Hlavní stránka ICT Astro a Kosmos Vtipy Návštěvní kniha Download Věda a technika Gastronomie Ankety Chat Superkniha Shoutboard Mail to Zdraví Stařinky Mapa serveru

Astronomie a kosmonautika v roce 2004 - 2. část

 

Výstup do vesmíru po 14 minutách skončil

25.06.2004 - Výstup dvou členů posádky mezinárodní kosmické stanice (ISS) musel skončit po pouhých 14 minutách. Příčinou byl pokles tlaku v kyslíkové lahvi amerického kosmonauta Mikeho Finckea. Kosmonauti vystoupili z ISS deset minut před půlnocí SELČ.

Jak v Houstonu oznámil mluvčí amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) John Petty, ani jeden z kosmonautů nebyl ohrožen a oba se bez jakékoli úhony vrátili na kosmickou stanici.

Fincke brzy postřehl, že v jeho kyslíkové lahvi poklesl tlak. Pozemní kontrola v Moskvě, která výstup do vesmíru koordinovala, dala oběma kosmonautům po 14 minutách a 22 sekundách příkaz, aby se vrátili na stanici.

Ruské skafandry Orlan, které kosmonauti na ISS použili poprvé, prý fungovaly bezvadně. Dvojice se podle agentury AP znovu vydá do vesmíru nejdříve v úterý.

Podle letových kontrolorů je třeba dříve, než se Fincke a Gennadij Padalka znovu vydají na kosmickou "procházku", zjistit příčinu závady.

Cílem plánovaného pobytu ve volném kosmickém prostoru byla oprava gyroskopu, který určuje orientaci orbitálního komplexu. Fincke a ruský kosmonaut Gennadij Padalka měli vyměnit porouchaný elektrický jistič. Problémy na oběžné dráze nastaly v dubnu jen několik hodin po příletu Finckeho a Padalky na ISS.

Porucha na důležitém obvodu zastavila přívod elektřiny do jednoho ze čtyř gyroskopů. Orbitální komplex tak fungoval jen se dvěma gyroskopy, což je považováno za minimum pro udržení ISS ve správné a stabilní poloze.

Gyroskopy se porouchaly rychle

První z přístrojů se porouchal před dvěma lety. Oprava se musela odložit už minulý měsíc, kdy na Padalkově americkém skafandru nefungovalo chlazení vodou.

Zůstávala ještě možnost obléci ruské skafandry a k porouchanému jističi se vydat z ruské části komplexu, ale to by zdvojnásobilo cestu k zařízení, navíc přes četné kovové výčnělky.

Současná posádka, která je na ISS od 21. dubna, by měla podniknout nejméně dva výstupy do volného kosmického prostoru. Na orbitu by měli oba muži zůstat do poloviny října, kdy je má vystřídat nová posádka.

Bývalý inspektor NASA Joseph Gutheinz se obává, že NASA i Ruský úřad pro letectví a vesmír "zametají jakákoli známá rizika pod stůl, aby udrželi program ISS při životě".

Podle něj totiž není bezpečné na opravářskou misi vyslat oba kosmonauty najednou, když nikdo nebude kontrolovat systémy uvnitř.

 

Soukromý let do kosmu provázely závady

23.06.2004 - Při prvním úspěšném letu soukromého stroje do vesmíru se objevily závažné problémy. Pilot Mike Melville musel použít záložní systém letounu SpaceShipOne. Podle konstruktérů byl dokonce v ohrožení jeho život. Na desetimilionovou prémii si tým bude muset ještě počkat.

Ačkoli SpaceShipOne překonal jako první privátní letoun výšku sta kilometrů, zdaleka ne všechno bylo v takovém pořádku, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Podle serveru BBC se totiž pilot Mike Melvill, jinak vice-prezident společnosti Scaled Composites, která stroj vyrobila, musel spolehnout na záložní kontrolní systém.

Letoun měl původně překonat hranici 110 kilometrů, protože ale byly chybně nastavené raketové motory, dosáhl "pouze" do výšky 100,12 kilometrů.

"Problém, který jsme měli, je největší závada v bezpečnosti letu, jaká nás zatím potkala," přiznal na tiskové konference Burt Rutan, konstruktér SpaceShipOne.

Rutan dokonce naznačil, že v ohrožení byl nejen celý projekt za 25 milionů dolarů, ale také život pilota Mika Melvilla. "Skutečnost, že náš záložní systém fungoval a podařilo se nám nádherné přistání, to mi dělá radost," dodal Rutan optimisticky.

Pilot Melvill musel ovládat letoun, kterému selhaly řídící klapky a který se vychýlil o 35 kilometrů od původní dráhy. Potíže byly také s výkonem motoru.

"Kdyby se to stalo dříve, nikdy bych to nedokázal," připomněl Melvill na serveru NewScientist.com. Podle Rutana nepřichází v úvahu, že by SpaceShipOne vzlétl dřív, než se podaří příčiny chyb odstranit.

Pro Scaled Composites jsou problémy nepříjemné především z toho důvodu, že firma bude muset posunout pokus o získání ceny X-Prize, která s sebou nese prémii deset milionů dolarů.

Aby totiž mohl tým peníze získat, musí se mu povést dostat do výšky 100 kilometrů letoun s trojčlennou posádkou dvakrát během dvou týdnů. O prémii se kromě Rutanovy společnosti uchází dalších 25 projektů.

 

První soukromý letoun dosáhl vesmíru

21.06.2004 - Dobývání vesmíru přestalo být výsadou velkých národních agentur, jakou je NASA. Z Kalifornie totiž vzlétl soukromý letoun, který poté jako první v historii prolomil hranici vesmíru. Pilotoval ho dvaašedesátiletý Mike Melvill.

Zkušený pilot se po úspěšném pokusu stal oficiálně také astronautem.

Stroj SpaceShipOne letěl za hranici 100 kilometrů po odpoutání od nosného letadla a zažehnutí raketových motorů asi minutu a půl. Ve vesmíru strávil zhruba tři a půl minuty.

"Celé to bylo vybudováno za zlomek částky, kterou obvykle utratí vlády," řekl BBC Rick Searfoss, bývalá astronaut NASA.

Za projektem SpaceShipOne stojí Burt Rutan, vynálezce a majitel společnosti Scaled Composites, která letoun vyrobila.

Hranicí je 100 kilometrů

Stroj už v minulosti jeden rekord držel: letos v květnu překonal výškovou hranici 64 kilometrů

Základna, ze které odstartoval, leží v kalifornské poušti Mojave. Tryskový letoun pilotoval dvaašedesátiletý vice-prezident Scaled Composites Mike Melvill. Ze země SpaceShipOne vynesl speciální stroj White Knight, od kterého se letoun v nebi odpoutal.

Ačkoliv astronaut Searfoss prozradil, že finance byly ve srovnání s NASA minimální, Scaled Composites do projektu stejně musela investovat pro běžného člověka nepředstavitelné částky.

Významně přispěl zakladatel Microsoftu Paul Allen, který věnoval na vývoj asi 20 milionů dolarů. Podle všech zainteresovaných by SpaceShipOne mohl započít novou generaci vývoje vesmírných technologií.

