding Project (Projekt složení lidského proteomu), sponzoruje mezinárodně uznávaný neziskový Institut pro systémovou biologii (Institute for Systems Biology), který se zabývá studiem a aplikací systémové biologie. Cílem tohoto projektu má být určení bílkovin, které tvoří lidský proteom, což má pomoci lépe pochopit příčiny a potenciální léky například proti malárii a tuberkulóze.
Další projekty budou vybírány nově vytvořenou dozorčí radou světového gridu, jež bude posuzovat návrhy od předních výzkumných, veřejných a neziskových organizací, které projeví zájem realizovat humanitární výzkum s využitím technologie výpočetní sítě. Rada by měla dohlížet na pět až šest projektů ročně. World Community Grid umožní výzkumníkům po celém světě shromažďovat a analyzovat nepředstavitelné objemy dat při řešení důležitých globálních problémů. Využití technologie výpočetní sítě umožní vědcům překonat technologická omezení, jež jim v minulosti bránila vyřešit některé složité otázky týkající se klinického výzkumu.
Členy dozorčí rady projektu World Community Grid jsou zástupci nejprestižnějších vědeckých, výzkumných a charitativních organizací na světě včetně národních zdravotnických institucí, nadací Doris Duke Charitable Foundation a Markle Foundation, Kliniky Mayo, Oxfordské univerzity, Světové zdravotnické organizace a Rozvojového programu OSN.
IBM pro vybudování infrastruktury světového veřejného gridu darovalo hardware, software, technické služby a odborné poradenství, poskytuje také hosting, údržbu a podporu.
Kromě IBM je do projektu zapojena firma United Devices, lídr v oblasti řešení gridu, jež plánuje sdružit nevyužitý výkon zúčastněných počítačů do existující celosvětové výpočetní sítě. Společnosti IBM a United Devices v minulosti spolupracovaly na projektu Smallpox Research Grid (Grid pro výzkum neštovic). Jednalo se o výpočetní síť více než dvou miliónů dobrovolníků z 226 zemí, jejímž cílem bylo urychlit analýzu zhruba 35 miliónů molekul léků, které byly kandidáty na prostředek proti neštovicím. Její výsledky byly koncem minulého roku předány k dalšímu studiu americkému Ministerstvu obrany.
Světový veřejný grid je tvořen výpočetním časem, který darují tisíce zaměstnanců IBM a uživatelů počítačů z celého světa. Projekt World Community Grid stojí na technologii IBM včetně systémů IBM eServer p630 a x345 a úložného serveru IBM Shark Enterprise Storage Server s databází IBM DB2 a operačními systémy AIX a Linux. Databáze IBM DB2, která spravuje data od miliónů spolupracujících počítačů, zvládne vyřídit milióny dotazů SQL za den.
IBM, along with representatives of the world’s leading science, education and philanthropic organizations, today launched World Community Grid, a global humanitarian effort that applies the unused computing power of individual and business computers to help address the world’s most difficult health and societal problems.
World Community Grid will harness the vast and unused computational power of the world’s computers and direct it at research designed to help unlock genetic codes that underlie diseases like AIDS and HIV, Alzheimer’s and cancer, improve forecasting of natural disasters and support studies that can protect the world’s food and water supply. Anyone can volunteer to donate the idle and unused time on a computer by downloading World Community Grid’s free software and registering at www.worldcommunitygrid.org.
"World Community Grid represents a new model for philanthropic giving," said Linda Sanford, IBM senior vice president, Enterprise On Demand Transformation, and chairperson of World Community Grid’s Advisory Board. "IBM is involved in World Community Grid because just as we do for clients, we’re committed to bringing the best technologies forward to address critical societal and health issues. World Community Grid demonstrates that government, business, and society can be the direct beneficiary of innovation if we are willing to rethink the way innovation and science both develop and prosper."
The first project of World Community Grid, the Human Proteome Folding Project, is sponsored by the Institute for Systems Biology, an internationally known non-profit research institute dedicated to the study and application of systems biology. The Human Proteome Folding Project hopes to identify the proteins that make up the Human Proteome and, in doing so, better understand the causes and potential cures for diseases like malaria and tuberculosis.
Further projects are to be selected by a newly created World Community Grid Advisory Board that will evaluate proposals from leading research, public and not-for-profit organizations seeking to conduct humanitarian research using grid computing technology. The Board is expected to oversee five to six projects a year.
“World Community Grid will enable researchers around the globe to gather and analyze unprecedented quantities of data to help address important global issues, including public health issues,” said Elaine Gallin, Ph.D., an Advisory Board Member for the initiative and the Program Director for Medical Research at the Doris Duke Charitable Foundation. “I am very pleased to serve as an advisor for this project, which promises to harness grid computer technology to address complex clinical research questions and will inspire us to look beyond the technological limitations that have historically restricted us from addressing some of our most intractable problems.”
