Hlavní stránka ICT Astro a Kosmos Vtipy Návštěvní kniha Download Věda a technika Gastronomie Ankety Chat Superkniha Shoutboard Mail to Zdraví Stařinky Mapa serveru

Zdraví a zdravý životní styl 3

 

Dobrá zpráva ze zámoří: stačí docela málo

Američtí školáci už to mají vědecky potvrzené: čím dál tím víc jich je obézních, většina má málo pohybu a někteří z nich mají takovou hladinu cholesterolu v krvi, která by vyburcovala každého doktora z klidu.

Výzkumníci z Univerzity Chapel Hill v Severní Karolíně sledovali v roce 1991 po dobu dvou měsíců 422 právě takových třeťáků a čtvrťáků. Třetina z nich si dvakrát týdně povídala se svým učitelem při vyučování o zásadách správného stravování a třikrát týdně propocovala trička při dvacetiminutovkách poctivého, avšak veselého cvičení. Druhá třetina cvičila také intenzivně, místo kolektivního povídání však měli jednotliví žáci individuální konzultace se zdravotní sestrou. Poslední, kontrolní skupina pak jen plnila běžný školní program.

Po dvou měsících měla první skupina cholesterol nižší v průměru o 12 procent, druhá o 10 a třetí o 2 procenta, pravděpodobně proto, že dětský cholesterol kolísá.

"Myslela jsem, že zdravotní sestry budou úspěšnější," konstatovala vedoucí výzkumu Joanne Harrellová. "Každopádně se ale ukázalo, že v devíti letech není ani trochu brzy začít bojovat s vysokým cholesterolem a že školní program nemusí být vůbec drahý, aby byl účinný." Zbývá dodat to nejpodstatnější: děti, které tímto programem prošly, si udržely nižší cholesterol i při kontrolním měření v dalších letech.

 

Cholesterolové děti

Zatímco jeden člověk si dokáže s nadbytkem cholesterolu v potravě lehce poradit, jiný se jednoho dne dozví, že jeho krev se podobá nechutně přemaštěné polévce, a ještě jiný se nad svým jídelníčkem zamyslí teprve tehdy, když ho potká infarkt. Vysokou hladinou cholesterolu v krvi však může být ohrožen i ten, kdo v jídle moc nehřeší. A dokonce také děti.

"Do značné míry hraje roli genetická predispozice," vysvětluje Josef Hyánek z metabolické poradny Nemocnice Na Homolce. "Někomu například chybějí právě ty receptory na jaterních buňkách, které mají za úkol cholesterol z krve ,vychytávat' a udržovat tak jeho množství na normální výši. Tito lidé trpí dědičnou poruchou metabolismu tuků."

Děti se nemohou bránit

Profesor Hyánek se v metabolické poradně věnuje především dětem. Pokud se totiž v některé rodině vyskytne srdeční infarkt nebo jiná nemoc spojená s kornatěním cév, lze předpokládat, že stejně ohroženy budou i děti. Něco prostě není v pořádku: buď je na vině dědičná porucha, nebo příliš sádelnatý jídelníček.

Děti potřebují svým způsobem zvláštní péči: jednak proto, že se nemohou příliš bránit rodinným zlozvykům v životosprávě, jednak proto, že v rizikových případech je třeba začít s prevencí co nejdříve - to jest v prvních školních letech. Špatný konec na sebe totiž nemusí nechat dlouho čekat: lidé s poruchou metabolismu tuků mohou zemřít na infarkt už kolem třicítky. Zvykne-li si navíc dítě na jídelníček s minimálním obsahem živočišných tuků už v útlém věku, nebude to v budoucnu pociťovat jako újmu.

Dietu ano, ale...

Pro snížení hladiny cholesterolu v krvi je sice u dětí základním opatřením dieta, ale zvláště u nich platí, že se nic nemá přehánět.

"Některé maminky mají o své děti takový strach, že by je nejraději krmily jen zeleninou a minerálkou," míní dietní sestra Věra Martiníková. "Já ten strach samozřejmě plně chápu - máme tady například chlapečka, jehož tatínek zemřel na infarkt v sedmadvaceti letech. Snažím se ale, aby rodiče pochopili, že z jídelníčku dítěte nemohou jen tak vyškrtnout všechny tuky a živočišné bílkoviny, aniž by se tak vážně nepodepsali na jeho vývoji."

Každé dítě by mělo absolvovat několik základních vyšetření, jejichž výsledky jsou určující pro výběr té nejvhodnější diety. I samotná dietní léčba pak vyžaduje přísnou kontrolu - u nejsložitějších případů například vyšetření takzvané dusíkové bilance, která lékaři poskytne informaci o tom, jak tělo pacienta umí hospodařit s bílkovinami.

Často se daří upravit hladinu cholesterolu pouhou dietou, v těžkých případech ovšem ani ta nejpřísnější zcela nepomůže - pak je třeba nasadit léky.

