30.12.2005 - Čína zahájila montáž družice, kterou chce v roce 2007 vypustit na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Šéf čínského projektu s názvem "Kolem Měsíce" Luan En-ťie prohlásil, že sonda Čchang-e 1 a raketa, která ji má vynést do kosmu, jsou ve fázi montování a testů.
Vyslání satelitu bez lidské posádky na oběžnou dráhu kolem Měsíce je prvním krokem v čínském plánu přistání na Měsíci. "Nemůžeme člověka poslat na měsíc už dnes. Bylo by to příliš riskantní," řekl En-ťie s tím, že čínské rakety nejsou zatím tak vyspělé.
Přípravy na průzkum Měsíce probíhají v Číně od začátku roku 2004. Nejlidnatější země světa vyslala svého prvního astronauta do vesmíru v roce 2003, v říjnu tohoto roku strávili pět dní na oběžné dráze kolem Země dva čínští kosmonauti. Další pilotovaný let se chystá v roce 2007.
Čínská vláda, která svým astronautům říká Taikonauti, plánuje přistání s lidskou posádkou na Měsíci ještě před rokem 2020. Návrat na Měsíc do roku 2018 oznámili letos také Američané, kteří tam jako první stanuli v roce 1969. Do roku 2025 tam chtějí přistát i Japonci.
Galileo bude obíhat 23 tisíc kilometrů nad povrchem země
29.12.2005 - Přichází Galileo – ještě několik let o něm moc neuslyšíme, ale někdy po roce 2010 by měl být k ruce všude: pomůže v navigaci letadel, sanitek hledajících volný pruh na ucpané dálnici i lyžařovi zbloudilému v mlze.
Z Bajkonuru ve středu odstartovala ruská raketa Sojuz nesoucí satelit, který se stane prvním stavebním kamenem ambiciózního evropského vesmírného projektu: vytvoření celosvětového navigačního systému.
Dosud má na vojenskou i civilní navigaci monopol americký Globální poziční systém, známý pod zkratkou GPS. Jenže Evropa se v uplynulých letech rozhodla, že chce mít systém svůj, či jak mnozí politici opakovali, že země EU zkrátka nechtějí být závislé na amerických vojenských družicích.
"Galileo byl stvořen v Evropě a byl stvořen Evropany," prohlásil ve středu podle AP mluvčí Evropské kosmické agentury Franco Bonacina. "Pokud Američané chtějí manipulovat s GPS, budou to moci dělat, kdy se jim zlíbí."
V minulosti USA prohlásily, že v případě národního ohrožení mohou signály svého navigačního systému "rozostřit", tedy snížit jeho přesnost a funkčnost, aby ho nemohli zneužít teroristé či nepřátelské vlády. To se ostatně již stalo například v době začátku americké vojenské operace v Iráku.
Evropu tato "nespolehlivost" dráždila a to přispělo k rozhodnutí vybudovat si vlastní systém. Mohutný projekt, který má též přispět k prestiži evropských vesmírných programů, je z velké části financován Evropskou unií, zapojují se však do něj i velká západní konsorcia. Z neevropských zemí se na projektu podílejí například Čína, Indie, Ukrajina či Izrael.
Centrála Galilea vznikne ve francouzském Toulouse a další kontrolní stanoviště budou vybudována v Německu, Itálii a Španělsku. První satelit má sloužit pouze k testování, v dohledné době ho budou následovat další "stavební kameny" – do několika let bude systém tvořen třiceti družicemi.
Raketa Sojuz vynesla na oběžnou dráhu družici Galileo
Praktické využití satelitní navigace je stále poměrně v plenkách – byť i v Praze můžete najít jeho skalní příznivce, kteří GPS užívají pro vyhledávání cesty třeba z jednoho konce města na druhý. Jenže to se má v budoucnu změnit – a Galileo tomu prý napomůže.
Evropská kosmická agentura tvrdí, že do pěti let mohou satelitní navigaci užívat až téměř dvě miliardy lidí a kolem roku 2020 toto číslo může vzrůst až na 3,6 miliardy. To samozřejmě předpokládá obrovský rozmach "běžného užívání" například v navigačních systémech v autech či přijímačích v mobilních telefonech. Satelity by též měly pomáhat v monitorování úrody či sledování stád dobytka.
Díky síti Galilea by se též mohl změnit systém pro záchranné operace: postižený člověk – motorista, sportovec či jachtař – vyšle signál SOS a záchranáři budou schopni dát mu zpět zprávu, že jsou na cestě. To dosavadní systém neumožňoval.
Tvůrci Galilea též slibují, že bude přesnější než konkurenční GPS, neboť bude poskytovat souřadnice s přesností na jeden metr, a že se nikdy nestane, že by signál vypadl či byl zkreslen. Navíc bude mnohem lépe pokrývat extrémní polohy na severu a jihu planety.
Plně v provozu bude Galileo za pět let, od roku 2008 by na trhu měly být první přijímače. Jejich majitelé budou nejspíš moci přepínat i na signály GPS, na čemž se Evropa s USA dohodla po dlouhých hádkách. Američané původně opakovali, že evropský systém je v podstatě zbytečný a že může dát teroristům do rukou nebezpečnou zbraň.
Celý navigační systém by měl začít fungovat během tří let.
28.12.2005 - Do vesmíru zamířila první komunikační družice evropského navigačního systému Galileo. Se sondou GIOVE A odstartovala z kazašského kosmodromu Bajkonur dopoledne místního času ruská raketa Sojuz. Evropský projekt by měl konkurovat americkému systému GPS.
Podle televizních záběrů z Bajkonuru proběhl startovací manévr bez problémů. Start byl původně naplánovaný na pondělí, kvůli problémům na pozemních stanicích byl ale odložen o dva dny. Stanice budou ze Země sledovat pohyb sondy ve vesmíru.
Pro Evropskou unii to je zásadní krok k vlastnímu systému, který má konkurovat fungujícímu americkému systému GPS. Družice ve tvaru krychle, která váží 602 kilogramů, bude operovat v průměrné výšce 23 tisíc kilometrů.
Po této první experimentální družici má na jaře příštího roku následovat GIOVE B. První čtyři satelity Galilea by měly fungovat v roce 2008. Celý systém bude mít 30 družic.
Od systému, který usnadní navigaci řidičům, pilotům, námořníkům, záchranářům a pomůže i farmářům či kartografům, si EU slibuje značný komerční přínos i technologickou revoluci, srovnatelnou se zavedením mobilních telefonů. Zatímco americký systém GPS a ruský GLONASS jsou pod kontrolou armády, evropský systém má být civilní.
27.12.2005 - Vědci kvůli změnám zemské rotace prodlouží rok 2005 o jednu sekundu. Letošní poslední minuta v roce jich tedy bude mít jednašedesát a rok 2006 začne později. Čas se letos bude nastavovat poprvé po sedmi letech.
"Lidé si na Silvestra vychutnají o sekundu delší oslavy příchodu nového roku," oznámil Mezinárodní institut pro zemskou rotaci a referenční systémy, jenž dohlíží na dodržování časových standardů na naší planetě.
Ve světě se bude čas upravovat podle londýnského času. Například na východním pobřeží Spojených států si lidé posunou vteřinovou ručičku už v sedm hodin večer, v Česku to bude o jedné hodině v noci následujícího dne.
V Londýně se na atomových digitálních hodinách nejprve objeví čas 23 hodin 59 minut 60 sekund, pak teprve naskočí 0:00:00. Podle mezinárodních dohod je třeba, aby se koordinovaný univerzální čas na celé Zemi nelišil o více než 0,9 sekundy.
Odchylky ovlivňuje několik různých faktorů. Například příliv může zpomalit nebo naopak zrychlit rotaci Země. Proto není vyloučeno, že se někdy bude sekunda zase ubírat, zatím se to však nikdy nestalo.
Mezinárodní služba pro zemskou rotaci a referenční systémy poprvé rozhodla o přidání sekundy v roce 1972, naposledy v roce 1999. Mezinárodní dohody dovolují posunout čas nejen na konci roku, 31. prosince, ale také 30. června.
Mezinárodní vesmírná stanice při východu Slunce
21.12.2005 - Nadcházející vánoční svátky oslaví i posádka Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Rusko jí totiž poslalo nákladní kosmickou loď se zásobami jídla, vody a paliva a s vánočními dárky. Kosmonauti dostanou knihy, DVD či loutku dědy Mráze.
Mluvčí řídícího střediska nedaleko Moskvy oznámila, že raketa Progress M-55 odstartovala v 19:38 středoevropského času z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu.
Ruský kosmonaut Valerij Tokarev a jeho americký kolega William McArthur pobývají na oběžné dráze téměř tři měsíce.
Agentura ITAR-TASS uvedla, že kromě obvyklých nezbytností posádka s novou zásilkou dostane loutku dědy Mráze, čokoládu, DVD s filmy a knihy.
Progress by měl na ISS ve výšce přibližně 350 kilometrů nad zemským povrchem zakotvit v pátek krátce před devátou hodinou večerní.
Posádky ISS se musí už více než dva roky spoléhat na ruské rakety, které tam jako jediné dopravují zásoby. Dříve se o tento úkol dělilo Rusko s USA, ale po katastrofě raketoplánu Columbia, při níž zahynula jeho sedmičlenná posádka, nebylo možné americké stroje k těmto účelům využívat. Jejich pravidelné lety by se měly obnovit do příštího května.
21.12.2005 - Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) chystá na leden zajímavou misi. Poprvé v dějinách dobývání vesmíru chce vyslat sondu k planetě Pluto. Zhruba třímetrová sonda New Horizons (Nové obzory) má být do kosmu vynesena nejdříve 17. ledna ze základny na floridském Mysu Canaveral.