Poletí se o miliony

Pro Rutana, Melvilla i Allena bylo důležité, aby SpaceShipOne skutečně hranici sta kilometrů překonal, a to nejen kvůli zápisům do knihy rekordů. Současně totiž bojují o prémii desíti milionů dolarů.

Ansari X-prize je cena, kterou získá jedna z dvaceti pěti společností, které se pokoušejí překonat hranici vesmíru. "Teď už vím, jaké to muselo být, když se v šedesátých letech soutěžilo, kdo doletí dřív na Měsíc," řekl agentuře AP Burt Rutan.

Desetimilionovou injekci dostane ta společnost, které se podaří během dvou týdnů překonat dvakrát stokilometrovou hranici s tříčlennou posádkou na palubě.

 

Vědce překvapil vzhled komety Wild 2

17.06.2004 - Vědce překvapil vzhled komety Wild 2, kterou v lednu zachytila americká sonda Stardust. Čekali, že na snímcích uvidí zvrásněný povrch pokrytý směsicí ledu a vesmírného prachu. Z analýz fotografií, které NASA ve čtvrtek představila veřejnosti, je však vidno, že těleso je poměrně "čisté".

Informovala o tom agentura AFP.

Na obrázcích jsou také patrné kaňony a krátery, z nichž některé mají ploché dno.

"Je to velmi nečekané. Předpokládali jsme spíš povrch, který vypadá jako rozdrcené zuhelnatělé dřevo," prohlásil astronom Donald Brownlee z Washingtonovy univerzity, který stál v čele mise Stardust.

Na rozdíl od kráterů pozorovaných na Měsíci, Marsu či Zemi, nejsou krátery komety pokryty zbytky spadlých objektů, které je vyhloubily. Jejich absenci si experti vysvětlují tím, že přitažlivá síla komety je na povrchu poměrně slabá.

"Kdybyste stáli na jejím jádře, mohli byste vyskočit a dostat se tak na orbitu," řekl Brownlee.

Družice NASA pořídila 72 velmi kvalitních fotografií jádra komety. Snímky podrobně analyzovaly čtyři vědecké týmy, které na čtvrteční tiskové konferenci zveřejnily své poznatky.

Sonda Stardust přiveze i vzorky prachu

Stardust, která byla na svou misi vypuštěna před pěti lety, kolem Wild 2 proletěla začátkem ledna letošního roku ve vzdálenosti přibližně 240 kilometrů rychlostí 22 tisíc kilometrů za hodinu.

Sondě se z ocasu tohoto kosmického tělesa, jehož jádro v průměru měří asi 5,3 kilometru, podařilo také nabrat vzorky prachu. Ty by měla družice na Zem dopravit v roce 2006.

Vědci předpokládají, že z vzorků získají informace o nejzazší historii solárního systému. "Stavební kameny" sluneční soustavy, které má sonda přinést, totiž pocházejí z doby před 4,6 miliardy let.

Badatelé však také věří, že prach obsahuje mnoho organických molekul nezbytných pro vývoj života, které kdysi mohly komety dopravit na Zemi.

Vzorek prachu ze závoje komety je druhým vzorkem odebraným robotickým lapačem mimozemského materiálu od roku 1976, kdy sovětská sonda Luna 24 provedla automatický odběr vzorků horniny a půdy z Měsíce.

Už v září příštího roku by měla americká sonda Genesis přinést vzorky částic slunečního větru.

 

Vědec: Z Marsu se muži vrátí impotentní

08.06.2004 - Muži, kteří se v budoucnu zúčastní dlouhého letu na Mars, by si měli pořídit děti, ještě než se vydají na cestu. Dlouholeté vystavení kosmickému záření, nedostatek vápníku a úbytek svalové hmoty údajně mohou zničit jejich sexuální potenci.

Vyplývá to z varovných slov ruského kosmonauta a lékaře Valerije Poljakova.

"Reproduktivní funkce člověka se během letů na Mars a zpět zcela vytratí," vysvětlil dvaašedesátiletý kosmonaut, který je sám držitelem světového rekordu z 90. let v délce pobytu ve vesmíru. Ten činí 438 dnů.

Poljakov, který hovořil na moskevské konferenci zabývající se zdravotními důsledky dlouhodobých pobytů v kosmu, se vyslovil pro to, aby do vesmíru létali zkušení kosmonauti s vyřešeným rodinným životem.

Jako přípravu na případné lety na Mars chtějí ruští vědci po roce 2005 uskutečnit experiment v dlouhodobosti pobytu v kosmu.

Potenciální kosmonauti by měli být déle než rok izolováni ve speciální komoře v Moskvě. Měly by se tak prozkoumat psychické a zdravotní účinky letů do kosmu.

 

Venuše přešla přes Slunce

08.06.2004 - Planeta Venuše přešla přes sluneční kotouč. Mimořádný úkaz, který byl naposledy zaznamenán v roce 1882, začal po sedmé hodině ranní a skončil ve 13:23. Cesta planety byla pozorovatelná s tmavými brýlemi nebo jiným filtrem. iDNES nabízí unikátní sérii snímků.

Unikátní fotografie pořídila hvězdárna v Hradci Králové.

Pro astronomy to byl učiněný svátek. Přechod Venuše přes Slunce totiž dosud nikdo z žijících obyvatel naší planety neviděl a lidé budou ojedinělý jev pozorovat teprve popáté v historii.

"Poslední pozorování proběhlo v roce 1882. Venuše projde přes Slunce vždy dvakrát za osm let a potom až po sto dvaceti letech. Lidé ji tedy před Sluncem mohou vidět nejvýš dvakrát za život," vysvětlil astronom hvězdárny v Hradci Králové Jan Veselý.

Pozorovat mohl každý, kdo měl filtr

S vhodným vybavením lze jev sledovat i pouhým okem. K tomu je však třeba kvalitní svářecí filtr. Jinak je samozřejmě lepší dívat se dalekohledem nebo přímo z hvězdárny. Třeba v Hradci Králové nebo v Úpici. Jeden dalekohled je dokonce i na hradeckém Velkém náměstí.

"Pozorování přes disketu nebo CD disk je nebezpečné, protože málo pohlcují sluneční svit. Filtry lze koupit buď na hradecké hvězdárně, nebo v informačních centrech na Velkém náměstí a na Gočárově třídě. Při sledování dalekohledem se jev promítá například na přiložený papír," řekl Veselý a varoval, že při přímém pohledu dalekohledem na Slunce může člověk přijít o zrak.

Úkaz pomůže změřit vzdálenost

Pro astronomy měl v minulosti přechod Venuše přes Slunce velký význam. "Díky tomuto úkazu dokázali poprvé přesně spočítat vzdálenost Venuše od Země a z toho určit, jak daleko je Slunce. Do té doby to nikdo přesně nevěděl," řekl Veselý.

I tentokrát tisíce astronomů, profesionálních i amatérských, dělaly podobná měření. Údaje z celého světa pomohou zpřesnit dosud známé údaje.

