Hlavní stránka ICT Astro a Kosmos Vtipy Návštěvní kniha Download Věda a technika Gastronomie Ankety Chat Superkniha Shoutboard Mail to Zdraví Stařinky Mapa serveru

Zdraví a zdravý životní styl 12

 

Rebelie naruby

Julia Robertsová je ve filmu Svatba mého nejlepšího přítele půvab sám, ačkoli prolévá potoky slz, obličej se jí protahuje zklamáním a ruce třesou nervozitou. Když je jí ale nejhůř, ví dobře, jak z toho ven - zapálí si. Pokud hodlal scenárista zapalováním jedné cigarety od druhé dát publiku nenápadně na vědomí, že hrdinka trpí neurózou, neuspěl. Diváci - zvláště mladí - přijali totiž nevědomky jiné poselství: kdo chce být sexy a cool jako Julia Robertsová, kouří.

Kdyby byla tato hollywoodská hvězda upřímná, přiznala by, že po premiéře tohoto filmu nabyla její pošta na objemu, a to díky stovkám pohlednic, jejichž pisatelé různými slovy vyjadřovali tentýž názor: Nelíbí se mi, že kouříte. Příval podobné korespondence čekal také režiséra a producenta: Nelíbí se mi, že se ve vašem filmu kouří...

Podívej se, na co se díváš

Nesouhlasné pohlednice adresované mocným filmovým studiím se staly zbraní, kterou si pro boj s tabákem zvolila Americká plicní asociace. I její členy pobuřuje fakt, že reklama je v celém světě cílená především na teenagery. Jak stojí v jednom z tajných dokumentů firmy Philip Morris, "dnešní teenager je zítřejší potenciální zákazník, navíc převážná většina kuřáků začíná kouřit už v pubertě". Proto sází na hesla typu Je to tvoje volba, která zdánlivě nikoho kouřit nenutí, ale podprahové vnímání je přijímá jako buď, anebo ve volbě dítě - dospělý. Proto je také důležité, aby idoly -náctiletých sahaly co nejčastěji po krabičce a daly tak na srozuměnou, že bez této rekvizity se ten, kdo je opravdu dospělý, neobejde.

"Nikdo už ale nenatočí film s hercem, který po letech kouření dostal rakovinu plic," konstatuje čelný představitel asociace, profesor Stanton Glantz, proslulý svými soudními medicínskými expertízami. "Kde byli všichni filmaři, když se třeba chlapák jako Yul Brynner změnil ve věchýtek, který sotva šeptal?"

V rámci hnutí, jehož název lze volně přeložit jako "Palec nahoru, palec dolů", sledují stále početnější skupiny mládeže filmovou a televizní produkci, jednají se šéfy produkčních společností i s herci, posílají scenáristům kuřácké scény přepsané na nekuřácké, udělují ceny i anticeny a v neposlední řadě o svém úsilí informují v regionálních médiích. Výsledky nejsou marné. Kupříkladu studio Walta Disneye připojí ke každému dílu poznámku, že v jeho filmech se nekouří. Sotva kdo z herců už podobně jako v roce 1989 Sylvester Stallone coby James Bond veřejně připustí, že od tabákové firmy přijal honorář za to, že zvolil "správnou" značku. Ostatně, podobný projekt v Kalifornii tvrdí: "Opravdu výborní herci přece tuhle rekvizitu vůbec nepotřebují."

Řekněte pravdu teenagerům!

Když už se bouřit proti dospělým, pak proti těm, kteří tvrdí, že kouření neškodí! Tak lze charakterizovat kampaň, která nyní hýbe floridskými školami všech stupňů. Jestliže už po šesti měsících od jejího startu byl zaznamenán poprvé po dvaceti letech pokles kouření středoškoláků o 3 procenta, pak proto, že její organizátoři mají dost financí na to, aby se rozmáchli stejně agresivně, jako to činí reklama tabákových výrobců. Do vínku totiž na dva roky dostali neuvěřitelných 200 milionů dolarů, které zatím coby odškodné vyplatilo státu Florida pět největších tabákových firem.

Pravidelné televizní pořady, noviny a billboardy, tisíce triček a čepic, přednášky speciálně vyškolených dobrovolníků z řad vysokoškoláků ve školách i v klubech, kteří radí, jak se zachovat v naprosto konkrétních situacích. "Co když vám cigaretu provokativně nabídne nějaký kluk před holkou, kterou byste rádi sbalili? Řeknete prostě: Díky, já už s tím přestal před lety..."

Nejkrásnější nekouří

Leckdo před pěti lety žasl, v čem se objevili britské topmodelky i topmodelové během takové události, jakou ve světě módy představuje London Fashion Week. Na bílých trikách nad kolena se skvěl nápis "Put smoking out of fashion". Do češtiny lze tento slogan poněkud klopotně přeložit jako "Nechte vyjít kouření z módy".

Ještě účinnější a také levnější způsob, jak dospívajícím sdělit, že tabák není podmínkou životního úspěchu, zvolili ve Švédsku.

"V roce 1995 získala titul Miss Švédska dívka, která sice kouřila, ale byla ochotná se to odnaučit, a ještě se podílet na protikuřácké kampani," vzpomíná Margareta Haglund. "Začala objíždět školy a povídat si o tomto problému s dětmi. Od té doby u nás platí, že kandidátky na Miss nesmí být kuřačky a vítězku čeká protikuřácké turné. Loňská Miss se osobně setkala s 30 000 školáky. 65 procent z nich takové setkání nadchlo a dalším 34 procentům připadalo to, co slyšeli, natolik zajímavé, že o tom dál přemýšlejí."