"Na druhou stranu dlouhodobé užívání léků také není bez nebezpečí," varuje sestra Martiníková, "Navíc samy o sobě všechen nadbytečný cholesterol nezvládnou, neslibují tedy bezstarostný život s prorostlým uzeným a šlehačkovými dorty."

Cholesterol

Cholesterol není pro tělo nic jedovatého ani nepřirozeného. Je to živočišný tuk, který je stavebním kamenem většiny struktur v tělních buňkách, organismus z něj navíc připravuje řadu hormonů a dalších látek potřebných pro normální fungování metabolismu. Je-li ho však v těle nadbytek, ukládá se v cévách a způsobuje jejich kornatění (aterosklerózu).

Víc hlav víc ví

Naučit se vařit dítěti "nízkocholesterolově", ale zároveň chutně a ne moc draho, to je hlavolam, který nemá mnoho řešení. Na některá z nich můžete přijít v Klubu rodičů dětí s poruchou metabolismu tuků, který existuje při pražské Nemocnici Na Homolce.

* Těm, kteří chtějí mít jistotu, že si v obchodě vybírají potraviny s nízkým obsahem cholesterolu, přišel na pomoc projekt PRO ZDRAVÍ. Odborníci z Fóra zdravé výživy a z Nemocnice Na Homolce podrobili analýze vybrané potraviny z některých našich supermarketů. Ty z nich, které jsou vhodné pro nízkocholesterolovou dietu, označili logem.

* Člověk, který by "z pilnosti" vypustil ze své diety všechny tuky, by od žádného lékaře pochvalu nezískal. Bez nich hrozí tělu nedostatek některých vitaminů, které se rozpouštějí pouze v tucích.

Ačkoliv označením "bez cholesterolu" se honosí pouze některé značky stolních olejů, vemte jed na to, že v jakémkoliv rostlinném tuku byste cholesterol marně hledali. Ze zdravotního hlediska je nejlepší olej slunečnicový, který má ideální složení pro tělo nezbytných mastných kyselin.

 

Domácí masér nepotřebuje ruce

Pocity uvolnění, které se dostaví po masáži, i příjemný stav po koupeli ve vyhřáté vaně jsou si v něčem podobné. Obojí v sobě spojuje perličková masážní koupel.

Nutná a postačující podmínka - snad kromě ochoty sáhnout do peněženky - pro instalaci perličkové koupele je vlastně jen jediná: vlastnictví vany.

Základní, masážní součást zařízení, jež dokáže masírovat tělo bez rukou, se podobá plastové rohoži, volně položené na dno vany. Masážní rohož je spojena se vzduchovým agregátem, který do ní pod tlakem pumpuje ohřátý vzduch. Ten se pak uvolňuje z drobných otvorů v rohoži a masíruje tělo, které si zároveň užívá koupele.

Tlak vzduchu vháněného do masážní rohože přitom lze regulovat, takže neviditelné prsty mohou pokožku jemně hladit, ale také se do ní pořádně, chlapsky opřít. Sílu masáže, jaká vám vyhovuje, si můžete nastavit přímo z vany, s pomocí dálkového ovládání.

Návod je lépe respektovat

Specialitou perličkových koupelí je spojení mechanické masáže a uvolňujícího působení vodního živlu. Přestože oba účinky působí v týmu, zdravý organismus nadměrně nezatíží.

"Pouze pokud by lázeň při perličkové masáži byla příliš teplá, může tu hrozit riziko cévní příhody. Také bych ji nedoporučil při zánětu žil na dolních končetinách. Jinak ovšem není třeba se obávat zdravotních rizik - samozřejmě za podmínky, že bude dodržen návod k použití," říká doktor Vladimír Tutzký z rehabilitačního střediska Monada.

Teplota a čas

Hlavní roli při perličkové masáži hrají dvě fyzikální veličiny: teplota a čas. Teplota koupele i čas masáže se nastavují podle toho, o jaký druh masáže má jít, a také podle typu a výkonu konkrétního přístroje.

Chladnější koupele, při teplotách do třiceti stupňů Celsia, zklidňují, omezují pocení a mají upravovat nízký krevní tlak. Teplejší, přibližně čtyřicetistupňové, způsobují pokles krevního tlaku a také omezují pocení a uklidňují psychiku. Kromě toho lze masáži podrobit jen nohy, které se za celý den nezastaví, či použít třeba sportovní nebo kondiční program, jenž uvolní tělo po fyzické námaze.

Příznivci aromaterapie mohou "polehávání ve vaně" obohatit o blahodárné účinky vůní. Koupelové přísady, které se do vody přilévají, obsahují výtažky z léčivých rostlin jako je meduňka, eukalyptus či tymián.

Čistota - půl zdraví

Úhlavním nepřítelem perličkové koupele je tvrdá voda. Soli, které obsahuje, se usazují v tryskách a po nějaké době je mohou ucpat, podobně jako otvory ve sprše. V takovém případě stačí masážní rohož namočit do vody, v níž je namísto vonné silice rozpuštěn čisticí prostředek. Po půlhodinové koupeli se pak rohož osprchuje a trysky se profouknou.