Původně plánovaný termín, 11. leden, musel být zrušen kvůli údajně menším technickým problémům. "Startovací okno je 35 dní - jsme velmi optimističtí," řekl šéf projektu Alan Stern.
Pluto je od Země nejvzdálenější planetou ve sluneční soustavě a současně jedinou, kterou ještě neprozkoumala žádná sonda vyslaná ze Země.
"Prozkoumat Pluto a Kuiperův pás je jako podniknout archeologické bádání do historie vnější sluneční soustavy a dostat se do míst, odkud můžeme nahlédnout do pradávné éry formování planet," uvedl Stern.
Podle údajů NASA potřebuje vesmírná sonda na zdolání vzdálenosti kolem šesti miliard kilometrů asi deset let. "Cílem mise je vyřešit jedno z posledních tajemství sluneční soustavy," uvedl ředitel oddělení pro sluneční systém v NASA Andrew Dantzler.
Kromě prozkoumání atmosféry a povrchu planety si NASA od mise slibuje získání rozsáhlých poznatků o vzniku sluneční soustavy a Země. Sonda by měla probádat také malé planetky, které byly poblíž Pluta v poslední době nalezeny.
NASA pracuje na misi k Plutu od 70. let. Vědci jsou nyní v časové tísni, neboť Pluto se od roku 1989 na své eliptické dráze od Země vzdaluje a přiblíží se k ní opět až za více než stovku let. Se slábnoucím slunečním světlem je povrch a atmosféra deváté planety naší sluneční soustavy čím dál ledovější.
Pluto, které bylo objeveno v roce 1930, je menší než Měsíc. Od hornatých planet uvnitř Sluneční soustavy a vnějších plynových obrů se velmi liší. Říká se mu "ledový trpaslík". Nachází se v takzvaném Kuiperově pásu, který je vzdálený miliardy kilometrů od Slunce.
Sonda Nové Horizonty bude nejrychlejším kosmickým plavidlem v historii. Oběžné dráhy Měsíce dosáhne za pouhých devět hodin, k Jupiteru doletí za 13 měsíců.
Snímek asteroidu Itokawa
14.12.2005 - Japonská sonda Hajabusa vyslaná pro vzorky horniny z asteroidu se zřejmě na Zemi vrátí o tři roky později, než se plánovalo. Vesmírná agentura JAXA oznámila, že ztratila kontrolu nad jejím nasměrováním. Ukazálo se navíc, že se sondě na planetce zřejmě nepodařilo odebrat vzorky.
Sonda se zřejmě na Zemi vrátí až v červnu 2010, informovala JAXA.
Japonští vědci minulý měsíc zprvu oslavovali dvojí přistání na planetce Itokawa, která je od Země vzdálená zhruba 300 milionů kilometrů. Po prozkoumání dat ze sondy ale JAXA minulý týden zjistila, že Hajabusa pravděpodobně nezvládla odběr vzorků.
Ve středu navíc agentura oznámila, že ztratila kontrolu nad nasměrováním sondy kvůli úniku paliva po jejím přistání na planetce. To si vynutilo odklad návratu a vypuštění modulu se vzorky, plánované na červen 2007.
"Pracujeme na znovuoživení sondy a v dlouhodobém horizontu je stále poměrně velká šance, že ji oživíme," píše se v prohlášení JAXA. Vesmírná agentura však upozorňuje, že "oživovací" proces zabere jistý čas a Hajabusa pravděpodobně propásne "okno" pro přesun na příslušnou orbitu před zpáteční cestou.
Vzorek prachu o hmotnosti méně než jeden gram může poskytnout cenné informace o původu sluneční soustavy, protože podle vědců se horniny asteroidů od vzniku soustavy v podstatě nezměnily.
Druhým úkolem japonské sondy je přispět k ochraně Země před nebezpečím srážky s některým z asteroidů. Experti by totiž mohli na základě vzorků rozhodnout o vhodném způsobu změny dráhy planetky.
Úspěch mise by byl velkou vzpruhou pro japonský vesmírný program, zejména po řadě vlastních technických problémů a nedávném úspěchu Číny s vysláním dvoučlenné posádky do kosmu.
Hajabusa, která byla vypuštěna v květnu 2003, nedávno přišla o modul Minerva, který měl za úkol detailně fotografovat povrch planetky. V červenci ztratila motor u osy svého prvního reakčního kola a druhé přestalo fungovat počátkem října. Tím se stala závislejší na pomocných raketách.
Snímek asteroidu Itokawa
13.12.2005 - Ve středu nad ránem bude vrcholit letos poslední meteorický roj Geminidy. Pozorování však bude rušit Měsíc, který je krátce před úplňkem. Maximum úkazu, kdy bude podle odhadu astronomů za hodinu vyletovat ze souhvězdí Gemini 110 meteorů, nastane přesně ve 04:48.
Protože Měsíc bude v úplňku 15. prosince a v jeho svitu slaběji zářící objekty zaniknou, budou vidět jen ty nejjasnější meteory. Roj bude aktivní do 17. prosince, řekl ČTK Pavel Suchan z České astronomické společnosti.
Zdrojem Geminid není podle astronomů kometa, která při průletu sluneční soustavou za sebou zanechala část své hmoty v podobě proudu částic, jak je tomu například u známějších rojů Perseid a Leonid.
Je to planetka 3200 Phaeton, která se zřejmě srazila s jinou planetkou, a tak vznikl pás částic, který se za ní táhne podobně jako za kometami.
Meteory, kterým se v Česku říká padající hvězdy, jsou světelné úkazy. Vznikají, když se malá tělíska nebo částečky srazí se Zemí. Při průletu atmosférou se třením o vzduch rozžhaví a většinou vypaří. Přitom dochází k ionizaci okolního plynu, a tak vzniká meteor - jasná světelná čára na obloze.
Kliper by měl nahradit ruský Sojuz
09.12.2005 - Rusko je připraveno vyvíjet raketoplán nové generace společně s Čínou, pokud Evropská vesmírná agentura definitivně odmítne podílet se na projektu. Prohlásil to ve čtvrtek v Moskvě ředitel ruské vesmírné agentury Anatolij Perminov.
"Pokud Evropané odmítnou převzít na projektu podíl, mohli bychom uvažovat o jiných partnerech, zejména o Číně," řekl podle agentury AFP.
Reagoval tak na úterní rozhodnutí příslušných ministrů 17 členských zemí Evropské vesmírné agentury (ESA), kteří na schůzce v Berlíně nepodpořili projekt "vesmírného letounu" ve spolupráci s Ruskem.
Ředitel ESA má v pátek se svým ruským protějškem Perminovem o záležitosti jednat v Moskvě.
Budoucí vesmírná loď Kliper (v anglické verzi psaná jako Clipper) by měla od roku 2012 nahrazovat dosavadní lodi Sojuz, určené pro dopravu lidí do vesmíru. Sojuzy po havárii raketoplánu Columbia v roce 2003 jako jediné obstarávají spojení s Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS), kam vozí i americké astronauty.
Kliper by však na rozdíl od Sojuzů, které jsou pouze jednorázově použitelné, mohl být využíván vícenásobně. Kromě toho by měl mít šest míst oproti pouhým třem v Sojuzu. Budoucí loď má být pro posádky pohodlnější, protože se s ní výhledově počítá i pro delší cesty - třeba k Měsíci.
Kliper zatím existuje pouze v dřevěné maketě skutečné velikosti, která byla vystavena letos v srpnu na mezinárodní kosmické přehlídce v Žukovském u Moskvy.
Vývoj a stavba Kliperu má stát kolem jedné miliardy dolarů (asi 24,6 miliardy Kč) a proto Rusko hledá pro projekt partnera. Nová loď má vážit až 14,5 tuny a k ISS by mohla přivážet náklady o váze až 700 kilogramů.
U stanice by mohla zůstat připojena až jeden rok a sloužit tak v případě potřeby jako záchranný člun pro mezinárodní posádku ISS.
Mars je jedním z nejzajímavějších cílů evropské kosmonautiky
07.12.2005 - Evropská vesmírná agentura chce do roku 2011 vyslat sondu na povrch Marsu. Cílem mise má být pátrání po stopách života na Rudé planetě. Usnesla se na tom v úterý v Berlíně na závěr zasedání Rada ESA, která rovněž schválila rozpočet agentury na příští roky.
Zástupci vlád na schůzce souhlasili s navýšením prostředků na vědecký výzkum ESA. Současný rozpočet na výzkum ve výši 400 milionů eur se má v následujících pěti letech navyšovat vždy o 2,5 procenta ročně.
Celkový rozpočet ESA na následující tři roky obnáší 8,1 miliardy eur, což by údajně mělo zajistit konkurenceschopnost evropského vesmírného programu s kosmickými programy ostatních velmocí v dobývání vesmíru.
"Vidíte, že tu byla politická vůle a přání pohnout se skutečně dopředu, protože vesmír se stal strategickým prostorem," prohlásil předseda Rady ESA Laurens Jan Brinkhorst.
Ministři odpovědní za vědu a výzkum rovněž dali zelenou pro vybudování satelitního systému pro pozorování Země (GMES). Ten má do konce roku 2008 zajistit lepší předpovídání i zvládání následků bouří, požárů, záplav, zemětřesení či průmyslových katastrof.
Na schůzce bylo přijato šest rezolucí. V nich se mimo jiné objevilo přání posílit spolupráci mezi ESA a Evropskou unií a požadavek, aby jednotlivé evropské země pro své aktivity v kosmu využívaly výlučně evropských raket a odpalovacích zařízení.
Na berlínském zasedání Rady ESA se sešli zástupci 17 členských zemí organizace a Kanady. Česká republika má v agentuře pouze status pozorovatele.
