Hlavní stránka ICT Astro a Kosmos Vtipy Návštěvní kniha Download Věda a technika Gastronomie Ankety Chat Superkniha Shoutboard Mail to Zdraví Stařinky Mapa serveru

Astronomie a kosmonautika v roce 2005 - 1. část

 

Nebe na Saturnu je modré jako na Zemi

21.02.2005 USA - Na planetě Saturn, aspoň na její severní polokouli, je nebe stejně modré jako na Zemi.

Zjistila to americká sonda Cassini. "Překvapilo to i nás. V pozemských teleskopech má totiž Saturn žlutavou barvu," řekl šéf vědeckého týmu Cassini z Laboratoří tryskového pohonu v kalifornské Pasadeně. Podle jeho slov odrážejí husté mraky v saturnské atmosféře sluneční světlo ven do vesmíru, což planetě propůjčuje zmíněný žlutavý nádech.

 

Titan je zjizvený kočičími škrábanci

19.02.2005 - Obří kráter a záhadné rovnoběžné útvary objevila na Titanu sonda Cassini při středečním těsném průletu kolem tohoto největšího Saturnova měsíce. Vědci soudí, že jde o následky geologické aktivity.

"Je to vzrušující sledovat dvě různé části povrchu Titanu a srovnávat," komentoval radarové a optické snímky z výšky 1577 km Jonathan Lunin z Laboratoře tryskového pohonu (JPL-NASA) v Pasadeně. "Vidíte podobné útvary, ale i zatím nepochopitelné rozdílnosti," dodal.

Mnohakilometrové rovnoběžné útvary, jež pracovníci JPL překřtili na kočičí škrábance, připomínají písečné duny naváté sněhem.

Problém spočívá v tom, že mohutné vichry o rychlosti přes 450 km/h, jež by je mohly navát, na Titanu sice jsou, ale vysoko v atmosféře, zatímco při povrchu vítr potřebné síly nedosahuje, jak ukázala měření při sestupu modulu Huygens.

Záhadou je i existence kráteru o průměru 440 kilometrů. Povrch Titanu je totiž v důsledku existence atmosféry přetvářen, takže v případě, že by šlo o následek impaktu (dopadu asteroidu), muselo by ke srážce dojít nedávno. Druhou - ještě více vzrušující - možností je vulkanický původ útvaru.

Cassini studoval polární záři

Dráha sondy Cassini vedla po průletu kolem Titanu k dalšímu měsíci Saturnu, k miniaturnímu Enceladu. Ten sonda snímkovala dokonce jen z výšky 1180 kilometrů. Enceladus je jedním z nejreflexnějších těles Sluneční soustavy: jeho povrch odráží světlo vzdáleného Slunce podobně, jako kdyby byl pokryt čerstvě napadaným sněhem.

Přístroje pro sledování rádiových a plazmových vln na Cassini rovněž pomohly k částečnému objasnění nezvyklých vlastností záře nad oběma póly Saturnu, do jejíhož pozorování je zapojen i dosluhující orbitální teleskop Hubble. Zář vzniká nárazy elektricky nabitých částic solárního větru do molekul atmosféry, což platí na Saturnu stejně jako na Zemi. Na Zemi ale tato polární záře dosahuje maximální intenzity v trvání desítek sekund až několika minut, zatímco nad póly Saturnu vládne i několik dní.

"Cassini zjistil, že polární záře se někdy pevně drží rotace planety, zatímco Hubble ukázal, že se může nad otáčející se planetou i zastavit," uvedla Michele Doughertyová z britské Imperial College, šéfka magnetometrického programu sondy. "Překvapujícím závěrem je fakt, že elektromagnetismus solárního větru zřejmě na chování polární záře nemá tak zásadní vliv, jak jsme dosud předpokládali."

Modré nebe jako na Zemi

Dalším nečekaným objevem sondy je barva nebe nad severní polokoulí Saturnu, jež je stejně modré jako na Zemi. "Překvapilo to i nás. V pozemských teleskopech má totiž Saturn žlutavou barvu," řekl Bob West z JPL.

Husté mraky v saturnské atmosféře odrážejí sluneční světlo ven do vesmíru, což planetě propůjčuje žlutavý nádech. Na severní polokouli však poklesly až do hlubokých vrstev atmosféry, takže nad nimi září jasné nebe v syté modři.

Modrá část světelného spektra se v kyslíko-dusíkové atmosféře Země stejně jako vodíko-metanové atmosféře Saturnu šíří lépe než jiné barvy, a proto nebe září modře. Na jihu planety však z neznámých důvodů mračna vyplňují celou výšku atmosféry a nebeský blankyt tam není.

 

Evropská ústava poletí do kosmu

12.02.2005 - Deset dní bude ve vesmíru kolem oběžné dráhy Země kroužit euroústava na palubě ruské rakety Sojuz TMA-6 a Mezinárodní kosmické stanice (ISS). Vezme ji tam v dubnu s sebou italský kosmonaut Roberto Vittori z Evropské kosmické agentury (ESA). Komisař Gunter Verheugen však včera rozptýlil tajné přání euroskeptiků, že v kosmu dokument zůstane.

"Buďte si jisti, že se vrátí! Evropská ústava ukazuje světu, jak se státy mohou přenést nad své národní zájmy a vyjádřit úsilí téměř půl miliardy občanů ke společným cílům míru, svobody a prosperity," uvedl komisař.

Kosmonauti z Evropy podle tradice do vesmíru s sebou vždy berou něco, co má velkou symbolickou hodnotu. O kopii euroústavy, která se před startem musí podrobit zevrubným testům, podle Verheugena požádali sami kosmonauti.

Francouzský kosmonaut Michel Tognini, který výtisk za ESA převzal, ČTK řekl, že testování ústavy nebude nijak bolestivé. Jde podle něj jen o to zajistit, že její obal nebude obsahovat hořlavé látky a že bude během letu uložena na takovém místě, aby nikoho nemohla ohrozit.