The advisory board of World Community Grid includes members of some of the world's most prestigious scientific, research and charitable organizations, including the National Institutes of Health, the Doris Duke Charitable Foundation, the Markle Foundation, the Mayo Clinic, Oxford University, the World Health Organization and the United Nations Development Programme.
IBM has donated the hardware, software, technical services and expertise to build the infrastructure for World Community Grid and provides hosting, maintenance and support.
In addition, IBM is joined in the project by United Devices, a leader in grid solutions, which plans to aggregate the idle power of participating PCs and laptops into its existing worldwide grid. IBM and United Devices previously worked together to create the Smallpox Research Grid, which created a grid of more than two million volunteers from 226 countries to speed the analysis of some 35 million drug molecules in the search for a treatment for Smallpox. Results were delivered to the U.S. Department of Defense for further study late last year.
By some estimates, there are more than 650 million PCs in use around the world, each a potential participant in World Community Grid. Grid computing is a rapidly emerging technology that can bring together the collective power of thousands or millions of individual computers to create a giant “virtual” system with massive computational strength. Grid technology provides processing power far in excess of the world’s largest supercomputers.
World Community Grid is built from computing time donated by thousands of IBM employees, as well as scores of PCs and laptops from computer users around the world. World Community Grid is powered by IBM technology, which includes IBM eServer p630 and x345 systems and IBM's Shark Enterprise Storage Server running IBM DB2 database software and the AIX and Linux operating systems. IBM DB2 software can support millions of SQL queries a day as it manages the data provided by potentially millions of computers working in concert.
###
Společnost IBM je největším výrobcem produktů a poskytovatelem služeb informačních technologií na světě, s více než osmdesátiletou tradicí v inovacích, které mění náš svět. Převažující činností IBM ČR je prodej širokého spektra IT technologií, tedy všech typů počítačů, zálohovacích a komunikačních systémů, a to včetně programového vybavení a služeb.
K hlavním cílům IBM patří poskytování komplexních služeb systémového integrátora a prosazování výhod elektronického obchodování do každodenního života.
19.02.2005 - Když profesor Cang Kung-ču ošetřoval pacienta, do jehož mozku vnikla dřevěná tříska, což je úraz v Číně zdaleka ne ojedinělý, pomohl mu tento kousek dřeva nakonec napravit následky vážného zranění. Profesor uviděl na vyjmuté třísce kousky mozkové tkáně.
Rozhodl se pěstovat v ní obsažené kmenové buňky v laboratoři a pak je transplantovat zpět. To byl začátek významného pokroku v léčení nervových poranění a současně signál, že se chce Čína dostat na první místo ve výzkumu kmenových buněk.
Profesor už léčil osm pacientů se zraněním mozku pomocí jejich vlastních kmenových buněk a výsledky jeho pokusů jsou pozoruhodné. Poroval je s případy pacientů s nikoliv otevřenými zraněními mozku, u nichž nelze snadno získat mozkové buňky. Ukázalo se, že při transplantaci kmenových buněk u otevřených zranění jsou výsledky lepší.
Britští vědci navštívili profesorovu laboratoř už loni v září. Ve zprávě, kterou nyní ministerstvo zveřejnilo, se popisují výzkumy v Číně, Singapuru a Jižní Koreji jako unikátní na celém světě. "Vědci těchto zemí se dostali, nebo se přibližují, na přední místo mezinárodního výzkumu kmenových buněk," praví se v dokumentu.
19.02.2005 Londýn - Kořist přechytračila lovce-zloděje. V britském univerzitním městě Cambridge kradený počítač několikrát vyfotil zloděje při činu, na základě těchto fotografíí pak mohl být rychle dopaden a usvědčen, informoval britský tisk.
Majitel počítače se po předchozích krádežích zdravě dopálil a před odjezdem na dovolenou zabudoval do svého "kompíku" digitální fotoaparát, který se pomocí pohybového čidla automaticky sepnul, když někdo s počítačem manipuloval.
Ještě důležitější však bylo, že záběry byly okamžitě zaslány e-mailem na počítač, který měl majitel s sebou na dovolené.
