Hlavní stránka ICT Astro a Kosmos Vtipy Návštěvní kniha Download Věda a technika Gastronomie Ankety Chat Superkniha Shoutboard Mail to Zdraví Stařinky Mapa serveru

Věda a technika 4

 

Drsňák vede jen pár dnů v měsíci

16.07.1999 - Jak vypadá muž, po němž ženy šílí? Skupina japonských a skotských vědců připravila několik pokusů, aby našla odpověď. Výsledek je dosti překvapující podoba toho pravého totiž celkově kolísá z týdne na týden podle toho, v jakém stadiu menstruačního cyklu žena právě je. V době vhodné k početí vedou žebříček preferencí vysloveně mužné typy, v ostatní dobu muži s některými spíše »ženskými« rysy. Proč?

V první fázi experimentů japonští vědci předkládali pokusné skupině devětatřiceti žen uměle sestavené obrázky mužů. Někteří měli ostře řezané rysy obličeje, vystouplou bradu, výrazné oční oblouky a další znaky, které výzkumníci označili jako »mužné«. Jiné tváře mužů nesly jemnější a vlastně by se dalo s určitou nadsázkou říci zženštilé rysy.

Jemnější rysy vedou

Japonské ženy pak v průběhu několika týdnů vždy znovu seřazovaly tyto tváře podle toho, jak se jim jevily přitažlivé. Ukázalo se, že mužné tváře je výrazně více přitahovaly v té části jejich menstruačního cyklu, kdy ženy měly největší šanci počít dítě. V e zbývajících třech týdnech v měsíci, včetně doby menstruace, však ženy dávaly přednost jemnějším a ne tak mužným tvářím. Zajímavé je, že jiná, kontrolní skupina žen, které braly hormonální antikoncepci, měla preference neměnné, bez ohledu na období menstruačního cyklu. T yto ženy dávaly stále přednost mužům se »zženštilejší« tváří.

Druhá část studie se uskutečnila v Británii. V ědci požádali 65 tamních žen, aby s využitím počítačové grafiky měnily na obrazovce tváře mužů. Mohly jim přidávat či ubírat mužných rysů podle okamžité představy. Vědci ženy tentokrát výslovně žádali, aby takto každý týden po dobu jednoho měsíce sestavily mužskou tvář, která by je nejvíce přitahovala pro krátkodobý sexuální vztah, a tvář pro dlouhodobé partnerství.

V případě vytipování partnera pro krátkodobý vztah se opakovala japonská zkušenost - v době vhodné pro početí byly v kursu mužně řezané tváře, ve zbylé době obličeje jemnější. A však při hledání partnera pro život byly výchylky po dobu menstruačního cyklu menší a u vybraných mužů převažovaly mírně »ženštější« rysy.

Předávání nejlepších genů

Obě skupiny vědců o svých výsledcích sestavily zprávu, kterou otiskl renomovaný vědecký časopis Nature. V ní však o vyhodnocení svých závěrů mohli vědci zatím jen spekulovat. »Z biologického pohledu je mužnost skvělá věc,« soudí jeden z vědců, David Perret ze skotské Univerzity svatého Ondřeje. »Je to přesně to, co hledají samičky různých zvířecích druhů.« Silní samci vyhrávají ve světě zvířat v bojích o samice, kterým pak mohou předat své geny; zatímco slabí jedinci mají méně šancí a jejich geny umírají s nimi. U člověka však nastupuje ještě jiný pohled, soudí vědci. Vychovat dítě trvá lidem mnohem déle, než kolik času potřebuje většina zvířat k tomu, aby připravila svá mláďata na život. Vědci tedy spekulují o tom, že žena bezděčně přihlíží k tomu, zda muž nabízí i určitou dlouhodobou stálost a podporu pro rodinu. A to je v podvědomí - bez ohledu na všechnu rovnoprávnost - přece jen stále ještě spojováno spíše s ženskými vlastnostmi, a tedy snad i s určitými ženskými rysy v obličeji muže.

Promíchaná kritéria

Výsledky tohoto výzkumu tedy ukazují na určitý zmatek na promíchání obou podvědomých kritérií v lidské populaci. V ní se zřejmě touha po spojení s dravým mužným jedincem mísí se snahou po dosažení dlouhodobé stability. Časopis Nature čtou vědci po celém světě. Odborné zprávy, které se v něm objeví, obvykle předurčují směry dalšího bádání. Takže se dá čekat, že se do oříšku nyní pustí nové vědecké týmy a přijdou s dalším pozorováním. Jestli se z dosavadních závěrů už mohou nějak poučit i běžní muži, to je ovšem jiná otázka.

 

Boj o internet v Británii neutuchá

16.07.1999 - Britská počítačová firma Tiny Computers nabízí zdarma počítač každému zakazníkovi, který podepíše smlouvu s jejím telefonním provozovatelem TinyTelecom. Podmínkou je, že měsíční účet na telefonu nesmí být nižší než 25 liber. Počítač bude bez monitoru, uživatelé si ho však budou moci připojit k běžnému televizoru. Je navíc vybaven modemem. Přístup k počítačové síti, nikoli ovšem vlastní telefonní spojení, poskytne firma TinyTelecom bezplatně.