Švédský nápad inspiroval dokonce i organizátory soutěže Miss World, a tak heslem letošního ročníku bude "Best of The West Smoke Free".

bullet

více než polovina z 250 amerických filmů natočených v posledních pěti letech vyzdvihuje kouření

bullet

33 procent z nich zahrnuje scény, v nichž kouření může být interpretováno jako atraktivní, sexy, vzrušující či mocné

 

Co také ovlivňuje teenagerovo (ne)kouření
  • kouření kamarádů
  • kouření rodičů, případně sourozenců
  • vzdělání rodičů
  • cena cigaret (zvýšení o 10 procent přináší pokles počtu kuřáků o 5 procent)
  • zákaz prodeje cigaret po kusech
  • omezení míst, kde je kouření povoleno
  • dostatek konkrétních informací o tabáku a o cílech tabákové reklamy
  • školní preventivní programy zahrnující modely chování v situaci, kdy je droga nabídnuta kniha pro vás
  •  

    Karosa denně...

    Pondělí co pondělí, ještě než otevře dveře svého pracoviště, ví už František Koukolík, primář oddělení patologie pražské Fakultní Thomayerovy nemocnice, co ho za nimi čeká. V dobré třetině, v zimě dokonce v polovině z dvacítky nehybných těl objeví zhoubný nádor plic. "Mému předválečnému předchůdci, profesoru Škorpilovi, na něj nikdo nesměl sáhnout, tak byl tehdy vzácný," říká. Diagnóz, které se rovnají rozsudku smrti, má však tabák na svědomí dalších třiadvacet. Den co den v této zemi posílají na věčnost kolem šedesáti lidí.

    Znám jednoho, co kouřil třicet denně, a umřel v devadesáti, konejší kuřáci sami sebe. Proti výsledkům stovek lékařských studií je to však argument poněkud slabý. Konečně, pouhý selský rozum napoví, že organismus tak křehký jako lidské tělo může stěží přehlédnout každodenní krmi smíchanou hned z několika stovek jedů.

    Ukázka z fyziologie

    O tom, že akce opravdu vždycky vyvolává reakci, svědčí příklad oxidu uhelnatého, který se v plicích váže na hemoglobin. Ten má ovšem od přírody jiné poslání - vázat na sebe kyslík a expedovat jej prostřednictvím krve do celého těla. V soutěži s agresivním plynem ale prohrává, a tak zásobování tkáně kyslíkem vázne. Tím se ovšem mění složení krve, takže tepnami proudí jiná tekutina, než má. Je především nepoměrně hustší, což poškozuje stěny tepen a cév a samozřejmě i samotné srdce. Vyšší je záorveň i její srážlivost a krevní tlak. Tím je tedy zaděláno nejen na infarkt, ale třeba také na potíže s erekcí, neboť změny složení krve sníží produkci elastinu - látky, která je podmínkou ztopoření penisu.

    Mizerný je i fyzický výkon: organismus totiž při jakékoli zvýšené námaze pohotově odčerpá až 90 procent kyslíku z krve - pokud v ní ovšem je.

    Bohatší stůňou, chudší umírají

    "V oněch časech, kdy jsem vydělával 100 000 dolarů ročně za 26 dní práce, jsem zblízka viděl leccos: topmodelky ve svém vlastním náručí, vany plné šampaňského... Víte, co jsem ale neviděl nikdy? Kouřit manažera tabákové firmy!" prohlásil uštěpačně na únorovém evropském antitabákovém kongresu na Kanárských ostrovech blonďatý hezoun Dave Geortiz, bývalý "Winston-man". "A chcete vědět, co mi jeden z nich odpověděl, když jsem se ho na to zeptal? Ne, kamaráde, my to jen prodáváme - těm hloupým, černým a chudým..."

    A právě ti chudší svou vášeň odnesou ze všech kuřáků nejvíc, jak na stejném kongresu sdělil odborníkům psycholog Martin Jarvis z londýnské University College. Britská studie zkoumala v průběhu uplynulých 23 let spojitost mezi závislostí na nikotinu a sociálně-ekonomickou situací kuřáků. Sledovaní lidé byli přitom rozděleni do pěti kategorií podle toho, zda vlastnili dům, auto, byt, kolik vydělávali nebo jestli byli nezaměstnaní, jaký byl jejich rodinný stav. Téměř čtvrtstoleté bádání proměnilo leckteré domněnky ve fakta.

    "Ti méně majetnější začínají s kouřením mnohem dříve: zatímco bohatší vrstevníci si dodávají sebevědomí mobilem, oni si léčí stres cigaretou. Tím jsou ovšem na nikotinu mnohem závislejší, proto i když by ráda přestala stejná část z nich jako z bohatších, povede se to v této skupině jen málokomu. Za tabák pak utrácejí nepoměrně větší část příjmu," konstatuje doktor Jarvis.

    Nejpodstatnější závěr britské studie, jejíž výsledky by se měly zanedlouho objevit v časopise British Medical Journal nebo stejně prestižním Lancetu, zní: Riziko, že chudší kuřáci zemřou už ve středním věku, je dvakrát vyšší, jelikož obvykle kouří horší cigarety a nekompenzují negativní vliv kouření zdravou stravou a sportem.

    Kolik českých kuřáků do této kategorie nepatří?

     

    Raději bonbony než dým

    Jako byste pili vodu nebo jedli sušenky... Takový slogan se objevil na billboardech, které nechal po celé Británii před pár lety rozvěsit koncern Philip Morris. Potřeboval totiž přesvědčit veřejnost, že obávat se pasivního kouření je nesmysl. Záplava stížností adresovaných zdejší asociaci reklamních společností přiměla ovšem její vedení označit tuto reklamu za zavádějící, a tak tabákový gigant musel své plakáty stáhnout. S ohledem na to, co o pasivním kouření odborníci už nyní zcela jistě vědí, by skutečnosti odpovídal spíše slogan "Radši pijte vodu nebo jezte sušenky".

