Hlavní stránka ICT Astro a Kosmos Vtipy Návštěvní kniha Download Věda a technika Gastronomie Ankety Chat Superkniha Shoutboard Mail to Zdraví Stařinky Mapa serveru

Zdraví a zdravý životní styl 6

 

Dálkové ovládání

To že reflexní masáže - nebo chcete-li akupresura jsou velmi rozšířené a oblíbené na východ od našich hranic asi všichni víme, ale co takhle u nás? Reflexoterapii se v našich končinách začalo dařit co by alternativní metodě při zmírňování některých specifických obtíží. Vychází z teorie, že na dlaních a chodidlech existují reflexní body a zóny, které zobrazují naše tělo, od páteře až po vnitřní orgány.

Vyvinutím přiměřeného tlaku a ně - při masáži akupresurní, nebo tahu při rexlexní na ně přímo působíme a tím ovlivňujeme pochody v té které oblasti našeho těla. Rexlexní masáž jde provádět dlaní nebo prsty po celém těle, rexlexní body se nejlépe pro laika hledají na dlaních nebo chodidlech. V našem těle je skupina párových orgánů a ty musíme masírovat na obou nohách - rukách.

Jak na to?

Pohodlně se posaďte na podlahu nebo na židli. Dlaň a prsty si potřete buď masážní emulzí nebo olejovou esencí - doporučuje se levandule nebo skořice. Před masáží chodidla uvolněte krouživými pohyby, uvolněte tahem a tlakem na nárt tak že jednou rukou držíte prsty nohy a druhou patu. prsty se snažíte propnou, nikoli však vlastní silou nártu, ale tahem ruky. Pomalu a pravidelně dýcháte a počítáte do 15. Druhý krok je tlak, ten vyvíjíte na ruku která drží prsty, jako by jste chtěli z propnuté špičky udělat "fajku" tento tlak proti trvá asi tak 10 sekund. Potom znovu natáhneme. cvičení je nutné končit vždy natažením a nezapomenout že máme dvě nožky...

Po natažení můžeme začít s masáží. postupujeme od špičky k patě, a pokud vyvíjíme správný tlak měli bychom cítit nejdříve lehkou bolest a která během několika krouživých pohybů odezní . Na každou část věnujeme přibližně 5-10 minut. Pouze tam, kde tlak - bolest neustupuje je možné setrvat déle. Tlak však nezvyšujeme, pouze masírujeme dál. Uvolnění se dostaví při pomalých a klidných pohybech. Pokud budeme postupovat energicky a rychle dosáhneme povzbudivého účinku.

Ať už dosáhnete na poprvé uvolnění přesně té které oblasti či nikoli, rozhodně zmírníte prvotní příznaky únavy a špatné nálady. No a za zmínku rozhodně stojí, že pokud rexlexní masáže budete provádět v páru jde o velmi příjemnou a i částečně erotickou činnost.

Potíže které můžeme s úspěchem zmírnit nebo zcela odstranit:

Deprese a špatná nálada: podvěsek mozkový a srdce
Nervozita, stres, úzkost a únava: plíce , solar plexus ledviny, podvěsek mozkový a nadledvinky
Menstruační potíže, močový měchýř: ledviny a močový měchýř
Trávicí potíže, průjmy: slinivka břišní, střeva, tračník, žalodek a solar plexus
Ztěžklé nohy: ledviny a srdce
Bolesti hlavy: oči, čelo, dutiny, játra a krční páteř
Nespavost a noční můry: dutiny, čelo, solar plexus
Zácpa: střeva

Chodidlo levé nohy Chodidlo pravé nohy

1 dutiny
2 čelo
3 podvěsek mozkový
4 nos
5 levé ucho
6 levé oko
7 šíje
8 rameno
9 plíce a průdušky
10 srdce
11 štítná žláza
12 krční páteř
13 slezina
14 solar plexus
15 slinivka břišní
16 žaludek
17 nadledvinky
18 ledviny
19 bránice
20 hrudní páteř
21 příčný tračník
22 tenké střevo
23 vzestupný tračník
24 konečník
25 bederní páteř
26 močový měchýř
27 kostrč
28 kyčel
29 koleno a níže
30 ischiadický nerv
31 chodidlo

1- dutiny
2- čelo
3- podvěsek mozkový
4- nos
5- levé ucho
6- levé oko
7- šíje
8- rameno
9- plíce a průdušky
10- štítná žláza
11- krční páteř
12- játra
13- solar plexus
14- slinivka břišní
15- žlučník
16- žaludek
17- nadledvinky
18- ledviny
19- bránice
20- hrudní páteř
21- příčný tračník
22- slepé střevo
23- vzestupný tračník
24- slepé střevo
25- bederní páteř
26- močový měchýř
27- kostrč
28- kyčel
29- koleno a níže
30- ischiadický nerv
31- chodidlo

 

Tři lžíce otrub proti výchlipkám

V detektiva by se musel proměnit ten, kdo by chtěl v Japonsku najít pacienta se střevním onemocněním, jemuž se říká vychlípenina neboli divertikl. Děti Japonců, kteří se přestěhovali do Spojených států, jsou na tom ovšem už stejně jako rodilí Američané či obyvatelé jakékoli jiné civilizované země: tady trápí divertikl třetinu lidí, kteří se přehoupli přes šedesátku.

"Degenerace tlustého střeva začíná už v mládí. Není úplně jasné, proč divertikly vznikají, každopádně na tom má velký podíl strava vyspělého světa, která obsahuje minimum nestravitelných zbytků, tedy vlákniny," říká profesor František Antoš, přednosta chirurgické kliniky pražské Nemocnice Bulovka.