Hvězdná soustava se nachází v souhvězdí Chameleona
30.11.2005 - Američtí astronomové objevili zatím nejmenší známou hvězdnou soustavu. Nachází se v souhvězdí Chameleona ve vzdálenosti 500 světelných let od Země. V jejím středu je malý hnědý trpaslík, tedy málo svítící chladná hvězda.
Tým Kevina Luhmana z Pensylvánské státní univerzity nalezl malou soustavu za pomoci pozemních teleskopů a vesmírných dalekohledů.
Středem systému je podle astronomů málo svítící chladná hvězda o hmotnosti menší než setina hmotnosti našeho Slunce. Kolem hvězdy se zjevně utvořil kotouč z prachu a plynu. Disk kolem hnědého trpaslíka zřejmě prochází procesem zrodu planet, takže by se jednou mohl změnit v planetární soustavu, vysvětlil tým Kevina Luhmana.
Vědci se domnívají, že i naše sluneční soustava před zhruba 4,5 miliardami lety vzešla z obrovského oblaku plynu a prachu. Nejnovější objev je zajímavý zejména tím, že jde o nejmenšího známého hnědého trpaslíka se všemi náležitostmi formování planet. Pokud ale tento planetární systém skutečně vznikne, bude stokrát menší než naše sluneční soustava, tvrdí vědci.
Hnědí trpaslíci jsou objekty větší než planety, ale mnohem menší než normální hvězdy. Jde zřejmě o shluky plynů, které ale nenabraly tolik hmoty, aby se mohly rozsvítit.
Američtí astronomové objev učinili s pomocí Spitzerova vesmírného dalekohledu, Hubbleova vesmírného dalekohledu a několika pozemních observatoří.
30.11.2005 - Po krátké těžké nemoci zemřel v úterý Petr Jakeš, geochemik a popularizátor vědy. Pracoval i pro NASA v Houstonu, kde zkoumal vzorky z Měsíce.
Petru Jakešovi bylo v květnu 65 let. Vystudoval geochemii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a potom v australské Canbeře.
Několikrát pracoval v Lunárním a planetárním ústavu NASA v Houstonu, kde se účastnil rozboru vzorků z Měsíce. Po návratu domů působil v Ústředním ústavu geologickém a v posledním letech na Přírodovědecké fakultě UK, několikrát opět působil i v zahraničí.
Jakeš byl vynikajícím popularizátorem vědy, často psal i pro MF DNES. Kromě řady vědeckých prací vydal knihy pro širokou veřejnost, jako Za sopkami Pacifiku, Létavice a lunatici, encyklopedii Planeta Země, působil v televizi a v rozhlasu. Letos aktuálně napsal Vlny hrůzy o zemětřeseních, sopkách a tsunami.
26.11.2005 - Japonská sonda Hajabusa úspěšně přistála na planetce Itokawa a odebrala vzorky. Je první sondou, která by měla sesbírat materiál na asteroidu a vrátit se s ním na Zemi. Přistání se jí povedlo až na druhý pokus.
Po analýze přijatých dat oznámila japonská vesmírná agentura JAXA, že Hajabusa přistála na malém asteroidu Itokawa asi 300 milionů kilometrů od Země. Sonda zůstala na planetce třicet minut a podařilo se jí nabrat několik vzorků půdy.
Hajabusa se už na asteroidu pokusila přistát v neděli. To se jí ale nepovedlo. Podle informací agentury JAXA totiž nezvládla plánované krátké dosednutí na planetce poté, co chvíli manévrovala několik metrů nad povrchem.
Sonda měla poslední šanci na přistání. Kdyby se jí přistát nepodařilo, nezbylo by jí palivo na zpáteční cestu k Zemi. Kapsle s odebranými vzorky by měla přistát v Austrálii během června roku 2007.
Podle vědců by mohly nalezené vzorky odkrýt některé otázky o původu našeho solárního systému. "Je to velký krok vpřed v lidském zkoumání vesmíru," řekl japonský ministr věd a technologií Iwao Matsuda.
25.11.2005 - Posádka Mezinárodní vesmírné stanice si na Den díkuvzdání pochutnala na krocanovi s bramborovou kaší, kukuřicí, fazolemi a ovocným koktejlem. Pokud si budou chtít podobné hody dopřát i kosmonauti, kteří poletí na Marsu, budou si zřejmě muset vypěstovat zeleninu a ovoce přímo na palubě.
Během tříleté pouti na 128 milionů kilometrů vzdálenou rudou planetu a zpět si už kosmonauti s instantními potravinami nevystačí. Aby si ve svátek pochutnali tak, jako posádka ISS, museli by se o to výrazněji přičinit a vypěstovat si na palubě lodi salát, špenát, mrkev, rajčata, zelí, cibuli, jahody a bylinky.
Jestliže astronauti na Marsu stráví předpokládaný rok a půl, budou si navíc v hydroponních komorách bez půdy pěstovat brambory, sojové boby, pšenici, rýži či burské oříšky, upozorňují experti z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).
"Budeme muset pěstovat zeleninu tam, protože nebudeme mít jinou možnost, jak tam čerstvou, voňavou a křupavou zeleninu dostat a uchovat ji," říká gastroložka Michele Perchonoková z Johnsonova vesmírného střediska NASA.
Například z vypěstované pšenice si bude posádka vyrábět vlastní chléb či těsto. Sirup na sladkosti by se dal získávat ze sladkých brambor. Rýže se dá uvařit nebo použít pro výrobu nápojů. "Pokud budou chtít dresink do salátu, budou si muset vyrobit svůj dresink do salátu," vyložila Perchonoková.
Na tak dlouhé misi, jako je ta k Marsu, se bude muset všechno maximálně zužitkovat - i odpady. Uvažuje se o tom, že i pot a moč astronautů se budou znovu recyklovat na pitnou vodu.
Použitou vodu i záchodový odpad by prý mohly recyklovat ryby: Nejvhodnější k tomu účelu se jeví mořské tilapie. I když se dokážou živit lidskými výkaly, jejich maso je nezávadné, tvrdí Vickie Kloerisová z Johnsonova centra.
25.11.2005 - Japonská kosmická agentura oznámila, že se Hajabusa v sobotu pokusí o další přistání na asteroidu. Při předchozím krátkém doteku se jí nepodařilo sebrat žádné vzorky. Nyní tedy míří zpátky k Itokawě a očekává se, že by na ní měla přistát v sobotu kolem 7:00 japonského času (v pátek ve 23:00 SEČ).
21.11.2005 - Dosednout na povrch asteroidu Itokawa a získat vzorky - to byl hlavní cíl japonské sondy Hajabusa. V neděli japonská kosmická agentura JAXA oznámila, že mise nevyšla. Ve středu zprávy dementovala s tím, že se sonda povrchu asteroidu přece jen dotkla.
Podle nedělních informací agentury JAXA Hajabusa nezvládla plánované krátké dosednutí na asteroidu poté, co chvíli manévrovala několik metrů nad jeho povrchem.
Ve středečním prohlášení ale agentura sdělila, že data potvrdila nedělní přistání Hajabusy. Sonda se prý na povrchu asteroidu zdržela půl hodiny.
Hajabusa, která ke svému cíli letěla dva a půl roku, měla získat vzorky z povrchu asteroidu blízkého Zemi. Jde o vůbec první pokus o sběr vzorků z povrchu některé planetky.
Sonda nedávno přišla o modul Minerva, který měl za úkol detailně fotografovat povrch planetky. Smůla ji ale provázela i dříve. V červenci přišla o motor u osy svého prvního reakčního kola, druhé přestalo fungovat počátkem října. Tím se stala závislejší na pomocných raketách.
Itokawa má průměr kolem 600 metrů a patří k asteroidům, jejichž dráha by se mohla v budoucnu zkřížit se Zemí a ohrozit ji. Od Země je vzdálen přibližně 300 milionů kilometrů.
Je nutné znát, z jakého materiálu Itokawa a jí podobné planetky jsou a jak se chovají, aby bylo možné zvolit vhodný způsob změny jejich dráhy v případě nebezpečí.
Leonidy
16.11.2005 - Oblohou opět proletí meteorický rej Leonid. Úkaz vyvrcholí ve čtvrtek 17. listopadu. Období jeho aktivity je ale delší a potrvá až do 21. listopadu, sdělila iDNES Jana Sainerová z pražské Štefánikovy hvězdárny. Pozorovací podmínky ale letos nebudou příliš příznivé.
Leonidy patří spolu se srpnovými Perseidami k vůbec nejznámějším meteorickým rojům. Proslavila je úchvatná podívaná, kterou předvedly v letech 1999, 2001 a 2002 meteorickými dešti.
Objevují se pravidelně kolem poloviny listopadu, kdy se Země na své dráze kolem Slunce setkává s částečkami uvolněnými z komety Tempel-Tuttle.
Meteory jsou světelné úkazy, které vznikají, když se tato malá tělíska nebo částečky prachu dostanou do atmosféry Země. Při letu se třením o vzduch rozžhaví a většinou vypaří. Přitom dochází k ionizaci okolního plynu, a tak vzniká meteor - jasná světelná čára na obloze.
Letošní podívaná ale těm z uplynulých let asi nebude moci konkurovat. Souhvězdí Lva, ze kterého Leonidy zdánlivě vylétají a podle kterého se také jmenují, je totiž velmi nízko nad obzorem.
Očekává se navíc spíš nízká aktivita roje, jen kolem dvaceti meteorů za hodinu. O bombastickou show tedy určitě nepůjde. Pozorování bude navíc rušit svit Měsíce, který je ve středu v úplňku. Nad republikou se navíc podle předpovědi může objevit oblačnost.