    Nejčastější argument kuřáků, že kouřením si koneckonců kazí jenom vlastní zdraví, vzal zasvé začátkem 90. let. Tehdy totiž prestižní americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) zařadila pasivně vdechovaný cigaretový kouř na seznam lidských karcinogenů. Přivedly ji k tomu závěry 24 lékařských studií z osmi zemí světa.

    Neviditelné bývá zrádné

    Ne každý nekuřák tuší, že ocitne-li se mezi kuřáky, znamená to pro něj hned dvojí "požitek". Nevdechuje totiž pouze lehce viditelný dým vinoucí se od samotné cigarety (říká se mu vedlejší proud kouře), ale zároveň i zplodiny, které po každém šluknutí kuřáci vydechnou. Ačkoli tento takzvaný hlavní proud jejich plíce už vlastně přefiltrují, není rozhodně o co stát - v obou se skrývá třeba oxid uhelnatý, kyanovodík, formaldehyd a nikotin.

    Čtenářům tápajícím v chemii osvěžil paměť David Reuben, autor článku Smím vám způsobit rakovinu? uveřejněném v časopisu Reader's Digest, takto: první ze zmíněných látek se zabíjejí sebevrazi vdechující výfukové plyny, druhou se leckde v USA popravují zločinci, třetí se spolehlivě konzervují mrtvoly a čtvrtou se hubí hmyz. A jako by toho nebylo dost, výrazně koncentrovanější vedlejší proud představuje 85 procent kouře, který pasivní kuřáci nechtěně "vykouří".

    Podraz na srdce a cévy

    V jednoduchosti je genialita, usoudil svého času tým zámořských kardiologů a udělal experiment, o němž informoval známý časopis Journal of American Medical Association (JAMA). Skupina kuřáků a nekuřáků strávila určitou dobu nejdříve v čistě vyvětraném prostředí a potom dvacet minut v hospodsky zakouřené místnosti. Zatímco kuřácká krev, jak prozradil rozbor, tuto změnu v podstatě nezaznamenala, v nekuřácké razantně stoupla aktivita krevních destiček. To zvyšuje pravděpodobnost toho, že se na stěnách cév vytvoří aterosklerotické pláty, nebo dokonce vznikne krevní sraženina (trombus), která bývá bezprostřední příčinou mozkové mrtvice či infarktu myokardu. I tento výsledek potvrdil, že nekuřáci jsou vůči cigaretovému kouři mnohem citlivější než kuřáci. Jestliže totiž kardiovaskulární systém vystavený dlouhodobějšímu a pravidelnějšímu působení kouře je zvyklý nežádoucí vlivy co nejvíc kompenzovat, ten méně "trénovaný" je náhlým útokem jedů a zplodin zaskočen.

    Žijete-li s kuřákem, máte také o 20 až 30 procent větší naději na to, že vás na věčnost nevyšle sešlost věkem, ale rakovina plic nebo některé závažné srdeční onemocnění.

    Možná ani není od věci vědět, že v roce 1985 vstoupilo Švédsko do historie tím, že jeden z tamních soudů uznal žalobu rodiny, jejíž živitel zemřel na rakovinu plic, za oprávněnou. Pozůstalí totiž označili za viníka otcova onemocnění majitele firmy, který povolil kouření na pracovišti.

    Zakouřené děti

    Kdo chce na tomto poli najít dobrou zprávu, musí hledat pečlivě a trpělivě. Je totiž pouze jedna: ač se lékaři snažili sebevíc, neodhalili zatím přímou souvislost mezi dětstvím, které provázelo pasivní kouření, a onemocněním rakovinou plic v dospělosti.

    Pravý opak platí ovšem pro dětská srdce. American Heart Association, dirigent světové kardiologie, vyhlásila pasivní kouření za významný rizikový faktor pro onemocnění srdce u dětí. To však není jediná újma, kterou má tato dospělácká vášeň na svědomí. přítomnost nikotinu v moči novorozenců je výmluvným důkazem toho, že škodliviny se placentou přenášejí z krve matky-kuřačky do plodu. Výsledkem bývá nižší porodní váha, poškozená motorika a výrazně zvýšené riziko náhlé zástavy dechu v kojeneckém věku, které obvykle končí smrtí.

    Pokud patříte mezi rodiče-kuřáky a následující výčet zdravotních potíží vás vyprovokuje k rozhodnutí, že hned zítra vyhlásíte část bytu za ryze nekuřáckou zónu, vězte, že jste podle amerického lékaře Ronalda Davise učinili podobně rozumné rozhodnutí, jako byste bazén hodlali rozdělit na chlorovanou a nechlorovanou polovinu.

    Dětské tabákové diagnózy

    - syndrom náhlého úmrtí
    - ušní infekce, záněty středního ucha
    - zánět hrtanu a průdušnice
    - bronchitida
    - zápal plic
    - chronický kašel
    - astma

     

    Dárek z ponorky

    Psal se rok 1967, když Ove Fernö, šéf výzkumu farmaceutické firmy, která dnes nese název Pharmacia&Upjohn, dostal zajímavý dopis od svého přítele, profesora Clause Lundgrena. Fyzika, který se zrovna zabýval kvalitou vzduchu a tlakem ve švédských ponorkách, překvapilo, kolik námořníků se tu chová nerudně. Jak nakonec odhalil, byli to kuřáci, kteří ovšem v uzavřeném prostoru svých lodí nesměli kouřit, a tak se u nich projevovaly výrazné abstinenční příznaky. Nemůžeš pro ně něco udělat? - prosil Lundgren. Profesor Fernö ho vyslyšel: vymyslel žvýkačku obsahující nikotin, která dala základ náhradní léčbě nikotinem.