Právě vláknina udržuje určitý objem stolice, jenž potom tlusté střevo posouvá směrem ke konečníku. Je-li však objem vylučovaných zbytků po strávení potravy příliš malý, střevní stěna se musí stahovat mnohem intenzivněji, aby s ním vůbec pohnula, čímž postupně sílí. Následkem toho se stane, že střevní sliznice na některých místech vyhřezává mezi svalovými vlákny ven. Je to vlastně podobný efekt, jako když se v dlani zmáčkne plastelína a ona začne protékat mezi prsty.

"Výchlipky vznikají třeba i několik desítek let. Člověk o nich neví, dokud se nepřihlásí zdravotními potížemi, jako jsou bolesti břicha, zácpa, nadýmání... Stolice, která se v nich hromadí, totiž dráždí sliznici a vyvolává záněty," vysvětluje profesor Antoš. "Jindy může divertikl poškodit mechanický podnět. Takto toto onemocnění poprvé popsali lékaři v 18. století - tehdy se nějakému pacientovi dostala do střevní výchlipky kost a propíchla ji."

Protržení divertiklu je nejtěžší komplikací, neboť vylije-li se člověku střevní obsah do dutiny břišní, je jeho život bezprostředně ohrožen. A právě to se na jaře 1999 stalo v Rakousku prezidentovi Václavu Havlovi.

Před tímto nebezpečím naštěstí většinou přichází buď varující zánět, který se léčí pomocí antibiotik, klidu a diety, nebo krvácení výchlipky, jež leckdy samo záhy ustane nebo je lékaři zastaví operativně.

Opakováním těchto potíží stejně jako jejich vyloučení obvykle pomůže jedině radikální změna jídelníčku.

"Každý by měl denně sníst takové množství vlákniny, které odpovídá 30 gramům otrub, což jsou tři polévkové lžíce," konstatuje lékař. "Otruby je možné jíst syrové, opražené nebo je přimíchat do jakéhokoliv jídla. Komu nechutnají, může je nahradit jinými potravinami s vysokým obsahem vlákniny, ale to už není tak jednoduché. Stejné množství obsahuje totiž třeba kilo a půl syrové zeleniny."

Vlákninové počty

Nejvíc vlákniny
- otruby, švestkový kompot, hrách, fazole, kukuřice, banány, celozrnný chléb, neloupaná rýže, datle, fíky, sušené ovoce, listová zelenina, pečené brambory
Středně vlákniny
- ořechy, zelená zelenina, jablka, pomeranče, celer, tmavý chléb
Málo vlákniny
- rajčata, ovesné vločky, vařené brambory, grapefruity, okurky, loupaná rýže, salát, bílý chleba

 

Tiším trans všedního dne

JÁN PRAŠKO je psychiatr. V popisu práce má pomoc lidem, kteří až příliš podléhají úzkosti či některé z fóbií. Před časem však zjistil, že ještě chvíli, a pánem svého já přestane být zřejmě i on sám. A tak si naordinoval léčebnou kúru, která, jak tvrdí, báječně zabírá.

V čem vlastně její podstata spočívá?
Snažím se dělat všechno pro to, abych už byl co nejméně smýkán okolím a událostmi, abych naopak co nejvíc sám rozhodoval o tom, co budu v následující hodině, odpoledni či dni dělat. Pokouším se také dodržovat zásadu, že člověk má dělat v jedné chvíli vždycky jenom jednu věc. Když třeba pije kafe, má pít kafe, ne ještě k tomu střídavě telefonovat, psát na počítači a odpovídat těm, kdo vejdou do dveří.

Jak to ale dokážete, sedět v místnosti s telefonem, a jenom pít kafe?
Prostě ty telefony nezvedám. Dalo mi to sice zpočátku dost přemáhání, ale naučil jsem se to. V té čtvrthodinové pauze, kterou mám dopoledne i odpoledne mezi psychoterapeutickými sezeními, se uvelebím do křesla, vychutnávám si voňavou horkou tekutinu a klábosím s lidmi, které mám rád. Říkám-li klábosím, mám tím na mysli, že s nimi neřeším vůbec žádné pracovní problémy. Jen tak se bavím. A vůbec mi při tom nezáleží na tom, jestli jsem zrovna dost inteligentní nebo dost šarmantní.

Jak se vám pak ovšem dovolají pacienti, kolegové, a třeba i manželka?
Na "příjmu" jsem den co den mezi osmou a devátou a pak mezi dvanáctou a třináctou hodinou. Všude na to upozorňuji. Zdá se mi, že si okolí lehce zvyká. Dokonce i moji nadřízení. Rozhodně lépe než na můj styl vyřizování papírů.

V čem je tak zvláštní?
Pokouším se redukovat všechny zbytečnosti. Tedy i ty administrativní. Potíž je občas v tom, že se lišíme v názoru, co zbytečné je a co není. Záležitosti nicméně třídím na tři kategorie. Ty podle mě důležité se snažím vyřídit hned a co nejlépe. Méně důležité vyřizuji co možná nejdříve, a pokud je nestihnu, slušně se omluvím a netrápím se tím. U nedůležitých pak používám známou metodu "vyhnívání". Osvědčuje se. Mimochodem, už zakrátko jsem zjistil, že co je předkládáno jako naléhavé, ještě nemusí být důležité. Někteří lidé považují takový postup za nezodpovědný. Já jsem ale přesvědčen o tom, že nezodpovědné je věnovat málo času a energie věcem skutečně důležitým jenom proto, že ho na ně kvůli zbytečnostem už víc nezbylo. Z toho má pak člověk výčitky, které ho dělají ještě nervóznějším. Každému ale mnohem víc prospěje, když se místo kárání pochválí.