K samozřejmé hygieně patří osprchování rohože po každém použití. Připomínat, že masážní a očistná koupel jsou dvě rozdílné věci, je nejspíš zbytečné: perličkové koupeli by vždycky mělo předcházet důkladné osprchování.

Aromaterapeutické přísady do koupele

meduňka - uklidňuje

kaštan - upravuje krevní oběh

levandule - tiší bolesti hlavy, antibakteriální

rozmarýna - povzbuzuje

eukalyptus - dýchací cesty

mořské řasy - ekzémy

heřmánek - péče o pleť

tymián - trávicí potíže

 

Zinek a selen vévodí imunitě

Vitaminy se musely podělit o trůn. Už to nejsou jen ony, jimž se připisuje téměř zázračné působení na zdraví. Část královské moci patří i minerálům a stopovým prvkům. Díky novým studiím se nyní lékaři začali zajímat především o zinek a selen, dva základní kameny imunitního systému.

"Oba prvky jsou součástí důležitých enzymů, které v těle pomáhají likvidovat volné kyslíkové radikály," vysvětluje Martin Nouza z pražské Imunologické kliniky MUDr. Jaroslava Svobody. "Ty vznikají v těle při běžném metabolismu, a pokud je enzymy nezničí, poškodí buňky - mnohdy natolik, že to přispěje ke vzniku nádorového bujení."

V období, kdy je organismus víc zatížen, například při smogu, stresu nebo po nemoci, se volných radikálů tvoří víc. K tomu, aby je tělo dokázalo odbourat, potřebuje pak logicky víc enzymů, tedy i víc selenu a zinku.

Zinek má podle doktora Nouzy na obranyschopnosti těla ještě větší zásluhu než selen. Je součástí dobré stovky enzymů a také hormonů, produkovaných brzlíkem, bez nichž se nevyvíjejí a nedozrávají T-lymfocyty, bílé krvinky tvořící základ imunitního systému. Ty jsou zodpovědné za ochranu organismu proti choroboplodným zárodkům i vlastním buňkám, jež už byly nemocí napadeny. Je prokázáno, že zinek zlepšuje hojení ran u starých lidí i zacelování bércových vředů. Lékaři jej předepisují při snížené obranyschopnosti, která bývá příčinou častých nebo dlouhodobých infekčních onemocnění.

"Především selenu máme nedostatek, protože naše půda je na něj chudá a prvek se proto nemůže dostávat do rostlinné ani živočišné stravy. Potřebovali bychom denně 50 až 200 mikrogramů, ale přijímáme ho jen asi 20 až 30 mikrogramů," říká imunolog. "Vyplatí se tedy užívat selen v tabletách alespoň v zátěžových obdobích stejně jako zvýšit denní porci zinku, která normálně představuje 10 až 15 miligramů. Je ale vždycky dobré poradit se o tom s lékařem, protože oběma stopovými prvky se člověk může předávkovat."

V čem hledat selen

- pšeničné klíčky, tuňák, cibule, ořechy, semena, pivovarské kvasnice, mořské řasy, česnek, houby, maso, játra, mléko, celozrnné pečivo

V čem hledat zinek

- maso, ryby, pšeničné klíčky, houby, pivovarské kvasnice, celozrnné pečivo, dýňová semena, žloutky, luštěniny, mléko, otruby, bílé fazole, cibule

 

Obrys podle šablony

Tři orientální krásky se ucházely o sultána, jen jedna se však mohla stát jeho ženou. Poté, co všechny obstály ve zkouškách moudrosti i dovednosti, nechal sultán přinést zlatý, zvonečky ověšený rám s výřezem siluety ideálního ženského těla: tu, která jím projde, aniž by zvonkohru rozezněla, prý pojme za choť...

Ačkoli rozměry dnešních žen už nikdo šablonou nepřeměřuje, ony samy si leckdy ve svých představách zlatý rám kolem sebe staví.

Pronásledovány obrazem vyhublých modelek ho slyší cinkat, kdykoli se spatří v zrcadle. Mnohé z nich pak žádají plastické chirurgy o liposukci neboli odsátí tuku z určitých partií těla. Z 2,1 milionu Američanů, kteří loni podle Americké společnosti estetické plastické chirurgie podstoupili nějakou kosmetickou operaci nebo nechirurgický zásah, jich právě o liposukci požádalo na 177 000.

Rouhání, nebo nutnost?

Názory na odsávání tělesného tuku se liší. Jedni tvrdí, že je to rouhání, neboť do zdravého těla se chirurgicky nemá zasahovat, zvláště když stoprocentní úspěch nelze předem zaručit. Druzí, a nejen filmové hvězdy, jsou přesvědčeni, že vylepšení tělesných tvarů patří dnes k image.