 

Padesátka hlemýžďů poletí do vesmíru

07.02.2005 - Moskva - Mezinárodní kosmická stanice (ISS) se dočká nezvyklých návštěvníků. Ruská akademie věd totiž po náročných testech vybrala padesátku hlemýžďů, kteří poslouží ke zkoumání účinků stavu beztíže. K ISS se plži vydají na palubě zásobovací lodi Progress M-52, která odstartuje posledního dne měsíce února.

"Volili jsme z několika stovek jedinců. Konečná padesátka plžů pochází z Gruzie," upřesnil biolog Guivi Gorguiladze z Ruské akademie věd. Hlemýždi absolvovali zkoušky, které si v ničem nezadaly s testy kosmonautů. Během "konkursu" byli umístěni do centrifugy, kde se museli vyrovnávat s obrovským zrychlením podobným tomu, jaké je čeká při cestě na ISS.

Výzkumy na hlemýždích umožní odpovědět na některé otázky účinků stavu beztíže na ústrojí vnitřního ucha kosmonautů. Mezi buňkami těchto orgánů u lidí a zvířat totiž není velký rozdíl.

Biologický výzkum v kosmu má v Rusku tradici starou téměř půl století. Vědci z někdejšího Sovětského svazu jej zahájili v roce 1957, kdy byl do vesmíru vyslán jeden z nejslavnějších psů světa, sibiřská Lajka. Ta ale v kosmu zahynula, stejně jako několik jejích následovníků. Živí se na Zemi vrátili až psi Strelka a Belka v srpnu roku 1960.

 

Sonda našla život 11 km pod hladinou

07.02.2005 - Dosud neznámé druhy dírkovců, mořských jednobuněčných organismů, objevila v Mariánském příkopu japonská sonda Kaiko. Jde o jedno z nejextrémnějších životních prostředí na Zemi.

V centimetrové vrstvě usazenin na dně Hlubiny Challenger, 10 896 metrů pod hladinou Tichého oceánu, sonda nalezla 432 žijících organismů ze skupiny foraminifera - dírkovců. Tyto organismy vytvářejí v běžných podmínkách kolem svého jednobuněčného těla miniaturní vápenitou skořápku, známou z nejstarších fosilních usazenin z prekambria před více než 650 milióny let.

Spolu s bakteriemi jsou nejčastějšími živými útvary moří. Dírkovci z Challengeru jsou však křehcí, protože od určité hloubky a tlaku možnost formování vápenitých schránek chybí.

"Pak už tam můžou být jen vzácní měkkostěnní dírkovci skupiny allogromidů," vysvětlil Alan Hughes z britského Oceánografického ústavu v Southamptonu.

"Příbuzenská linie nově objevených měkkostěnných dírkovců vede ke druhům, kterým se později podařilo osídlit i sladké vody a souše," uvedl v časopise Science člen týmu Juko Todo. "Podle analýzy DNA nové druhy patří ke stejným, jaké obývaly oceán v prekambriu a z nichž se vyvinuly vícebuněčné organismy."

Hlubokomořští dírkovci jsou kulovitého nebo jehlicového tvaru a musejí odolávat tlaku 110 kilopascalů, tedy tisíckrát většímu než na hladině moře. Živí se zřejmě organickým odpadem, který do hloubek klesá z vyšších vrstev vody, nebo přímo solemi ve vodě rozpuštěnými.

Hlubina Challenger leží na východě Mariánského příkopu, jehož největší hloubka 10 923 představuje nejníže položený bod na planetě. Tři tisíce km dlouhý příkop vznikl před 6 až 9 miliony lety subdukcí (podsouváním) Pacifické zemské desky pod Filipínskou.

Sonda Kaiko zmizela v květnu 2003 při průzkumy hlubiny Nankai.

 

Sestřelí George Bush Hubbleův teleskop?

07.02.2005 - Způsob údržby stárnoucího Hubbleova vesmírného dalekohledu či rozhodnutí, zda se do nezbytných oprav vůbec pouštět, bude záviset na objemu a zdroji financí.

Řekli to minulý týden odborníci na lety do kosmu. Pokud se náklady na zdokonalení orbitální observatoře staré 14 let budou pohybovat v rozmezí od jedné do dvou miliard dolarů a rozpočet Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) na vědecké programy na ně nebude stačit, investice se nevyplatí. Soudí to alespoň experti, kteří se problémem zabývají. Podle nich přitom není jasné, která sekce NASA by ji hradila.

Pokud úpravy vědeckou sekci NASA přijdou na 300 až 400 miliony dolarů a zbytek půjde z rozpočtu oddělení pro vesmírné lety, který financuje mise raketoplánů a program mezinárodní kosmické stanice (ISS), stálo by za to se do údržbářské mise pustit, vzkázali experti členům výboru pro vědu Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu.

"Myslím, že se zcela shodujeme, že při úrovni 300 nebo 400 miliónů dolarů bychom jistě neotáleli a údržbu bychom provedli," řekl jeden z členů vědecké komise Joseph Taylor z Princetonské univerzity. Ředitel institutu NASA pro vesmírné teleskopy Steve Beckwith řekl, že minulé čtyři údržbářské mise se vešly do nižších nákladů.

Opravy v ohrožení

Raketoplán s astronauty pověřenými údržbářskými úkoly měl být k Hubbleovu dalekohledu vyslán loni. Pátá mise se ale dosud neuskutečnila, neboť 1. února 2003 se odehrála katastrofa raketoplánu Columbia, při níž zahynulo všech sedm astronautů na palubě. Zbývající tři americké raketoplány od té doby zůstaly v hangárech, kde technici pracovali na jejich modernizaci a bezpečnostních úpravách.

Nedávno se objevily informace, že vláda amerického prezidenta Bushe chce myšlenku jakékoli opravářské mise k teleskopu, ať už v podobě lidské posádky, či speciálních robotů, opustit a vyloučít příslušnou položku z rozpočtu na fiskální rok 2006.