Vy to děláte?
Teď už ano, samozřejmě s mírou. Pokaždé, když dokončím nějakou práci nebo mám pocit, že se mi něco extra vydařilo, si v duchu řeknu: No, vidíš, to se ti docela pěkně povedlo... A nejen to: já se dokonce často i odměním.

Čím?
Teď zrovna mám v oblibě tatranky a banány. Ale pozor: už se neodměňuji předem, jak jsem to často dělával. To jsem si říkal: no, budu muset zasednout k psaní, tak si na příjemný rozjezd uvařím kafe... Jenže pak jsem práci odkládal a odkládal. Často jsem nakonec nenapsal ani řádku, takže mě hryzalo svědomí. Mnohem lepší je proto obrácený postup: slíbím si za odměnu kafe nebo cokoli jiného, ale až poté, co napíšu určitý počet stránek. To pak mám motivaci jako řemen. A všechno mi chutná dvojnásob.

 

Dočasné vavříny dopujících svalovců

Ať už se do těla špičkového tenisty Petra Kordy dostal anabolický steroid nandrolon jakkoli, jedno je jisté: jeho výkon při zápase, který odhalení předcházel (a možná nejen při něm) byl ovlivněn dopingem. Čím jsou vlastně anabolické steroidy tak pozoruhodné, že kvůli nim sportovci znovu a znovu riskují své zdraví, kariéru a někdy i život?

Anabolika byla původně vyvinuta pro úplně jinou skupinu lidí, než jsou sportovci. První syntetický anabolický steroid vyšel z laboratoří v roce 1958. Jako léky podporují anabolika metabolismus kostí při osteoporóze a povzbuzují tvorbu bílkovin při vysilujících onemocněních. Jsou určena pro rekonvalescenty po těžkých operacích a popáleninách, pro pacienty s pokročilými zhoubnými nádory, s chudokrevností, se špatně se hojícími ránami a po léčbě cytostatiky a ozářením.

Zneužitý lék

"Anabolické steroidy jsou upravené androgeny neboli mužské pohlavní hormony a výrazně podporují stavbu bílkovinných částí tkání. Pokud je ovšem někdo užívá při zvýšené fyzické námaze, podnítí růst svalů," vysvětluje Vladimír Kubíček, lékař českobudějovického Centra andrologické péče. Spolu s přibýváním svaloviny se redukuje tuková tkáň, vzrůstá síla a vytrvalost a urychluje se regenerace organismu, což dovoluje zvýšit tréninkové dávky.

Vidina svalnatého těla a skvělých výkonů vede už několik desetiletí sportovce k nelegálnímu užívání anabolik. Když loni v září zemřela sprintérka Florence Griffithová-Joynerová ve věku 39 let, ihned se objevily dohady o tom, že podlehla následkům dřívějšího užívání anabolických steroidů. Griffithová byla ještě v roce 1987 na mistrovství světa v Římě v běhu na 200 metrů druhá s časem 21,96 sekundy. O rok později na olympiádě v Soulu překonala světový rekord, když dvoustovku zaběhla ve finále za 21,34 sekundy. Zlepšení během roku o šest desetin vteřiny považují odborníci za nevídané. Ačkoliv to dnes její trenér vyvrací a poukazuje na opakované negativní antidopingové testy, mnozí pamětníci tvrdí, že sprintérce se tehdy nejen zlepšila výkonnost, ale nebývale rychle jí narostly svaly a zmužněl hlas. Také srdeční onemocnění, které Florence postihlo po ukončení sportovní kariéry, svědčilo podle lékařů o užívání anabolik, přestože z její pozdější smrti byl nakonec usvědčen jiný viník - záchvat epilepsie.

Draze zaplacený úspěch

Nejen zmíněné zhrubnutí hlasu riskují ženy, které se pustí do užívání anabolických steroidů. Mnohé začnou mít mastnou kůži, akné, zvýšené ochlupení na těle i obličeji, zhorší se kvalita vlasů, zvětší se jim klitoris a naopak zmenší prsa, začnou trpět poruchami menstruace. Kostra pak získá některé mužské charakteristiky.

"Zdálo by se, že muži užíváním mužských pohlavních hormonů nic zkazit nemohou. Opak je ale pravdou," varuje androlog Kubíček. U nedospělých chlapců může podle něj doping způsobit předčasný rozvoj sekundárních pohlavních znaků či předčasné ukončení tělesného růstu. Dospělé muže zase někdy postihuje priapismus, tedy přetrvávající nadměrná bolestivá erekce, onemocnění prostaty, vypadání vlasů.

Mnohem nebezpečnější je však působení anabolik na životně důležité orgány. Zadržují totiž tekutiny v těle, čímž zvyšují objem krve a následně krevní tlak. Srdeční sval, který musí přečerpat velký objem krve, je více zatížen a opotřebovává se. Anabolické steroidy navíc mění metabolismus tuků, takže se mimo jiné zvyšuje hladina krevního cholesterolu. Lékaři dále uvádějí, že anabolika mají na svědomí poruchy srážlivosti krve a poškození jater. Rychlý růst svalové hmoty může ohrozit svalové úpony. Některé studie prokazují, že vysoké dávky steroidů narušují nervovou tkáň sportovců, takže dříve než jejich vrstevníci podléhají demenci.