Zatímco některé firmy, včetně telefonního giganta British Telecom, už na britských ostrovech poskytují ve vymezené době telefonní spojení k internetu zdarma, firma Sharkhunt.com vykročila k zákazníkovi ještě o krok blíž. Za surfování v počítačové síti chce totiž svým klientům platit. Za každou hodinu strávenou na síti nabízí 25 pencí (asi 14 korun), případně dvojnásobek, jestliže uživatel získá pro tuto službu další tři zákazníky. Surfováním se však nikdo nestane milionář, protože maximálně si takto lze za měsíc vydělat 20liber. Nevýhodou této na první pohled lákavé nabídky jsou reklamy, které se po instalaci speciálního softwaru stanou nedílnou součásti internetového prohlížeče. Lišta s reklamou zabere asi deset procent obrazovky.

Firma British Telecom tento týden představila na nádraží Waterloo v Londýně první multimediální veřejný telefon. Lze ho použít k připojení k internetu, k napsání nebo přečtení elekronické pošty a v budoucnu má sloužit také jako videotelefon. Zařízení využívá k připojení rychlých linek digitální sítě, což také vysvětluje, proč jsou služby, které poskytuje, tak drahé. Za 10 minut spojení si BT účtuje rovnou libru, tedy desetinásobek toho, co běžný uživatel zaplatí za telefonní spojení o víkendu. Do března příštího roku má být v Británii umístěno asi 1000 takových telefonních automatů. Zákazníci je budou vídat na nádražích, letištích, v obchodních střediscích nebo v motorestech podél dálnic.

 

Bojíte se genových úprav?

16.07.1999 - Na polích zejména v USA přibývá zemědělských plodin, do nichž vědci vložili cizí geny, aby rostliny odolávaly škůdcům, postřikům, či aby lépe splnily požadavky pěstitelů. Zatímco Američané si ani nevšimli, že už mají ve svém jídelníčku potraviny z takovýchto rostlin, Evropané jsou znepokojeni a často považují genové úpravy za nepřirozené a tudíž nebezpečné. A co vy? Bojíte se genových úprav, anebo si naopak myslíte, že jsou budoucností zemědělství? Napiště nám o tom!

 

Hackeři vydali nového trojského koně

15.07.1999 - Na pravidelné konferenci hackerů DefCon představila prominentní skupina "Cult of the Dead Cow" program Back Orifice 2000, který dovolí ovládat přes internet počítače s operačními systémy firmy Microsoft. Program samotný není nebezpečný. Stejně jako jeho předchůdce, vydaný na minulém DefConu se musí dostat do počítače jako přiložený soubor v e-mailu nebo si ho musí nic netušící oběť stáhnout z internetu. Po spuštění může hacker (či v tomto případě "cracker") takto napadený počítač pohodlně ovládat a sledovat, co na něm uživatel dělá.

Back Orifice 2000 je hrozbou i pro počítače se operačním systémem Windows NT, který proti němu byl zatím imunní. Zároveň s programem chce vydat Cult of the Dead Cow i jeho zdrojový kód. Oboje se objeví na internetu během příštího týdne.

"Tento software je podobný programu pro dálkové ovládání počítače, který je možné normálně koupit," řekl antivirový expert Microsoftu Jason Garms. Program je možné použít na krádež dat a je s ním možné vidět, co uživatel právě na sledovaném počítači dělá. Počítačoví experti ale tvrdí, že rozšíření programu bude trvat týdny až měsíce. Nikdo nepředpokládá velké epidemie, jako v případě virů Melissa či Černobyl. "Je tak trochu obtížné říci, jak moc velká hrozba to je - ve skutečnosti totiž Back Orifice 2000 příliš hrozivý není, spíše je to pokus jak se zviditelnit," řekl Dan Schrader ze společnosti Trend Micro, vyvíjející antivirové programy.

K dispozici jsou již updaty antivirových programů, díky kterým je možné program včas odhalit.

DefCon je každoroční hackerská konference. Nyní, na sedmém DefConu v Las Vegas je očekávána rekordní návštěvnost. Poté, co bylo hlášeno přes 1500 útoků hackerů jen za první polovinu roku 1999, přiláká pravděpodobně DefCon i amatérské zájemce. Mezi napadenými byly například i servery Bílého domu, New York Times či americké armády. Na DefConu nebudou chybět ani agenti FBI. Jednou z nejzábavnějších her je ostatně i "Spot the Fed" (najdi federála), kdy se účastníci snaží odhalit agenty mezi sebou. První dva se již podařilo odhalit v pátek večer, dostali dokonce i trička s nápisem "I Am The Fed".

 

Švédsko se snažilo nakoupit v USA jaderné zbraně

15.07.1999 - Švédští diplomaté, vojáci a vědci se mezi lety 1954 a 1960 neúspěšně pokoušeli nakoupit ve Spojených státech jaderné zbraně. Vyplývá to z článku, který pro středeční vydání švédského odborného periodika Nucleus napsal švédský historik Thomas Jonter. Jonterovi, který spolupracuje s univerzitou v Uppsale, se dostaly do rukou archívní materiály zahrnující korespondenci mezi tehdejším švédským velvyslancem v USA Erikem Bohemanem a ministrem zahraničí Östenem Undénem. Dokumenty pocházejí z roku 1956.