Co možná o Hubbleově teleskopu nevíte

- Hubbleův dalekohled během své dosavadní čtrnáctileté mise učinil průlomové vědecké objevy a vyvolal zájem laické veřejnosti o bezprecedentní fotografie vzdálených končin kosmu.

- Cílem příští údržbářské mise by měla být výměna baterií a gyroskopů orbitální observatoře a úprava některých dalších zařízení.

 

Satelit hlídá znečištění

03.02.2005 - Oxidy dusíku patří mezi nejnebezpečnější emise poškozující zdraví a životní prostředí. Do atmosféry se dostávají především ze spalovacích motorů (tedy hlavně z dopravy) a z některých průmyslových výrob.

Satelit Envisat pořídil z oběžné dráhy mapu koncentrací oxidů dusíku nad naším kontinentem, z níž je patrné, že znečištěním nejvíce trpí městské aglomerace a oblasti s těžkým průmyslem. Mapa mimo jiné ukazuje, že téměř celá Česká republika je postižena nadprůměrným množstvím emisí těchto plynů.

Envisat je určen především pro sledování životního prostředí a patří Evropské kosmické agentuře (ESA). Jde o její největší a nejsložitější družici - při hmotnosti 8,2 tuny nese deset vědeckých aparatur včetně zobrazovacího spektrometru MERIS a radaru ASAR. Na oběžné dráze ve výšce 800 km nad zemským povrchem pracuje od roku 2002.

 

Italská sonda upozorní na zemětřesení včas

02.02.2005 - Nová italská vesmírná sonda by měla jako první zařízení svého druhu na světě varovat lidi před zemětřesením tak, aby mohli včas učinit preventivní opatření. Italští vědci tvrdí, že jejich sonda bude schopna před otřesy půdy varovat s předstihem čtyř až pěti hodin. Blížící se hrozbu bude zjišťovat na základě změn radiačních pásem obklopujících Zemi.

Sonda LAZIO byla podle italské agentury ANSA předána ruským expertům. Z Ruska bude koncem února vynesena na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS). Činnost sondy v dubnu spustí na ISS italský kosmonaut Roberto Vittori, který na stanici dorazí spolu s novou dlouhodobou dvoučlennou posádkou. Italské zařízení je první sondou na světě, zaměřenou na varování proti zemětřesení.

 

Opportunity hlásí skvělý nález - na Marsu zřejmě objevil meteorit

22,01,2005 - Neobvyklý předmět nápadně připomínající kovový meteorit prověřuje v těchto dnech jeden ze dvou amerických automatů na Marsu. Jde-li skutečně o meziplanetárního poutníka, vrhá to nové světlo na historii rudé planety.

Opportunity v oblasti středové planiny (Meridiani Planum) zkoumal zbytky tepelného štítu, pod jehož ochranou tam před rokem přistál. Narazil přitom na kus horniny, viditelně odlišné od všeho, co obě sondy zatím na Marsu našly.

Povrchově perforovaný objekt, připomínající větší tenisový míček, vypadá, jako by byl přetaven při průletu atmosférou a první analýzy snímků z infrakamery naznačují, že obsahuje kovy. Vědci jej nazvali "Skála tepelného štítu" (Heat Shield Rock) a automatu zaslali nově vypracovaný program, podle něhož bude o víkendu objekt detailně prozkoumávat všemi dostupnými přístroji.

Senzaci slibuje nejen to, že by mohlo jít o vůbec první meteorit objevený mimo Zemi, ale zejména skutečnost, že se nenachází v impaktním kráteru. To znamená, že jeho dopadovou rychlost muselo něco zmírnit - zřejmě poměrně hustá atmosféra, kterou však rudá planeta už dávno ztratila. Povrch tělesa prakticky není erodovaný, takže procesy zvětrávání se na Marsu musí odehrávat podstatně pomaleji než na Zemi.

Evropa chystá superlaboratoř

Překvapivé výsledky mise amerických dvojčat - robotů Spirit a Opportunity - vedou vědce k urychlení vývoje speciálních vesmírných minilaboratoří pro autonomní výzkum planet. V rámic evropského projektu ExoMars vzniká v laboratořích kalifornské univerzity v Berkeley Marsovský analyzátor organických materiálů (MOA).

"V roce 2009 vyšleme na Mars sondu s prvním superstopařem organiky," vysvětlil Jorge Vado z evropské kosmické agentury ESA. "Půjde o multiinstrument, schopný plnit komplexní vědecký výzkum."

MOA má velikost příručního kufříku, ale obsahuje celou sadu analyzátorů s citlivostí tisíckrát vyšší, než jaké se nyní používají. Jeho úkolem bude hledat na planetě stopy po organických částicích.

Při testu v poušti Atakama v Chile, nejsušším místě na planetě, rozlišil 10 molekul organických kyselin v miliardě jiných molekul a v Panoche v Kalifornii dokonce v biliónu cizích částic našel 70 organických.

 

Vědci přemýšlejí, kdo oprašuje robota na Marsu

20.01.2005 - Na americké roboty zkoumající povrch Marsu sedá prach. Avšak zatímco robot Spirit zůstává zaprášený, jeho dvojče Opportunity něco občas očistí. Vědci našli několik teoretických vysvětlení tohoto jevu, ale žádné zatím nepotvrdili.

Na záhadu upozornily překvapivé výkyvy v zásobování robotů energií. Obě automatická vozítka získávají energii ze slunečních (fotovoltaických) článků, které přeměňují záření Slunce v elektřinu. Když loni v lednu přistála na Marsu, byly jejich články schopné získávat za den přes 900 watthodin elektřiny. U robota Spirit se výroba postupně snížila na asi 400 Wh za den. Energetický přísun pro Opportunity se také nejdříve snížil asi na 500, avšak za posledních zhruba šest měsíců zase vzrostl na více než 900 Wh.