Svalovec v posteli selhává

V červenci letošního roku zemřel plzeňský kondiční kulturista Milan Baloun po užití velké dávky afrodiziaka Yohimbinu. Pitva prokázala na jeho věk neúměrně zúžené srdeční tepny, což je jeden z příznaků užívání anabolik.

"Sportovcům užívajícím anabolika nemůže Yohimbin přinést výraznou pomoc v sexu, protože jejich tělo často postrádá vlastní pohlavní hormony," upozorňuje doktor Kubíček. "Vylučování vlastního hormonu testosteronu ve varlatech řídí mozková centra. Pokud tělo dostane dávku hormonů zvnějšku, dá mozek pokyn k útlumu vlastní sekrece. Zatímco v krvi je za této situace androgenů nadbytek, ve varlatech jeho koncentrace klesá pod hodnoty, jež jsou nutné pro tvorbu spermií. Absolutní nepřítomnost spermií v ejakulátu některé studie uváděly ještě rok po ukončení užívání anabolik."

Zatímco fyziologické množství mužských pohlavních hormonů libido zvyšuje, velké dávky obsažené v anabolikách působí u mužů i žen spíše opačně.

Tekutá časovaná bomba

Anabolika dnes užívají nejen vrcholoví sportovci, ale někdy i běžní návštěvníci posiloven.

"Někteří z našich šestnácti- sedmnáctiletých klientů si sem nosí vlastní práškové preparáty, které rozmíchávají s vodou a pijí těsně před tréninkem. Jsem si téměř jist, že jde o podpůrné prostředky na růst svalů," tvrdí Jan Skorkovský, manažer Fitness klubu v pražském hotelu Inter-Continental.

 

Od všeho trochu a občas dort

Eva Meisnerová se před mnoha lety rozhodla být štíhlá - a také je. Na 168 centimetrů výšky 52 kilogramů váhy. Útlá postava má své velké výhody. Věk dvou dcer - čtyřiadvacet a jedenadvacet let - je totiž v jejím případě určitým překvapením. Zatoužíte-li si s ní dát malý dort, klidně na to přistoupí. Ví, co dělá, dělá to důsledně a příliš se tím nevzrušuje.

Byl někdo z vaší rodiny tlustý?
Tlustý nikoli, rodiče však nebyli ani vychrtlí. Měli spíš normální postavy, které se s přibývajícím věkem trochu kulatily. I já byla jako dítě velmi průměrných rozměrů. Ve čtrnácti jsem ovšem vážně onemocněla a neminula mě přísná roční dieta. Po jejím ukončení se pro mě začalo schylovat k maléru, kterému se říká obezita.

Po dietě lze ztloustnout?
Snadno, pokud na ni reagujete jako já tenkrát - přejídáním a zcela nevhodnou stravou. Ještě mám v živé paměti, jak jsem klidně dokázala poobědvat osm eskym, čtyři housky a litrovou láhev kompotu na posezení. Při vstupní prohlídce na střední školu mě lékařka ostře upozornila na značnou nadváhu. Strašně jsem se styděla a vyřešila to radikálně: vstoupily jsme s kamarádkou do veslařského oddílu. V tanečních jsem byla tedy navíc vybavena dost mohutnou muskulaturou paží. K tomu obličej jako koláč... Na parketu jsem prostě příliš éterickým dojmem nepůsobila.

A tehdy jste se rozhodla být štíhlá?
Začalo se mi to dařit až na vysoké škole. Pravidelně jsem chodila na aerobic a k zeštíhlení mi pomohly hlavně zkouškové stresy a nepravidelné stravování. Není na něm sice nic moc zdravého, boří však zaběhnuté stereotypy kolem jídla. Díky tomu se mi podařilo vytvořit si osobní režim, který mi vyhovuje dodnes.

Má to něco společného s kázní?
Do jisté míry. Naučila jsem se jíst několikrát denně malá jídla včetně svačin. Snídám v letu, většinou v koupelně před zrcadlem. Úplně jsem odbourala opulentní obědy, v poledne většinou sním něco studeného, třeba jogurt, zeleninový salát nebo kousek netučného sýra. Na víc ani nemám v práci čas. Za léta jsem si ověřila, že mi "normální" porce nedělají dobře. Mám po nich těžký žaludek a cítím se unavená. Domů se dostanu většinou dost pozdě, můj den tedy končí malou pozdní večeří. Skutečně malou - ani v restauracích se nestydím požádat o dětskou porci. Pokud lze mluvit o kázni, je založena na tom, že se nepřejídám. Moje teze zní: ničeho příliš.

Není věčné sledování jídla únavné?
Nevím, protože ho vlastně nesleduji vůbec. Jím často, a proto nemám hlad. Tím tedy ani nevzniká potřeba něco zaujatě pozorovat, vážit, měřit a pak si to vyčítat.

Jak se trestáte za gastronomický hřích?
Nijak. Když jednou za čas dostanu chuť na dort, klidně si ho koupím. Patří to k životu a já vím, že svoji sladkou aféru v následujících dnech automaticky vyrovnám. Mám práci, která mě udržuje v kondici. Když musíte denně řešit několik problémů najednou a žijete v určitém vypětí, tuky se spalují jedna radost. Je to jako při nešťastné lásce, při té se přece taky dobře hubne.

Sportujete?
Tak dvakrát v týdnu se půl hodiny "projíždím" na rotopedu, který mi kdysi koupily dcery. Ráda bych při tom koukala na televizi, jenže kola tak strašně vržou, že neslyším slova. Mnohem vydatnější možnost pohybu mám na chalupě v jižních Čechách. Kdo ryje záhonky, pleje a obstarává i další práce kolem domu, snadno pochopí, o čem mluvím. Velmi ráda chodím pěšky: od jara do podzimu ujdu každé ráno alespoň půl cesty do zaměstnání.