Venuše jako kapka

Nejzajímavějším momentem přechodu Venuše přes sluneční kotouč byla jeho úvodní a závěrečná fáze, tedy chvíle, kdy se planeta "dotknula" Slunce. V ten okamžik dostala nakrátko tvar kapky.

Je to jen optický klam a velmi ztěžuje pozorovatelům přesné určení časových okamžiků vstupu a výstupu ze Slunce, které jsou zásadní pro měření vzdáleností. Efekt trvá jen několik sekund.

Venuše se v úterý dotknula slunečního kotouče deset minut před půl osmou ráno a opustila ho v sedm minut před půl druhou odpoledne. Hvězdárny se zájemcům otevřely v sedm hodin.

V Praze mohli lidé přijít například do Štefánikovy hvězdárny na Petříně, kde jim bylo k dispozici pět dalekohledů. Projekci vzácného úkazu připravili v planetáriu v Královské oboře a v Národním technickém muzeu.

 

Nad Washingtonem zářil meteorit jako kufr

04.06.2004 - Ve čtvrtek ráno prosvištěl nad americkým státem Washington a kanadskou Britskou Kolumbií meteorit. Svědci zaznamenali dunění a jasný záblesk. "Viděli jsme něco zhruba o velikosti monitoru počítače nebo velkého kufru," popsal Geoff Chester z americké Námořní observatoře.

"Byl to přírodní jev a ne návrat trosek z kosmu," dodal.

Radary zachytí meteority jen zřídka a podle astronoma Allena Kenitzera se objekt pohyboval tak rychle, že ani velmi výkonný radar Federálního úřadu pro letectví na severozápadě USA ho nedokázal zachytit.

"Všechno nasvědčuje tomu, že do zemské atmosféry vstoupil meteor doprovázený duněním," potvrdil astronom Toby Smith z Washingtonské univerzity.

Na očité svědky průlet vesmírného tělesa hluboce zapůsobil. Někteří si podle slovenského deníku Pravda mysleli, že to byla atomová bomba. Jedna žena zase mínila, že přiletělo UFO.

Policie zaznamenala desítky telefonátů na nouzové číslo 911. Pád meteoritu zachytilo i zhruba 80 seizmických stanic v oblasti.

Bezpečnostní kamera jednoho lékařského střediska nasnímala záři, která se odrážela na domech. Nezachytila ale přímo dráhu meteoritu. Vědci ale doufají, že jeho let zaznamenaly i jiné bezpečnostní kamery. Jejich pomocí by mohli určit přibližné místo dopadu.

Přiznávají ale, že šance najít třeba jen úlomek meteoritu je mizivá, uzavírá Pravda.

 

Astronomové objevili nejtemnější galaxii

01.06.2004 - Mezinárodnímu týmu astronomů se nejspíš podařilo objevit zatím nejtemnější známou galaxii. Jasnost tohoto hvězdného souboru je údajně asi stotisíckrát menší, než je tomu u naší Mléčné dráhy. Objev popsal odborný server space.com.

Nová galaxie, která dostala jméno Andromeda IX, je také asi dvakrát temnější než dosavadní "rekordman" - trpasličí galaxie Malá medvědice (Ursa Minor Dwarf).

Andromeda IX leží nedaleko Andromedy M31, která je nejbližší velkou galaxií k Mléčné dráze, v níž se nachází i naše sluneční soustava. Podle expertů je také asi stokrát temnější než noční obloha.

Podrobnosti o objevu byly v pondělí předneseny na pravidelném zasedání Americké astronomické společnosti. Galaxii zpozorovali vědci z organizace Sloan Digital Sky Survey, která sdružuje více než 200 astronomů z 13 vědeckých pracovišť rozmístěných po celém světě.

Sloan Digital Sky Survey pracuje na vytvoření mapy čtvrtiny kosmické oblohy a určení pozice a jasnosti milionů vesmírných objektů. Andromeda IX leží asi dva miliony světelných let daleko, uvedl Daniel Zucker z Astronomického institutu Maxe Plancka v německém Heidelbergu.

Jeden světelný rok je dráha, kterou světlo pohybující se rychlostí 300 tisíc kilometrů za vteřinu urazí za dvanáct měsíců - tedy zhruba 9,5 bilionu kilometrů.

Andromeda IX je "pozoruhodně nevýrazná", uvedl Zucker. To, že se jí vůbec podařilo zpozorovat, je podle něj stejné jako "najít jehlu v kupce sena."

Ovšem právě výzkum takových objektů by mohl vést k pochopení rozložení a množství tajemné "temné energie" - tedy energie, která ovlivňuje vesmír svou gravitační silou, avšak kterou se jinak vědcům nedaří současnými přístroji zachytit.

 

Astronomové objevili nejmladší planetu

28.05.2004 - Do rodiny planet přibyl benjamínek. Patrně nejmladší známou planetu se podařilo objevit astronomům amerického úřadu NASA s pomocí vesmírného teleskopu Spitzer. Těleso je prý mladší než jeden milion let a nachází se u jedné z hvězd v souhvězdí Býka.

Napsala to na svých internetových stránkách britská zpravodajská stanice BBC.

Nové těleso je vzdáleno od Země asi 420 světelných let. Jeden světelný rok je dráha, kterou světlo pohybující se rychlostí 300 tisíc kilometrů za vteřinu urazí za dvanáct měsíců - tedy zhruba 9,5 bilionu kilometrů.

Experti s pomocí dalekohledu v souhvězdí Býka zkoumali pět hvězd, které kolem sebe mají kotouče prachu, v nichž se podle vědeckých teorií mohou rodit nové hvězdy.

A u hvězdy s označením CoKu Tau 4 zachytil teleskop, jehož provoz byl zahájen loni v srpnu, jasnou oblast, která má být znakem nového světa.

Mládí planety vědce překvapilo

Jak uvedla agentura Reuters, vědci dosud ve vesmíru identifikovali jen málo přes stovku takzvaných extrasolárních planet - tedy takových planet, které leží mimo naši sluneční soustavu.

Obecně však panovalo přesvědčení, že tato tělesa jsou stará miliardu a více let. Stáří Země a k ní nejbližších planet dosahuje přibližně 4,5 miliardy let.

"Tento objekt je však starý pouze jeden milion let. To z něj pravděpodobně činí nejmladší planetu, kterou kdy lidé spatřili a která je navíc tak mladá, že působí vážné problémy i pro hlavní teorie planetárního formování," uvedl astronom Dan Watson z Rochesterské univerzity v New Yorku.

Podle jedné teorie planety vznikají, když se malá vesmírná tělesa nazývaná planetesimály spojují dohromady, až vznikne dostatečné množství hmoty pro vznik planety.

Jiná hypotéza vychází z toho, že planety vznikají velmi rychlým procesem v prachových prstencích kolem hvězd.

Investice do teleskopu se vyplatila

Nový objev je jedním z několika poznatků, kterými NASA dokládá, že se jí investice do vývoje Spitzeru ve výši dvou miliard dolarů (přibližně 52 miliard korun) náležitě vracejí.

Teleskop sice nemůže vidět objekty o velikosti planety přímo, ale jeho infračervené detektory jsou schopny pronikat mračny kosmického prachu kolem velmi mladých hvězd. Mohou tak monitorovat oblasti, v nichž se planety formují.