"Liposukce v odůvodněných případech smysl má. Lépe vytvarovaná postava totiž dodá člověku sebevědomí a přispěje k duševní pohodě. Mnohé pacientky si už konečně nemusí kupovat kostým složený ze dvou různých velikostí," vysvětluje Pavel Hlava, primář oddělení plastické kosmetické chirurgie pražské Nemocnice Na Homolce.

Podle něj je liposukce na místě především u žen, protože ukládání tuku na určitých místech, zvláště v partiích stehen a boků, u nich řídí hormony.

"I ta, která se snaží zbavit tukových polštářků na stehnech usilovným cvičením, ubývá rovnoměrně po celém těle, takže se své výrazné disproporce nezbaví," přiznává Věra Šatánková, přednostka Kliniky plastické chirurgie v Praze-Průhonicích.

S nepořízenou odcházejí z ordinací plastických chirurgů klienti, převážně muži, kteří si přejí odsát přebytečný tuk na zakulaceném břiše. To však nemá na svědomí tuk podkožní, ale tuk uložený mezi střevními kličkami, a tak naděje spočívá v něčem zcela jiném - v dietě a pohybu.

Kuličky z kola ven

O tom, zda lékař liposukci doporučí, by měl rozhodnout jednak pacientův celkový zdravotní stav, jednak kvalita jeho kůže. Největší úspěch mívá operace u dívek do pětadvaceti let, jejichž kůže je schopná se novému tvaru těla rychle přizpůsobit. Neznamená to ale, že by dostatečně elastickou kůži nemohla mít žena starší.

"Důležité je také to, zda podkoží tvoří především pevná vrstva tuku, nebo v něm převažuje vazivová tkáň, kde je tuku méně, a tudíž se i špatně odsává," konstatuje primář Hlava.

Odsátí ovšem nevyřeší celulitidu: buňky nabobtnalé tukem totiž už příliš vytáhly kůži, která po zákroku nedokáže svůj objem zmenšit.

Solidní plastický chirurg odmítne leckoho: třeba zájemkyni s postavou manekýny, která si usmyslela, že jí tu či onde trochu tuku přebývá.

Nebo lidi silně obézní, protože odsát lze najednou nanejvýš 2000 mililitrů tuku, což většinou žádného tlouštíka nespasí. Jelikož se liposukce provádí v celkové anestezi, neměli by ji podstupovat ani kardiaci či diabetici, zrovna tak jako všichni ti, jimž se špatně hojí rány.

Hrbolatí klienti

Zvěsti o tom, že při liposukci už leckdo i zemřel, sice nejsou výmysl, jedná se však o naprosto výjimečné případy. V odborné literatuře figuruje obvykle jako příčina úmrtí tuková embolie. Proto musí operatér pečlivě sledovat, aby kanylou odsávající tuk nezajel z tukové vrstvy do svalu. V něm jsou totiž velké cévy, a tak hrozí jejich poranění a následné porušení tukových buněk.

Ne všechny liposukce se ovšem vydaří.

"Tukové polštáře na stehnech nebývají vždy symetrické, proto vždycky upozorňuji pacienty, že i po odsátí tuku se tvar jejich stehen může mírně lišit. Někdy je nutné tvary korigovat ještě dalším operativním zásahem," upozorňuje primář Hlava.

Právě na takový "reparát" se chystá i pětadvacetiletá pražská prodavačka Jana K. "Po liposukci se mi na straně jednoho stehna vytvořila tuková boulička. Nové odsátí mi už provedou zadarmo." Ačkoliv musí Jana podstoupit další chirurgický zásah, nelituje, že se pro liposukci rozhodla: "Zkoušela jsem hubnout, ale problematické partie zůstávaly. Odsátí tuku mi tvary vylepšilo, i když přiznávám, že jsem čekala od operace větší efekt."

Nemilým výsledkem liposukce bývá také zvrásněná, hrbolatá kůže, nebo dokonce takzvaný banánový efekt, kdy se pod zadečkem vytvoří další kožnětukový val ve tvaru banánu. V takovém případě chirurg neodhadl, kolik tuku si může dovolit odsát, a přehnal to. Často se to stává těm, které přemlouvají lékaře k tomu, aby jim na zadní ploše stehen odstranil tuku co nejvíc. Zadeček pak ovšem ztratí oporu, poklesne a tlačí na další tukovou tkáň, která tak pod ním vytvoří onen 'banán'.

Doktorka Šatánková vzpomíná i na klientku, která za ní přišla poté, co zákrok absolvovala na jiném pracovišti. Měla na stehnech tmavší skvrny, které budily dojem otlaků. Ve skutečnosti to však byla kůže poškozená zevnitř. Operatér totiž odsál tuku příliš mnoho, neponechal nutnou tukovou vrstvičku těsně pod vazivovou vrstvou kůže a porušil tak její výživu. Ženu tedy čekala další kalvárie: jelikož měla kůži na stehnech trochu volnější, mohla ji lékařka operativně povytáhnout a přebytek odstřihnout. Skvrny na spodních partiích jí však už zůstaly navždy.