To vědce udivilo. Část rozdílu se dá vysvětlit tím, že roboti pracují na opačných koncích planety, s rozdílným slunečním svitem. Zbytek musí způsobovat prach - předpokládali odborníci v řídicím středisku. Ten se usazuje na obou robotech, ale ze slunečních panelů Opportunity se zřejmě nějak zase dostává dolů, takže články pracují lépe. Nařídili tedy robotu, aby natočil kameru sám na sebe, a snímky analyzovali. Opravdu, jak nedávno informovali, na Opportunity je méně prachu, než by se dalo předpokládat.

"Tohle fascinující a nevysvětlitelné čištění drží Opportunity ve výborné formě," řekl pro časopis New Scientist vedoucí řídícího týmu Jim Erickson z vesmírné agentury NASA.

Jak je to možné?

Prvním vysvětlením může být skutečnost, že Opportunity zkoumal stěnu kráteru Endurance a byl nakloněný, takže z něj prach mohl snáze sklouznout. Jenže, jak ukazují rozbory výkonu slunečních panelů, k neobvyklému růstu výroby elektřiny došlo minimálně čtyřikrát hned po noci, během níž vozítko nehnutě stojí, aby neplýtvalo energií. (Na Marsu se střídá den a noc podobně jako na Zemi, rudá planeta se otočí kolem své osy za 24 hodiny a 37 minut.)

Vědci se proto přiklánějí spíše k domněnce, že robota v noci čistí vítr. Ale proč oprašuje jen Opportunity? Kráter Endurance, v němž se stroj pohybuje, by mohl mít tvar, který umožňuje vznik větrných vírů, zejména v noci, když teplota prudce klesá o desítky stupňů Celsia.

Více se ukáže až v příštích dnech - Opportunity nedávno vyjel z kráteru ven. Pokud se tedy na něm začne prach zase hromadit, bude zřejmé, že tajemný čistící mechanismus měl svůj původ právě v kráteru.

Samozřejmě, záleží i na tom, jak dlouho budou roboti ještě fungovat, aby se dal jejich stav nadále porovnávat. Před rokem vědci z NASA tvrdili, že chtějí, aby stroje pracovaly aspoň tři měsíce. Skutečnost, že vydržely v provozu mnohem déle, je dobrou technickou vizitkou jejich konstruktérů.

Poznámka: Když konstruktéři připravovali robotická vozítka Opportunity a Spirit, ani nedoufali, že na Marsu vydrží pracovat celý rok.

Ředitel NASA Sean O´Keefe sfukoval 3. ledna 2005 svíčku při oslavě prvního výročí přistání robotu Spirit na Marsu. Vozítko Opportunity úspěšně přistálo o tři týdny později, 24. ledna 2004.

 

Sonda Huygens přistála na Titanu

15.01.2005 Darmstadt, Praha - Při zkoumání vesmíru byla včera pokořena další meta. Na záhadném Saturnově měsící Titanu přistála sonda Huygens. Pozemské zařízení tak dosedlo na zatím nejvzdálenější místo od naší planety. "Je to fantastický úspěch," netajil se nadšením ředitel Evropské vesmírné agentury (ESA) Jean-Jacques Dordain. "Jsme prvními hosty na Titanu," dodal.

Vědci sledovali včerejší sestup sondy se zatajeným dechem. Poté, co modul talířovitého tvaru úspěšně proletěl atmosférou Titanu a zahájil sestup k jeho povrchu, vyslal krátce před polednem našeho času napjatě očekávaný potvrzovací signál. "Dítě je z dělohy venku, ale ještě musíme spočítat jeho prsty na rukou a na nohou, " varoval další představitel ESA John Dodsworth před předčasným optimismem. O dvě hodiny později ale sonda podle dostupných informací dosedla na povrch Titanu a vyslala přes své mateřské plavidlo Cassini, které dál krouží kolem Saturnu, k Zemi další signál.

"Víme, že sonda přistála v souladu se zákony gravitace. Přistála na pevnou půdu a muselo to být měkké přistání," informoval David Southwood z ESA. Vesmírná agentura již také zveřejnila první fotografie Titanu. Ten je jediným měsícem ve sluneční soustavě s robustní atmosférou, na jehož povrchu navíc panují přírodní podmínky jako na planetě Zemi před miliardami let. Vědci tak doufají, že získají představu o okolnostech vzniku života.

Mise k Saturnu a jeho měsícům je výjimečná i svojí časovou i finanční náročností. Americko-evropská sonda Cassini s modulem Huygens totiž z floridského mysu Canaveral odstartovala již v roce 1997. Celkové náklady mise překročily tři miliardy dolarů.

Sonda Huygens, která je pojmenována po holandském objeviteli Titanu ze 17. století Christiaanu Huygensovi, se od svého mateřského plavidla oddělila koncem loňského roku o Vánocích. Poté se modul připomínající známý automobil Volkswagen "Brouk" řítil rychlostí asi 22 tisíc kilometrů v hodině k atmosféře Titanu. Trojice padáků pak jeho rychlost snížila na asi 24 kilometrů v hodině.

Už během zhruba dvouhodinového sestupu měl Huygens pořizovat záběry atmosféry i povrchu tajemného měsíce. Modul byl kromě jiných zařízení vybaven i lampou a mikrofonem, které by měly rozšířit objem odeslaných informací.

Vzhledem k tomu, že nebylo jasné, kam sonda dopadne, byla vybavena pro dosednutí na různé typy povrchu. Vědci doufali, že informace budou přes mateřskou sondu Cassini proudit alespoň tři minuty, respektive do vybití baterií. I když jedním ze zkoumaných jevů měly být okolnosti vzniku života, nalezení organismů nikdo neočekával.

"Zcela vyloučit se to samozřejmě nedá, ale v seznamu to určitě není na prvním místě," komentoval to vědec Candice Hansen.