Z dopisů vyplývá, že Boheman projednával možnost nákupu jaderných zbraní pro Švédsko s americkým ministrem zahraničí Johnem Fosterem Dullesem a rovněž s představiteli ministerstva obrany USA. Dosud o těchto švédských snahách nebylo jasno, domácí tisk i odborné kruhy byly odkázány pouze na nepřímé náznaky a spekulace bez jakýchkoli důkazů. Snahou tehdejšího vedení Švédska bylo vybavit nejmodernější typy proudových bojových letadel Saab jadernými zbraněmi, a to stejnými, jakými disponovalo v Evropě NATO. Velvyslanec Boheman se netajil přesvědčením, že pro Švédsko by bylo velmi obtížné vyvinout vlastní jaderné zbraně a že by tedy bylo rozumnější zajistit tuto výzbroj nákupem v USA.

Ve zprávě adresované ministerstvu zahraničí ve Stockholmu se Boheman zmiňuje, že "Švédsko by případně rakety s jadernou náloží mohlo nakoupit a měli bychom vyslat (do Spojených států) specialisty, aby prostudovali způsoby, jak vést jadernou válku".
Washington nakonec na tyto snahy odpověděl zamítavě, protože v tehdejší době již skandinávské státy dávaly vůči NATO najevo jasně odmítavé stanovisko.

 

Radiomobil investuje miliardu Kč do mobilního Internetu

14.07.1999 - Přibližně jednu miliardu korun hodlá mobilní operátor RadioMobil investovat do zavádění mobilního Internetu prostřednictvím technologie GPRS (General Packet Radio Service). Na dnešní tiskové konferenci to uvedl generální ředitel firmy Klaus Tebbe s tím, že RadioMobil již uzavřel kontrakt o dodávkách technologie s firmou Motorola.

Počáteční finanční prostředky do zavedení technologie GPRS překročí 20 miliónů DEM, dodal Tebbe. Investice budou kryty z vlastních peněžních toků a syndikovaného úvěru 250 miliónů marek, který firma získala v loňském roce.

Technologie umožní rychlý paketový přenos dat v mobilní síti pomocí IP protokolu rychlostí až 115 kb/s. Uživatel mobilního telefonu tak bude moci být na Internet napojen automaticky on- line po zapnutí přístroje. Platby za připojení budou prováděny například podle objemu přenášených dat.

Testování služby RadioMobil zahájí v dubnu roku 2000 a s komerčním využitím služby se počítá v druhé polovině téhož roku.
"Pro začátek počítáme především s firemní klientelou," dodal ředitel marketingu Robert Chvátal. Ta podle jeho slov tvoří necelých 50 procent zákazníků společnosti. V současnosti datové služby využívá jedno až dvě procenta klientů firmy.

RadioMobil, který je společným podnikem Českých radiokomunikací (51 procent) a konsorcia CMobil, provozuje síť GSM 900 Paegas, ve které registruje 550.000 klientů.

 

Čáry na ruce prý odhalují zdravotní stav a inteligenci

12.07.1999 - Čáry na ruce mohou pomoci při určování nemocí a dokonce také inteligenčního kvocientu. Vyplývá to ze studie, jejímž autorem je Li Chuej, student university ve Fu-tanu, která je jedna z nejprestižnějších v Číně. Jak napsala agentura Nová Čína, výsledky jeho práce potvrdil i člen čínské akademie věd Tchan Ťia-čen, který je v tomto oboru velká kapacita.

Uspořádání čar na ruce je určeno jediným genem, nikoliv skupinou genů, jak se soudí, upozorňuje Li Chuej. Pokud se jeho teze potvrdí, pomůže tato skutečnost stanovovat některé nemoci, inteligenční kvocient a také pokrevní vztahy mezi rodiči a dětmi.

Liho "studijním vzorkem" se staly tři desítky příslušníků jedné rodiny a dalších 1200 obyvatel východočínského města Šanghaj. Kromě nich student využil všechny otisky dlaní rukou primátů z tamní zoologické zahrady.

Dosud přijímaná teorie předpokládá, že utváření linií na rukou a otisky prstů ovlivňuje skupina genů a že pro to neexistuje žádné pevné pravidlo. Li ovšem ujišťuje, že čáry u kořene prsteníku a prostředníku vykazují odlišnosti od obvyklé organizace a řídí se do jisté míry pravidly.

Čínské vědce studentovy závěry zaujaly natolik, že hodlají dále rozvinout jeho výzkum jak rodiny, tak jednotlivce, a hledat přesné umístění genu v chromozomu.

 

Banka přírodní rozmanitosti

10.07.1999 - Největší světová sbírka semen divokých rostlin vzniká v Británii. Dokončena má být v roce 2010 a uchová pro další lidské generace semena všech britských a dále asi desetiny všech planých rostlin z celého světa. Sbírka má ochranářský, ale také čistě praktický význam. Mnoha rostlinám hrozí vyhynutí, ale přitom jsou potřebné pro uchování přírodní rovnováhy, mají vlastnosti, které by mohly předat zemědělským plodinám a zlepšit tím jejich kvalitu, anebo v sobě nesou zatím ještě nepoznané léčivé účinky, jichž by šlo využít pro výrobu léků.

»Na světě podle odhadů existuje asi čtvrt milionu rostlinných druhů, z nichž mnohé ještě vědci vůbec nepopsali. Stejně tak se ale odhaduje, že 30 až 45 tisíc druhů je ohroženo vyhynutím,« říká Mike Maunder z Královských botanických zahrad v londýnské čtvrti Kew . Dalším desetitisícům rostlin hrozí vymření v příštích padesáti letech. Důvodem je kácení lesů, rozšiřování pouští, postup zemědělských polí a plantáží, stavění nových továren i rozrůstání měst a vesnic. V budoucnu zřejmě přibudou i projevy změny klimatu. To vše ničí přirozené prostředí, v němž se rostlinám dosud dařilo. Některé se dokážou přizpůsobit, ale přitom třeba změní své vlastnosti, jiné vyhynou.