Jestliže takové stopy jsou vizitkou mizerné práce chirurga, za případné hrbolky naopak nemůže. Jsou totiž výsledkem špatným přihojením kůže. Ta je k podkoží připoutána vazivovými snopečky. Pokud se jich ale jizva zachytí a zhojí se spolu s nimi, zůstanou tato místa vtažena víc dolů, čímž vznikne nechtěná prohlubeň.

* Strie na kůži mohou zhoršit výsledek liposukce.

Ano. Tyto jizvičky vznikající po nadměrném ztloustnutí a následném zhubnutí značí, že kůže je potrhaná a tedy nedostatečně pružná.

* Místa po odsátí tuku dlouho bolí.

Ne. Pacienti obvykle hovoří o tří- až čtyřdenním pálení ošetřených ploch. Dotyk na nich bolí asi stejně tak, jako když si sáhnete na naražené místo. Modřiny a otok, které jsou normální reakcí na zásah do organismu, brzy mizí.

* Po liposukci stehen se neobejdete bez nošení "bombarďáků".

Ano. Stahující elastické kalhoty s nohavičkami je nutné nosit první měsíc po operaci nepřetržitě a další měsíc alespoň dvanáct hodin denně. Zajišťují správné rozprostření a přihojení uvolněné kůže.

* Odsátá místa se za pár let znovu zakulatí.

Ne. Počet tukových buněk je dán od dětství, a jsou-li odstraněny, nikdy opět nepřibudou. Pokud klienti po liposukci tloustnou, nabývají všude stejně. Dokonce existují případy, kdy odsáté partie zůstávají po nabrání nadměrné hmotnosti i mírně propadlé.

* Tuk se po liposukci přemístí do jiné části těla.

Ne. Poté, co zmizí největší tukové bouličky, si lidé někdy všimnou menších tělesných disproporcí, které dříve nevnímali.

 

Šedesát minut - a odpočinek

Máte pocit, že váš pracovní den nemá snad tentokrát konce, a přitom vás spousta práce ještě čeká? Potom se snažte se svými silami hospodařit. Podle psychologa Jara Křivohlavého i krátkodobá relaxace, pokud si ji ovšem dopřejete po každé hodině, pomáhá vyhnout se stresu a pocitům vyčerpání.

Jestliže jste při práci dosud seděli, vstaňte a projděte se. Protáhněte si pořádně nohy a narovnejte záda. Několikrát se pořádně předkloňte, vždy hlouběji než předtím, a udělejte několik svých oblíbených cviků.

Mezitím přemýšlejte, jak byste na chvíli změnili činnost. Pokud jste pracovali hlavou, zaměstnejte na čas ruce, po delším sezení si vymyslete něco, co můžete dělat vestoje.

Nezapomeňte ani na masáž obličeje, stačí nasucho. Oběma rukama si ho pečlivě zakryjte, zavřete oči a masírujte dlaněmi odshora dolů. Současně pomalu vydechujte. Velmi účinná je i masáž svalů na šíji.

Nakonec si vezměte do ruky předmět, který je vám na dotek příjemný - kamínek z vašeho pracovního stolu, keramiku, dřevo. Příjemný hmatový zážitek totiž dokáže vaše vnímání pozitivně přeladit stejně jako pěkná vůně. Nemáte-li čerstvé květiny nebo aromatické bylinky po ruce, nevadí - dobře poslouží i kapka kolínské či parfému.

 

Vyskočte včas ze své kůže

Viděl rudě, zbělel kolem nosu, zatmělo se mu před očima... To všechno umí vztek. Poměrně inteligentního člověka změní jako mávnutím proutku ve vřískajícího lidoopa, který valí na svět krví podlité oko a neví, že je výhercem smutného konkursu na kandidáta pro infarkt.

Sám o sobě není vztek nijak zavrženíhodnou emocí. To pouze lidský mozek reaguje na vnější podněty mobilizací energie, potřebné k vyřešení problému. Teprve pokud se akce nezdaří, pocítíte první signál přicházejícího hněvu. Jistě znáte ony sebevybuzující samomluvy typu "To bych se na to podíval, abych s tou kládou nehnul". Pokud nehnete, velmi pravděpodobně do ní v nejbližších vteřinách kopnete. Vlastně ani ne tak vy jako váš vztek. Právě se probudil a připomíná šestihlavého draka v temné sluji.

Tyrani kolem nás

"Můj muž je temperamentní vztekloun od mládí," vypráví pětapadesátiletá paní Miroslava z Pelhřimova. "Když ho naštvou v práci, stačí mu maličkost a je zle. Jednou prokopl vyplétanou židli a než se mu podařilo vyndat nohu, zdemoloval půl pokoje. Komické se mi to zdá až dnes, s odstupem času. Tehdy mi ale moc do smíchu nebylo a uvažovala jsem o rozvodu. Kdyby nebyl v jiném ohledu takový dobrák, asi bych s ním nevydržela."