 

Pozemská sonda přistála zatím nejdále ve vesmíru

Sonda Huygens dosáhla po sedmi letech letu vesmírem svého cíle - bezpečně přistála na Titanu

15.01.2005 - Měsíc Titan se podobá mladičké Zemi - Saturnův měsíc Titan má průměr 5150 km, je tedy větší než Merkur nebo Pluto. Zároveň je to jediný měsíc ve sluneční soustavě obklopený hustou atmosférou. Hlavním prvkem je dusík, takže Titan má podobné ovzduší, jaké měla naše planeta krátce po svém vzniku. Místo vody se zde ovšem vyskytuje v kapalném stavu pouze metan a etan. Na Titanu vzdáleném přibližně 1,5 miliard km od Slunce je jakoby vše připraveno ke vzniku života, ale zřejmě chybí energie. Kvůli velké vzdálenosti od zdroje tepla zde totiž trvale panuje mráz okolo minus 180 stupňů a přes den, který trvá 16 pozemských dní, vládne šero. Osvětlení je asi tisíckrát menší než na Zemi během dne. Pokud pevný povrch Titanu pokrývají nějaká jezera, pak jejich břehy omývá řídká špinavá kaše kapalného metanu a etanu. Na největším Saturnově měsící je o 60 procent vyšší tlak než na povrchu naší planety, tzn. jako na dně šest metrů hlubokého bazénu.

Sestup sondy Huygens na povrch měsíce Titan

Po odpoutání od "mateřské" sondy Cassini vstoupila sonda Huygens do atmosféry Titanu v 10.13 hodin našeho času ve výšce 1270 km nad povrchem.

Ve výšce 170 až 190 km se otevřel první ze tří padáků.

O patnáct kilometrů níže sonda vypustila hlavní padák a odhodila tepelný štít.

Stabilizační padák se otevřel mezi 110 až 140 kilometry nad povrchem.

16,2 km: sonda pod sebou patrně zachytila koryta kanálů vedoucí k pobřežím.

8 km: v místě přistání jsou asi jezera i pevnina.

Po dvouapůlhodinovém sestupu sonda dosedla rychlostí asi 20 kilometrů za hodinu na Titan.

První snímek povrchu zachytil rozházené bloky ledu.

 

Mise pomůže pochopit vznik života

15.01.2005 - Český vědec Jiří Švestka navrhl jeden z přístrojů, který nese k Saturnu sonda Cassini.

Misi sondy Cassini-Huygens k Saturnově měsíci Titanu označují vědci za mezník ve výzkumu vesmíru. Doufají, že analýza jeho atmosféry může vrhnout nové světlo na okolnosti vzniku života na Zemi.

"Doufáme, že najdeme klíč k tomu, jak se neživá látka měnila v živou. Je to takový zmrazený svět, taková laboratoř přírody, která tam na nás čeká," řekl včera novinářům ředitel pražské Hvězdárny a planetária Marcel Grún s tím, že na Titanu se lidé "mohou dozvědět, jak se život rodil". Titan je druhý největší měsíc ve sluneční soustavě, jeho průměr předstihuje dokonce i dvě nejmenší planety Merkur a Pluto. Díky své velikosti a nízkým teplotám, které dosahují až minus 180 stupňů, má atmosféru dokonce hustší než Země.

"Tvoří ji hlavně dusík s metanem a je tak velmi podobná té zemské před vznikem života. Biologové proto doufají, že se jim nyní díky Titanu podaří pochopit poměry panující na naší planetě, krátce po jejím vzniku. Zemskou atmosféru transformoval do současné podoby až život. Nyní tak budeme mít jedinečnou možnost srovnávat," vysvětluje význam mise astronom Jan Veselý.

"Neočekávám, že by sonda mohla na Titanu narazit na nějakou formu života. Koneckonců není na hledání něčeho takového nijak vybavena. Většinou se také předpokládá, že tam život kvůli nizkým teplotám neexistuje. Vyloučit to ovšem na druhou stranu úplně nelze," dodává Veselý.

Žádná sonda nepřistála ještě tak daleko od Země

Dvojsonda Cassini-Huygens je technicky nejsložitějším zařízením, které člověk k průzkumu vesmíru použil. Ve Spojených státech sestrojená Cassini urazila během osmi let vzdálenost skoro desetkrát delší, než jaká dělí Zemi a Slunce. Přistávací modul Huygens, za jehož vývojem stála Evropská kosmická agentura, tak dosedne na zatím nejvzdálenějším místě sluneční soustavy.

Během letu k povrchu měsíce bude sonda Huygens analyzovat složení atmosféry a nepřímo i povrchu Titanu. Pak by se měla odmlčet. Družice Cassini bude kolem Saturnu kroužit minimálně do roku 2008. Bude pořizovat další fotografie a provádět vědecká měření planety a jejích oběžnic.

Podle Gruna zaznamenala misí k Saturnu úspěch i česká věda. Jeden z dvanáctky měřících přístrojů, který nese sonda družice Cassini, totiž navrhl Čech Jiří Švestka.

Jeho zařízení má za úkol měřit elektrický náboj částic kosmického prachu. "Je to malý zázrak techniky. Soustava mřížek zaznamená i nepatrná prachová zrníčka velikosti částic cigaretového kouře," dodal Grun.

 

Česko už vyslalo do vesmíru šest družic

15.01.2005 - Čeští experti se na kosmických programech podílejí od 60. let minulého století. Měřící přístroje české výroby se uplatnily na 20 družicích programu Interkosmos.

Další aparatura, krystalizátor pro výrobu speciálních slitin ve stavu beztíže, sloužil v 70. letech na stanicích Saljut 6 a Saljut 7. Jeho novou verzi nyní vyvíjí česká laboratoř spolu s německými kolegy pro Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS).

Macek nefungoval

Pro sondy Vega 1 a Vega 2 z roku 1984, jež zkoumaly Venuši a Halleyovu kometu, dodala tehdejší ČSSR stabilizační plošinu pro vědecké přístroje. Stejnou technologií byly o čtyři roky později vybaveny sondy Fobos 1 a Fobos 2, jejichž mise k Marsovu měsíci Phobos se nezdařila. Další český výrobek - plošinu dodali v roce 1990 čeští vědci pro stanici MIR.