Banka bez peněz

Rostliny se učily přizpůsobovat novému prostředí po statisíce let. Současné změny, obvykle způsobené lidskou činností, jsou však obvykle příliš rychlé a přesahují možnosti přírody přizpůsobit se. »My ani nevíme, co vlastně na Zemi máme, a mezitím o to přicházíme,« říká s povzdechem špičkový botanik Ghillean Prance, ředitel zahrad v Kew povýšený za svou vědeckou práci do šlechtického stavu. Jeho ústav je celosvětově uznávaným výzkumným pracovištěm, kde už nyní rostliny z mnoha koutů světa pěstují (a ukazují tisícovkám návštěvníků), a také skladují jejich semena pro budoucnost. Nový projekt, který zde vzniká, však přesáhne vše, co se zatím ve světě podařilo. Sbírky semen se obvykle nazývají banky, případně genové banky (protože vlastnosti semen jsou zakódovány v jejich genech). V genových bankách ve světě se však zpravidla uchovávají pouze semena těch rostlin, které mají zemědělský význam. Banka vytvářená vědci z Kew má uchovat rostliny plané.

Loterie pro přírodu

»Blížící se přelom tisíciletí je datum, který lidi nutí udělat něco s větším nadhledem. V institutu jsme uvažovali, co bychom mohli udělat my. A někoho napadlo, že bychom mohli vytvořit skutečně rozsáhlou banku semen. Nazvali jsme ji bankou milénia,« vzpomíná profesor Prance. Získali pro ni vládní podporu, podpořenou přidělením části pravidelného zisku z národní loterie. Další peníze dávají sponzoři - jednotlivci i velké firmy. Celkově má projekt stát přes osmdesát milionů liber (čtyři a půl miliardy korun). Budovy banky semen se už stavějí ve W akehurst Place v Sussexu, kde sídlí pobočka botanické zahrady. Semena budou obvykle uchovávána v obřích mrazničkách postavených kvůli úspoře energie v podzemí. V chladu totiž semena neklíčí. Semena jsou ovšem před uložením vysušena tak, aby obsahovala jen asi pět procent vlhkosti, takže nehrozí, že by je zničily krystalky ledu vytvořené uvnitř. Od každé rostliny budou vědci skladovat dvacet tisíc semen. »To je množství, které nám umožní uchovávat i rozdílné genetické vlastnosti stejného rostlinného druhu,« vysvětluje profesor Prance.

Chladu nesmí být ani moc, ani málo

Pro mnohé rostliny je však ještě nutné najít ideální teplotu skladování, aby je neničilo přílišné teplo, ale ani nepoškozoval nadměrný chlad. Když se teplota dobře nastaví, semena rostlin vydrží desítky, ba i stovky let, aniž by je bylo nutné znovu vysévat, sbírat nová semena a opět je ukládat do chladu. »Při předchozích pokusech jsme zjistili, že nám úspěšně vyklíčila skladovaná semena stará 27 roků,« konstatuje profesor Prance. »Avšak jiné pokusy se semeny, která našli archeologové, ukazují, že vzklíčit dokážou i semena stará až osm set let.« Projekt, na němž se podílejí vědecké ústavy z různých částí světa, má uchovat část bohatství přírody k dalšímu vědeckému poznání v budoucnu. Zachráněné rostliny mohou být v dalších desetiletích vráceny do přírody, pokud z ní mezitím vymizí a pokud vědci najdou vhodná místa, kde by se rostliny mohly dobře ujmout. Tvůrci této rozsáhlé banky předpokládají, že v ní budou hledat inspiraci zemědělští vědci i výrobci léků. Plané rostliny totiž vytvářejí látky, jež lidé časem budou moci použít pro výrobu léčiv. Zachovávají si také vlastnosti, které postupně ztrácejí zemědělské plodiny, jako je třeba odolnost proti některým nemocem či škůdcům anebo schopnost žít v příliš slané půdě, v suchu či velkém vlhku. T radičním křížením a možná i genovým inženýrstvím zřejmě bude možné tyto vlastnosti předat i plodinám, které lidé pěstují na polích.

Hledání ztracených vlastností

Také Česká republika se může pochlubit dobře udržovanou bankou rostlinných semen, kterou spravuje Výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze-Ruzyni. »Na rozdíl od britského projektu však v naší genové bance uchováváme plodiny, které už mají zemědělský význam,« říká vedoucí genové banky Zdeněk Stehno. Pražská genová banka skladuje vzorky obilovin, luskovin, olejnin a zelenin, ale i semena trav, které by mohly sloužit jako krmivo pro hospodářská zvířata. »Donedávna se uvádělo, že existují tři hlavní přírodní zdroje - půda, voda a vzduch. Dnes už se jako o čtvrtém zdroji běžně mluví o biodiverzitě neboli o přírodní rozmanitosti,« dodává Zdeněk Stehno. V přírodě rozmanitosti ubývá. Genové banky jsou tedy dnes prostředkem, jak ji pro lidi uchovat, aby ji mohli v budoucnu ještě najít a prakticky využít.