Život se vzteklým partnerem je únavný a často stresující. O jeho přehnaných reakcích s ním lze mluvit pouze ve chvílích pohody nebo v počáteční fázi rozčilení. Potom už je na zklidňující domluvy pozdě. Tělo totiž svůj vztek dokáže živit a mozek objevováním dalších důvodů k hněvu jen přilévá oleje do ohně.

Podle pražské psycholožky Naděždy Verecké má partner celoživotního vzteklouna jen málo možností na výběr. Může být trpnou obětí, která v pozici mrtvého brouka čeká, až se tornádo přežene.

Další varianta chování připomíná proutkaře. Jste odsouzeni žít s napjatým vnitřním tykadlem, neustále hlídat první signály "blbé nálady" a potom dovedně předcházet jejímu zhoubnému bujení.

Změna tématu hovoru je stejně vhodná jako změna prostředí. Především však chraňte svoji vnitřní pohodu - vztek je totiž velmi infekční nemoc. Pokud se vám podaří přimět partnera, aby svůj problém nazval pravým jménem, můžete hovořit o drobné životní výhře. Kardinální otázka obou aktérů takového manželství však zní: Stojí mi to všechno vlastně za to?

Vzteklého klepne

Každý člověk má nárok cítit v určitých situacích hněv - nevypovídá nic o jeho lásce či nelásce.

Nikdo však nemá právo záchvaty vzteku terorizovat své okolí, i když tím ubližuje hlavně sám sobě. Lékařské studie prokázaly, že právě hněv je emocí, která nejvíc poškozuje srdce. Americký psycholog Daniel Goleman ve své knize Emoční inteligence uvádí výsledky výzkumů, které prokázaly, že povahový sklon k hněvu předznamenává smrt v relativně mladém věku. Je dokonce důležitější než přítomnost ostatních rizikových faktorů, jako je kouření, vysoký krevní tlak nebo vysoká hladina cholesterolu v krvi.

Bouchnete-li jako přetopený kotel dvakrát za deset let, vaše zdraví tím pravděpodobně nijak neutrpí. Hněv ohrožuje především notorické vzteklouny. Stejně nebezpečné je však pocit hněvu vnitřně zadržovat.

Jak se naštvat na svůj vztek

Vztek je emoce, s níž se lze poprat pouze silou zdravého rozumu.

Předpokladem úspěchu je uhlídat začátek vlastních negativních pocitů," soudí doktorka Verecká. "V té chvíli ještě máte možnost rozumně uvažovat o jejich příčinách. Blížící se záchvat vzteku si prostě můžete rozmluvit. Pokuste se 'vyskočit z vlastní kůže' a podívat se na celou situaci z nadhledu. Možná přijdete na to, že okolní svět má jiné starosti než škodit na každém kroku právě vám."

Nenechte se oklamat ani starou dobrou nepravdou, že pokud si svůj vztek vybijete, uleví se vám. Lékaři znají odpověď i na tuto pověru. Exploze vzteku nepřirozeně vydráždí emoční centra v lidském mozku, a tak se budete cítit čím dál hůř.

Podle psychologů na zvládnutí vzteku nejlépe působí tak prosté recepty, jaké představují dlouhé procházky a pohyb vůbec a také rozptýlení.

Sebehorší televizní program je užitečnější než rozbor křivd, jimiž vás trestá osud. Se svými pokusy zvládnout negativní emoce si však pospěšte - fungují pouze do té chvíle, než vaše naštvanost přeroste v černou zuřivost.

 

Na sněhu či na blátě, jenom ne na sádle...

Mikuláš dnes večer do mnoha rodin nadělí nejen sladkosti pro děti, ale i pocit, že vánoce jsou na spadnutí. Je nejvyšší čas shánět dárky, ale také plánovat sváteční jídelníček a péct cukroví. Patříte-li však k těm, kteří po celý rok trpělivě hlídali své kilogramy, možná vám mikulášská nadílka připomene ještě něco: několik nadcházejících týdnů ve znamení boje s kaloriemi. Voňavý štědrovečerní kapřík, božíhodová husička či neodolatelné babiččiny perníčky hodlají, tak jako každoročně, zaútočit na vaši pevnou vůli a zmařit celoroční "redukční" úsilí. Takže: Kdo s koho tentokrát?

Psycholožka Iva Málková, která už řadu let vede kursy snižování nadváhy ve společnosti STOB, vyslechne vždycky po Silvestru řadu stesků, které se rok co rok opakují přibližně ve stejné podobě: "Zase jsem se o svátcích jen cpala, i když vím, že se celý leden nebudu mít ráda." Nebo: "Stačí, abych se neudržela na jedné návštěvě, a je všemu konec. Doma vyluxuju zbytky v lednici... a tak to jde až do novoročního předsevzetí - kolikátého už?"

Ze všeho nejhorší bývá podle doktorky Málkové pocit viny, který vše provází. Na lidech stěžujících si na sváteční přejídání je často vidět, že si jídlo, které si vyčítají, vlastně ani neužili. Navíc získají pocit, že už si nemohou důvěřovat, a cítí se doživotně odsouzeni trpět se svou nadváhou.