    Zní to sice všelijak, ale princip této terapie je prostý: nahradit tělu dlouhodobě navyklému na určitý příděl nikotinu "jeho" drogu z jiného zdroje než z cigarety, čímž se abstinenční příznaky zmírní. Léčba má ovšem trvat alespoň dva měsíce. Se zbytkem své tělesné vzpoury si to každý už musí vyřídit sám. I tak je ale z čeho se radovat: četné medicínské studie totiž prokázaly, že kdo zkombinuje tento typ léčby s dlouhodobou změnou svého chování, má nesrovnatelně větší naději na výhru. Naivní by byl ten, kdo by si snad myslel, že si stačí jen vybrat některý z prostředků, které jsou nyní k dispozici, a čekat, kdy ho chuť na cigaretu přejde jaksi sama od sebe. Ostatně, nezanedbatelnou podpůrnou motivaci představují v tomto případě finance: tuto léčbu si každý musí hradit ze své kapsy, což při stovkových cenách jednotlivých balení obnáší ve finiši několikatisícové náklady. Ty se ovšem moc neliší od toho, co člověka stojí cigarety.

    Žvýkačka a spol.

    Než zamíříte k nejbližší lékárně, měli byste přinejmenším tušit, co vám v ní více než dvacet let po premiéře mohou nabídnout.
    Kromě žvýkaček, u nichž neopomeňte pečlivě pročíst návod, patří k nejužívanějším prostředkům náplasti. Ráno se nalepí na některé skryté místo těla, kde vůbec nepřekážejí, například na předloktí, hýždě nebo na záda a nechají se působit buď 16 nebo 24 hodin, podle typu.

    "A neotrávím se?" zeptala se ustaraně jedna z klientek doktora Kozáka poté, co jí vysvětlil, že nikotin obsažený v náplasti se průběžně vstřebává pokožkou do krve. Nepřipouštěla si, že po sedmnáct let vstřebávala z cigaret nejen tuto návykovou látku, ale spolu s ní i stovky prokazatelně karcinogenních.

    V repertoáru farmaceutických firem Pharmacia&Upjohn a Novartis, které u nás jako jediné nabízejí náhradní léčbu nikotinem, je ještě nosní spray nebo inhalátor, do něhož se vkládají nikotinové kapsle. Na našem trhu ale k dispozici zatím nejsou podobně jako lék, jehož účinná látka bupropion SR ovlivňuje přímo biochemické procesy probíhající v mozku.

    Kolik čeho? Tak akorát.

    Nezabírá, pane doktore - stýskají si leckdy lidé, kteří se rozhodli opřít se na chvíli o žvýkačkovou berličku. Stane se to většinou těm, kteří se rozhodli pár kousků denně uspořit. Méně žvýkaček rovná se ale méně nikotinu, a tedy i nemilé abstinenční příznaky. Všechny prostředky je přitom možné vzájemně kombinovat. Chce to jen jedno: zdravý rozum. V tomto případě totiž hrozí pro změnu předávkování drogou. I proto je nejlepší nechat si poradit minimálně od lékárníka, ještě lépe však od zkušených pracovníků nejbližší poradny pro odvykání kouření, jichž je dnes v České republice už sedmdesát a jsou bezplatné. Léčba na míru bývá totiž vždycky ta nejefektivnější.

     

    Rakovina dětí nesouvisí s vystavením radiaci rodičů

    Děti rodičů, kteří pracují v jaderné energetice, nemají větší pravděpodobnost, že onemocní rakovinou a leukémií, než ostatní mládež. Uvádí se to ve studii, která byla uveřejněna v nejnovějším vydání odborného časopisu British Medical Journal.

    Závěr se opírá o sledování 46.000 dětí zaměstnanců tří jaderných elektráren a vojenských jaderných zařízení v Anglii a Walesu a o poznatek, že pouze 111 z nich onemocnělo před dovršením 25 let rakovinou.

    "Tento údaj prozrazuje, že počet případů rakoviny a leukémie u dětí zaměstnanců jaderného průmyslu je podobný jako v populaci vůbec," tvrdí doktorka Eve Romanová z Nadace pro zkoumání leukémie při univerzitě v severoanglickém Leedsu.

    Studie vylučuje, že vystavení rodičů ionizačnímu záření negativně ovlivňuje zdraví jejich dětí, a soudí, že zaměstnání rodičů v jaderném průmyslu nepředstavuje pro děti zvýšené riziko. Badatelé však připouštějí možnost, že vystavení budoucího otce vysoké úrovni radiace ještě před početím dítěte může mít vztah k leukémii, kterou by onemocněl jeho potomek.

     

    Červené víno prý před infarktem nechrání

    Pití červeného vína neochraňuje před kardiovaskulárními nemocemi, i přestože je o opaku přesvědčeno mnoho lidí, uvedli ve čtvrtek dva britští badatelé. Teze o příznivém účinku červeného vína je velmi rozšířena právě v Británii, kde podle statistik umírá na kardiovaskulární nemoci čtyřikrát více lidí než například ve Francii, o níž je známo, že se tam jí stejné množství tuků živočišného původu jako ve Spojeném království a kouří se více cigaret.

    Britové si proto myslí, že účinnou ochranou proti cholesterolu je červené víno, jež se hojně pije právě v zemi za Lamanšským průlivem.

    Dva britští badatelé z Wolfsonova ústavu preventivní medicíny ale naopak soudí, že jde o pouhou shodu okolností.

    Doktor Malcolm Law s doktorem Nicholasem Waldem se domnívají, že tato shoda spočívá v prostém faktu, že se nasycené tuky konzumovaly v Británii po několik desetiletí mnohem více než ve Francii. Francouzi dohonili své sousedy za průlivem až v 70. a 80. letech, ale toto zpoždění prý vysvětluje nynější rozdíl v úmrtnosti na infarkt.

    "V zemích, kde se pije mnoho vína, jako jsou například Francie, Itálie, Španělsko a Švýcarsko, byla v minulosti slabá spotřeba nasycených tuků a zvýšila se až v posledních letech," zdůrazňují badatelé v nejnovějším vydání odborného časopisu British Medical Journal s tím, že červené víno hraje pouze "nepřímou úlohu".