V takových regionech se také Spitzeru nedávno podařilo objevit velké množství ledovcového materiálu, který tvoří prachové částečky potažené vodou, metanolem a kysličníkem uhličitým.

Tyto materiály mohou podle vědců NASA například pomoci vysvětlit vznik komet i dalších těles.

"První výsledky ukazují, že Spitzer může výrazně rozšířit naše znalosti o tom, jak se hvězdy a planety formují," uvedl Michael Werner z pasadenského centra NASA v Kalifornii.

Spitzer je jednou z několika velkých observatoří NASA. K dalším patří například stárnoucí Hubbleův vesmírný teleskop, který by měl být časem vyřazen z provozu a který se zaměřuje na pozorování v ultrafialovém a optickém pásmu.

Spitzer pozoruje v pásmu infračerveném a další z přístrojů - Chandra X-Ray Observatory - se zaměřuje na rentgenové paprsky.

 

Vesmír se stále rychleji rozpíná

22.05.2004 - Rentgenový vesmírný dalekohled Chandra potvrdil, že ve vesmíru převládá takzvaná skrytá energie. Mimo jiné to znamená, že prostor vesmíru se bude nadále rozpínat všemi směry, a to zřejmě stále rostoucím tempem.

Informovali o tom vědci z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) a britského Astronomického ústavu v Cambridge.

"Skrytá energie je možná největší záhadou fyziky," řekl k tomu Steve Allen z Astronomického institutu. Podle astrofyziků vyplňuje rovnoměrně celý vesmír a způsobuje v současné době stále rychlejší odpuzování galaxií od sebe navzájem.

Ukazuje se, že asi 75 procent energie vesmíru patří ke skryté formě, jejíž odpudivá síla s časem stále roste. Dalších 21 procent vesmíru sestává z tzv. skryté látky a čtyři procenta tvoří "zjevná" látka, z níž se skládají například hvězdy, Země nebo lidé.

Pokud je hustota skryté energie skutečně stálá, zrychlování rozpínání vesmíru bude pokračovat "jen asi 100 miliard let a obloha pak bude místo miliardami galaxií, pozorovatelných dnes, pokryta jen několika stovkami (hvězdných soustav)," naznačil expert NASA Paul Hertz.

Pokud se však ukáže, ze hustota skryté energie klesá, pak by se rozpínání vesmíru nakonec zpomalovalo až do okamžiku, kdy se vesmír zhroutí a zmizí, načež by následoval nový velký třesk.

Třetí možností je zvyšování hustoty skryté energie. Konečným důsledkem by v tomto případě bylo zničení atomů, z nichž sestává veškerá hmota.

 

Amatérská raketa prvně dosáhla kosmu

18.05.2004 - Až do kosmu v pondělí vyletěla z Nevadské pouště amatérská raketa bez posádky. Podle zpravodajského serveru BBC jde o vůbec první soukromě financovaný stroj, kterému se to podařilo. Není to však jediný úspěch soukromých vesmírných plavidel za posledních několik dnů.

Ve čtvrtek se totiž lodi SpaceShipOne podařilo i s Američanem Mikem Melvillem na palubě překonat výšku 64 kilometrů, čímž byl vytvořen rekord mezi privátně financovanými prototypy, které jsou vyvíjené pro komerční lety lidí do kosmu.

V pondělí pak šest a půl metru dlouhá raketa s názvem GoFast, kterou vytvořil Civilian Space eXploration Team (CSXT), překonala výšku 100 kilometrů. Právě tato hranice je odborníky považována za oficiální hranici kosmu. Raketě se jí podařilo překonat po zhruba tříminutovém letu.

"Prostě si to jen vyburácela z rampy a vyletěla do vesmíru," komentoval bezproblémový pokus manažer CSXT Eric Knight.

Loď ještě před tím, než po několika minutách začala klesat na padácích zpět k Zemi, stačila z vesmíru vyslat několik signálů.

Na rozdíl od SpaceShipOne však na její palubě nebyl žádný člověk. Ale i tak je vypuštění této amatérské rakety do kosmu podle BBC významným milníkem. "Je to fantastický počin," uvedl britský odborník Richard Osborne.

Zmiňovaný SpaceShipOne patří do skupiny 24 soukromých projektů, které se ucházejí o cenu X-Prize, ohodnocenou deseti miliony dolary, což je asi 280 milionů korun.

K výhře je však nutné splnit podmínku, aby stroj pro tříčlennou posádku dvakrát za tři týdny překonal výšku 100 kilometrů. A SpaceShipOne by se o to měl pokusit už příští měsíc.

 

Čínská zeď z vesmíru vidět je, tvrdí Evropa

13.05.2004 - Evropská vesmírná agentura oponuje prvnímu čínskému astronautovi. Ten po svém říjnovém vesmírném výletu naříkal, že "naši velkou zeď jsem neviděl". Tamní ministerstvo školství už nařídilo přepsat učebnice. Evropská vesmírná agentura ale na satelitním snímku dokládá, že to asi nebude potřeba.

Evropská vesmírná agentura (ESA) vydala začátkem týdne fotku, kterou pořídil satelit 25. března. Snímek zachycuje část zdi severovýchodně od čínské metropole Pekingu.

Samozřejmě, najít Velkou čínskou zeď z vesmíru je lehčí s náležitým teleskopem a fotoaparátem, připomíná na webu agentura.

Ale proč ji nový čínský hrdina neviděl? Protože neměl podle ESA dost času nebo správné podmínky.

"Na zemské orbitě ve výšce 160 až 320 kilometrů je Velká čínská zeď opravdu viditelná pouhým okem," cituje ESA amerického astronauta Eugene Cernana a připomíná, že může pomoci i úhel slunečních paprsků.

"Můžete vidět Velkou zeď," potvrdil podle ESA i astronaut Ed Lu, který působil na Mezinárodní vesmírné stanici, která oblétala Zemi výš, než se pohyboval čínský astronaut.

 

Evropa chystá vlastní raketoplán

10.05.2004 - Evropa udělala první krok k vlastnímu raketoplánu: u švédského města Kiruna poprvé přistál Phoenix, model vícenásobně použitelné vesmírné lodi, která má někdy v letech 2015 až 2020 nahradit dnešní rakety Ariane. "Všichni jsou tím tady nadšeni."

"Žene nám to vítr do plachet," prohlásila Johanna Bergstroemová-Roosová ze Severoevropské základny pro vesmírné testy u města Kiruna, které je daleko známější díky nalezištím kvalitní železné rudy.

Test je úspěchem evropského kosmického koncernu EADS, druhé největší firmy tohoto druhu na světě, která model Phoenixu vyvinula. "Tím jsme poprvé v Evropě ukázali, že technicky zvládáme automatické přistání vícenásobně použitelné kosmické dopravní lodi," řekl po úspěšném testu šéf EADS Peter Kyr.

Model Phoenixu si mohli lidé poprvé prohlédnout už před dvěma lety, kdy byl vystaven v Berlíně. Německo totiž celý projekt zatím financuje a Phoenix byl vyvinut v severoněmeckých Brémách. Autoři projektu udělali vše, aby první zkouška proběhla úspěšně.