Na oběžnou dráhu zamířilo dosud šest ryze českých družic. Pět z nich, Magion 1 až 5, v letech 1978 - 1996 měřilo magnetické pole Země a ionosféru (odtud název Mag-ion). Šestá družice, Mimosa, měla v roce 2003 zkoumat odpor atmosféry a tlak slunečního záření. Její měřící přístroj (mikroakcelerátor, přezdívaný "Macek") se ale nepodařilo dálkovým spojením zapnout. Při předchozích testech na ruské sondě Resurs F-1 a na americkém raketoplánu Atlantis přitom fungoval úspěšně. Češi se rovněž podílejí na počítačovém zpracování dat několika kosmických projektů NASA a ESA včetně údajů z Hubbleova teleskopu a sondy Ulysses, která zkoumá polární oblasti Slunce.

 

Vesmírný Kolumbus přistál v nové zemi

Sonda Huygens odkryla tvář Saturnova měsíce Titanu, připomínající dávnou minulost naší planety

15.01.2005 Darmstadt, Praha - Země poprvé zachytila signály z Titanu: evropská sonda Huygens včera přistála na jeho povrchu a úspěšně předala nejen vědecké údaje o poměrech na největším měsíci planety Saturn, ale i snímky jeho povrchu.

Vědci neskrývali nadšení a označili misi, na které pracují přes 20 let, za ohromný úspěch. První fotografie, které Evropská kosmická agentura (ESA) obdržela, byly pořízeny asi 16 kilometrů nad povrchem Titanu. Jsou na nich tmavé linie, možná kanály, které mohou signalizovat přítomnost kapaliny.

"Vycházíme z toho, že na Titanu jsou tekutiny," řekl účastník projektu Marty Tomasco z astronomické laboratoře v Arizoně. Podle něj byla do včerejšího večera zatím přijata data pro 350 fotografií, která musejí být teprve zpracována.

Operace, již řídilo středisko v německé Darmstadtu, začala už před několika dny, kdy byl uveden do chodu "budík", spouštějící přístroje na sondě. Byly "ve spánku", aby se ušetřila vzácná energie z baterií.

Během přistání Huygens pomocí tří padáků zpomalil svou rychlost z 20 tisíc kilometrů za hodinu na pouhou tisícinu této rychlosti. Na povrch tak sonda dopadla měkce, tempem rozjetého jízdního kola.

Při přistávání i po něm se přístroje na Huygensu snažily zjistit složení atmosféry, tlak a teplotu v různých výškách. Sonda byla vybavena i kamerou a aparáty na analýzu chemické skladby místa dopadu. Získaná data zamířila na družici Cassini, která oblétává Saturn. Zdá se, že Huygens přežil na Titanu nejméně 90 minut. Společně se sestupem se měl signál ozývat necelé tři hodiny - sonda však vysílala více než pět hodin.

Přistání na Titanu bylo vyvrcholením nejdražší a nejctižádostivější vesmírné cesty k okraji sluneční soustavy. Americko-evropská sonda Cassini-Huygens musela urazit tři a půl miliardy kilometrů, aby se dostala k cíli. Po přistání Huygensu bude Cassini ještě čtyři roky oblétávat Saturn a zkoumat jeho prstence.

Kouzlo neznámého světa

Naoranžovělá oblaka a vrstvy "smogu", obří vlny velikosti domu, jež se valí etanovými moři, ostrovy ledovité "pevniny" uprostřed podivných vod - tak asi vypadá svět Titanu, dosud zakrytý neprůhledným závojem husté dusíkové atmosféry.

"Titan má atmosféru bránící průniku slunečních paprsků k jeho povrchu, takže tam nejsou žádné stíny," řekla Carolyn Porcová z americké kosmické agentury NASA.

Titan je druhý největší měsíc ve sluneční soustavě, po jupiterovském Ganymedu. Vědce fascinuje hlavně tím, že má vlastní atmosféru. I když se teplota na jeho povrchu pohybuje okolo 180 stupňů pod nulou, vznikají zde uhlovodíky - látky, jež stály u počátků života na Zemi. "Jednou z příčin zajímavosti Titanu pro astrobiologii je to, že organický reaktor, který zde nyní funguje, může být modelem pro podobný reaktor, jenž fungoval na Zemi a umožnil vznik života," uvedl Chris McKay z Amesova výzkumného centra při NASA.

Na Zemi fungoval tento "reaktor" ve vlahé vodě, ne ve studených etanových mořích, které snad pokrývají většinu Titanu. Ale podobnost tu podle McKaye je, a tak pohled pod roušku Titanu může být i pohledem miliardy let zpátky - do dávné minulosti Země.

 

Huygens posílí kosmické ambice Evropy

15.01.2005 - Objevování tajemného světa Titanu je hvězdnou hodinou pro evropské vesmírné výzkumníky řídící přistání modulu Huygens na Saturnově měsíci.

Také americká vesmírná agentura NASA jim dělala reklamu: "Nezmeškejte dvě nejnapínavější hodiny (v dějinách) kosmických cest!" Takových chvil nezažili evropští výzkumníci mnoho. Evropa má totiž v kosmu zpoždění. Její kosmická agentura ESA vznikla až v roce 1974, pěkných pár let poté, co americký kosmonaut udělal na Měsíci "malý krok pro člověka a velký krok pro lidstvo". Až nyní se do řad členů ESA zapojuje Česko, které v rámci mise k Saturnu umístilo na sondě Cassini analyzátor kosmického prachu.

Evropané pravidelně vystřelují telekomunikační a jiné satelity, podílející se na práci mezinárodní vesmírné stanice a budují družicový systém Galileo pro přesné určování polohy na Zemi. Spektakulárních výkonů, jakými byly cesty na Měsíc a výsadky amerických robotů na Mars, má však ESA na kontě málo. A když se o ně pokusí, ne vždy uspěje. V živé paměti ještě zůstává neúspěch marsovské sondy Beagle 2, jejíž ztroskotání koncem roku 2003 zastínilo celou evropskou misi Mars Express.