Jaká je vaše životní odměna?
Vládnu postavou, která se nezdráhá popoběhnout, když je třeba. V létě se nemusím ostýchat obléci si dvoudílné plavky. Cítím se pohyblivá a mladší. A potom šaty... Víte, jak bezvadné je vejít se do velikosti 38?



Chřipka, nebo nachlazení?

Rýma, kašel, bolestivé polykání a pálení v krku k sychravému zimnímu počasí zkrátka občas patří. Varovné zprávy o stoupajícím počtu nemocných proto obvykle jdou jedním uchem tam a druhým ven, přičemž nikoho ani nenapadne rozlišovat, jestli se jedná skutečně o chřipku, nebo jen o běžné nachlazení.

Jako většina klasických infekčních chorob, i chřipka začíná náhle a rychle. Doprovází ji celková malátnost, zimnice, vysoké teploty, občas i rýma, kašel, škrábání v krku a bolesti hlavy. Podobně ovšem začíná celá řada dalších onemocnění dýchacího traktu včetně prachobyčejné rýmy - a ta, jak se říká, trvá léčená týden a neléčená sedm dní. Chřipka je ale filuta: akutní příznaky mizí sice stejně rychle jako u běžného nachlazení, avšak pocení, celková únava a slabost leckdy přetrvávají dva až tři týdny.

Jak dobře vědí lékaři, bohužel nikoli většina lidí, je chřipka zároveň i jednou z nejzákeřnějších a přitom nejpodceňovanějších nemocí - dokonce se na ni umírá. Například pandemie španělské chřipky v roce 1918, která zůstala dodnes pro virology záhadou, si vyžádala více než 20 milionů obětí. Žádná z dalších pandemií a epidemií 20. století už neměla tak drastický dopad, přesto se jednou za dva až tři roky chřipková epidemie opakovaně vrací a v intervalu přibližně deseti dvanácti let přeroste v pandemii.

Vyhnout se nákaze bývá složité, ne-li nemožné. To ví každý, kdo se pohybuje v uzavřeném prostoru společně s větším množstvím lidí - stačí autobus nebo tramvaj, kancelář či školní třída. Proto pravidlo číslo jedna v případě, že škrábání v krku už začalo, zní: s rýmou, kašlem, sípáním a pálením v krku se nechodí ani do školy, ani mezi kolegy do práce, ani mezi přátele. Horká koupel, teplé ponožky, šípkový čaj s medem a pořádné vypocení pod peřinou rozhodně nic nepokazí.

Endemie

- infekční onemocnění, které se šíří pouze v určité oblasti

Epidemie

- rychle se šířící infekční nemoc, která postihne značnou část populace

Pandemie

- velká epidemie, jež zasáhne velké skupiny lidí v řadě zemí, často i na různých kontinentech

NACHLAZENÍ :

horečka zřídka, bolesti hlavy zřídka, celková bolest mírná, únava a slabost mírná, extrémní vyčerpání nikdy, ucpaný nos běžně, kýchání běžně, bolest v krku běžně, kašel suchý - záchvatovitý, hrozící komplikace zánět nosních dutin, bolest uší, prevence očkováním neexistuje.

CHŘIPKA:

teplota až 40°C, trvá 3 až 4 dny, bolesti hlavy bývají silné a trvají dlouho, celková bolest obvyklá, často velmi silná, únava a slabost obvyklá, může trvat 3 až 4 týdny, extrémní vyčerpání časté a rychlé, ucpaný nos občas, kýchání občas, bolest v krku občas, kašel častý, velmi silný, hrozící komplikace zánět průdušek, zápal plic a další komplikace mohou ohrozit život, prevence očkováním existuje.

 

Plastika pochvy navrací orgasmus

Ve Spojených státech podstoupí ročně na 400 000 Američanek plastickou operaci pochvy. Při ní gynekologové opětovně zúží pochvu, rozšířenou a povolenou opakovanými porody. České ženy jsou jiné. Se ztrátou orgastických pocitů se většinou smíří a upnou se na péči o děti a rodinu.

"Po opakovaných porodech, kdy se navíc nastřihne nebo natrhne hráz, mají mnohé ženy rozšířenou a tím pro mužský pohlavní úd příliš volnou pochvu," vysvětluje pražský gynekolog Petr Lippert. Uvolněné poševní svaly nedokáží obepnout penis, takže kontakt partnerů je nedostatečný a chybí jim pocity potřebné k dosažení orgasmu. Někdy se dokonce stane, že úd z pochvy samovolně vypadne, přestože erekce nikterak neochabla.

Stejné potíže mohou mít ale i ženy, která ještě nerodily. Pokud častěji trpí zácpou, zadržovaná stolice roztahuje konečník a poslední část tlustého střeva a ty následným tlakem oddalují svaly pánevního dna.

"Jenom posilovací cviky situaci nenapraví. I kdyby byly svaly posilováním zpevněné, jsou stále rozestouplé příliš daleko od sebe," říká Petr Lippert. "Řešením je takzvaná zadní poševní plastika. Umí ji provádět i naši lékaři, jenže ženy o ni žádají jen zřídka."