 

Internet může být nekonečnou knihovnou

10.07.1999 - To, že na internetu je možné si přečíst aktuální zpravodajství washingtonských Times, britského Guardianu či francouzského Le Monde, se již stalo samozřejmostí. Ale internet nabízí mnohem více - některé velké světové univerzity zastřešují projekty, které směřují k převodu nejslavnějších děl světové literatury do digitálního formátu a jejich volné publikaci na internetu.

Jistě - novinky, jež se objevují na knihkupeckých pultech, se na internetu sehnat nedají. Digitalizována jsou pouze ta díla, u kterých již vypršela autorská práva autora či překladatele. Ta se v různých zemích liší: například ve Spojených státech vyprší copyright dílům, která byla publikována před pětasedmdesáti lety (tzn. před rokem 1924). Podle Úmluvy bernské zase platí, že dílo je volně publikovatelné padesát let po autorově či překladatelově smrti.

Klasika zdarma

Na serverech nabízejících elektronické publikace se tak obvykle nachází především klasická literatura, například kompletní divadelní hry Williama Shakespeara či dílo Charlese Dickense. Opomineme-li poplatky za připojení na internet, jsou veškeré tyto elektronické texty zdarma. Tytéž tituly v klasické papírové podobě a v angličtině, například oblíbené »penguinky«, které nabízí snad každé knihkupectví s cizojazyčnou literaturou, stojí okolo šedesáti korun. V elektronické verzi jsou také na internetu k dispozici výkladové slovníky a slovníky synonym. Zřejmě nejznámější stránkou s tímto zaměřením je Project Gutenberg (www.gutenberg. net), který financuje univerzita v Illinois. Projekt byl zahájen již v prosinci roku 1971 a na jeho internetové stránce je k dispozici okolo dvou tisíc knih. Převážně se jedná o angloamerické autory minulého století, mezi díly se však nachází i mnoho překladů literatury antické, francouzské či ruské. Zajímavé publikace přináší univerzita v Berkeley ve své Online Medieval and Classic Library (sunsite.berkeley.edu /OMACL) - virtuální knihovně antické a středověké literatury. Knihovně dominují anglické překlady severských ság a středověkých eposů. Server nazvaný jednoduše On-Line Books Page (www. cs.cmu.edu/books.html) obsahuje přes devět tisíc elektronických publikací, od nejrůznějších knih, povídek a esejí až po odborné vědecké články. On-line Books Page je cenný i svými odkazy na další stránky podobného zaměření po celém světě. Francouzská Národní knihovna (gallica.bnf.fr/classique) poskytuje v elektronické podobě mnoho textů od francouzských autorů od středověku až po spisovatele devatenáctého století. Další stránky je možné vyhledat pomocí serveru Y ahoo! (www.yahoo.com) dotazem na »Electronic Literature«.

Česká nabídka zaostává

Internet je skoro přeplněný díly anglických a francouzských klasiků, jeho česká část bohužel za zahraničím zaostává. Zajímavě vypadá pouze několik stránek - například Internetová knihovna (dec52.lf1. cuni.cz/~dcasl/knihovna), na které je možné nalézt básně Jakuba Demla, Kralickou Bibli či báseň Bedřicha Bridela Co Bůh? Člověk! Národní knihovna (digit.nkp. cz) prezentuje na síti některé ze svých digitalizovaných starých tisků, například vzácné arabské manuskripty a několik českých středověkých textů - ovšem bohužel jako prakticky nepoužitelné skenované obrázky.

 

Největší a nejmenší suchozemský savec

10.07.1999 - Fancouzští paleontologové objevili v Pákistánu kompletní kostru živočicha, který byl zřejmě největším suchozemským savcem a žil před 35 miliony let. Jak uvádí šéf výzkumného týmu Jean-Loup Welcomme, zvíře, pojmenované Balachitherium, bylo pět metrů vysoké, sedm metrů dlouhé a vážilo něco mezi 15 až 20 tunami.

Na prvním snímku jeho objevitelé skládají nalezené kosti dohromady. Druhý obrázek ukazuje předpokládanou podobu živočicha, srovnanou s velikostí dnešního člověka.

Naopak o Hawkerově rejskovi, žijícím na severojaponském ostrově Hokkaidó, zoologové soudí, že je nejmenším savcem na světě. Tento rejsek, vyfotografovaný vedle jednojenové mince, je hmotností srovnatelný s rozinkou. Dospělé zvířátko váží 1,7 gramu a měří až čtyři a půl centimetru. Nejmenší čeští rejskové, vážící kolem pěti gramů, jsou oproti němu vlastně velikáni.

 

Plíseň místo inzulinu

10.07.1999 - Tablety obsahující chemikálii z jedné stromové plísně možná jednoho dne nahradí inzulinové injekce, které si musí píchat cukrovkáři. Hormon inzulin jim snižuje hladinu cukru v krvi pod nebezpečnou hranici, jenže se rozkládá v žaludku, a proto právě musí být bolestivě podáván injekční stříkačkou.

Vědci z výzkumné laboratoře firmy Merck v americkém státě New Jersey se však dostali na stopu stejně působící látce, kterou by však nemocní mohli pohodlně spolknout. Bei Zhangová a její kolegové vyzkoušeli 50 000 přírodních i syntetických látek, aby zjistili, zda některá nemůže inzulin nahradit.