    Rozdíl v úmrtnosti podle nich může vysvětlit také jiný faktor, a to skutečnost, že nemoci, o nichž se v Británii tvrdí, že mají kardiovaskulární původ, se ve Francii za takové nepokládají

     

    Hygienici chtějí zavést nová očkování

    Pokud poslanecká sněmovna schválí zákon o veřejné ochraně zdraví, který jim předložilo ministerstvo zdravotnictví, bude moci tento úřad vydat vyhlášku, kterou se dosavadní očkovací kalendář rozšíří o dvě nová očkování.
    Nově by se mělo očkovat proti nebezpečné bakterii Haemophilus influenze, která ročně usmrtí až deset předškoláků, a proti hepatitidě B, jejíž výskyt mezi dospívajícími narůstá.

    "Obojí očkování by bylo plošné pro 90.000 dětí populačního ročníku, proti bakterii Haemophilus by byly očkovány malé děti, proti hepatitidě B dvanáctileté. Náklady na povinná očkování včetně těchto dvou nových by neměla ročně přesáhnout 200 miliónů korun, v návrhu rozpočtu už s nimi počítáme,"informovala Jana Foltinová z odboru hlavního hygienika České republiky.

    Problém je však podle Foltinová v tom, že současný zákon znemožňuje novelizaci starých hygienických předpisů, neumožňuje tedy rozšířit očkování a tím zlepšit ochranu občanů. "Česká republika je zavázána k 1. lednu 2000 upravit kolem 4000 zákonů, dosud se to podařilo u 400. Půjde-li to dál tímto tempem, budeme připraveni ke vstupu do EU za 40 let," varovala Foltinová. Podle ní to bude ostuda pro Českou republiku, za kterou mohou ODS i ČSSD, protože vláda ODS závazky přijala a vláda ČSSD je měla realizovat.

    Zákon by podle Foltinové měl být přijat, než se bude schvalovat státní rozpočet, protože z něj plynou požadavky na jeho změny. Týká se to například financování hygienického dozoru, který by vykonávalo místo 85 hygienických stanic placených z rozpočtu zdravotnictví 15 správních úřadů placených státem.

    Zákon umožní podle Foltinové omezit byrokratické překážky pro výrobce a dovozce, protože jim stačí dodržet obecně závazné předpisy na kvalitu a nebudou už žádat o schválení hlavního hygienika. "Jsou to dva vozíky pošty denně, když to zmizí, zbude hygienické službě více času na konkrétní kontroly v terénu," dodala.

     

    Desetina darovaných srdcí patří dětem

    Příjemcem každého desátého transplantovaného srdce v Německu je dítě. Při 500 až 600 takovýchto kardiochirurgických zákroků ročně tak dostane tento životně důležitý orgán 50 až 60 dětí ve věku do 16 let.

    Mladí pacienti mají přinejmenším jednu výhodu, a to čekací dobu na nové srdce, která je výrazně kratší než u většiny dospělých: V průměru je to pouhých 50 až 60 dní. Důvodem je skutečnost, že srdce nemocných dětí jsou mnohem větší, takže dárce může být značně starší než příjemce darovaného orgánu.

    Protože darovaná srdce stárnou mnohem rychleji než jejich vlastní, jsou mladí pacienti, kteří se podrobí tomuto zákroku, občas nuceni podrobit se v pozdějším věku opakované operaci.

     

    Za pásový opar mohou probuzené viry

    Pásový opar patří k onemocněním, o kterých člověk spíš slýchává, než aby se musel potýkat s jejich konkrétními následky. Zdeněk Fischer z Ústí nad Labem takové štěstí neměl. V létě před několika lety se na vlastní kůži přesvědčil, že je-li každé onemocnění nepříjemné, tak u pásového oparu to platí dvojnásob.

    "Vyrazili jsme s partou na vodu," vzpomíná Zdeněk. "Počasí nebylo nic moc, takže když mi po třech dnech začalo být zle, vypadalo to spíš na nějakou rýmu."

    Prochladnutí se však neprojevuje úpornými bolestmi pod žebry, které zkušený kormidelník cítil doslova při každém máchnutí pádlem. Ohři proto dojel se zaťatými zuby a říkal si, že to snad přejde. Leč po návratu domů bylo naopak ještě hůř.

    "Na boku, který do té doby vlastně jenom bolel, se ze dne na den objevil široký pruh mokvajících puchýřů," popisuje Zdeněk. "Měl jsem samozřejmě strach - a velký, protože jsem absolutně netušil, oč jde."

    Imunita s podmínkou

    Pásový opar vyvolává stejný virus jako plané neštovice - herpesvirus varicella-zooster, náležející do skupiny herpetických virů. Během svého života se s ním setká většina populace, ale jen někteří lidé onemocní. Výsledkem prvního střetu mohou být plané neštovice - velice nakažlivé onemocnění, typické pro dětský věk. Ti, kteří je prodělali, jsou až na výjimky odolní proti opakovaným klinickým projevům nákazy.

    Herpetické viry se však chovají zvláštně. Zůstanou v organismu, stáhnou se do mozkových nervů nebo senzitivních ganglií - citlivých nervových uzlíků podél páteře, a mohou dát po zbytek života pokoj. Někdy se však, většinou při oslabení imunitního systému, opět aktivují, vyvolají zánět nervu a podél příslušných nervových drah zaútočí na buňky pokožky. Důsledkem opakovaného setkání s virem planých neštovic bývá právě pásový opar.

    "Tohle typické onemocnění dospělých lidí není sice tak nakažlivé jako neštovice," poznamenává Jiří Gruber, brněnský specialista na infekční nemoci, "vzhledem ke stejnému původci se mohou dospělí nakazit pásovým oparem od dětí s neštovicemi, a naopak děti se mohou infikovat od starších lidí s pásovými opary."