Operaci musí provést zkušený lékař, aby svaly stáhl dostatečně, ale ne zase příliš. Po zákroku již posilovací cvičení smysl má. Nejlepší jsou ty cviky, při nichž žena do pochvy postupně vkládá kuličky nebo drobné kužely různé hmotnosti. S nimi pak chodí a snaží se je udržet.

"Pro začátek stačí pomůcky dvaceti až čtyřicetigramové, dobře vytrénované svaly již udrží i osmdesátigramovou kuličku," vypočítává gynekolog.

Operace předpokládá, že se žena musí alespoň na jeden měsíc vzdát pohlavního styku. Poté se však její sexuální život značně zlepší.

 

Párkové hody nejsou pro batolata

Aby koťata a štěňata dobře rostla, servírují jim jejich majitelé na miskách obsah pečlivě vybraných konzerv pro "juniory". Speciální stravu potřebují ovšem i lidská mláďata. Přesto si někteří rodiče myslí, že pokroky svého potomka urychlí snad tím, že mu budou co nejdřív dávat "dospělácká" jídla.

"Když se mi narodila Jitka, bylo Monice patnáct měsíců. Dovedete si představit, jak kolem nich bylo rušno. Jednou jsem Monice k svačině rozmačkala piškoty s banánem a přesnídávkou, jenže v roztržitosti jsem lžičku šoupla do pusy Jitce. A jak se olizovala!" směje se ještě dnes Monika Vránová z Chlumce nad Cidlinou.

Jedna lžička sice neštěstí nezpůsobí, novorozeňata si však na podobnou baštu přece jen musí nechat zajít chuti.

"V prvních čtyřech až šesti měsících má být dítě výhradně kojeno nebo dostávat pouze umělou mléčnou výživu," upozorňuje Jiří Nevoral z I. dětské kliniky pražské Fakultní nemocnice Motol. Jakékoliv příkrmy v prvních měsících života by podle něj mohly mít na zdraví dítěte neblahý vliv. Například předčasně podávané ovocné šťávy mohou vyvolat u miminka alergii, stejně tak kaše nebo polévky s jíškou obsahující lepek. Ten může u dětí, které k tomu mají genetickou dispozici, uspíšit a zhoršit vývoj celiakie, což je závažná porucha vstřebávání potravy.

"Od intermezza s piškoty jsem Jitku už krmila poctivě vlastním mlékem. O to větší bylo mé zděšení, když jsem zjistila, že kamarádka, která ji v půlroce občas hlídala, ji láduje kakaovým pudinkem," vzpomíná paní Vránová.

Zděšení však bylo namístě jen částečně. Po šesti měsících beztak mnoho matek přestává kojit a nastává čas kupovaného mléka.
"Nevidíme ale rádi, když maminky kupují běžné mléko z obchodu - na rozdíl od speciálních mlék kojeneckých není obohaceno o vitaminy a stopové prvky. Některé děti mohou být také alergické na bílkovinu kravského a kozího mléka," vysvětluje docent Nevoral.

Na konci prvního půlroku života přicházejí na řadu zeleninové a masozeleninové příkrmy a ovocné přesnídávky.

"Naprosto nevhodné je dosolovat kaše, protože děti do jednoho roku nemají ledviny vyvinuté tak, aby přebytek soli dokázaly vyloučit. Přesolování by mohlo v horším případě způsobit i otoky," připomíná pražský pediatr Milan Kudyn, který varuje také před tropickým ovocem: "Zvyšuje se počet miminek alergicky reagujících na jižní plody. Vyrůstáme v jiném podnebí a náš organismus není na exotické složení kiwi či citrusů zvyklý."

Po přechodu do batolecího věku, tedy do druhého roku života už dítě dokáže strávit totéž jídlo, které jedí dospělí, potřebuje ovšem vypít minimálně půl litru mléka denně. Pokud mléko odmítá, omezte mu porce jídla, aby si zvyklo, že hlad musí utišit právě mlékem.
"Navykat dítě na stravu dospělých neznamená dávat mu jednostrannou tučnou a sladkou dietu," konstatuje docent Nevoral. Nevhodné jsou zejména jakékoli uzeniny, kořeněná jídla a lákadla rychlého občerstvení. Smetanové výrobky, přeslazené limonády a sladkosti vůbec zase děti mohou zasytit tak, že odmítnou běžné jídlo. Opravdu nebezpečné pak mohou být oříšky, lentilky a další drobné potraviny, které malí jedlíci mohou snadno vdechnout.

"Problém je, že veškerá osvěta prohrává v okamžiku, kdy s dcerami míjím stánek s párkem v rohlíku," krčí rameny maminka Vránová. "Abych z toho neudělala zakázané ovoce, občas jim ho dopřeji, častěji ale zvolím jinou cestu."

* Do 4 až 6 měsíců věku dítěte je nevhodná jakákoli jiná strava než mléčná

* Od 6 do 12 měsíců je nevhodné běžné mléko, sůl, tropické ovoce, sladkosti, smetánek, termix

* Od 1 roku do 3 let nejsou vhodné uzeniny, hamburgery, hranolky, kořeněná jídla, tučné výrobky, lentilky, zákusky, čokoláda, arašídy.

 

Hry s vlastním tělem není třeba zakazovat

Poněkud vyděšená byla maminka čtyřletého Františka ze Zlína, když zjistila, že to, s čím si její synek během odpoledního klidu v postýlce pod přikrývkou zaujatě hraje, není ani autíčko, ani figurky z Lega. Když se situace opakovala celý týden, svěřila se dětské lékařce. Nebyla ani zdaleka první.