Jako slibný se ukázal výtažek ze stromové plísně Pseudomassaria , který zapůsobil na buňky ve zkumavce. Vědci ji poté vyzkoušeli na obézních myších s cukrovkou, a jak informovali v časopise Science, zjistili, že látka se v žaludku nerozloží, ale pronikne až do krve a snižuje tam hladinu cukru podobně jako inzulin.

Skutečnost, že tabletka pomáhá hlodavcům, však ještě neznamená, že bude pomáhat i lidem. Jestli se tedy uplatní jako lék, se ukáže až po dalších letech pokusů.

 

Elektronické knihy - hudba budoucnosti

10.07.1999 - Elektronický text papírovou knihu nenahradí. Není možné si jej třeba vzít s sebou na čtení do vlaku a navíc pro většinu lidí je čtení textu na monitoru mnohem obtížnější než na papíře.Čtenář elektronického dokumentu je také připraven o klasické převra cení stránek zleva doprava, místo toho musí vertikálně dokument posouvat. Nicméně americká firma SoftBook Press přišla jako první s tzv.elektronickou knihou, která zmíněné problémy částěčně řeší.

Je to přístroj, který má kapacitu tisíce pěti set stránek textu (2 MB paměti), podsvícený LCD displej a baterii, jež podle firemních specifikací vydrží pět hodin provozu. Zařízení má v sobě zabudovaný modem: stačí jej tedy připojit k telefonní síti a koupit si knihu v elektronickém formátu či přes internetovou stránku SoftBooku do něj nahrát i vlastní text. Bohužel, český čtenář se pravděpodobně hned tak tohoto přístroje, který jako by pocházel ze seriálu Star Trek, nedočká.

»Firma SoftBook Press se zatím soustředí na trh v USA a Kanadě, nemáme žádné plány pro expanzi do Evropy,« řekl MF DNES tiskový mluvčí SoftBook Press Deniz Bolbol. P odobné řešení jako SoftBook nabízí více firem, například Everybook či NuvoMedia. Přístroje stojí okolo čtyř až pěti set dolarů. Knihy se do těchto přístrojů nahrávají po zakoupení na internetu. SoftBook Press používá vlastní virtuální knihkupectví, Rocket eBook od Nuvo Media podporuje internetové knihkupectví Barners and Noble.Prodejní cena elektronických knih je přibližně o dvacet procent nižší než běžná cena za knihu papírovou.

 

Čistější naftový motor

10.07.1999 - Dieselové motory spotřebují na stejný výkon méně paliva než motory benzinové. Řidiči vozů poháněných naftou tedy platí u pumpy míň a do ovzduší se z jejich aut dostává méně oxidu uhličitého, plynu vznikajícího při spalování ropných produktů a důvodně podezřelého z nebezpečného rozehřívání planety.

Jenomže z naftových motorů unikají také droboučké saze, jež při vdechnutí poškozují lidské plíce. Nákladní vozy a autobusy ve vyspělých zemích proto mívají filtr, který saze zachytává, a když je ucpaný, znovu se v něm saze teplem z motoru spálí.

Tentýž filtr ale není dostatečně účinný v osobních automobilech, protože jejich výfukové plyny jsou studenější a zachycené saze nedokážou dobře zneškodnit.

Francouzská automobilka Peugeot proto přišla s nápadem dodat do nádrže jako katalyzátor prvek cerium, což umožňuje hoření sazí i při nižší teplotě. Každých asi pět set kilometrů navíc motor dostane větší dávku paliva a vypustí plyny o větší teplotě než obvykle. Ty spálí saze a vyčistí filtr. Osobní automobily s novou technologií, které méně škodí lidskému zdraví, se mají ve Francii prodávat příští rok. Zatím však není známo, o kolik se jízda v nich kvůli katalyzátoru prodraží.

 

Video proti reklamě

10.07.1999 - Ne každý televizní divák sleduje s nadšením reklamní vstupy, které přerušují jeho oblíbený pořad. Japonská firma Hitachi proto vyvinula pro evropský trh video, které už při nahrávání rozezná reklamní vysílání a zakóduje svůj poznatek do pásky a do paměti přístroje.

Při přehrávání nahraného televizního programu pak video reklamní části ihned pozná a rychle je přetočí, takže diváka zdržují méně. Japonští inženýři přístroj naprogramovali tak, aby reklamní vstupy našel podle černých okrajů na začátku a na konci, podle rychlého střídání scén, náhlých změn zvuku a dalších efektů. Protože totéž se může vyskytnout i ve filmu, videorekordér ještě překontroluje, jestli se vše rychle střídá po dobu několika minut, jež jsou povolenou délkou reklamního vstupu v Evropě. Nejde o úplnou novinku.

Jak připomněl časopis New Scientist, podobný přístroj už vyvinula v roce 1990 japonská společnost Mitsubishi. Rychle jej ale zase stáhla, když japonské televizní stanice začaly odmítat reklamu na výrobky Mitsubishi. V roce 1995 obdobné zařízení vyvinula americká společnost RCA, avšak neuspěla, protože americké televizní stanice vmíchávají reklamu přímo do programu (evropské televize ji obvykle oddělují nějakou znělkou). Je tedy nejisté, jestli se přístroj od Hitachi skutečně dostane na trh.