20.01.2005 - Počítačoví odborníci na Dartmouthské univerzitě v USA vyvinuli nový matematický proces určený pro prověřování pravosti uměleckých děl. Jak uvádí internetový server http://www.akademon.cz/ , jejich postup využívá digitální fotografie s vysokou rozlišovací schopností a složitý matematický algoritmus pro identifikaci charakteristických tahů štětce či tužky autora ve srovnání s jinými díly. Věrohodnost výsledků algoritmu zatím prověřili při studiu pravosti obrazů Pietera Brueghela staršího a Perugina, kterou již potvrdili znalci umění. Profesor Hany Farid, spoluředitel projektu, to komentoval: "Pokusili jsme se matematicky popsat charakteristiku odlišných stylů jednotlivých umělců, což je vlastnost, která téměř jistě není zachytitelná lidským okem." Zdůraznil však současně, že navržený postup je míněn jako doplněk složitého procesu zkoumání pravosti uměleckých děl, nikoliv jako náhrada tradičních postupů.
20.01.2005 - Světová antidopinková agentura se obává, že je až příliš blízko doba, kdy sportovci sáhnou po "genovém dopinku", tedy nechají si například do svalů vstříknout geny, které umožňují jejich větší růst a výkonnost. Uzavřela proto dohodu s britskou laboratoří HFL, která zatím testuje sportovce, závodní koně a chrty na užívání nepovolených posilovacích prostředků. Nyní mají zdejší výzkumníci hledat způsoby, jak by se daly při testech zjistit bílkoviny vytvořené uměle přidanými geny.
20.01.2005 - Vědci z kalifornského výzkumného střediska Lawrence Livermore vyvinuli zařízení, které má objevit ilegální radioaktivní materiály, jež by mohly sloužit teroristům. Celní úředníci již mají detekční přístroje pro zjištění radioaktivity. Avšak jaderný materiál může už být ukrytý někde ve městech. Vědci proto sestrojili detektor radioaktivity napojený na mobilní telefon s družicovou navigací určující přesnou polohu. Ten by při sobě měli nosit během služby policisté v terénu. Přístroj je stále prostřednictvím internetu připojen k řídícímu počítači a informuje o naměřené radioaktivitě. Jestliže přesáhne přirozené hodnoty, řídící středisko pozná, že něco nemusí být v pořádku, a ví, kde je nutné pátrat po příčině. Zatím však není jasné, zda a kdy americké úřady uvedou systém do praxe.
20.01.2005 - Skupina vědců z francouzské vědecké agentury CEA-LETI vytvořila senzor, který informuje motor, zda pracuje dobře a nevytváří zbytečně mnoho exhalací.
Jak uvádí server http://www.optics.org/ , srdcem senzoru, který vyvinul tým vedený Francoisem Lewym, je nepatrný zdroj infračerveného záření, jehož vlnová délka odpovídá absorpčním čárám oxidu uhelnatého a uhlovodíků. Čidlo ihned zjistí množství těchto nežádoucích látek, vycházejících z válců spalovacího motoru, a poskytne informace řídící elektronické jednotce. Ta pak změní poměr vstřikovaného paliva a vzduchu a umožní dokonalejší spalování, což se projeví nejen ve snížení množství škodlivých plynných emisí, ale i ve snížení spotřeby paliva.
Práci výzkumníků finančně podporují francouzské automobilky, jejichž představitelé mají zájem na tom, aby se senzor mohl co nejdříve sériově montovat do inteligentních motorů.
20.01.2005 - Argentinští výzkumníci informovali na mezinárodní konferenci v Kodani, že se jim podařilo naklonovat krávu, která ve svém mléku vytváří lidský růstový hormon. To by mohlo způsobit revoluci v léčbě růstové nedostatečnosti dětí.
V minulosti se růstový hormon získával z těl zemřelých osob, nyní jej poměrně draze vytvářejí baktérie, do nichž byl vložen lidský gen.
Výzkumný tým Daniela Salomona z univerzity v Buenos Aires však ve zkumavce vnesl příslušný lidský gen do buněk krávy jerseyského plemene. Z jedné této buňky pak naklonoval krávu.
Dojnice pojmenovaná Pampa Mansa již rok produkuje asi pět gramů lidského růstového hormonu v každém litru svého mléka. Podle odhadu vědců by tak patnáct podobně naklonovaných krav stačilo pokrýt celosvětovou potřebu růstového hormonu pro tisíce dětí s růstovými problémy.
21.10.2004 - Mezinárodní tým amerických a ruských vědců ohlásil objev nového prvku. V Mendělejevově tabulce prvků zaujímá pozici s číslem 115 a dostal jméno ununpentium.
"Objev otevírá nové horizonty periodické tabulky prvků," uvedl Ken Moody, vedoucí jednoho ze zúčastněných vědeckých týmů. "Dovoluje nám poznat a rozšířit základní principy chemie. A za novou chemii přijdou i nové materiály a nové technologie."