Podobná situace však byla i loni, a přesto pozorovatelé spatřili velmi jasné a dlouhé Leonidy. "Přejme si tedy jasné počasí," dodala astronomka.
Projekt má rozpočet přes 40 milionů eur
11.11.2005 - Vědci z celého světa zahajují v těchto dnech v Argentině nejrozsáhlejší astronomický experiment na světě. U městečka Malargüe se otvírá Observatoř Pierra Augera, jejímž cílem bude pátrat po obtížně zachytitelných kosmických částečkách. Na projektu pracují i čeští odborníci.
Jednotlivá řídící střediska observatoře, pozemní detektory a stanice se světelnými dalekohledy jsou rozprostřeny na celkové ploše 3000 čtverečních kilometrů v argentinské pampě.
Obří pozorovatelna má vědcům pomoci odhalit původ takzvaného vysokoenergetického kosmického záření. Na projektu s rozpočtem přes 40 milionů eur pracuje kolem 200 expertů a techniků z 55 vědeckých institutů 15 zemí včetně České republiky.
Astrofyzik Jiří Grygar z Malargüe sdělil, že observatoř pro výzkum kosmického záření o extrémní energii začala získávat vědecké údaje už v lednu 2004, protože je budována postupně, po jednotlivých modulech.
Nyní je zařízení z velké části hotovo. Podle Grygara je v současné době instalováno přes 1000 pozemních detektorů z plánovaného počtu 1600 a osmnáct světelných dalekohledů z plánovaných 24.
Detektory jsou vlastně vodní nádrže - každá s 11 tisíci litry vysoce čisté průzračné vody - rozmístěné pod hřebeny And. Tato oblast je pro tyto účely obzvlášť vhodná. Noční obloha je tu temná, vzduch čirý a navíc je tu dostatek prostoru.
Kosmické částečky, které pronikají i pevnými tělesy, by údajně měly ve světelně izolovaných nádržích zanechávat slabé světelné stopy, které by měla zaznamenávat vysoce citlivá čidla.
Na rozdíl od světla, které se z hvězd k Zemi šíří přímočaře, mohou být nabité částice kosmického záření odkloněny magnetickými poli. Z tohoto důvodu se vědci stále přou o jejich původu.
Pozorování těchto částeček je navíc krajně obtížné. "Vzhledem k tomu, že takovou extrémní částečku můžeme očekávat jen jednu na čtvereční kilometr a století, musí být observatoř rozmístěna na nesmírném prostoru," řekl německému časopisu Der Spiegel fyzik Karl-Heinz Kampert. Při rozměrech, jaké má Observatoř Pierra Augera, se mohou vědci těšit na jednu částečku za týden, doufá Kampert.
Po dokončení argentinské observatoře plánují vědci výstavbu její obdoby na severní polokouli, aby tak byla pokryta kompletně celá obloha. Observatoř by měla vyrůst v americkém státě Colorado.
Teleskop v JAR
10.11.2005 - V Jihoafrické republice vyrostl největší teleskop na jižní polokouli. Země doufá, že se díky tomu stane cílem zájemců o astronomii. Největším trumfem je podle ní klima regionu, ve kterém je teleskop umístěn. Tradičně jasná obloha je ideální pro pozorování vesmíru.
Další výhodou je, že některé části kosmu jsou viditelné pouze z jižní polokoule. Podle agentury Reuters se jedná například o velká a malá Magellanova mračna či galaxie, které obíhají kolem naší mléčné dráhy.
Dalekohled, umístěný v observatoři poblíž města Sutherland v odlehlé oblasti Karoo, ve čtvrtek oficiálně uvedl do provozu jihoafrický prezident Thabo Mbeki.
Nový jihoafrický teleskop bude největším na jižní polokouli. (10. listopadu 2005)
"Toto zařazuje Jihoafrickou republiku na mapu světa jako astronomický cíl. Využíváme tímto naše zeměpisné výhody, protože Karoo je velmi suchý region s tradičně jasnou oblohou, což skýtá dobré podmínky pro pozorování vesmíru," uvedl k projektu jihoafrický ministr pro vědu a technologie Mosibudi Mangena.
"Očekáváme, že do Sutherlandu bude přijíždět mnoho expertů, ale také obyčejných lidí," podotkl ministr.
Velký jihoafrický teleskop (Southern African Large Telescope, neboli SALT) má průměr 12 metrů a měl by umožnit pozorovat hvězdy a galaxie, které jsou miliardkrát menší, než ty, které lze vidět pouhým okem.
Podle Mangeny má Jihoafrická republika zájem v budoucnu hostit vůbec největší teleskop na světě, jehož hodnota by měla dosáhnout miliardy dolarů. Vítězný projekt, který by mohl vědcům pomoci pochopit původ hvězd a galaxií a vznik planet, má být oznámen v roce 2008.
Raketa se sondou odstartovala podle plánu ve 4:33 SEČ
09.11.2005 - Z kazašského kosmodromu Bajkonur úspěšně odstartovala evropská sonda Venus Express. Na oběžnou dráhu Země ji vynesla ruská raketa. Za 155 dní by družice měla dorazit k Venuši, kde bude přes rok zkoumat atmosféru. Měla vyrazit už v říjnu, start však zpozdily technické problémy.
Raketa odstartovala podle plánu ve 4:33 SEČ. Úkolem sondy bude především získat více informací o planetě, která je Zemi nejblíže.
Náklady na projekt jako celek dosahují 220 milionů eur (6,6 miliardy korun) a nejsou větší jen proto, že mise se shoduje s posláním Mars Expressu, který zamířil k rudé planetě v roce 2003 jako první planetární projekt v historii ESA.
Venus Express, která má oproti marsovskému předchůdci dokonalejší tepelný štít kvůli blízkosti Slunce, nese sedm vědeckých přístrojů pro průřezové zkoumání horních i dolních vrstev ovzduší a povrchu planety.
Venus Express před startem
Kvůli finančním omezením se vědcům nepodařilo na sondu umístit radar, který by mohl povrch a ovzduší planety prozkoumat důkladněji.
První signál sondy zachytili vědci devadesát minut po vypuštění. "Narodilo se nám dítě, mluví s námi, má energii a sílu," citovala agentura Reuters vědeckého ředitele ESA Davida Southwooda. "Je to dobrý počátek, který bude mít skvělé pokračování," dodal.
"Vysláním sondy Venus Express chceme znovu demonstrovat, že zkoumání planet je životně důležité pro život na Zemi," řekl podle stanice BBC generální ředitel ESA Jean Jacques Dordain.
Dalším obtížným okamžikem pro sondu bude zažehnutí motorů, aby zbrzdily její rychlost na míru potřebnou k uvedení na oběžnou dráhu kolem Venuše.
Venus Express dorazí k druhé planetě Sluneční soustavy zhruba za pět měsíců. Počátkem příštího června by měla zahájit vědecké experimenty. Kolem Venuše bude obíhat více než rok a zkoumat nejen její horkou a hustou atmosféru, ale také její půdu.
Zvláštní pozornost by měla mise věnovat skleníkovému efektu na Venuši a neustálým hurikánům zuřícím v její atmosféře. Vědecké přístroje mají také zjistit, zda jsou stále aktivní četné sopky na povrchu sousední planety. Sonda se na protáhlé oběžné dráze přiblíží planetě až na 250 kilometrů, nejdále se vzdálí na 66 tisíc kilometrů.
Venus Express je sondou ve tvaru zhruba krychle o velikosti 1,65 x 1,7 x 1,4 metru. S roztaženými solárními panely měří napříč osm metrů. Váží 1240 kilogramů, z čehož palivo tvoří 570 kilogramů.
První evropská sonda k planetě Venuši měla být původně vyslána do kosmu už 26. října. Několik dní předtím byl však start odložen kvůli problémům s tepelnou izolací horního stupně ruské rakety Sojuz-Fregat.
K Venuši se od roku 1961 vydalo několik amerických a sovětských sond, mezi nimi Mariner 2 (USA - 1962), která Venuši jako první obletěla, a Veněra 9 (SSSR - 1975), jež na Zemi poslala první snímky povrchu planety.
09.11.2005 - Rudou planetu sledovali na obloze už Peršané, Babyloňané a Peršané.
Římané ji na počet boha války pojmenovali Mars. Lidé se dívají na rudou planetu dodnes a přemýšlejí, zda tam mohla být civilizace. A už také řekli, že tam vyrazí.
"Můj tip je, že do roku 2025 jsou první pozemšťané na Marsu. Skupina, ve které bude asi sto vědců. Bude ale hodně energeticky náročné je tam dopravit, zásobovat a vrátit na Zemi," myslí si ředitel brněnské hvězdárny a planetária Zdeněk Pokorný.
Mars je blízko a naší planetě se v mnoha směrech podobá. Proto se také často mluví o jeho možném přetvoření v "další Zemi". Mohl by tak vzniknout úplně nový svět, jak potvrzuje i Antonín Vítek z Akademie věd ČR: "Podle mého názoru je to reálné. Otázka je, jak dlouho to bude trvat a jaké budou náklady. Pokud ale uvažujeme ve stovkách let, tak bude taková expanze lidstva na Mars zřejmě svým způsobem nutností."
S tím ale mnoho jiných vědců nesouhlasí. "Já jsem pesimista. Podle mne to možné nebude. A už vůbec ne v příštích sto letech. Ale je dobré o přeměnění Marsu v živou planetu bádat. Poznáme tak třeba i to, jak bychom si mohli Zemi poničit," tvrdí Zdeněk Pokorný.