    Bolavá památka

    Pásový opar získal své označení ze dvou důvodů: jednak napadá pouze oblast zásobovanou postiženým nervem, která má většinou tvar pruhu, jednak se nejčastěji vyskytuje právě v oblasti pasu. Zdeněk byl tedy přímo učebnicovým příkladem pacienta. Virus se ovšem nenechá nijak omezovat, takže kromě mezižeberních nervů může postihnout trojklaný nerv. Pak zasáhne ostře ohraničený opar čelo, kštici nebo čelist, ale bohužel také oko či ucho.

    Zvýšené teploty, únavy, zažívací potíže či bolesti hlavy, které provázejí počátky onemocnění, lze svést na řadu jiných. Více prozradí zdánlivě nevysvětlitelné palčivé bolesti, které pacient cítí v oblasti postiženého nervu. Na zarudlé pokožce v těch místech se většinou po několika dnech postupně vytvoří rozsáhlé skupiny puchýřků, jejichž čirý hnisavý obsah během několika dnů zkalí. Zhruba po týdnu začnou puchýřky zasychat a v průběhu dalších čtrnácti dnů se pomalu odlupují. Viditelné příznaky pásového oparu sice zmizí, ale bolesti, způsobené postižením nervu zůstávají.

    "Když se náhodou objeví pásový opar u dětí, většinou jen svědí," poznamenává doktor Gruber, "ale dospělí a staří lidé nemohou kvůli úporným neuralgickým bolestem v noci spát a bojí se pohnout nebo zakašlat. Záněty trojklaného nervu, obrny lícních nervů či kruté bolesti přetrvávají řadů týdnů i měsíců, i když jsou puchýřky už dávno zahojené."

    Lék, který by dokázal zabránit vzniku pásového oparu, neexistuje, a tak se léčí jen jeho následky. Puchýřky se přetírají dezinfekčními roztoky a tekutým pudrem, který vysušuje pokožku a tlumí svědění. Poté, co vyrážka zaschne do strupů, přijde čas mastí a léků s protizánětlivými účinky. Pokud však opar zasáhne velkou plochu, dá se hnisavým infekcím těžko zabránit a člověku zůstane doživotní vzpomínka v podobě jizev. Neméně důležité je však tlumení bolestí, které onemocnění doprovází. Kromě klasických léků se nabízí například akupunktura, elektroléčba či ozáření postižených nervových uzlin.

     

    Na chloupky s laserem

    Před létem každoročně vrcholí nelítostný ženský boj s nežádoucím porostem na vybraných partiích těla. Plavky a letní móda totiž neznají slitování - odhalí vše, co v jiných ročních obdobích zůstává skryto zvědavým očím.

    Problémy s ochlupením, které nutí ženy navštívit ordinaci dermatologa, mohou způsobit hormony stejně jako nešetrné mechanické metody. Třebaže vám to nepotvrdí žádná fundovaná vědecká studie, pouhá zkušenost vás přesvědčí, že na místech, která oholíte, vyrostou posléze chloupky mnohem silnější a vitálnější, než byly ty původní.

    "Ještě nepříjemnějším původcem potíží jsou hormony," soudí dermatoložka Karolína Kykalová z pražského Ústavu lékařské kosmetiky. "Hormonální poruchy vyžadují důkladné vyšetření, protože dokáží u žen způsobit ochlupení mužského typu, tedy na bradě, tvářích, horním rtu, hrudníku, na břiše i prsních bradavkách."

    Od žiletky po laser

    Do boje proti nežádoucímu ochlupení lze vytáhnout různé zbraně podle toho, zda chcete odstranit ochlupení dočasně, nebo s ním zatočit na delší čas. Pro depilaci, tedy krátkodobý efekt, se hodí obyčejná nebo elektrická pinzeta, působení studených a teplých vosků, přístroje různých značek a depilační krémy. Exoticky se tvářící orientální depilace má obsahovat zázračné přísady zpomalující růst chloupků. Ty, které ji vyzkoušely, však onen zázrak přirovnávají k běžné depilaci vosky. Dlouhodobý epilační účinek měla až donedávna pouze elektrická jehla. K vlasovému váčku se pustil vysokofrekvenční proud a chloupek pak bez problémů vytáhla pinzeta. Nově však můžete zvolit i zbraň podstatně většího kalibru: laser. Laserová metoda epilace se ve světě využívá asi pět let, v našich končinách zhruba rok.

    Světlá pleť je výhodou

    Laserová terapie řeší problémy nežádoucího ochlupení na všech partiích těla s výjimkou řas. Těžko však najdete ženu, která by se chtěla zbavit této půvabné ozdoby. Při výkonu lékař zvolí příslušnou vlnovou délku laserového paprsku, ideální pro likvidaci tmavého barviva melaninu, obsaženého v chloupku i cibulce. Světlo se změní v teplo, jež zničí buňky ochlupení i okolní zárodečné centrum. Odborně se tomuto postupu říká selektivní fototermolýza. Při samotném zásahu můžete pocítit teplo až palčivost nebo slabou bolest, to závisí na vaší citlivosti. Nepříjemné pocity může zvýšit působení laseru na opálenou pokožku. Ideální je tedy velmi světlá pleť porostlá tmavými chloupky, které laser zlikviduje za několik sezení. Část klientely laserové terapie tvoří i muži. Nejčastěji se chtějí zbavit přebujelého ochlupení na zádech a na břiše, cyklisté zase potřebují k dosažení aerodymanického tvaru hladké nohy. Pro jiné laser znamená šanci zbavit se odvěkého mužského problému - totiž každodenního holení.