Model Phoenixu, šestkrát menší než skutečný raketoplán, měl startovat už minulý pátek. Protože však předpovědi hlásily na sobotu lepší počasí, byl start o den odsunut a maketa raketoplánu se vznesla do vzduchu až v sobotu ráno.

První zkouška Phoenixu vypadala jednoduše: vrtulník vynesl zmenšený model o váze 1200 kilogramů do výše dva a půl kilometru a tam jej vypustil po dosažení rychlosti 450 kilometrů za hodinu. S pomocí vzdušného kormidla pak model raketoplánu několik desítek vteřin plachtil.

Po minutě a půl letu "perfektně přistál", jak řekla Bergstroemová-Roosová. Let byl řízen družicemi pro přesné určování místa v prostoru. Podle ředitele EADS Josepha Kinda je to nejdůležitější příspěvek k vytvoření budoucího evropského raketoplánu. Úspěšná zkouška však připomněla, že Evropská unie se ještě nerozhodla, zda skutečně chce nějaký raketoplán vyvíjet.

Po zkoušce u Kiruny mají následovat další: ve větších výškách, s větší rychlostí. Při jednom z příštích testů má být model raketoplánu vynesen pomocí balonu až do stratosféry a měl by zvládnout přistání z výšky mnoha desítek kilometrů. Pokusný model má časem dostat i vlastní motory.

Na rozdíl od Američanů používá Evropská unie k vesmírným letům zatím jen klasické vícestupňové rakety, které jsou použitelné pouze jednou. V oblasti výstavby raketoplánu zaostává nejen za Američany, ale i za Japonci. Ti poprvé vyzkoušeli svůj vyvíjený raketoplán Hope-X už před dvěma lety.

Kromě Američanů vyvinuli použitelný raketoplán ještě Rusové, kvůli rozpadu Sovětského svazu a nedostatku peněz však jejich Buran vzlétl do vesmíru jen jednou.

 

Kometa bude dobře vidět až do června

07.05.2004 - Při pohledu na oblohu můžeme vidět kometu. Objeví se nad západním obzorem, čeští pozorovatelé budou moci kometu C/2001 Q4 sledovat dobře až do konce června. Nejlepší podmínky pro její pozorování astronomové očekávají kolem 15. května.

Tehdy bude výš nad obzorem a nebude ji rušit světlo Měsíce. Jas komety, kterou astronomové familiérně přezdívají "kvéčtyřka", bude trochu menší než vlasatice Hyakutake v roce 1996.

Bude ale zářit o trochu víc než galaxie M 31 v souhvězdí Andromedy. Až stoupne výš nad obzor, bude ji vidět i z pražského Václavského náměstí.

Kometu objevili před třemi lety Američané. Nyní se pohybuje po jižní obloze. Poprvé na severní obloze se objeví v souhvězdí Malého psa.

V následujících dnech poletí souhvězdími Raka a Rysa až do Velké medvědice. To už ale její svit zeslábne a k pozorování budou potřeba malé až střední dalekohledy.

 

Měsíc na hodinu zmizel ve stínu Země

05.05.2004 - V úterý nastalo úplné zatmění Měsíce. Měsíc se zcela ukryl v zemském stínu ve 21:53 letního času a zůstal v něm přes hodinu. Úkaz bylo možné pozorovat pouhým okem, ale větší zážitek si odnášely stovky lidí z hvězdáren.

Ani při úplném zatmění Měsíc z oblohy zcela nezmizel. Oslnivý jas úplňku ale vystřídala na tmavém nebi nevýrazná hnědá až cihlově červená barva měsíčního kotouče. Příčinou je lom světla v zemské atmosféře, při němž se sluneční paprsky dostanou, i když jen v malé míře, do zemského stínu.

Protože atmosféra Země nejméně rozptyluje červené světlo, má Měsíc načervenalou barvu. I ve chvíli, kdy je v zemském stínu zcela ponořen, lze na něm dalekohledem pozorovat obrysy měsíčních moří a výrazné krátery.

K pozorování zatmění bylo tentokrát vhodné místo s volným výhledem na jihovýchod, nejlépe mimo rušivé veřejné osvětlení měst.

Dalekohled není pro pozorování nezbytný. I pouhým okem byl vidět postup zemského stínu na měsíčním kotouči a při úplném zatmění tmavě červené zabarvení, které je při každém zatmění jiné. Dalekohledem bylo možno pozorovat, jak se povrchové útvary na Měsíci noří do zemského stínu. Ideální je kombinace obou druhů pozorování, říkají astronomové.

Měsíc se při zatmění nachází na opačné straně Země než Slunce. Většinou ale zemský stín mine. Ročně mohou být na Zemi pozorována nanejvýš tři zatmění Měsíce, často ale není viditelné ani jedno.

Na rozdíl od slunečních zatmění, kdy měsíční stín zasáhne jen malou část zemského povrchu a jev je pak vidět jen z malé části Země, lze měsíční zatmění pozorovat z celé k Měsíci právě přivrácené zemské polokoule, tedy z kteréhokoliv místa na zemském povrchu, které má Měsíc právě nad obzorem.

Začátek tohoto posledního zatmění byl viditelný z většiny Asie, Austrálie, východní Evropy, z Afriky kromě západní části, z Indického oceánu, západní části Tichého oceánu, jihovýchodní části Atlantského oceánu a přilehlé oblasti Antarktidy.

Konec zatmění sledovali lidé ze západní a jižní Asie, z Evropy, Afriky, Jižní Ameriky, z Indického oceánu, Atlantského oceánu, z jihovýchodního výběžku Tichého oceánu a z přilehlých částí Antarktidy.

Průběh zatmění Měsíce

východ Měsíce 20 h 12 min
začátek částečného zatmění 20 h 49 min
začátek úplného zatmění 21 h 53 min
střed zatmění 22 h 30 min
konec úplného zatmění 23 h 08 min
konec částečného zatmění 00 h 12 min
začátek částečného zatmění 05 h 39 min

 

Zemi mine asteroid jako menší město

04.05.2004 - Na podzim proletí kolem Země asteroid o velikosti menšího města, píše server Space.com. Bude to prý nejbližší průlet tak rozměrného tělesa v tomto století. Právě to nejspíš vyvolalo zvěsti, že naší planetě hrozí v několika měsících zkázonosný střet s ohromným vesmírným tělesem.

V některých internetových diskusích se objevila i tvrzení, že možnost střetu s kosmickým tělesem dosahuje 63 procent.

Odborníci však o žádné hrozbě nevědí, uklidnil server řadu svých čtenářů, kteří se na něj obraceli s dotazy ohledně hodnověrnosti kolujících zpráv.

Zvěsti s největší pravděpodobností vyvolal asteroid, který je v odborných kruzích znám jako 4179 Toutatis a který by měl 29. září proletět kolem Země.

Pro naši planetu ale není nikterak nebezpečný, z vědeckého hlediska je to nicméně velmi zajímavý objekt s nevšedním tvarem i pohybem.