Vědci vědí, že je pod povrchem Marsu zmrzlá voda. Bylo by proto potřeba na planetě zvýšit teplotu, aby se roztavila. Vznikla by tak jezera a řeky. Vodu by astronauti mohli zpočátku využít i jako zdroj kyslíku. Ten by se ale dal vyrábět i z jiných materiálů. "Je tam spousta minerálů, které obsahují hodně kyslíku. Navíc při jejich přeměně astronauti získají také nějaký další materiál, který mohou dále využít. Třeba železo," vysvětluje Antonín Vítek, podle kterého by později přišlo na řadu i vysazování rostlin. Třeba vhodně upravených řas. "Ty by začaly přeměňovat oxid uhličitý v kyslík. Postupně by se mohla vytvořit atmosféra."
K možnému osídlení Marsu by ale bylo potřeba hodně surovin, které by se musely dovézt. Právě na to upozorňují kritici. Rudá planeta totiž stejně jako ostatní kosmická tělesa nemá ložiska strategických surovin, které by se mohly těžit. "Ony jsou tam rozptýleny mezi ostatními molekulami. Jenom na Zemi se stalo to, že mnoho prvků je tu a tam v koncentracích mnohem vyšších, takže je můžeme využívat," upřesňuje Pokorný.
Dříve, než bude možné zjistit, jestli je přeměnění Marsu na živou planetu reálné, nebo ne, se tam ale lidé budou muset dostat. A na tak dlouhý let se musí připravit. "Cesta potrvá víc než 18 měsíců, a zpáteční let tím pádem přes tři roky. Jen pro srovnání - je to delší doba, než za kterou kdysi lidé poprvé dopluli z Evropy do Ameriky," podotýká astronom Geoff Marcy ze Spojených států, podle kterého se lidé časem určitě pokusí Mars osídlit.
09.11.2005 - Mars zůstane velmi jasnou planetou na obloze i tento týden, kdy se nacházel přesně na opačné straně Země než Slunce. Jeho svit bude slábnout jen zvolna. Nepříznivé počasí v noci na včerejšek si vynahradí přátelé noční oblohy v polovině listopadu, kdy se přiblíží k Měsíci, který bude v té době téměř v úplňku. Konjunkce, to znamená těsné přiblížení Marsu k Měsíci, nastane 15. listopadu. Měsíc bude v úplňku následující den. Mars bude svým načervenalým světlem zářit pod Měsícem.
Sonda Venus Express
09.11.2005 - Ruská nosná raketa Sojuz se sondou Venus Express byla 5. listopadu dopravena na odpalovací rampu kazašského kosmodromu Bajkonur, odkud se dnes vydá na cestu k Venuši. Více než jednotunová sonda Evropské kosmické agentury (ESA) má i se svými sedmi vědeckými přístroji od příštího dubna více než rok obíhat kolem této planety sluneční soustavy a zkoumat některé jevy v její atmosféře a na jejím povrchu.
Posádka ISS instaluje kameru
08.11.2005 - Dvoučlenná posádka mezinárodní vesmírné stanice strávila pět a půl hodiny ve volném prostoru u stanice. Na vnější plášť ISS nainstalovala novou kameru a vyhodila do kosmu zařízení, které mohlo loď poškodit, informovala americká NASA.
Snímač elektrické aktivity v okolí ISS už není potřeba. Jeho životnost už vypršela a řídící středisko se obávalo, že se jeho části mohou utrhnout a stanici poškodit.
Velitel ISS Bill McArthur jej proto odmontoval a vyhodil do volného prostoru. Inženýři předpokládají, že zařízení po 150 dnech shoří v atmosféře.
Bill McArthur a Rus Valerij Tokarev připevnili kameru, která bude zapotřebí až začne instalace nového segmentu stanice a solárních panelů. Okamžitě začala přenášet jejich počínání.
Nové úpravy mají začít v roce 2006 po příštím letu raketoplánu. NASA s letem počítá pro příští květen.
McArthur si výlet do kosmu pochvaloval. "Jsem šťastný jako škeble za přílivu," řekl. Výstup z lodi byl asi o hodinu zpožděn kvůli problémům se vzduchovým ventilem.
07.11.2005 - Mars oplácí Zemi návštěvy kosmických sond. Už před týdnem se po dvou letech přiblížil k Zemi na necelých 70 milionů kilometrů, 7. listopadu se navíc dostal do opozice se Sluncem. Bude tedy nejjasnějším tělesem noční oblohy. Výhled nezkazí ani Měsíc, protože teprve dorůstá.
"Mars bude po celou noc nejjasnější planetou na obloze," sdělil Pavel Příhoda z pražské Hvězdárny a planetária. Sledovat ho bude možné i bez dalekohledu. Alespoň na začátku večera však budou otevřené hvězdárny, takže bude možné využít i jejich teleskopů.
Předchozí opozice a přiblížení Marsu k Zemi nastalo 28. srpna 2002 na necelých 56 milionů kilometrů. Letos si však obyvatelé střední Evropy budou moci načervenalou planetu vychutnat ještě lépe. Na obloze totiž bude svítit výš na obloze než předloni. Příští opozice nastane na Štědrý den roku 2007.
Mars se večer vynoří na východě, o půlnoci bude vrcholit nad jihem a k ránu se schová za obzor na západě. "Je to tak jasný objekt, že ho není možné zaměnit s žádným jiným na obloze," uvedl Pavel Příhoda. Dodal, že večer se rudá planeta bude nacházet nedaleko nápadné hvězdokupy Plejády, známé u nás spíše jako Kuřátka.
04.11.2005 - Čína chce kolem roku 2017 přistát se svou pilotovanou raketou na Měsíci. Na zemské oběžnici by ráda instalovala teleskop. Tchajkonauté by ale měli hlavně pátrat v měsíčním prachu po heliu-3, které by podle některých odborníků mohlo být dokonalým ekologickým palivem.
"Čína uskuteční přistání člověka na Měsíci kolem roku 2017," uvedl přední čínský vědec Ou-jang C'-jüan.
Někteří vědci se domnívají, že v měsíčním prachu je obsaženo tolik helia-3, že by po zpracování v reaktorech dokázalo zajistit dostatek energie pro lidstvo na tisíce let. "Poskytneme lidstvu nejspolehlivější zprávy o heliu-3," slíbil Ou-jang.
Spojené státy v září zveřejnily svůj plán návratu na Měsíc do roku 2018; náklady dosáhnou podle předpokladů 104 miliardy dolarů. Americký program Apollo vynesl první lidi na Měsíc v roce 1969.
První čínská oběžná družice by mohla být k Měsíci vyslána již v roce 2007, kdy chce také Peking uskutečnit svou třetí pilotovanou vesmírnou misi, jež má na palubě kosmického plavidla Šen-čou-7 vynést tři astronauty.
04.11.2005 - Peking - Čínští vědci prý mají důkazy o tom, že obrovský objekt uprostřed naší galaxie je obrovská černá díra. Vědci šanghajské astronomické observatoře zachytili radiové vlny z okolí objektu nazývaného Sagittarius A (Sgr A) díky systému deseti radioteleskopů rozmístěných po celých USA.
Ve zprávě vědeckého časopisu Nature čínští astronomové uvedli, že mají "pádné důkazy o tom, že Sgr A je supermasívní černá díra", jejíž poloměr je velký asi jako poloměr oběžné dráhy Země kolem Slunce.
Americký astrofyzik Christopher Reynolds z Marylandské univerzity věří, že čínská pozorování umožní "pohled na chování hmoty, která má být černou dírou pohlcena". Objev je podle něj dalším krokem k zachycení stínu obklopujícího okraj černé díry, což by posloužilo jako ověření Einsteinovy obecné teorie relativity.
Kosmické objekty, které do sebe doslova "vcucnou" všechno, co je obklopuje - včetně světla - patří mezi nejzáhadnější objekty ve vesmíru. Vznikají z hmoty zaniklých hvězd, hroutící se silou vlastní gravitace. Tato teorie předpokládá, že masívní vesmírná tělesa, planety a černé díry při svém vířivém pohybu vlastně unikají mimo prostor a čas.
Počítačová grafika ukazuje sondu Venus Express na orbitě Venuše
31.10.2005 - Pracovníci ruského kosmického střediska stanovili termín nového pokusu o vypuštění evropské vesmírné sondy Venus Express. Start družice, která by měla od jara více než rok obíhat kolem Venuše, byl naplánován na 9. listopadu. Už jednou byl odložen kvůli technickým problémům.
Původně měla družice opustit Zemi už 26. října.
Nový termín startu ruští odborníci naplánovali na 9. listopadu. "Venus Express odstartuje 9. listopadu v 04:33 SEČ z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu," uvádí prohlášení ruské vesmírné agentury Roskosmos.
Více než jednotunovou sondu Evropské kosmické agentury (ESA) vynese do kosmu ruská nosná raketa Sojuz.
Venus Express by měla kolem oběžné dráhy Venuše kroužit "pouhé" dva tamní dny. Vzhledem k pomalé rotaci planety kolem vlastní osy se ale jeden den na Venuši rovná 243 pozemským dnům.
Nepříznivé klimatické podmínky na planetě zatím vědcům neumožňují průzkum jejího povrchu. Představy o tom, jak to na Venuši vypadá, tak zatím ztvárnili pouze na počítači.
Venuše je do značné míry podobná Zemi, ale zejména některé tamní atmosférické jevy jsou dosud zahaleny tajemstvím. Výzkumy mají například přinést poznatky týkající se podstaty skleníkového efektu.
Atmosféra Venuše sestává z 96 procent z oxidu uhličitého a její teplota pod hustými mraky tvořenými výpary kyseliny sírové dosahuje 450 stupňů Celsia. Odborníci předpokládají, že je planeta vulkanicky velmi aktivní. I to by měla sonda zjistit.