    Jak se chovat před laserovou terapií

    - před ošetřením se několik týdnů neopalujte
    - pět až osm týdnů před zásahem nesmíte chloupky vytrhávat
    - můžete je však holit, stříhat, odbarvovat a odstraňovat depilačními krémy

    Po ošetření laserem

    - zarudlá místa, malé stroupky či puchýře na opálené pleti ošetřete po zásahu podle pokynů lékaře
    - na zarudlá místa přikládejte led, natřete je speciální mastí nebo pleťovým mlékem
    - make-up použijte až dvě hodiny po terapii

     

    Obřízka rovná se prevence

    Obřízku, tedy odstranění předkožky penisu, spojuje většina lidí s židovským náboženstvím. Ví se také to, že tradiční rituál se odehrává obvykle během prvních sedmi dnů po narození. Málokdo však tuší, že s obřízkou si "tyká" i moderní medicína.

    Předkožka pokrývající žalud penisu bývá různě dlouhá, široká i elastická, takže někteří muži s ní nemají sebemenší potíže, jiní ovšem ano. Pokud jde volně přetáhnout přes žalud a její majitel dbá na hygienu, pak bývá všechno v pořádku. Hůř je na tom ten, kdo na základní hygienická pravidla zapomíná. Žlázy kolem žaludu totiž produkují maz, který se hromadí v předkožkovém vaku - a takové místo se přímo podbízí vzniku infekce. Mikroorganismy se ale mohou při pohlavním styku přenést do ženské pochvy, kde vyvolají nepříjemné zánětlivé onemocnění, jež si pak partneři vzájemně předávají jako pingpongový míček.

    "U partnerek obřezaných mužů zjistili lékaři nejen výrazně nižší frekvenci vaginálních infekcí, ale dokonce i snížené riziko rakoviny děložního čípku, na jejímž vzniku se podílí právě opakované infekce genitálu," konstatuje androlog Vladimír Kubíček z urologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a Centra andrologické péče v Českých Budějovicích.

    Neviditelné plusy

    Lékaři pohlížejí na obřízku jako na veskrze pozitivní zákrok. Například ve Spojených státech, kde se praktikuje přibližně od roku 1940, a to jak ze zdravotních, tak i z náboženských a společenských důvodů, bylo v roce 1970 obřezáno 90 procent novorozeňat. Dnes jejich počet klesl na 65 procent. Jedním z důvodů je, že mnozí rodiče nechtějí vystavovat svého syna poměrně drsným vtipům, které se točí kolem nižší citlivosti penisu u obřezaných mužů.

    Evropa se k obřízce staví s mírným odstupem, což se odráží i v technice chirurgického zákroku. Zatímco v USA se odstraňuje předkožka celá, na starém kontinentu se zkracuje pouze o zúženou část.

    "Chlapce - budoucí muže - to připravuje ještě o jednu výhodu," tvrdí doktor Kubíček. "Tím, že žalud obřezaného penisu je méně citlivý, vydrží muži při pohlavním styku 'déle', což oceňují hlavně jejich partnerky."

    Na návštěvě v královské posteli

    Kdo má problémy s předkožkou, nemusí být ale ještě špindíra. Jako názorný příklad může posloužit Ludvík XVI., který miloval především lov a svou zámečnickou dílnu. Zatímco s nářadím zacházel zručně a vynalézavě, v manželské ložnici selhával na celé čáře. Důvodem nebyla impotence či nesmělost, jak se zprvu domnívalo okolí následníka trůnu, ale fimóza - vrozené zúžení předkožky, které zabraňovalo erekci, a tudíž i pohlavnímu styku. Teprve sedm let po svatbě přišel věci na kloub králův osobní lékař. Jeho Veličenstvo se podrobilo malému chirurgickému zákroku - tedy obřízce - a Marie Antoinetta, do té doby nedotčená panna, se konečně dočkala nejen druhé svatební noci, ale i vytoužených potomků.

    "Předkožka se může zúžit i po sérii opakovaných zánětů," varuje doktor Kubíček. "Kromě toho existuje ještě parafimóza, velice bolestivý otok žaludu, kdy zúžený prstenec předkožky stažený za žalud zaškrtí penis."

    Netřeba dodávat, že takový stav vyžaduje okamžitý lékařský zákrok.

    Šest poznámek k operaci

    - obřízku lékař doporučí, pokud je předkožka zdrojem jakýchkoliv potíží
    - vždycky je nutné vyjádření odborného lékaře, tedy urologa či androloga
    - u vrozených vad močové trubice a penisu může být předkožka cenným materiálem, ze kterého operatér "ušije" chybějící části
    - u starších chlapců a u mužů není nutná hospitalizace: operuje se ambulantně za pomoci lokálních anestetik
    - u malých dětí se zákrok provádí v celkové narkóze

     

    V Kambodži řádí cholera

    Epidemie cholery v severovýchodní Kambodži způsobila za měsíc smrt nejméně 54 vesničanů. Dalších 827 osob je smrtelným virem nakaženo. Oznámili to dnes kambodžští zdravotničtí činitelé.

    První případy onemocnění byly hlášeny v polovině dubna z provincie Rattanakiri, kde se cholera rychle rozšířila. Existují obavy, že pokud se brzy nepodaří dostat epidemii pod kontrolu, může počet mrtvých rychle narůstat. Tomu může napomoci ubohá infrastruktura a dlouhé vzdálenosti mezi vesnicemi, což brání rychlému dodávání sér a léků do postižených oblastí.

    Cholera je horečkovité onemocnění, jehož hlavními příznaky jsou zvracení, průjem a prudká dehydratace. Dá se snadno léčit antibiotiky, ale pokud nedostane nemocný léky včas, může zemřít už za 24 hodin.

     

    Děti mají spát bez rozsvícené lampy, míní vědci

    Malým dětem, které spí v noci s rozsvíceným světlem, hrozí zvýšené nebezpečí, že budou v pozdějším věku trpět krátkozrakostí. Uvádí to ve svém nejnovějším čísle britský odborný časopis Nature.