"S masturbačními aktivitami se minimálně v určitém období života setkáváme asi u 97 procent chlapců a přiznává je i každá druhá holčička," říká Petr Weiss, psycholog pražského Sexuologického ústavu. "Chlapečkové nejčastěji masturbují rukou, holčičky si například mačkají mezi stehny polštář. Tyto aktivity jsou v naprostém pořádku, patří ke zdravému vývoji dítěte a neměly by rodiče znepokojovat."

Odborníci poukazují na to, že dívky, které během dospívání masturbovaly, se poté lépe přizpůsobily partnerskému sexu a byly více sexuálně aktivní.

Vědci z americké Mayo Clinic v Rochesteru v Minnesotě se tím zabývali ve studii, jíž se účastnilo více než 1000 dětí ve věku od dvou do dvanácti let. Výsledky šetření prokázaly, že intenzita sexuálního chování roste do pěti let, pak následuje její prudký pokles. Další pokles pak přichází kolem devátého roku dítěte. Více se sexuální chování začíná projevovat u dívek po jedenáctém roce a u chlapců po roce dvanáctém. Pokud ve vaší rodině přistupujete volněji k nahotě či sexualitě, budou vaše děti mít podle odborníků větší sklon projevovat se sexuálně.

 "Jiná pozorování ovšem vyvracejí tvrzení, že kolem devátého, desátého roku sexuální aktivita na čas ustává. Děti ji pouze umí lépe skrývat, takže se o ní dospělí nedozvědí," dodává Petr Weiss.

Pokud zjistíte, že dítě masturbuje, neměli byste v něm za to vzbuzovat pocity viny. To, co škodí, je právě výchova, která říká, že masturbace je něco deviantního a neslušného. Děti si ovšem při masturbaci mohou způsobit zranění nebo infekci, jelikož si někdy strkají různé předměty do pochvy nebo do konečníku. Tato nebezpečí jim proto musíte důrazně vysvětlit. Stejně tak je vhodné poučit dítě, jež masturbuje před jinými lidmi, že jeho sexuální chování je sice v pořádku, ale je to něco jako například čurání, a to se také nedělá na veřejnosti, nýbrž někde v ústraní.

 

Tajemná plavba lidským tělem

Lymfodrenáž... Nepříliš zvukomalebné slovo. A přece je to právě ono, které propagačním letáčkům kosmetických salonů, fitness center či rehabilitačních pracovišť dnes jako by dodávalo punc světáckosti. Moderní zázrak s kouzelnými účinky? Nikoli: metoda, která už ve světě dost pamatuje a která může stejně tak pomoci, jako ublížit.

Kdo by rád porozuměl tomu, k čemu je lymfodrenáž vůbec dobrá a proč jejích výhod využívá jak medicína, tak regenerace a kosmetika, musí nejdříve prolistovat slabikář lymfatického systému.

Viditelná pomsta

Lymfatické cévy jsou vlastně součástí krevního oběhu. Z tenkostěnných krevních kapilár, které tvoří můstky mezi tepnami a žílami, prosakují z krve do podkoží i do tkání některé bílkoviny. Ty tu ovšem nemají co pohledávat, proto je třeba je co nejrychleji odvést zpět do krve - a právě to je hlavním úkolem mízního systému. Jeho základ tvoří tenké cévky prostupující podkožím, odkud sbírají onu "nadbytečnou" směs bílkovin, vody a dalších látek, jíž se říká lymfa či míza. Cévky, kudy tato tekutina protéká (denně se jí vytvoří kolem dvou litrů), se postupně spojují ve větší a větší, až nakonec v oblasti nadklíčku vyústí zpět do žil.

Součástí lymfatického systému jsou i uzliny, které plní funkci filtrů. Jsou uloženy zejména v podkoží, ale i v dutině břišní a hrudní.

Stává se však, že lymfatické cévy se dobře nevyvinou nebo se poškodí při operaci, úrazu, po ozáření nebo těžké infekci. Zpomalit nebo zcela zastavit průchod lymfy mohou zrovna tak jizvy, staré infekty a nejrůznější civilizační návyky. Navíc odborníci uvádějí, že problémy s oslabeným lymatickým systémem má 90 procent žen.

Lymfa pak nemá kudy proudit a hromadí se v podkoží, což má za následek vznik otoků. Ty se zhoršují hlavně během dne a u většiny nemocných postihují hlavně končetiny. Běžné jsou i bolesti a záněty v okolí postiženého místa.

Nelehký život s otoky

Lymfedém, což je odborný termín pro takový otok, může člověku hodně zkomplikovat život. Na počátku v podstatě doživotní léčby ho totiž zpravidla nemine pár týdnů na nemocniční posteli, později pravidelné návštěvy lékaře, kvalitní komprese - tedy bandážování, polykání léků, rehabilitační cvičení - a také lymfodrenáž, chcete-li lymfatická drenáž...

"Tuto speciální masáž, která má za úkol rozproudit oběh lymfy, vymysleli lékaři v šedesátých letech právě pro léčbu lymfedémů. Od samého začátku ovšem představuje jen jednu z mnoha součástí komplexní terapie a pouze tehdy je účinná," upozorňuje Zuzana Navrátilová, dermatoveneroložka brněnské Fakultní nemocnice U sv. Anny. "Otoky sice nemusí zcela zmizet, ale ve většině případů se stav pacienta výrazně zlepší. Hodně záleží na tom, zda pacient přijde včas, jak poctivě o sebe pečuje doma a samozřejmě na stupni postižení."

Stejné zkušenosti má i Ingrid Šimková z brněnského regeneračního studia Futureshape.