Jednou se lidé možná budou moci na Mars přestěhovat
27.10.2005 - Přátelé noční oblohy si přijdou v příštích dnech na své. V neděli 30. října se po dvou letech k Zemi přiblíží Mars. Bude vzdálen necelých 70 milionů kilometrů. O osm dní později bude načervenalá planeta zářit celou noc, protože se bude nacházet přesně na opačné straně Země než Slunce.
"Minulé přiblížení Marsu k Zemi, které nastalo v srpnu 2003 na necelých 56 milionů kilometrů, bylo rekordně nejtěsnější za posledních 70 000 let," uvedl Pavel Příhoda z pražské Hvězdárny a planetária.
Letos si však budou moci obyvatelé střední Evropy Mars vychutnat ještě lépe, protože bude svítit vysoko na obloze, výš než předloni.
Nejbližší příští opozice Marsu a Země nastane na Štědrý den roku 2007. Znamená to, že k opozicím dochází průměrně po dvou letech a 49 dnech. Obvykle několik dnů před a po opozici se také Mars nejvíce přiblíží k Zemi.
"Mars nemá v této době mezi planetami konkurenci. Večer se vynoří na východě jako překvapivě jasný objekt, zatímco jindy nejjasnější Venuše už slábne nízko nad západním obzorem a pomalu mizí," popsal Příhoda.
Upozornil také na zajímavou barvu, kterou planeta má. "Je načervenalý, ale zdaleka ne rudý, jak se někdy říká," vysvětlil. Dodal, že právě proto viděli starověcí hvězdáři v Marsu boha války. Symbolizoval pro ně oheň a krev.
Mars v těchto dnech svítí v souhvězdí Berana a současně nedaleko od nápadné hvězdokupy Plejády, které se v Čechách říká Kuřátka. O půlnoci vrcholí nad jihem, pak klesá k obzoru a ráno zapadá. "Při jeho pozorování nebude vadit ani měsíc, protože je 2. listopadu v novu," vysvětlil astronom.
Mars je také ze všech známých nebeských těles nejpodobnější Zemi. Jeho den trvá jen o 40 minut déle než náš. Má rotační osu skloněnou skoro stejně jako Země, proto se i na jeho povrchu střídají roční doby. Jsou ale delší, protože Marsův rok je také delší - má 687 pozemských dnů.
Planetu obklopuje čile proudící ovzduší. Povrch je pustý s písečnými přesypy. Do výšky se zvedají mohutné sopky havajského typu. Vulkán Olympus Mons trčí 23 kilometry nad okolí a má průměr 550 kilometrů. Je zřejmě vyhaslý.
Mars je ale dál od Slunce než Země a má i desetkrát menší hmotnost. Přišel proto o většinu atmosféry i vody a promrzl. Hodně ledu zůstalo pod povrchem.
Hledání života na Marsu zatím nepřineslo výsledky. "Určitě tam nenajdeme nějaké Marťánky, zatím však nemůžeme vyloučit přítomnost odolných mikroskopických organismů," vysvětlil Pavel Příhoda.
Někteří optimisté podle něj soudí, že by bylo možné Mars kolonizovat. "Tvrdí, že by se na jeho povrch daly vysadit odolné rostliny, lišejníky a některé druhy zelených řas, které by uvolňovaly kyslík. Postupně by se pak mohly vysazovat vyšší rostlinné druhy, ovzduší by se zahustilo, až by nakonec umožnilo vznik jezer s vodou. Po mnoha staletích by mohli lidé na Marsu pobývat i bez skafandrů," uzavřel astronom.
18.10.2005 - Evropská vesmírná agentura ESA finišuje s přípravami na vypuštění družice k Venuši. Podle plánu by měla opustit povrch Země 26. října. Svoji téměř sedmnáctiměsíční misi na oběžné dráze Venuše by pak měla začít příští rok, píše BBC.
"Předpokládáme, že Venuše je vulkanicky velmi aktivní," přiblížil jeden z cílů zkoumání planety Fred Taylor z oxfordské univerzity. "Doufáme, že nám družice Venus Express přinese velmi zajímavé poznatky," slibuje si od projektu.
Sondu do kosmu vynese ruská raketa Sojuz. Start z kazašského střediska Bajkonur vědci naplánovali na 26. října.
Venus Express by měl kolem oběžné orbity planety Venuše kroužit "pouhé" dva dny. Kvůli její pomalé rotaci kolem vlastní osy se totiž jeden tamní den rovná 243 pozemským dnům.
Nepříznivé klimatické podmínky na planetě zatím vědcům neumožňují průzkum jejího povrchu. Představy o tom, jak to na Venuši vypadá, tak zatím ztvárnili pouze na počítači.
"Venuše je krásnou ukázkou toho, jak by mohla v určitém případě vypadat i naše planeta," tvrdí Andrew Coates, člen výzkumného týmu ASPERA, který se dlouhá léta zabývá vývojem přístrojů pro výzkum kosmu. "Je to takové ďábelské dvojče Země," popisuje.
Atmosféru planety tvoří z 96 % oxid uhličitý, její povrch zakrývají hustá oblaka kyseliny sírové a teploty dosahují až 460 stupňů Celsia. Kolem Slunce Venuše oběhne za 225 dní.
Raketa Sen-čou 6 startuje z čínského kosmického střediska
16.10.2005 - Modul čínské kosmické rakety Šen-čou-6 s dvoučlennou posádkou po pěti dnech ve vesmíru úspěšně přistál na Zemi v severočínském regionu Vnitřní Mongolsko. Kosmonauti Fej Ťü-lung a Nie Chaj-šeng uskutečnili od středečního startu 76 obletů naší planety a urazili přitom několik milionů kilometrů.
Kosmonauti se podle státního deníku Beijing News ihned po přistání podrobí čtyřicetiminutové lékařské prohlídce.
Pak budou dopraveni vrtulníkem na místní letiště, odkud odletí do Pekingu.
Oba budou následujících 14 dní v izolaci na pozorování. Rodinní příslušníci však budou mít možnost je navštívit.
Čína se v říjnu 2003 stala po Rusku a Spojených státech teprve třetí zemí, která vlastními silami vyslala do vesmíru svého člověka.
Tato skutečnost je zdrojem národní pýchy. Kosmický program zaštítěný armádou je nejprestižnějším projektem čínské komunistické vlády.
Čína v noci vypustila na oběžnou dráhu druhou raketu s lidskou posádkou
14.10.2005 - Raketa Šen-čou 6 se ve čtvrtek nečekaně odchýlila z kurzu. Podle čínských médií však nešlo o nic nebezpečného. Tchajkonauti už jsou zpátky na původní dráze. Středisko řízení letů označilo manévr za rutinní záležitost. Trval několik sekund.
Agentura Nová Čína ve čtvrtek oznámila, že se plavidlo odchýlilo z původního kurzu. "Zjistili jsme to asi po třicátém obletu Země," prohlásil mluvčí Střediska řízení letů. "Nejde ale o nic výjimečného," uklidňoval.
Loď se podle něj mírně přiblížila k Zemi. "Odchylka je necelých osm set metrů a způsobily ji předpokládané vlivy zemské atmosféry a gravitace," vysvětlil mluvčí. Popřel, že by plavidlo mělo jakékoli problémy.
Astronauti Fej Ťü-lung a Nie Chaj-šeng proto kolem šesté hodiny ráno čínského času (půlnoc SELČ) zažehli pomocné rakety. Ty pomohly vrátit plavidlo na plánovaný kurz. Státní média popsala celou operaci jako "rutinní a plánovanou".
Raketa Šen-čou 6 odstartovala z čínského vesmírného střediska ve středu ráno. Modul s kosmonauty by měl přistát v pondělí v čínské stepní oblasti Vnitřní Mongolsko.
Pobyt na oběžné dráze se klidně může protáhnout. "Loď je vybavena dostatečnými zásobami jídla, kyslíku, vody a dalších věcí potřebných k sedmidennímu kosmickému letu," citovala ČTK Wu Kuo-tchinga z výzkumného ústavu vesmírných technologií.
Vše podle něj záleží "na počasí a dalších okolnostech".
13.10.2005 - Marcel Grun - Stále více lidí hledá adrenalinové formy turistiky. Na povolení výstupu k himálajským vrcholkům se čeká roky, tisíce lidí mají chuť lovit bizony. Roste počet těch, kteří mohou prohlásit, že byli na jižním pólu i na dně oceánu. Pro ně a mnoho dalších zbývá už jen cesta vzhůru, do vesmíru! Jisté je, že stát se profesionálním kosmonautem je pro většinu lidí nemožné.
Prvními "civilisty" na palubě raketoplánů byli v polovině 80. let američtí politici. Ale prvním skutečně platícím cestujícím se stal až japonský novinář Toyohiro Akiyama, jehož osm dní na stanici Mir přišlo televizní společnost TBS v roce 1990 na 12 milionů dolarů. Takové výlety mají spíš propagační charakter.
Cestování "pro zážitek" - skutečná kosmická turistika - je něco jiného. Jejími průkopníky se stali Američan Dennis Tito, Jihoafričan Mark Shuttleworth a nyní Greg Olsen. Agentura Space Adventures jim zprostředkovala let v ruské lodi Sojuz.
Pobyt na oběžné dráze však není pro každého. Nemyslím jen miliony dolarů, zájemci musí absolvovat půlroční tvrdý trénink v Hvězdném městečku a bez odmlouvání se podrobit profesionálním požadavkům. Rozhodně nejsou v pozici toho, kdo vyplní šek a letí. Musí být zdravotně způsobilí, naučit se kvanta technických dat a zvládnout ruštinu. I proto jde zatím spíše o "účastníky kosmických letů" než o pravé turisty.