    Jestliže děti do dvou let spí v osvětlené místnosti, je až pětkrát pravděpodobnější, že v pozdějším věku budou nosit brýle.

    Američtí vědci zjišťovali vliv osvětlení na zrak u 480 dětí ve věku 2-16 let. Došli přitom k závěru, že krátkozrakostí trpí deset procent dětí, které spaly ve tmě, ale třetina těch, co měly při spaní rozsvícenou noční lampu. Počet krátkozrakých však vzrostl až na 55 procent u těch dětí, které spaly při plném osvětlení.

    Studie amerických vědců může podle odborníků vysvětlit také záhadu, proč se krátkozrakost začala šířit až v uplynulých dvou stoletích. Odpovědí by mohlo být právě umělé osvětlení.

    Profesor Richard Stone z Pennsylvánské univerzity proto rodičům doporučuje, aby kojence a malé děti nenechávali spát s umělým osvětlením, dokud nebudou získány další poznatky.

    Britská oční specialistka Gill Adamsová nicméně rodiče vyzvala, aby si se světlem nedělali příliš velké starosti.

    "Nejdůležitějším faktorem, který může u dítěte v pozdějším věku způsobit krátkozrakost, je to, zda jsou také jeho rodiče krátkozrací. Životní prostředí může hrát až dodatečnou roli," uvedla Adamsová. Dodala, že by žádnému vystrašenému dítěti neupřela světlo noční lampy.

     

    Velká mléčná bitva

    Anička a Maruška Basikovy moc rády pijí trvanlivé mlíčko a jejich maminka ho má vždy po ruce. Bodrý farmář z beskydských kopců zase nedá dopustit na čerstvé mléko od svých kravek. Fialový zázrak z Alp si o tom myslí své - nejlepší mléko na světě je přece z vysokohorských pastvin, i když je zatavené ve staniolu, má tuhou konzistenci a chuť čokolády. To kočka Pepina z maloměřického železničního depa na televizní reklamu kašle a pije mléko čerstvé i trvanlivé, plnotučné i nízkotučné. Jenže co má pít zmatený divák?

    Hlavní rozdíl mezi čerstvým pasterovaným mlékem a mlékem trvanlivým vězí v tepelném zpracování. Pod pojmem pasterace se skrývá zahřátí na 71 až 74 stupňů Celsia po dobu 20 vteřin (anebo při teplotě 85 stupňů na 5 vteřin). Takto ošetřené mléko vydrží několik dnů, ale za jedné podmínky - že bude do doby spotřeby uchováváno při teplotě 4 až 8 stupňů.

    Trvanlivé mléko (označované zkratkou UHT z anglického Ultra Heat Temperature - velmi vysoká teplota) se zahřívá po dobu 1 až 2 vteřin při teplotě cca 135 - 140 stupňů Celsia a jeho hlavní výhodou je, že v neporušených kartonových obalech vydrží i mimo lednici (ovšem při teplotě do 24 stupňů Celsia) několik měsíců.

    Pro oba způsoby však platí, že jsou nezbytně nutné pro zabezpečení zdravotní nezávadnosti mléka.

    Kolotoč s vitaminy

    Odborníci tvrdí, že u trvanlivého mléka může vlivem vyšších teplot a dlouhodobým skladováním dojít k snížení obsahu některých vitamínů. Tepelným zpracováním mléka, ať už pasterací, nebo technologií UHT, dostávají totiž pořádně zabrat zejména vitaminy, které reagují na teplotu (vitamin C, B1, B12), světlo (B2) a oxidaci (C, B6, B12).

    "Potřebu těchto vitamínů můžeme naštěstí pokrýt z jiných zdrojů, jsou obsaženy v řadě potravin rostlinného či živočišného původu," míní Pavel Dlouhý z oddělení výživy Centra preventivního lékařství 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, "ale na druhou stranu - pokud to není nezbytné - proč se ochuzovat o jeden z významných zdrojů? To se týká zvláště dětí, protože v jejich výživě hraje mléko přece jen významnější roli než ve výživě dospělých." Mléko ale obsahuje také vitamíny, rozpustné v tucích, jejichž obsah je samozřejmě u odtučněných výrobků snížený. Díky vysoké spotřebě tuků však tučnější mléko patří jen do hrníčků malých dětí; pro školáky a dospělé by to měla být pouze příjemná změna v záplavě nízkotučných mléčných lahůdek.

    Krávy letní, krávy zimní

    Dilema při výběru má ještě jeden háček. Složení mléka záleží na dalším mlékárenském zpracování a obsah vitaminů a dalších látek kolísá přirozenou cestou - například letní mléko se liší od zimního. Proč? Záleží na tom, zda krávy byly na pastvě, anebo zůstaly pod střechou. Pokud byly venku, svítilo slunce? A co v zimě: jak a čím byly krmeny?
    Jako další argument ve prospěch čerstvého mléka se často uvádí lepší chuť.

    "Pasterace chuť mléka téměř neovlivní," poznamenává doktor Dlouhý, "vlivem vyšších teplot však může mléko získat mírně karamelovou nebo vařivou příchuť." Někomu to nevadí, někomu ano. Odpověď na otázku, zda dát přednost mléku čerstvému, nebo trvanlivému, je proto hodná krále Šalamouna.

    "Pro běžnou každodenní potřebu bych spíš doporučoval mléko pasterované," říká doktor Dlouhý. "Trvanlivé mléko by pak mělo posloužit všude tam, kde není možné zajistit vhodné podmínky pro skladování čerstvého."

     

    | Seznam |Google| Atlas | Webzdarma | iDNES | iZITRA | IDOS | ICQ | Quick | Centrum | Yahoo | Eurotel | Webcams | Novinky | Cestiny | Martin |

     

    * Kurzy * Last minute * Letenky * Kurzy akcie a burza * Reality a bydlení * Akcie * Rejstřík * Hotel Prague *