Evropa však nechce zůstávat skromně při Zemi. Zajímavá bude mise KEO - možná už teď a určitě za padesát tisíc let, kdy se má tato družice znovu vrátit na Zemi, k našim potomkům, s údaji o této době. Ke kometě Churyumov-Gerasimenko už míří sonda Rosetta. Dalším cílem pro ESA je Venuše. Také k Marsu může začas vyrazit další Beagle.

Už příští měsíc se ESA může rozmáchnout ještě více: na únor je plánován start nové a silnější nosné rakety - Ariane. Pokud bude úspěšný, získá Evropa nástroj k vysílání družic o váze až deset tun. A okolo roku 2012 může mít také svůj vlastní raketoplán - snad i pro lety s lidmi.

 

Američané chystají první úder Země proti kometě

Cape Canaveral, Praha - Američané vyrazili na kometu. Z mysu Canaveral včera odpálili družici Deep Impact. Jde o první vesmírnou misi, která v případě úspěchu skončí karambolem.

Jedna část družice, 372 kilogramů těžký projektil, má v červenci narazit do komety Tempel 1, zatímco druhá část bude sledovat účinky této srážky.

"Teď už mohu pociťovat jen neklid a naději," řekl před startem Michael A´ Hearn, hlavní výzkumník připravující let na kometu.

Míra nejistoty se odráží v pohledech na velikost kráteru, který vytvoří projektil vyslaný z družice. "Můj osobní odhad je, že bude velký jako fotbalový stadion, snad 150 metrů v průměru, ale může být i větší," tvrdil A´ Hearn. Jiní vědci se domnívají, že na kometě vznikne jen malá dírka o průměru deset metrů.

Vše záleží na materiálu, s nímž se projektil srazí. Bude to led tvrdý jako kámen, nebo jen hluboká závěj měkkého prachu? To bude jasné až letos v červenci, snad během amerického Dne nezávislosti, kdy má projektil dopadnout rychlostí 37 000 kilometrů v hodině na kometu. Váží sice jen 372 kilogramů, jeho účinek však bude stejný, jako by na povrch komety dopadla pětitunová bomba.

Srážka může vypadat jako poněkud omezený cíl akce za 300 milionů dolarů. Člen vědeckého týmu Don Yeomans však tvrdí: "Komety jsou daleko více než jen pouhý předmět intelektuálního zájmu. Tyto věci nás ovlivňují a snad umožnily i naši existenci. Navíc by se z nich mohly stát studny vody a čerpací stanice pro budoucí meziplanetární lety." Komety podle vědců tvoří hmota, z níž sestávala sluneční soustava ve svých počátcích - je na nich vodík a snad i voda.

 

Katastrofa na snímcích z vesmíru

15.01.2005 - Katastrofu tsunami v jihovýchodní Asii okamživě zaznamenaly družice dálkovéh průzkumu všech zemí. Evropští odborníci upozornili na hrozící nebezpečí Indii, Indonésii a Srí Lanku. Prozradila to Eliane Cuberová, vedoucí kosmického střediska Evropské kosmické agentury (ESA) ve francouzském Toulouse. Cuberová koordinovala získávání údajů z družic Spot 4 a 5, indické IRS, kanadského Radarsatu a evropského Envisatu.

Americká družice Orbview-3 zachytila blížící se zkázu i její důsledky. Agentura pro kosmickou a pozemskou výzvědnou činnost (NGA), která odpovídá za zpracování a distribuci těchto záběrů, o tom informovala washingtonské úřady, vojenské velitelství oblasti Pacifiku a zainteresované vlády. Kromě toho se na tomto pozorování podílely rovněž tajné špionážní družice s velmi vysokou rozlišovací schopností.

Po čtyřech hodinách

"Snímky nám ukazovaly, jak je které místo tsunami poškozené," objasňoval mluvčí NGA Stephen Honda. A protože mohli odborníci porovnávat situaci se záběry před katastrofou, dokázali určit stupeň pohromy.

Například čtyři hodiny po odchodu přílivové vlny popsali specialisté od firmy Digital Globe stav na pláží Kalutara na jihozápadním pobřeží Srí Lanky, 40 km jižně od metropole Kolomga. Určili, že voda tam smetla všechno do hloubky jednoho kilometru. Družice Orbview-3 zobrazila v neděli 26. prosince oblasti Indie, Indonésie, Srí Lanky a Tchaj-wanu o rozloze 19 tisíc čtverečních kilometrů.

Ve sledování situace pokračovaly družice i později. Rovněž se připojovala další tělesa - podle toho, jak nad postiženými oblastmi přelétávala, například nově americká družice Ikonos. Podle Hondy získané obrázky odpovídaly na spoustu otázek: "Nemohou některé trosky ohrozit vplutí lodí do přístavů? Je letiště schopné přijímat letadla se zásilami? Které silnice jsou zaplavené? Které mosty dosud stojí? Po kterých silnicích mohou jezdit auta? Ovšem to jsou jenom některé z věcí, které jsme sledovali."

Komerční družice s přesností 60 cm

Družice mají různou rozlišovací schopnost. Například Ikonos rozeznává předměty o velikosti až 60 cm, Orbview-3 okolo 100 cm, Spot 4 a Landsaty od 5 do 30 metrů. Naproti tomu špionážní družice dokážou údajně číst písmena o velikosti dva centimetry, možná i menší.

Pro sledování přírodních jevů a jejich případných následků se samozřejmě lépe hodí kosmická tělesa, která pořizují záběry s větším přehledem, tedy s desítkami metrů a kilometry.