O zájemce nouze nebude. Jenže lety do vesmíru zůstávají mimořádně nákladné. Někteří z kosmonautů soudí, že do vesmíru by měli létat ti, kteří tam mají práci (jak řekl "poslední muž na Měsíci" Eugene Cernan). Nicméně lidská touha po poznání dosud nepoznaného je silnější. Věřím, že právě zájem o kosmickou turistiku podpoří další rozvoj celé kosmonautiky.
Kromě nedostatečné kapacity dopravních prostředků (do Sojuzu se vejdou nejvýš dva "cestující") je dosud překážkou cena letenek. Postavit kosmickou stanici pouze pro turisty není technický problém, avšak výlet na oběžnou dráhu za 20 milionů dolarů počet uchazečů výrazně limituje. Přesto jsem přesvědčen, že do 10 roků se situace podstatně zlepší a několik vyvolených si v té době již bude moci zaplatit oblet Měsíce. A pokud se Američanům po roce 2018 zdaří návrat na Měsíc, jistě začnou nabízet exkluzívní výlety i na povrch Měsíce...
Na adrenalinové létání se již nyní specializuje stále víc agentur. Za dva tisíce dolarů si lze ve Fort Lauderdale na Floridě zapilotovat "báječné akrobatické letadlo L-39" - jasně, že naší výroby. Na Slovensku to vyjde levněji. O pár tisíc víc stojí návštěva sibiřské vojenské základny a výlet v ruském MiG-25 do výšky nad 20 km. Sekunda beztížného stavu na palubě Il-76 stojí jen 10 dolarů...
Mezi tím a pobytem na oběžné dráze je a zůstane kvalitativní i cenová propast. A právě o tuto "mezeru" je nyní největší zájem. Výlet do výšek, kam létají kosmonauti, ale jednodušší, a tedy levnější technikou. Za méně peněz méně muziky: jen krátký skok na okraj vesmíru do výšky nad 100 km, tzv. suborbitální let s několika minutami v beztížném stavu.
Od loňského podzimu to díky leteckému konstruktéru Burtu Rutanovi umíme a britský magnát Richard Branson této techniky hodlá využít s cílem od roku 2008 "udělat kosmickou turistiku bezpečnou a dostupnou lidem na celém světě". Prvních letů své společnosti Virgin Galactic se chce s celou rodinou osobně zúčastnit a do konce desetiletí ho má následovat až tři tisíce turistů. Lodě SpaceshipTwo budou startovat několikrát týdně do výšky až 130 kilometrů a v jejich kabině bude kromě dvou pilotů sedět vždy sedm pasažérů. Cena letenky pro "prvních sto" činí 200 tisíc dolarů (pět miliónů korun). Poté cena klesne na 100 tisíc. Brzy a ještě levněji začnou podobnou atrakci nabízet další agentury - již nyní se realizuje stavba několika obdobných nosičů, mj. v Rusku kosmoplán C-21 pro agenturu Space Adventures.
3, 2, 1, 0 - raketové motory kosmického turismu se rozbíhají naplno!
Raketa Sen-čou 6 startuje z čínského kosmického střediska
13.10.2005 - Čína včera vyslala do vesmíru svou druhou kosmickou loď s lidskou posádkou. Stala se tak třetí zemí na světě, které se podařilo vyslat člověka do vesmíru dvakrát.
Kosmická loď Šen-čou 6 je podobná své předchůdkyni, ale rozšířená o druhý oddíl, který funguje jako obytná část a místo pro pokusy. Servisní modul - ukrývá hnaací systém a solární panely, které dodávají energii na palubu. Sestupový modul - kosmická loď k návratu vybavená padáky a brzdícími raketami.
Vrcholoví sportovci to dobře znají: vyhrát poprvé, to je sen, mnohem těžší je však vítězství zopakovat. Číně se to včera v noci podařilo - vypustila na oběžnou dráhu svoji už druhou raketu s lidskou posádkou. Tentokrát dokonce dvojčlennou.
Komunistický gigant tak před světem demonstroval, že úspěchy jeho vesmírného programu nejsou žádnou náhodou a že jeho touhu stát se novou světovou supervelmocí je třeba brát velice vážně.
Noví čínští tchajkonauté se jmenují Fej Ťu-lung a Nie Chaj-šeng. Prvnímu je čtyřicet, druhému ještě o rok více. Domácí média jsou na své hrdiny patřičně hrdá a přezdívají je "vesmírní kovbojové". Na kosmickou misi je vynesla raketa Šen-čou 6 ve tři hodiny ráno našeho času. V Číně bylo v té době už devět ráno, a přestože sněžilo, velkou show přímo na kosmodromu Ťiou-čchuan v severozápadní provincii Kan-su si nenechali ujít ani ti největší režimní potentáti včetně premiéra Wen Ťia-paa. "Nemáme se čeho bát," shodla se dvojice krátce před startem. "Svoji misi splníme." Stamiliony obyvatel nejlidnatější země planety byly přilepeny na televizní obrazovky a dmuly se pýchou.
Fej a Nie, oba superzkušení vojenští piloti, si budou pohled na matičku Zemi vychutnávat až do pondělka, kdy mají přistát.
Pokud ve světě někomu položíte otázku, který člověk se jako první svezl raketou, dostanete zpravidla odpověď, že to byl Jurij Gagarin. Pro vzdělanější Číňany ale není otázka tak jednoznačná. Podle starých kronik se již pár století před ním chtěl podobným způsobem dopravit do vzduchu mandarín Wang Chu. Na dvě velká křídla dal připevnit 47 raket, které měl stejný počet otroků zapálit. Jeho "kosmická loď" se ovšem vzápětí vznítila a o dalším osudu nešťastného raketového průkopníka nás kronikáři již nezpravují. Skeptici pak musí vzít zavděk méně romantickou verzí: Čína se oficiálně stala po Rusku a USA třetí zemí, která vypravila svého člověka do vesmíru - a to v říjnu 2003. Tchajkonaut Jang Li-wej tehdy kroužil na oběžné dráze 21,5 hodiny a pak bezpečně přistál.
Jasné je jedno: kosmický program zaštítěný armádou je nejprestižnějším projektem čínské vlády. A je zřejmé, že s jídlem roste chuť a gigantická země plánuje další "velké skoky" do vesmíru. Ambice čínského draka, sycené ohromujícím hospodářským růstem posledního desetiletí, přitom berou dech. Do deseti let má noha čínského tchajkonauta stanout na Měsíci. Do roku 2020 má buď přímo na našem souputníkovi, nebo poblíž v kosmu vzniknout první čínská vesmírná stanice určená především pro vědecké účely. A pak už má následovat Mars... Zdá se, že Čína přitom se spoluprací s Američany nebo s Rusy, ale ani s dalšími "kosmickými" národy zatím moc nepočítá.
Co se týče plánů, a především rychlosti jejich uskutečňování, je třeba zachovat chladnou hlavu. Například bohatí Američané dosud vydávají na "vesmír" daleko víc financí. A i pro ně jsou mnohé projekty prostě drahé. Na druhé straně by bylo chybou snažení Číňanů podceňovat. Mají totiž ještě jeden významný motor, který je táhne "ke hvězdám". Je jím sen o tom, že se stanou novou světovou supervelmocí.
Pronikání do vesmíru má tamnímu komunistickému vedení přinést užitek hned několikanásobný. Doma i v cizině. Předpokládá se, že vzedmutá vlna pýchy a čínského nacionalismu dá alespoň načas zapomenout na spoustu problémů, které zemi pronásledují. A zahraničí mají nové triumfy vzkázat: Jsme silní, pozor na nás!
Gregory Olsen po návratu z vesmírného výletu. (11. října 2005)
11.10.2005 - Dosavadní dvoučlenná posádka Mezinárodní vesmírné stanice se vrátila na Zemi. Rus a Američan byli na ISS od dubna. Spolu s nimi na palubě lodi Sojuz přiletěl i vesmírný turista Gregory Olsen. Ten za týdenní výlet do kosmu zaplatil 20 milionů dolarů.
Sojuz přistál podle plánu v úterý ráno v kazašské stepi. Loď přistála kolem třetí hodiny ráno středoevropského času. Asi čtyřsetkilometrový návrat z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) trval kosmickému plavidlu předpokládané tři a půl hodiny.
Americký milionář Gregory Olsen, který za svůj výlet zaplatil 20 milionů dolarů, pobýval na orbitálním komplexu sedm dní.
Ruský kosmonaut Sergej Krikaljov a jeho americký kolega John Phillips tvořili posádku ISS od letošního dubna. Krikaljov se díky tomuto pobytu stal kosmickým rekordmanem. Na palubě orbitální stanice už strávil celkem 800 dní. Tím překonal kolegu Sergeje Avdějeva, který při třech misích na konci devadesátých let prožil na stanici 748 dní.
Nová dvoučlenná americko-ruská posádka William McArthur a Valerij Tokarev zůstane na ISS šest měsíců. Během nichž podnikne dvě vesmírné procházky, uskuteční řadu vědeckých testů a lékařských měření a bude se věnovat běžné údržbě stanice.
Ruský kosmonaut Sergej Krikaljov (uprostřed), jeho americký kolega John Phillips a třetí vesmírný turista Gregory Olsen (vpravo) po přistání v kazašské stepi. (11. října 2005)
Zatmění Slunce
03.10.2005 - Měsíc zkřížil cestu slunečním paprskům. V pondělí proběhlo prstencové zatmění Slunce. Pozorování v Česku sice zkazily mraky, ale v pásmu od severního Atlantiku až po rovníkové vody Indického oceánu se dívaly miliony lidí. iDNES nabízí průběžnou fotogalerii zatmění z Madridu.
Zatmění začalo nad Atlantským oceánem v 10:41 SELČ a o deset minut později postoupilo nad severozápadní pobřeží Španělska a Portugalska.