Vypadá tak trochu jako činka svištící si nemotorně vesmírem. Zvláštní je i jeho rotace, kterou si vědci podobně jako jeho tvar zatím neumějí vysvětlit. Možná i díky tomu se na těleso zaměřují tak často, že se jim podařilo určit jeho dráhu tak přesně, jako u žádného z dalších asteroidů, které kolem Země prolétají.

Toutatis, který měří na délku 4,6 kilometru a na šířku 2,4 kilometru, míjí modrou planetu míjí každé čtyři roky. Letos proletí ve vzdálenosti nepřesahující 1 600 000 kilometrů, což je zhruba čtyřnásobek dráhy mezi Zemí a Měsícem. Tak blízko byl naposledy v roce 1353 a příště se tak stane až někdy kolem roku 2562, vypočítali vědci z NASA.

Astronomové odhadují, že v blízkém okolí Země se vyskytuje asi 900 až 1100 asteroidů, které mají v průměru nejméně jeden kilometr a které by mohly způsobit katastrofu obrovských rozměrů. Na 700 z nich už bylo objeveno a označeno.

Asteroidy či planetky schopné způsobit rozsáhlé škody v globálním měřítku zasahují Zemi zhruba jednou za milion let. Před 65 miliony roků pád takového tělesa podle některých vědeckých teorií vyhubil na naší planetě dinosaury.

O rizicích, že by se někdy Země s takovým objektem mohla srazit, a způsobech, jak případné nebezpečí řešit, koncem února jednali vědci na zvláštní konferenci v kalifornském Garden Grove.

Navrhli tehdy řadu způsobů, včetně využití laserů či jaderných zbraní, s jejichž pomocí by bylo možné hrozící nebezpečí odvrátit.

Toutatis, který objevili francouzští astronomové v roce 1989, Zemi podle výpočtů NASA nezasáhne nejméně dalších šest století. Dále do budoucna zatím vědci nevidí s dostatečnou přesností, takže i proto byl zařazen na seznam potenciálně nebezpečných asteroidů.

Lidé ale v září asteroid bez pomoci zvětšovacích přístrojů neuvidí. Bude-li dostatečně jasná obloha, pro jeho nalezení by mohl stačit i naprosto obyčejný dalekohled, uvedl Alan Harris z vesmírného vědeckého institutu v americkém Boulderu. "Avšak na to, abyste přesně věděli, co sledujete, by se hodil alespoň malý teleskop."

 

NASA: Kosmonauti, na sex zapomeňte

03.05.2004 - Americký Národní úřad pro letectví a vesmír zvažuje chemickou sterilizaci některých kosmonautů. Uvedl to britský deník The Independent, který se odvolal na jeden z projevů vědecké konference O lidské budoucnosti a vesmíru. NASA se nejvíc bojí expedice na Mars.

Doktorka Rachel Armstrongová na sympóziu prohlásila, že se NASA snaží vyřešit problém sexu ve vesmíru chemickou sterilizací kosmonautů.

The Independent poznamenal, že se přímo nabízí podobnost s první světovou válkou, kdy vojáci dostávali bróm, aby jimi tolik nezmítalo libido.

Pro NASA je v tomto směru klíčová výprava na Mars, na níž vybraná skupina astronautů, mezi nimiž bude pravděpodobně i několik žen, stráví tři roky.

NASA sex nezakazuje

Zajímavé na informaci je to, že NASA sex kosmonautům nijak nezakazuje. "Spoléháme na profesionalitu a zdravý úsudek našich astronautů," řekl podle listu The Independent mluvčí NASA v roce 2000.

Někteří lidé dokonce spekulují, že v minulosti učinil jak NASA, tak jeho ruský protějšek experimenty, jejichž cílem bylo zplodit první "vesmírné dítě". Obě instituce to ovšem popřely.

Psychologové se domnívají, že psychika astronautů by se neměla opomíjet. A sex je podle nich dosud velmi tabuizované téma vědeckých disputací.

Přitom ruský kosmonaut, který byl na Miru, po svém návratu řekl: "Když jste se dvěma lidmi zavřen dlouhou dobu v malé místnosti, všechny předpoklady pro vraždu jsou splněny."

Independent k tomu dodal, že pokud se přičtou milostné vztahy, obrázek jakoby vypadl ze Shakespearova Othella.

Na Mars až po padesátce

Nejlepší by bylo, kdyby na Mars letěli pouze astronauti, kterým je nad padesát let. I taková hypotéza se objevila. Britský expert Peter Bond Independentu řekl, že tito lidé už mají rodiny, nebudou se prý navíc obávat možných rizik radiace, neboť jejich profesionální život je u konce.

"Psychologický tlak v době této výpravy bude enormní. Bude to trochu, jako když jsou vědci na Antarktidě," přirovnala expedici na Mars k polárníkům Joanna Woodová z NASA.

A proč vlastně chce NASA řešit sexuální apetit kosmonautů chemicky? The Independent nabízí vysvětlení: V zemi, kde puritánskou veřejnost popudí i odhalené ňadro v televizi, to může být odpor k diskuzi o ožehavém tématu.

 

Astronauta z ISS vítali na Zemi sýrem

30.04.2004 - Modul rakety Sojuz dosedl brzy ráno v kazašské stepi. Po půl roce stráveném na vesmírné stanici ISS se v něm vrátili americký astronaut Michael Foale a Rus Alexander Kaleri. Doprovázel je Holanďan Andre Kuipers, který před dvěma týdny letěl na ISS spolu s čerstvou posádkou.

Návrat domů kosmonautům trval tři a půl hodiny.

Přistávací modul rakety Sojuz TMA-3 bržděný velkým bílo-oranžovým padákem a pomocnými tryskami přistál ve 4:11 moskevského času.

Stroj dosedl přesně na určené místo u kazašského města Arkalyk. "Bylo to doslova na pětník," komentoval vydařený manévr mluvčí NASA Robert Navias.

"Všechno šlo dobře, motory pro měkké přistání pracovaly výtečně," řekl generál Vladimir Popov. Všichni mají v paměti přistání z loňského května, kdy modul s tříčlennou posádkou tvrdě dopadl stovky kilometrů od plánovaného místa.

Pracovníci letového střediska v Koroljovu u Moskvy odměnili úspěšné přistání potleskem. Za několik minut přiletěl na místo první vrtulník se záchranáři, kteří pomohli posádce z lodi, zčernalé po průletu atmosférou.

Všichni tři astronauti se cítili skvěle. "Piju čaj, nikoli koňak," žertoval Američan Michael Foale, když v ranním slunci usrkával z plastového kelímku. Později popsal, že se cítí jako po noční party.

Nizozemského astronauta Andre Kuiperse přivítal holandský velvyslanec v Kazachstánu jako národního hrdinu. Žena v holandském kroji a dřevácích mu na tiskové konferenci v Kustanaji nabídla talíř s holandským sýrem.

Kuipers strávil ve vesmíru jedenáct dní. Během svého prvního letu se věnoval vědeckým experimentům. "Jsem tak šťastný, bylo to tak zajímavé," svěřil se.