"Každý na sobě musí ještě sám pracovat, proto jsou rady pro doma tak důležité. Týkají se správného držení těla, cvičení, péče o pokožku, pitného režimu, vhodného pohybu, ale třeba i aromaterapie: některé koupelové oleje totiž uvolňují svalové napětí. Lymfodrenáže si člověk sice nemůže dělat sám, ale dokáže si bez větších obtíží pomáhat určitými cviky a hmaty."

Pacient, nebo klient?

Souznění těchto dvou žen je poněkud výjimečné: lékaři totiž tvrdí, že lymfatické masáže mají provádět pouze lidé medicínsky vzdělaní a vyškolení lymfoterapeuti; pokud se do ní pustí kosmetičky, pak pouze ve spolupráci s odborníky. A nejen proto, že jako každá masáž, i tato při nešikovném provedení může ublížit.

"Považuji za neetické," soudí doktorka Navrátilová, "aby za lymfodrenáže v kosmetickém salonu platil například pacient, který trpí otokem po úrazu. Ten má nárok na léčbu, při níž jak manuální, tak přístrojovou lymfodrenáž hradí zdravotní pojišťovna."

I ona však připouští, že v jiné situaci je třeba slečna, která chce předejít komplikacím s celulitidou a zároveň si nechat trochu vylepšit obličej a postavu. Přesto otazník zůstává: kdo si chce tuto metodu vyzkoušet, musí zvážit, zda se stane klientem, nebo pacientem.

Hana Kratochvílová z Brna zvolila před více než dvěma roky variantu první. Týden co týden si ve studiu Futureshape dopřává blaho lymfodrenáží - tu ramen a zad, jindy zase obličeje, břicha či nohou. Tvrdí, že se z ní stal někdo úplně jiný.

"Já jsem lajdák a na nějaký pevný režim zrovna nejsem, ale každé ráno teď dvacet třicet minut cvičím, jezdím na rotopedu, přestaly mě bolet nohy a už nemám pocit, že bych byla nepřetržitě nafouklá. Navíc jenom přes stehna jsem díky lymfodrenážím ubrala osmnáct centimetrů."

"Lymfatický systém je jediný, který dovede naše tělo zbavit toxických odpadních látek, ale na rozdíl od cévního nemá pumpu," vysvětluje Ingrid Šimková. "Jeho pumpou jsou svaly, a ty v dnešní době příliš nepoužíváme. K tomu si připočítejme špatný pitný režim, stres, nevhodné prádlo. Oslabenému lymfatickému systému je proto třeba pomoci masážemi. Je mi líto padesátiletých žen, které jdou ztěžka, stěží zvednou nohy, jsou věčně unavené a vyčerpané. Ve vyšším věku však už nelze docílit tak výrazných změn."

Jestli něco tuto fyzioterapeutku těší, pak prý to, že mezi klienty mnohdy objeví takové, kteří by měli rozhodně patřit mezi pacienty.

"Jsem ráda, že se zbytečně netrápí nějakým nesmyslným cvičením ve fitness centrech a nešílí s dietami. Upozorním je na jejich zdravotní problém a doporučím návštěvu příslušného lékaře, který se jim bude dále věnovat takříkajíc zgruntu."

Klientům, které zkušenost s lymfodrenáží teprve čeká, lze poradit jediné: pokud se jim už při první návštěvě bude zdát, že některý z bodů "patera" dobrého lymfoterapeuta neodpovídá skutečnosti, ať to raději zkusí jinde.

Pro koho ano, pro koho ne

ANO

Léčebné indikace:
- vrozené postižení mízního systému
- získané postižení mízního systému (po úrazech, operacích, ozáření)
- otoky způsobené trombózou, funkčním opotřebením dolních končetin a po zánětech žil
- revmatické otoky
- léčba bércových vředů
- pozánětlivé změny a otoky

Jiné indikace:
- patologické ukládání tuku v podkoží
- rehabilitace a regenerace končetin

NE

- otoky způsobené onemocněním srdce, jater a ledvin

V čem se liší lymfodrenáž od klasické masáže

Klasická masáž: orientace - na svaly a šlachy, provedení -  velkou intenzitou hluboko na různé tlakové vrstvy, bolest - při stupňování tlaku, neodvisle od frekvence, rychlost - hmaty s rychlejší frekvencí 

Manuální lymfodrenáž: orientace -  na lymfatický systém, provedení - malým tlakem a drobnými kruhovými či spirálovitými pohyby, bolest - nebolí vůbec, rychlost - hmaty s pomalejší frekvencí

Jak poznat dobrého lymfoterapeuta

- neslíbí vám nesplnitelné zázraky
- nejdříve vám srozumitelně vysvětlí, oč jde, zhodnotí váš stav (držení těla, dýchání, barvu pokožky a podkoží, otoky...) a doporučí konkrétní řešení
- detailně vás seznámí s jednotlivými procedurami vaší domácí léčby, případně do nich zasvětí i vaše nejbližší
- v případě kosmetických a regeneračních lymfodrenáží vám při sebemenší pochybnosti doporučí vyšetření u odborného lékaře - lymfologa
- jeho dotyk by měl být příjemný a hřejivý, i jeho prostřednictvím byste měli cítit důvěru a soulad

 

| Seznam |Google| Atlas | Webzdarma | iDNES | iZITRA | IDOS | ICQ | Quick | Centrum | Yahoo | Eurotel | Webcams | Novinky | Cestiny | Martin |

 

* Kurzy * Last minute * Letenky * Kurzy akcie a burza * Reality a bydlení * Akcie * Rejstřík * Hotel Prague *