Vědci z ruského institutu jaderného výzkumu a americké Národní laboratoře Lawrence Livermora prvek vytvořili na cyklotronu v ústavu jaderné fyziky v Dubně u Moskvy. "Ještě před dvaceti lety by si nikdo takovou spolupráci vůbec nedovedl představit," komentoval tuto skutečnost Joshua Patin z Livermoru.
Američtí i ruští nukleární fyzikové dlouhodobě zkoumají těžké prvky, které se v přírodě nevyskytují. Vytvářejí se uměle srážkami jader lehčích prvků na urychlovačích a ve zlomcích sekundy se opět rozpadají. Výzkum vyžaduje mimořádně nákladné zařízení, proto se U.S. Department of Energy spojilo s ruským ministerstvem jaderné energie při jeho podpoře.
Syntéza těžkých prvků nemá jen teoretický význam. Odborníci již dříve předpověděli, že některé se již nebudou rozpadat tak rychle, že v Mendělejevově tabulce prvků existují i daleko za plutoniem jakési ostrovy stability. Přitom by mělo jít o atomy mimořádných vlastností - některé studie dokonce naznačují, že mohou pomoci odhalit tajemství gravitace.
Již před několika lety se podařilo vytvořit prvky s pořadovým číslem 118 a 133. Ununpentium vzniklo loni, avšak teprve letos po nezávislém a odděleném zpracování výsledků amerického a ruského týmu vědci usoudili, že objev je zralý ke zveřejnění. Naměřená data také naznačují, že teorie o ostrůvcích stability by mohla být správná.
Poznámka: Těžký prvek vzniká po srážce lehčích atomů v urychlovači a okamžitě se zase rozpadá.
21.10.2004 - Projekt obřího urychlovače pro nukleární výzkum odsouhlasili účastníci mezinárodní konference v Pekingu. Zařízení, které bude patřit k největším vědeckým projektům 21. století, má fyzikům pomoci odhalit podstatu vesmíru.
"Dospěli jsme k rozhodnutí o tom, jaká technologie bude pro nový urychlovač použita," uvedl zástupcům médií fyzik Michael Witherell, ředitel americké Fermi National Accelerator Laboratory. "Nyní můžeme začít s návrhem celkového uspořádání urychlovače. Budeme muset udělat ještě mnoho kroků, než se zařízení stane realitou, ale dnešní rozhodnutí patří k těm obzvlášť významným."
Podobný přístroj již stavějí evropští vědci pod názvem Large Hadron Collider (LHC) ve švýcarské Ženevě. Tento urychlovač bude uveden do provozu kolem roku 2007. Přesto mezinárodní vědecká komunita, která se nedávno sešla na pekingské konferenci věnované fyzice vysokých energií, usoudila, že bude potřebovat ještě větší přístroj. Projekt dostal název International Linear Collider (ILC) a jeho cena se vyšplhá k 5 miliardám dolarů.
V podstatě půjde o dva 15 kilometrů dlouhé podzemní tunely, v nichž elektromagnety proti sobě obrovskou rychlostí vystřelí elektrony a pozitrony. Při jejich srážkách vznikne sprška trosek částic i nové částice, jejichž vlastnosti budou měřit citlivé přístroje. Výsledky mají pomoci odhalit formy hmoty, které jsou pro dnešní výkumné postupy neviditelné a které podle všeho tvoří největší podíl celkové hmoty vesmíru. Gigantický urychlovač se tak stane mocným nástrojem pro ověřování teorií o struktuře hmoty a stavbě vesmíru.
Na přípravě návrhu ILC již jaderní fyzikové mnoha zemí pracují 10 let. Pekingská konference měla především rozhodnout, zda se pro urychlování částic využijí "studené" technologie vyvinuté v Německu, nebo konkurenční postupy používané v USA a Japonsku. Zvítězily německé urychlovací magnety, které vyvinula laboratoř DESY a které pracují při teplotě -271 stupňů Celsia.
"Přenos energie na elektronový svazek je u studené technologie účinnější," konstatoval profesor George Kalmus z Rutheford Appleton Laboratory ve Velké Británii.
Dosud nepadlo rozhodnutí, kde bude obří urychlovač postaven. Mezi nejvážnější kandidáty patří USA, Japonsko a Německo.
Poznámka: Urychlovače pomáhají hledat odpovědi na základní otázky o stavbě hmoty a vesmíru.
Nové texty o vědě:
Chystané akce:
Nové knihy o vědě:
Další odkazy na Webu:
Projekt BOINC - Český národní tým
Analýza lidské osobnosti podle vaší fotografie
Časopis Věda a technika mládeži - VTM
| Seznam |Google| Atlas | Webzdarma | iDNES | iZITRA | IDOS | ICQ | Quick | Centrum | Yahoo | Eurotel | Webcams | Novinky | Cestiny | Martin |