Na mezinárodní kosmickou stanici, kterou vybudovalo šestnáct států za 95 miliard dolarů, s ním před 11 dny přiletěla rusko-americká posádka. Gennadij Padalka a Michael Fink budou na ISS pracovat následujících šest měsíců.

Na ISS v současnosti létají pouze ruské rakety, protože Washington zastavil lety raketoplánů po tragické nehodě Columbie v únoru loňského roku, při níž zemřelo sedm astronautů.

 

Na Marsu skončil misi i druhý robot

27.04.2004 - Na Marsu "padla" po devadesáti dnech i druhému z robotů NASA. Opportunity dokončil své úkoly, spolu s dvojčetem Spirit ale bude na planetě pracovat nejméně do září. "Jsme připraveni a schopni dále pracovat na prodloužené misi," prohlásil projektový manažer NASA Jim Erickson.

Pojízdný robot Opportunity v pondělí dokončil všechny úkoly, kvůli nimž na Mars letěl. Spirit měl na opačné straně planety hotovo už před třemi týdny.

Oba identické roboty urazily po povrchu Marsu téměř 600 metrů. Pořídily množství černobílých a panoramatických fotografií okolí a prozkoumaly nejméně osm lokalit. Spirit už pracuje přesčas a tráví na rudé planetě 113. den.

Cílem mise za 835 milionů dolarů bylo probádat horniny na povrchu planety i pod ním a získat geologický důkaz o dávné přítomnosti vody, která mohla umožnit existenci života. Opportunity i Spirit stopy někdejší vody objevily.

V rámci prodloužené mise mají roboti zkoumat horniny a pořizovat fotografie. "Všechno, co od robotů dostaneme po uplynutí původní doby, bude bonus," řekl Firouz Naderi z Národního úřadu pro letectví a vesmír.

Prodloužení mise bude stát zhruba 15 milionů dolarů. Podle agentury DPA chce NASA ve středu večer podrobně informovat o nejnovějších poznatcích expedice.

 

Vědci objevili nový nerost z Měsíce

27.04.2004 - Američtí vědci objevili nový nerost v meteoritu, který spadl na Zem z Měsíce v roce 2000. Minerál nazvali hapkeit. Jméno získal po profesorovi geologie a astronomie z Cornellovy univerzity v New Yorku Bruceovi Hapkeovi, který jeho nalezení předvídal.

Povrch Měsíce a dalších těles bez atmosféry tvoří neorganická směs rozdrcených hornin zvaná regolit, která se formuje opakovanými dopady rychle se pohybujících meteorických těles. Žár vznikající při dopadech rozehřívá přítomné kovy, které se následně znovu usazují.

Tento proces stojí i za zrodem hapkeitu, který je tvořen železem a křemíkem v poměru 2:1, sdělil Mahesh Anand se svým týmem z univerzity v Knoxvillu ve státě Tennessee, jenž zmíněný meteorit nalezený v Ománu analyzoval.

"Předkládáme scénář tvorby silicidů železa na Měsíci při roztavení a vaporizaci měsíčních hornin po dopadu mikrometeoritu," uvedli vědci svůj objev.

 

Ruský Sojuz TMA-4 dorazil na ISS

21.04.2004 - Vesmírná loď Sojuz TMA-4 úspěšně přistála na Mezinárodní kosmické stanici. Automatické ukotvení modulu s Rusem, Američanem a Nizozemcem na palubě proběhlo bez problémů. Dva z příchozích vystřídají rusko-americkou dvojici, která je ve vesmíru už šest měsíců.

Raketa odstartovala z ruského kosmodromu na Bajkonuru v pondělí.

Úkolem ruského velitele posádky Gennadije Padalky a amerického leteckého inženýra Michaela Finckeho bude také údržba vesmírné stanice.

Údržba se ztížila po havárii amerického raketoplánu Columbia v únoru 2003, kdy Washington zastavil lety na Mezinárodní kosmickou stanici.

Padalka a Fincke rovněž během svého 183 dní trvajícího pobytu na vesmírné stanici dvakrát vyjdou do vesmírného prostoru.

André Kuipers z Nizozemska bude během své devítidenní mise provádět experimenty pro Evropskou kosmickou agenturu (ESA). Nizozemský astronaut by se měl podle plánu vrátit 30. dubna.

Při návratu se připojí i dva členové předchozí, osmé stálé mise, Rus Alexandr Kaleri a Američan Michael Foale.

Fincke a Padalka pak podle předpokladů zůstanou na vesmírné stanici do října.

 

Ruský Sojuz TMA-4 odstartoval vstříc ISS

19.04.2004 - Raketa Sojuz TMA-4 odstartovala ráno z ruského kosmodromu Bajkonur. Američan, Rus a Nizozemec letí vystřídat posádku Mezinárodní vesmírné stanice. Na ISS by měli dorazit ve středu. Po loňské havárii americké Columbie létají na ISS pouze ruské rakety.

André Kuipers z Nizozemska, Američan Edward Michael Fincke a Rus Gennadij Padalka odstartovali z kosmodromu v kazašském Bajkonuru v 5:18 SELČ.

"Kosmická loď vstoupila na orbit. Vše je v pořádku a přesně podle plánu," řekl agentuře Reuters mluvčí mise po prvních 600 sekundách, které jsou nekritičtější od startu.

Raketa Sojuz TMA-4 by měla dospět k ISS vzdálené 400 kilometrů od Země ve středu.

Posádka letí vystřídat dva členy osmé stálé mise ISS, kterou využívá celkem 16 národů. Rus Alexandr Kaleri a Američan Michael Foale se vrátí spolu s nizozemským astronautem 30. dubna.

Fincke a Padalka pak podle předpokladů zůstanou na vesmírné stanici do října.

Rusko necítí po pádu Columbie podporu NASA

Na ISS se dnes vypravují jen ruské rakety, protože Washington své lety na vesmírnou stanici zastavil po havárii raketoplánu Columbia v únoru 2003. Nehodu raketoplánu, který se rozpadl v plamenech ve výšce 63 kilometrů, nepřežil nikdo ze sedmičlenné posádky.

Rusko nicméně začíná mít pocit, že jeho úsilí udržovat na ISS stálou posádku americká Národní agentura pro letectví a vesmír (NASA) dostatečně neoceňuje.

"Rusko svléká poslední kalhoty, zatímco USA a Japonsko snižují svůj vesmírný rozpočet," postěžoval si v neděli na kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu mluvčí hlavní ruské kosmické agentury Rosaviakosmos Sergej Gorbunov.

Rusko muselo kvůli vypravování kosmonautů na ISS zmrazit některé jiné vesmírné projekty jako stavbu vlastního sektoru na vesmírné stanici či komerční akce typu prodeje výletů do kosmu bohatým turistům, píše agentura AP.

 

Roboti si pobyt na Marsu prodlouží

09.04.2004 - Národní úřad pro letectví a vesmír přehodnotil své plány s výzkumem Marsu. Místo původně plánovaných tří měsíců by jeho roboti měli na planetě strávit delší dobu, tedy pokud odolají tamním drsným podmínkám. NASA v noci oznámila, že prodlouží úspěšnou misi o dalších pět měsíců.