 

Ultrazvuk hledá nádory

10.07.1999 - Snem lékařů je mít holografický obrázek, který by okamžitě ukazoval, co se přesně děje v těle pacienta. O kus blíže k naplnění tohoto snu se dostali výzkumníci z americké části německého koncernu Siemens. Vyvinuli totiž počítačově řízenou ultrazvukovou vyšetřovací aparaturu, která obraz dění v organismu pacienta zobrazí na obrazovce trojrozměrně.

Základním principem ultrazvukového vyšetření je využití pro člověka neslyšitelného zvuku o kmitočtu přes dvacet tisíc kmitů za vteřinu. Ultrazvukový signál prochází tělem pacienta, aniž by je narušoval, a odráží se od kostí a vnitřních orgánů. Pevnější části těla vracejí hlasitější odezvu než části měkčí, přístroj odezvu zaznamenává, mění ji v elektrické signály, jež pak vytvářejí obrázky na obrazovce.

Síla počítače

Ultrazvuk se běžně používá například při vyšetření těhotných žen a jejich dosud nenarozených dětí. Nově vyvinutý přístroj umožňuje prohlédnout s velkou přesností i nervy v míše, anebo proudění krve i v těch nejtenčích cévkách - kapilárách. Děje se tak díky zabudovanému počítači, srovnatelnému svou silou se schopností čtyřiceti procesorů Pentium. Ten umožňuje vytvářet názorné, trojrozměrné a v barvě vyvedené obrazy vnitřku těla. Lékaři si od možnosti dobře rozpoznat cévky v těle hodně slibují. Mohou totiž díky nim odhalit nádory. Nebezpečné novotvary si vytvářejí vlastní soustavu krevních cévek, jež je zásobují živinami. V normální tkáni síť krevních cévek připomíná strom, v němž se větší cévy rozdělují na stále menší. A však zhoubné nádory vytvářejí méně organizovanou síť, v níž je mnohem více malých kapilár. Zhruba třetina nádorů v játrech, prostatě, slinivce a ledvinách se dá tradičním ultrazvukovým vyšetřením jen obtížně rozeznat, protože odrážejí signály podobně jako okolní tkáň. A však jejich odlišný systém cév je může odhalit. Při vyšetření je ovšem třeba vstříknout do pacientovy žíly mikroskopické bublinky naplněné plynem. Ty se po několika minutách v těle neškodně rozpustí, ale předtím protečou s krví i těmi nejmenšími kapilárami. Bublinky odrážejí ultrazvukové paprsky tisíckrát zřetelněji než samotná krev, takže se na trojrozměrném obrázku dá snadno rozpoznat, kudy protékají.

Až příliš mnoho dat

»Data zjištěná při vyšetření se ukládají v počítačové paměti, takže se k nim může lékař později vrátit a prohlédnout si na obrazovce vyšetřovaný orgán i z jiných úhlů a nemusí kvůli tomu pacienta znovu obtěžovat novým předvoláním,« říká Jin Kim, viceprezident pro výzkum a vývoj v ultrazvukové divizi koncernu Siemens se sídlem ve městě Issaquah poblíž amerického Seattlu. Výzkumníci předpokládají, že vyhodnotit vyšetření bude moci i specialista vzdálený tisíce kilometrů od pacienta, aniž by se musel spoléhat jen na několik vybraných a zaslaných obrázků. Po počítačové síti dostane všechna data z vyšetření provedeného jiným lékařem, a sám si pak už nastaví, z jakého úhlu si chce prohlédnout počítačový záznam funkce vyšetřovaného orgánu. Problémem však zatím je rychlost přenosu. Počítačová část ultrazvukového přístroje firmy Siemens totiž během průměrného dvacetiminutového vyšetření nasbírá data, která by zaplnila šest tisíc CD-ROM.

 

Vyhledávací servery nedokáží držet krok s rozvojem internetu

08.07.1999 - Test vyhledávacích serverů odhalil, že jejich jejich databáze pokrytých stránek se nerozšiřují stejným tempem, jako web. Vyhledávač s největší databází, Northern Light, pokrývá přibližně jednu šestinu internetových stránek, což je o třetinu méně, než nejlepší vyhledávač v testu před jedním a půl rokem. Northern Light vede před dalšími servery, Snapem a Altavistou. Hotbot, který minulý test vyhrál s čtyřiatřicetiprocentním pokrytím webu, má nyní v databázi pouze jedenáct procent.

Steve Lawrence a C. Lee Giles z výzkumného institutu firmy NEC odhadují velikost webu, který je možné prohledávat pomocí vyhledávačů, na 800 milionů stránek (šest bilionů znaků). V prosinci roku 1997, kdy byl proveden podobný průzkum, byl rozsah webu přes 320 milionů stránek. Na internetu se nicméně nacházejí i databáze, které nejsou vyhledávacím serverům přístupné, například Dialog.

"Fakt, že web roste velmi rychle neznamená, že stejně rychle roste jeho kvalita", řekl Marc Krellenstein, hlavní technik Northern Lightu. Vyhledávací servery se podle něj nyní orientují spíše na to, jak pokrýt dobré stránky spíše než všechny stránky a investují raději než do rozšiřování databáze do doplňkových služeb, zpravodajství, e-mailu zdarma apod.

"Lidé nechtějí velké pokrytí, nebudou si prohlížet všech dvě stě tisíc stránek, které jim na jejich dotaz vyhledávač vygeneruje. Chtějí kvalitní odpověď, a to je problém, který se nyní snaží vyhledávače řešit," říká Susan Feldmanová, konzultantka v oboru vyhledávání informací v Ithace.