Původně vyvíjely USA a Sovětský svaz od šedesátých let špionážní družice, které jim dodávaly snímky, na nichž byly viditelné objekty o velikosti několika metrů. Po skončení studené války, kdy technika umožnila získávat obrázky s několikacentimetrovými podrobnostmi, obě velmoci záběry z prvního desetiletí zveřejnily. Americká vláda současně umožnila soukromým firmám, aby vypouštěly komerční družice dálkového průzkumu s rozlišovací schopností 2 metry, později až 60 cm. Ovšem tyto snímky nesmějí podniky prodávat přímo, nýbrž přes vládní agenturu NGA, která zájemce prověřuje. Jde o to, aby se nedostaly do rukou států a skupin označovaných za teroristické.

Globální varovný systém

Družice spolu s dalšími aparaturami na zemském povrchu poskytují údaje o vzniku nenadálých přírodních jevů. Zatím je však převážně využívají jenom průmyslově vyspělé státy. Některé mezinárodní instituce včetně OSN se snaží, aby vznikl globální systém, do něhož by se zapojily rovněž chudé země Asie a Afriky.

První konference na toto téma se konala v červenci 2003 ve Washingtonu pod patronací amerického ministra zahraničí Colina Powella, nad druhou převzal loni v dubnu v Tokiu záštitu japonský premiér Džuničiró Koizumi. Třetí bude hostit od 15. února v Bruselu Evropská komise.

Na jednání ve Washingtonu ustavili účastníci mezivládní skupinu, která má do deseti let vypracovat projekt Globálního pozorovacího systému Země (GEOSS), který by využíval údajů z družic, oceánografických a atmosférických senzorů a pevninských základen. Předpokládá se, že vánoční katastrofa 2004 by mohla vytvoření tohoto systému uspíšit.

Snímky najdete na internetové adrese www.digitalglobe.com.

 

Virgin Galactic už nabízí letenky do vesmíru

Kosmičtí turisté najdou v osmimístné kabině plný komfort včetně ergonomického křesla.

12.01.2005 - Pokoření hranice vesmíru soukromým raketoplánem loni na podzim odstartovalo novou epochu cestování. Jeden z účastníků experimentu SpaceShipOne, jenž za své prvenství získal Cenu Ansari-X, již nabízí letenky do vesmíru.

"Kdokoliv bude mít tu možnost, podle mne toho využije," řekl marketingový expert Trevor Beattie poté, co si rezervoval místo na palubě ještě neexistujícího luxusního raketoplánu VSS - Virgin Space Ship Enterprise.

Miliardář a majitel letecké společnosti Virgin Richard Branson si u konstruktéra SpaceShipOne Burta Rutana objednal "několik" raketoplánů, jichž hodlá využít k vyhlídkovým letům do kosmu. Mají pěti či spíše osmi pasažérům nabídnout veškerý komfort první třídy. Branson naznačil, že kabina bude mít podobné parametry jako u jeho letadla Gulfstream - výšku ke dvěma metrům, šířku 2,2, velká okénka u každého ergonomického křesla a především velký prostor pro nohy.

Vyhlídkový let za čtyři milióny

"Žádné nepohodlné bezpečnostní pásy a stísněné prostředí," říká Rutan. On i Branson pamatují na seniory - oba již slíbili kosmický výlet svým rodičům.

"Když se vám zachce půldruhé minuty stavu beztíže vychutnat poletováním po kabině, můžete - a nebudete přitom překážet ostatním. Když budete chtít během motorového letu při přetížení šesti G ležet, můžete. Každý má jinou představu o zábavě a my chceme všechny uspokojit. Když nějaký mladík se slečnou pocítí nutnost mít kabinu pro intimní hrátky pro sebe, prosím, i to půjde," uvádí se na reklamních stránkách společnosti.

Dceřinný podnik Virgin Galactic se obrací na skutečně movitější klientelu, letenka však - vzhledem k jedinečnosti zážitku - bude relativně levná: pod 200 tisíc dolarů (asi 4,6 mil. Kč). V ceně totiž bude i pětidenní příprava turistů. Ta zahrne od zevrubného lékařského vyšetření a dozoru také odborný trénink, společenské akce s vesmírnými veterány a celebritami i školení o tom, jak vyhlídkový let co nejlépe vychutnat.

Kus motoru jako suvenýr

VSS bude normálně startovat z letiště v kalifornské Mojavské poušti, ale v nabídce Virgin Galactic jsou i lety na míru - start ze vzdáleného letiště spojený s přeletem hor nebo start z moře. Vždy ale půjde o vzlet v závěsu pod letounem a o přistání v Mojave.

"Za okénkem se otevře pohled na tisíce kilometrů Země, mohli byste přehlédnout celou Evropu nebo uvidět současně Washington a Miami. Pak ucítíte zhoupnutí, až se raketoplán odpoutá od letadla, a vzadu se ozve řev motoru, jenž vás vynese do výšky kolem 140 kilometrů.

Po krátké chvilce se nad hlavou rozevře temný vesmír s neblikajícími hvězdami a rozhostí se vpravdě nebeské ticho. Vy se budete v nepopsatelném pocitu volně vznášet, doslova i obrazně..."

Firma nabízí i unikátní suvenýr - součástky z motoru, který turistu vynesl do vesmíru. Pohonná jednotka VSS je totiž jen na jedno použití.

Společnost předpokládá, že lety začnou během několika málo let a ročně chce - na palubě každého raketoplánu - vyvézt do vesmíru ke třem tisícům zájemců. Zbývá ale vyřešit jednu technickou "maličkost" - všechny lety SpaceShipOne měly problémy se stabilitou ve vzestupné fázi. To by však zájem o letenku první třídy do kosmu hodně srazilo.

 

| Seznam |Google| Atlas | Webzdarma | iDNES | iZITRA | IDOS | ICQ | Quick | Centrum | Yahoo | Eurotel | Webcams | Novinky | Cestiny | Martin |

 

* Kurzy * Last minute * Letenky * Kurzy akcie a burza * Reality a bydlení * Akcie * Rejstřík * Hotel Prague *