Opravdu chci?

Je jisté, že svátky jsou pro hlídače hmotnosti mimořádně těžkým obdobím. Není ovšem nikde psáno, že boj s lákadly svátečních tabulí musí být předem prohraný.

"Zkuste vzít právě vánoce jako zatěžkávací zkoušku, jako příležitost dokázat si, že nikoliv dobroty, ale vy budete pánem situace," radí psycholožka. "Pokaždé, když usednete k jídlu nebo sáhnete po kousku cukroví, si položte otázku: 'Opravdu chci jíst, nebo jím jen proto, že jedí všichni kolem mě? Nebo proto, že zrovna nemám nic lepšího na práci? Že chci potěšit babičku, která toho tolik napekla?'"

Pokud se rozhodnete, že máte opravdový hlad nebo neodolatelnou chuť, pak si v klidu a hlavně bez výčitek jídlo vychutnejte. Máte-li s hubnutím něco zkušeností, dobře víte, že čím pomaleji budete jíst, tím méně toho ve výsledku spořádáte. I kdyby se vám však stalo, že se nacpete k prasknutí, nemůžete koneckonců jednorázově přibrat víc než jeden kilogram. Nesmíte pak ovšem hodit flintu do žita a nezřízeně mlsat až do Nového roku, neboť pak by takových kilogramů byla asi pěkná řádka.

Ne od Nového roku, ale od zítřka

Nejdůležitější ze všeho je vytvořit strategický plán už pár týdnů předem. Mezi horou napečeného cukroví a plnou lednicí dobrot hrozících zkažením se totiž redukční dietě skutečně nedaří.

Dobře si rozmyslete, jestli si chcete o svátcích udržet svoji váhu, nebo jestli si dovolíte maličko přibrat. V otázce, kolik faldíků vám sváteční mlsání nadělá, a jak rychle, či zda vůbec se vám je podaří po Silvestru shodit, jste sami sobě nejlepším odborníkem. Stanovte si proto rozumný závazek - například: smím přibrat dvě kila, ani o deko víc - a na něm pak skálopevně trvejte.

Prvním krokem k tomu, aby se vám podařilo předsevzetí dodržet, je krotit se už při nakupování. Nenechte se strhnout atmosférou nakupovací horečky, která svádí k představě, že většina národa očekává krutý hladomor. A jestli se opravdu nemůžete zbavit strachu, že vás o svátcích přepadne nečekaná návštěva a vy se propadnete hanbou, až nebude co dát na stůl, nakupujte trvanlivé věci nebo ty, které lze snadno zmrazit. Pak nebudete muset jíst jen proto, aby se nesmyslné zásoby dobrot nezkazily.

Nikoliv svátky jídla

"Oslavování vánoc jídlem jsem před několika lety prakticky zrušila," tvrdí devětačtyřicetiletá Jana Netopílková, která se s kaloriemi trpělivě potýká celý život. "Svátky slavím jen s přítelem, který se mnou ,drží basu', i když si starosti s váhou dělat nemusí. Přestože má strašně rád vánoční cukroví, sám mě přesvědčil, abych žádné nepekla. Nevadí mu ani to, že ve štědrovečerním bramborovém salátu je místo majonézy jogurt a vedle něj na talíři filé pečené na fólii bez tuku místo obalovaného kapra. Za celé svátky neudělám jediný obložený chlebíček, zato spoustu salátů a zeleninových mís. A věřte, že tím pro nás svátky svoje kouzlo neztratily."

"Na takový experiment s omezením či změnou svátečního menu by si měl troufnout každý, kdo má s nadváhou problémy," soudí doktorka Málková. "Řada hospodyněk je přesvědčena, že musí být jedničkou v počtu druhů napečeného cukroví a že nejlépe plní svou mateřskou roli, tráví-li celé svátky u plotny. Když jim poradím, aby se zeptaly na názor svých dětí, většinou je výsledek překvapí: děti by velkou část svátečních dobrot vyměnily za společný výlet nebo prostě za to, že si věčně zaneprázdněná maminka udělá chvilku času pouze pro ně."

Záleží na každé lžičce tuku

Pro dietní sestru Evu Haklovou z pražské Fakultní nemocnice Královské Vinohrady není problém sestavit sváteční menu, které je nízkokalorické, a zároveň neošidí chuťové buňky.

"Existuje spousta drobných fint, které ,uloupnou' pár kalorií od každého jídla. Důležité je ale být nekompromisní a neříct si jednou ,ten kousek másla už mě nezabije', a pak zas ,jen trošku šlehačky'."

Napůl vyhráno má ten, kdo vlastní horkovzdušnou troubu. Ta totiž umí bez pomoci tuku vykouzlit i křupavou kůžičku. Není to ostatně špatný tip na vánoční dárek, byť ne právě nejlevnější. Jinou vymožeností, jež vám umožní obejít se bez tuku, je speciální pečicí fólie na pánvičku nebo do pekáče.