Větší šanci na zobrazení po zadání dotazu do vyhledávače mají stránky umístěné na serverech v USA, komerční stránky a stránky, na kterých je hodně odkazů (linků). V průměru trvá nově vytvořené stránce okolo šesti měsíců, než se odkazy na ni začnou objevovat v některém z vyhledávacích serverů.

Jak funguje vyhledávač?

Každý vyhledávač se skládá ze tří základních částí - první je robot, nazývaný "crawler" či "spider", který nepřetržitě navštěvuje webové stránky a hledá informace o jejich obsahu (obvykle je najde v speciálním oddíle k tomu určeném nebo v hlavičce stránky). Na příslušné stránce ještě prověří odkazy na další následující stránky na konkrétním serveru. Vše, co robot najde, jde do druhé části vyhledávače, do indexu (katalogu). Katalog je možné představit si jako obrovskou knihu, do níž robot vkládá kopii každé stránky, na níž narazí. Dokud není internetová stránka v tomto katalogu, není možné ji zobrazit pomocí třetí části vyhledávače - programu, který podle zadaného dotazu vyhledává v tomto katalogu a řadí nalezené stránky podle toho, jak mu připadají relevantní. Podle kvality jednotlivých částí - "crawleru", katalogu a software se následně poměřuje i kvalita vyhledávacího serveru. Každý vyhledávač má samozřejmě své plusy a mínusy - některé mají příliš malou databází, další mají zase nepříliš kvalitní prohledávání vlastního katalogu.

Tipy pro vyhledávání:

Pokud uživatel hledá něco známého, například předpověď počasí, je lepší použít jednoduché vyhledávače, například Google či DirectHit, které řadí stránky podle jejich popularity. Naopak pro vyhledávání specifických informací pomůže lépe AltaVista, Northern Light či Hotbot. Dotaz je dobré formulovat co nejpřesněji.

Pokrytí webu, který je možné prohledávat, v procentech (data jsou z únoru 1999)

Northern Light: 16,0
Snap: 15,5
Altavista: 15,5
HotBot: 11,3
Microsoft: 8,5
Infoseek: 8,0
Google: 7,8
Yahoo: 7,4
Excite: 5,6
Lycos: 2,5
Euroseek: 2,2

 

Jak se vyhnout potížím

03.07.1999 - Riziko spojené s rokem 2000 se týká nejen hardwaru, ale také aplikací. Vybavení starších počítačů tvoří BIOS (tj. základní operační program počítače uložený v trvalé paměti), který pracuje pouze se dvěma posledními číslicemi roku, a proto může dojít k chybám. Nové základní desky už tento problém nemají, případně je k nim možné stáhnout z webovských stránek výrobce desky opravený BIOS a nahradit jím chybný původní. U řady starých desek však není výměna snadná. V případě pochybností je vhodné kontaktovat servis.

* Ověření problémů s rokem 2000 je možné jednoduchým testem:
Do nastavení času počítače je třeba navolit datum 31. 12. 1999 a čas na 23:59. P o uplynutí jedné minuty se buď objeví správné datum a čas 0:00 1. 1. 2000, nebo jiné údaje - například 0:00 1. 1. 1900. V druhém případě počítač testem neprošel.

* Existující potíže lze vyřešit řadou způsobů. Nejjednodušší je upgradovat počítač za novější model, který už není chybou postižen uživatel přitom získá i mnohem výkonnější stroj. Je třeba vyměnit základní desku a obvykle i paměť a procesor.Cena podobné úpra vy se pohybuje od tří tisíc korun výše.

* Pokud uživatel nechce investovat do upgrade nebo trvá na svém starém počítači, může použít speciální přídavné karty, jako je Millenium Pass dodávané firmou Top Distributor.Tuto kartu MF DNES koupila a vyzkoušela na starém typu počítače 286, který podmínkám Y2K nevyhovoval. P o instalovaní karty tento počítač testem prošel. (Karta je určena pro vložení do ISA slotu počítače a přidá k původnímu BIOS nový, jenž umí převádět údaje z vnitřních hodin počítače na správné datum. Toto řešení je pro systém transparentní a funguje trvale.) Kartu je možné zakoupit v ceně kolem 1500 Kč. Jiné řešení nabízí January2000! firm y Hughes: za třicet dolarů (přibližně tisíc korun) je možné obstarat rezidentní program, který se při nastartování počítače nahraje do paměti a převede údaje systémových hodin na správné.P opsané úpravy odstraňují problém se špatným datem na straně hardwaru - nové aplikace díky tomu budou moci fungovat i na starších typech počítačů.

* Vážnější problém však představuje software: pokud vnitřně pra cuje pouze s dvoumístným formátem data, mohou nastávat chyby i v případě, že počítač sám vyhovuje.A nezabrání tomu ani přídavná karta, ani rezidentní program. Aplikaci je pak nutné opravit nebo vyměnit za novější.

 

| Seznam |Google| Atlas | Webzdarma | iDNES | iZITRA | IDOS | ICQ | Quick | Centrum | Yahoo | Eurotel | Webcams | Novinky | Cestiny | Martin |

 

 

* Kurzy * Last minute * Letenky * Kurzy akcie a burza * Reality a bydlení * Akcie * Rejstřík * Hotel Prague *