Spirit a Opportunity v mnoha ohledech předčily očekávání odborníků NASA. Oceňují se zejména jejich objevy, díky nimž bylo prokázáno, že na povrch čtvrté planety naší sluneční soustavy kdysi aktivně působila voda.

"Vzhledem k obrovskému úspěchu byl předložen návrh na rozšíření mise a ten byl schválen," uvedla NASA ve svém prohlášení. Do projektu bude vloženo dalších 15 milionů dolarů, díky nimž bude mise možná pokračovat až do září.

Experti nicméně připouští, že oficiální prodloužení mise nemusí znamenat, že roboti budou celou stanovenou dobu opravdu pracovat.

"Mohou se zastavit příští týden nebo příští měsíc," uvedl jeden z manažerů NASA Firouz Naderi. "Podmínky, v nichž operují, jsou extrémně nepříznivé."

Spirit už nicméně svou záruční dobu - 90 dní na Marsu - úspěšně překonal. Robot přistál 3. ledna v kráteru Gusev - proláklině o průměru 145 kilometrů. Nyní už několik dní směřuje k seskupení kopců, které by mohly skýtat další geologický důkaz o někdejším vlahém prostředí na rudé planetě, včetně hornin usazených ve stojaté vodě.

Opportunity takové horniny nedávno objevil v lokalitě Meridiani Planum, kde podle vědců kdysi mohlo být slané moře nebo mokřina. Opportunity na rudé planetě přistál 24. ledna.

 

Sonda ověří teorii relativity

09.04.2004 - Vesmírná sonda, která má ověřit dva základní předpoklady teorie relativity Alberta Einsteina, je připravena k vypuštění na 17. dubna. Stane se tak 45 let poté, co byla poprvé navržena. Od roku 1959 přežil projekt Gravitační sondy B půl tuctu pokusů o její zrušení.

Přežil také bezpočet technických překážek a několik odložených startů. Plavidlo, které financuje Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) a vyvíjí Stanfordova univerzita, má vystartovat z letecké základny ve městě Vandenberg v Kalifornii.

Bezpilotní sonda má ověřit dva základní předpoklady teorie relativity, které se týkají povahy času a prostoru. V srdci sondy jsou čtyři přesné koule o velikosti pingpongových míčků vyrobené z křemíku.

Aby se zajistila přesnost, musí být koule zchlazeny téměř k absolutní nule a izolovány od jakýchkoliv rušivých vlivů. "Jde o nejklidnější prostředí, jaké jsme schopni zajistit," řekla Anne Kinneyová z oddělení astronomie a fyziky NASA.

Jakmile se koule ocitnou ve vesmíru a budou se otáčet, směr jejich rotace by se měl změnit. Alespoň to tvrdí Einsteinova teorie. Pokud se teorie potvrdí, hmota a rotace Země 640 kilometrů pod sondou by měla vychýlit koule z jejich osy rotace. Vychýlení by mělo být jen velmi jemné, ale přesto měřitelné.

Efekt odchýlení byl již v minulosti měřen, ale zakřivení by měla poprvé změřit Gravitační sonda B.

 

Vědci zmapovali hvězdy v Mléčné dráze

07.04.2004 - Mezinárodní tým astronomů zveřejnil výsledky takřka patnáct let trvajících výzkumů, během nichž mapoval pohyby hvězd v Mléčné dráze. Jak píše agentura Reuters, jejich objevy mohou výrazně napomoci například k poznání naší galaxie.

Studie švédsko-dánsko-švýcarského týmu, kterou zveřejnil časopis Astronomy and Astrophysics, vychází z pozorování více než 14 tisíc hvězd. Jejich sledování astronomové věnovali přes tisíc nocí.

Brigitta Nordstromová z dánského institutu Nielse Bohra, která experty vedla, tvrdí, že získaná data neukazují pouze na historii hvězdných pohybů, ale že umožní také pohled do budoucnosti vesmíru.

"Nyní už víme, odkud hvězdy přišly, a nyní můžeme také předvídat, kam půjdou."

Výzkum podle ní ukazuje, že Mléčná dráha má za sebou mnohem chaotičtější a neklidnější vývoj, než se vědci dříve domnívali.

"Vůbec poprvé od jejího počátku může být nyní detailně studována měnící se dynamika Mléčné dráhy, a to na dostatečně velkém hvězdném vzorku, který umožní zevrubnou analýzu," uvedla evropská astronomická organizace European Southern Observatory (ESO).

V galaxii Mléčné dráhy, která se skládá z miliard sluncí a která je také domovem naší sluneční soustavy, se vyskytují hvězdy pohybující se i rychlostí přes 300 kilometrů za sekundu.

Právě takto "rychlá" tělesa budou předmětem dalších výzkumů našeho týmu, dodala Nordstromová.

 

Život může skrývat až 50 dalších planet

01.04.2004 - Až na padesáti dalších planetách může existovat život podobný pozemskému. Podle britských astronomů budou už za 15 let existovat teleskopy, které umožní sledovat planety ve vzdálených slunečních soustavách a přesvědčit se, zda tam život skutečně existuje.

Astronomové v nedávné době objevili přes sto planet, které obíhají kolem jiných hvězd, než je Slunce.

Ve všech případech však jde o obrovské objekty podobné Jupiteru, na nichž život nejspíš existovat nemůže, uvedla britská zpravodajská stanice BBC.

Planety více se podobající Zemi však teoreticky také musejí existovat, ale jsou zatím příliš vzdálené, aby je lidstvo dokázala zachytit současnými technologiemi.

"Jistě bychom očekávali, že se svou velikostí a hmotou budou podobat Zemi, že budou mít snesitelnou atmosféru, oceány a kontinenty. Velkou otázkou však je, zda je na nich ve skutečnosti také život," uvedl Barrie Jones, vědec britské Open University.

Jeho tým k určení pravděpodobného počtu planet, na nichž by mohl existovat život, využil počítačového modelu. Do něj dosadil dosavadní známé informace o tom, jak se planety formují a jaké podmínky jsou pro existenci života nutné.

Jones s kolegy se zaměřili na detailní rozbor devíti z přibližně stovky známých systémů ležících mimo naši sluneční soustavu, který jim pak posloužil jako základ pro vyvození určitých pravidel "obyvatelnosti" (přítomnosti života) ve zbývajících případech.

Vše je zatím pouze teorie, ale v polovině příští dekády by lidstvo už mohlo mít výkonnější přístroje, které by měly být schopné malé planety objevit.

"Je pravděpodobné, že nejbližší Zemi podobný svět by byl několik desítek světelných let daleko, možná i sto. To je velmi optimistické," uvedl Jones. "Neexistuje tudíž perspektiva, že by se do těchto světů dalo cestovat - vše, co můžeme dělat, je spoléhat na pozorování našich přístrojů."

 

| Seznam |Google| Atlas | Webzdarma | iDNES | iZITRA | IDOS | ICQ | Quick | Centrum | Yahoo | Eurotel | Webcams | Novinky | Cestiny | Martin |

 

 

* Kurzy * Last minute * Letenky * Kurzy akcie a burza * Reality a bydlení * Akcie * Rejstřík * Hotel Prague *