Pokud zbytek rodiny trvá na klasických tučných úpravách, nezbude vám než dělat své porce zvlášť. Třeba místo majonézy do salátu si stranou na svou misku udělejte jogurtovou verzi, nebo zkuste ještě dietnější recept s hořčicí, na který nedá dopustit Milada Roubková z Českých Budějovic. Menší brambory, které jste vařili den předem ve slupce, nakrájíte na kolečka silná asi tři milimetry. Stejně nakrájejte i kyselé okurky a na tenoučká půlkolečka cibuli. Vše zalijete nálevem, do kterého patří vlažný lák z okurek, hořčice, pepř, kapka oleje a sůl, a po promíchání necháte alespoň hodinu odležet.

Udělejte si radost

"Mnoho lidí má zbytečný pocit, že zříci se majonézy, šlehačky a máslového cukroví znamená protrpět svátky hlady. Přitom stačí troška fantazie, a objevíte pochoutky, které sice k tradičním českým vánocům nepatří, ale na sváteční tabuli se budou skvěle vyjímat," tvrdí Eva Haklová. "Výhodou svátků je, že se člověk nemusí tolik ohlížet na ceny. Proč si tedy neudělat radost a nekoupit si tropické ovoce, horu zeleniny, dokonale libovou šunku nebo třeba nějakou mořskou potvůrku - prostě něco z lahůdek, které jste celý rok v samoobsluze jen mlsně obcházeli?"

Například při přípravě jednohubek můžete vynechat pečivo a nahradit ho ozdobně vykrojenou okurkou nebo kouskem papriky; úspěch jistě sklidíte i s plněnými košíčky z vydlabaných rajčat. Bez pečiva se obejde také nízkotučný tvrdý sýr kombinovaný s hroznovým vínem, ananasem, olivou nebo mandarinkou. Výborné jsou i malinké pomerančíky, které si vzhledem k jejich ceně asi málokdo běžně dopřeje. Komu dělá největší problémy uzobávání dobrot u televize, ať zkusí vyměnit buráky a chipsy za granátové jablko nebo pokrájené kousky čerstvého ovoce. Na sušené tropické ovoce však pozor - je většinou bohatě přislazované.

Prchni, kdo můžeš!

Jsou ovšem lidé, kteří mají doma sbírku dietních receptů, ale tradičním českým pochoutkám ve znamení másla a poctivé smetany stejně nedokážou říct ne.

"Hubnutí jsem začala brát vážně před čtyřmi roky - to jsem neměla dnešních pětasedmdesát kilo, ale sto osmnáct. Co se týče mlsání, už jsem se dobře znala a věděla jsem, že vánoce jsou pro mě vždycky největší krize. Rozhodla jsem se proto, že jediné řešení je prchnout. Od té doby, co držím dietu, jsme jediné vánoční svátky netrávili doma," svěřuje se pětačtyřicetiletá Mirka Staňková z Prahy.

Pokud se také rozhodnete pro vánoční útěk, nezapomeňte na pořádné boty a oblečení do psího počasí, ať se nemusíte pořád držet u kamen. Doma nenechávejte ani vybavení na taneční parket: po nějaké hříšně kalorické večeři vám může přijít docela vhod.

Sváteční kompromisy

- Cukroví pečte co nejpozději a "s mírou", ať vás neláká už před vánocemi. Dělejte co nejdrobnější kousky. Druhy, které se musí delší dobu rozležet, raději vypusťte. Zvažte také, jestli by nestálo za to rezignovat na kuchařskou slávu a cukroví objednat v obchodě na den před svátky.

- Usilujte o to, aby přátelé chodili o svátcích na návštěvu k vám, ne vy k nim. Doma vás nikdo nebude neustále pobízet do jídla, navíc můžete udělat dietní pohoštění. Mezi svátky, kdy už každý funí s povoleným páskem, s ním možná uspějete víc než s klasickým.

- Pozor na alkohol: je bohatým zdrojem kalorií, a navíc podporuje chuť k jídlu. Bez větších obav si můžete dát vinný střik, popřípadě míchejte kvalitní, méně sladké destiláty s džusem nebo limonádou bez cukru.

- Pokud se nemůžete vyhnout třeba tradiční huse u babičky, zkuste si ji předem "zasloužit": dejte si delší svižnou procházku nebo si předtím vyjeďte na lyže. Dobrým řešením však rozhodně není uložit si před takovou akcí hladovku - pak opravdu hrozí, že se kalorických dobrot nezřízeně přejíte.

- Co nejvíce využívejte známé metody JJP neboli Jez jen polovinu. Dejte si, na co máte chuť, ale v polovičním množství, nejlépe i na menším talířku.

 

| Seznam |Google| Atlas | Webzdarma | iDNES | iZITRA | IDOS | ICQ | Quick | Centrum | Yahoo | Eurotel | Webcams | Novinky | Cestiny | Martin |

 

* Kurzy * Last minute * Letenky * Kurzy akcie a burza * Reality a bydlení * Akcie * Rejstřík * Hotel Prague *