V portugalském městě Bragança, kde bylo možno prstencové zatmění Slunce pozorovat v jeho plné kráse, vyběhli zvědavci na vrchol kopce. Portugalská pošta vydala k této příležitosti několik známek. Úřady poskytovaly lidem zvláštní brýle zdarma ke každému rannímu vydání denního tisku.
V chladu pak sledovali zatmění Slunce obyvatelé Madridu. Zaplnili střechy i ulice. Některé děti nešly do školy a úkaz sledovaly přes speciální ochranná skla.
Vše tam začalo mezi 10:56 a 11:01 SELČ. Podobný jev viděli obyvatelé Pyrenejského poloostrova naposledy v roce 1764. Stovky lidí se vydaly do místních hvězdáren.
"Co mě opravdu překvapilo byl pokles teploty, ihned se celkem ochladilo," popsal meteorolog Luis Obiols, který pozoroval oblohu v madridském planetáriu.
Vědci předpověděli, že v pásmu prstencového zatmění pohasne denní světlo a teploty mírně poklesnou.
Pět minut po jedenácté hodině postoupilo prstencové zatmění nad severoafrické břehy. Pozorovat je mohli lidé v Alžírsku, Tunisku, Libyi, na severovýchodě Čadu v Súdánu, na jihozápadě Etiopie, v Keni a na jihu Somálska.
Úřady v Alžírsku a v Maroku uzavřely školy a v mešitách se sloužily speciální mše.
Na územím České republiky začalo částečné zatmívání Slunce krátce po desáté hodině. Maximální fáze nastala v 11:15. Počasí ale na většině území Česka nedovolilo úkaz sledovat.
Zatmění bylo letos už druhé. To první bylo ale v dubnu pozorovatelné jen z Ameriky a Pacifiku.
Zatmění Slunce může nastat jen při splnění dvou podmínek - Měsíc musí být v novu a ležet se Zemí a Sluncem v jedné přímce.
Úplné zatmění je na Zemi pozorovatelné tam, kam dopadne měsíční stín. Částečné zatmění pak na místech, kam dopadne polostín. Úplné zatmění je zhruba jednou ročně pozorovatelné alespoň z jednoho místa na Zemi (z takzvaného pásma totality, širokého asi 200 kilometrů). V pondělí k němu však nikde nedošlo.
"Země je totiž poměrně blízko ke Slunci a naopak Měsíc je daleko od Země. Měsíc je tedy z našeho pohledu moc malý, nezakryje Slunce úplně. I ti, kteří budou stát přímo v jeho stínu, stále uvidí prstenec Slunce," vysvětlil královéhradecký astronom Jan Veselý.
Pás prstencového zatmění začíná podle astronomů v severním Atlantiku severozápadně od Azor a postupuje dál na jihovýchod. V Evropě přejde přes část Pyrenejí. Jinde v Evropě mohou lidé pozorovat jen částečné zatmění.
Částečné zatmění Slunce je viditelné dalekohledem i bez něj. Zrak je ale v každém případě potřeba chránit, přímý pohled do Slunce ho může i trvale poškodit.
Pro pozorování pouhým okem je dobré použít jako filtr například "černý" konec vyvolaného černobílého filmu. Vhodná jsou také svářečská skla. Také k pozorování dalekohledem je potřeba použít pomůcky, které zeslabí záření. Oblíbenou metodou je třeba promítání Slunce z dalekohledu na papír.
Z astronomického hlediska pondělní zatmění není nijak zvlášť zajímavé. "Částečné zatmění nastává poměrně často, průměrně tak jednou za tři roky, výjimečně však i dvakrát za rok. Není to nic tak úžasného. Pro astronomy význam nemá, je to jen úkaz na koukání, pro laiky určitě zajímavý, ale vědci při něm moc věcí nezjistí," říká Jan Veselý.
Z vědeckého hlediska je významné jen úplné zatmění. Proto se astronomové sjíždějí na místa, odkud se dá pozorovat.
"Já osobně jsem byl v roce 1999 v Maďarsku," vzpomíná vědec. "Když se totiž zatmí, je kolem Slunce vidět jeho atmosféra, takzvaná korona, kterou jindy ze Země nevidíme."
Zatmění Slunce v různé míře jsme v posledních letech mohli pozorovat už několikrát. V květnu 2003 zakrýval Měsíc Slunce z 85 procent. Devadesátiprocentní zatmění mohli Češi pozorovat 11. srpna 1999.
Úplné zatmění ale bylo z našeho území pozorovatelné naposledy před třemi sty lety, v roce 1706, předtím v roce 1415, pouhý měsíc před upálením mistra Jana Husa. Další čeká až naše potomky v roce 2135.
"Mám také nadějnější zprávu. V roce 2093 u nás bude vidět prstencové zatmění, bude to zároveň poslední zatmění v tomto století a mohou se ho dožít i mnozí současníci," podotýká astronom Veselý. Do konce století nás čeká ještě 37 částečných zatmění Slunce.
Greg Olsen stráví několik dní ve vesmíru. Za výlet zaplatil 20 milionů dolarů
03.10.2005 - Ruská kosmická loď Sojuz se krátce před půl osmou ráno úspěšně spojila s Mezinárodní kosmickou stanicí ISS. Na její palubě přicestovala nová posádka stanice a 59letý americký vesmírný turista Greg Olsen. Cesta ho přišla na 20 milionů dolarů.
Loď odstartovala z kazašského kosmodromu Bajkonur v sobotu.
Jak oznámilo řídící středisko letu u Moskvy, přibližovací manévr byl řízen automaticky a proběhl bez problémů. Ke spojení se stanicí došlo dokonce dříve, než operátoři plánovali.
Olsen, který za svůj výlet zaplatil 20 milionů dolarů, je třetím kosmickým turistou. Z vesmíru se, společně s vystřídanou posádkou stanice, vrátí příští týden.
Novou dlouhodobou posádku stanice tvoří americký astronaut William McArthur a jeho ruský kolega Valerij Tokarev. Je to už dvanáctá dlouhodobá posádka, která stráví na ISS šest měsíců. Na orbitálním komplexu nahradí Rusa Sergeje Krikaljova a jeho amerického kolegu Johna Phillipse, kteří na stanici působí od letošního dubna.
Spojené státy přestaly posílat do vesmíru raketoplány s lidskou posádkou po katastrofě Columbie v roce 2003.
ISS nyní zásobují ruské lodě Sojuz a Progress, které tam také vyměňují posádky. Obnovený let raketoplánu Discovery letos v červenci provázely problémy podobné těm, které vedly k záhubě Columbie, a USA proto další start odložily na březen příštího roku
Třetím vesmírným turistou je Gregory Olsen. Odstartoval 1. října 2005
01.10.2205 - Z kazašského kosmodromu Bajkonur odstartovala ráno raketa s lodí Sojuz TMA-7, na jejíž palubě je nová dvoučlenná americko-ruská posádka a historicky třetí vesmírný turista. Loď míří k Mezinárodní kosmické stanici (ISS), s níž by se měla spojit v pondělí.
Dvojice kosmonautů Rus Valerij Tokarev a Američan William McArthur nahradí na orbitálním komplexu Rusa Sergeje Krikaljova a jeho amerického kolegu Johna Phillipse, kteří na stanici působí od letošního dubna. Nová posádka na ISS, již dvanáctá, zůstane ve vesmíru do počátku dubna.
Na palubě kosmické lodi je i 59letý americký milionář a vědec Gregory Olsen, který je po Američanovi Dennisi Titovi (2001) a Jihoafričanovi Marku Shuttleworthovi (2002) již třetím "kosmickým turistou".
Sám Olsen toto označení odmítá a navrhuje "účastník kosmického letu". "Turistika znamená, že někdo podepíše šek a letí. Tak to ale není," řekl. "Doufám, že můj let pomůže, kdyby k ničemu jinému, k tomu, že se lety do vesmíru stanou běžnější záležitostí," dodal.
Olsen prodělal 1500 hodin náročného výcviku v Hvězdném městečku u Moskvy a na kosmodromu Bajkonur a za cestu zaplatil ruské agentuře Roskosmos 20 milionů dolarů (přes 490 milionů korun).
Jeho úkolem na stanici během jedenáctidenní mise bude pořídit fotografické snímky, provést tři lékařské experimenty pro Evropskou kosmickou agenturu a další pokus týkající se dětí. Na Zemi se vrátí 11. října s dosavadní posádkou.
Zatím není jasné, zda William McArthur nebude přinejmenším prozatím posledním Američanem na ISS. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) a ruská kosmická agentura se zatím totiž nedohodly na budoucnosti společných letů.
Šéf NASA Michael Griffin při pátečních jednáních s šéfem ruské partnerské organizace Anatolijem Perminovem varoval, že požadavky Moskvy, aby se USA finančně podílely na kosmických letech, mohou ohrozit další americkou účast.
Americký zákon z roku 2000 totiž zakazuje Spojeným státům financovat vesmírný program země, která spolupracuje s Íránem. Moskva se přitom v Íránu podílí na stavbě jaderné elektrárny.
Spojené státy přestaly posílat do vesmíru raketoplány s lidskou posádkou po katastrofě Columbie v roce 2003. ISS nyní zásobují ruské lodě Sojuz a Progress, které tam také vyměňují posádky.
Obnovený let raketoplánu Discovery letos v červenci provázely problémy podobné těm, které vedly k záhubě Columbie, a USA proto další start odložily na březen příštího roku.
| Seznam |Google| Atlas | Webzdarma | iDNES | iZITRA | IDOS | ICQ | Quick | Centrum | Yahoo | Eurotel | Webcams | Novinky | Cestiny | Martin |