Bývalí členové skupiny ABBA odmítli nabídku rekordního honoráře, který jim byl nabídnut v případě projektu nového společného koncertování. Ani 10 miliard švédských korun (v přepočtu cca 40 miliard Kč) nenalákalo bývalé manželské dvojice k setkání na pódiu.

Aukční síň Sotheby`s uspořádala internetovou dražbu předmětů, které patřily slavné americké herečce Marilyn Monroe. Třítýdenní akce vynesla 417.478,- USD.

My, kteří už něco pamatujeme, a protože čas je stále relativnějším pojmem, stáváme se pamětníky stále dřív, úměrně tomu, kolik jsme toho stačili zažít, ještě slyšíme a dokážeme si vybavit jak zpíval Jiří Schelinger svůj Holubí dům. A ti, kteří nemohou vyštrachat ze vzpomínek, tento zastavený čas, znají tuhle písničku se skvělým textem Karla Šípa, zprostředkovaně z rádia či televize.
Dnes 6.3. by její interpret oslavil padesátiny, kdyby... Kdyby svůj Holubí dům nehledal ve vodách Dunaje. Pokud tam vůbec chtěl něco hledat. Tahle otázka, už ale patří do seriálu Nevyjasněná úmrtí a nikdo z nás na ní asi odpověď nenajde.

V úterý 6.2. uplynulo 95 let od narození českého herce, komika, spisovatele a také filosofa života Jana Wericha. Sám napsal mnoho knížek od pohádek pro děti po předlohy divadelních her, známe jeho povídky i vzpomínky. Vzpomínky jsou i námětem knih jeho obdivovatelů. Vypočítávat všechny postavy, které Jan Werich ztvárnil na jevišti či před kamerou, by byla záležitost předlouhá, vtipů a narážek na mocipány bylo také nepočítaně a bohužel dodnes neztratily nic na své aktuálnosti, naopak blbost kvete v každém zřízení a to naše současné by se Janu Werichovi nelíbilo o nic víc, naštěstí pro něho, byl této zkušenosti ušetřen. Chcete-li si na velkého komika, gurmána života zavzpomínat, vezměte si některou z knih vzpomínek jeho vlastních či těch druhých, najdete tam podrobně všechno, co je naznačeno v těchto řádcích. Určitě si něco nalistuju, přečtu a zasměju se - s panem Werichem.

Kladnou odpověď na žádost o ruku dostal od Madonny britský filmový režisér Guy Ritchie. Datum svatby zatím není známo, jisté je, že po svatbě se celá rodinka i s dětmi Lourdes a Roccem usídlí v Londýně, aby se dětem dostalo klasického vzdělání ve staré dobré Evropě.

Newyorský hotel Plaza byl 17.11. svátečním dnem pro Michaela Douglase a Catherine Zetu-Jonesovou. Douglesova nová rodina nabyla, jak se říká, právní moci. Svatba se nesla v duchu francouzské renesance a celá legrace vyšla novomanžele na cca 2 miliony dolarů.

Pirožky a koňské dostihy jsou prý důvodem pro Cheřinu kandidaturu na místo starostky v americkém Malibu. Pirožky jsou na prvním místě, hlavní představitel města je totiž také hlavním ochutnávačem místních výrobků tohoto jména. Alespoň tak se to šušká v kuloárech.
Jestli má takový hlavní ochutnávač ještě svého osobního ochutnávače nevíme. V každém případě se Cher nenudí, její příznivci mohou jen doufat, že nástup na politickou scénu nebude mít tak rychlý konec, jaký postihl její bývalého manžela a profesního partnera Sonyho Bona. Ona taková smrt pirožkem nevyzní nejlíp. Jisté je, že bychom ji určitě viděli raději, kdyby starostovala u nás na "čtyřce", s tou, co tam přetéká nyní, má společný jen ten věk, možná by mohla být dokonce starší sestrou, ale o to hezčí!
Jestli budou mít Cher v Malibu se jistě brzy dozvíte na jejích stránkách.

Po Cestě z města se "sklepovští herci" připravují na další projekt. Ne, že by snad zanevřeli na svého dvorního režiséra Tomáše Vorla, ale tentokrát svěří vládu nad sebou režiséru, se kterým už si tento námět vyzkoušeli na prknech co znamenají svět, a protože jeho vedení vydrželi už šest let, je docela pravděpodobné, že období filmového natáčení s ním vydrží také. Budou-li k tomu i nezbytné finance a bude-li i ta příslovečná trošička štěstí, měli byste mít možnost za rok touto dobou vzhlédnout jejich společné dílko - Mazaného Filipa. Není to nikdo jiný než do českých reálií zasazený Chandlerovský hrdina Phil Marlow. Aby protagonisté a jejich dílko unikli nenáviděnému klišé, je jejich Filip spíš parodií na amerického Phila. Kostra příběhu si však uchovala detektivní ráz, jen Filipa nemusí divák brát tak vážně. Bude přesto stejně jako americký protějšek zatahován do nejrůznějších lumpáren, zneužíván takzvaným slabším pohlavím a bude rád, když mu v kapse zůstanou nějaké penízky na tekuté posilnění.
Něco technických dat:
Scénář: Václav Marhoul podle vlastní stejnojmenné hry pro Divadlo Sklep.
Režie a produkce: Václav Marhoul
Hrají: Tomáš Hanák (Filip), Milan Šteindler, David Vávra, Eva Holubová, Jiří Macháček, Alena Štréblová a další.
Délka: 90 minut.

Král fóru se smál naposled.

Ve středu 6.září zemřela na následky selhání organismu, které odstartovala zlomenina krčku legenda českého filmu Jiří Sovák.

Babička se loučí.
Poslední koncert ve Wembley má za sebou Tina Turner. Konal se v rámci jejího rozlučkového turné, které zakončí v listopadu koncertem v San Francisku. Poté se prý bude věnovat odpočinku a svému muži Erwinu Bachovi v jejich společném domově ve Švýcarsku. Pravděpodobně ještě natočí album u firmy EMI, ale koncertní turné již absolvovat nebude.
Ve Wembley se rozloučila přehlídkou svých hitů od těch nejranějších až po současné, autenticitu jim dodávala i příslušnými kostýmy. Závěr koncertu s ní společně odzpíval Lionel Richie.
Pěvecká dráha Tiny Turner je dlouhá plných 44 let, to už je skutečně důvod najít si čas na odpočinek.

Sobota 15.7. byla dnem "D" na karlovarském festivalu. Hlavní cenu Zlatý křišťálový glóbus a finanční dotaci 20.000,- dolarů si z 35. ročníku odvezl brazilský film Já, ty, oni, režiséra Andruchy Waddingtona. Ceny za mimořádný přínos světové kinematografii byly předány dvě, první režisérce Věře Chytilové, druhá španělskému režiséru Carlosi Saurovi.
Další vítěze v dalších kategoriích najdete zde

---

11. července by oslavila 80. narozeniny česká divadelní a filmová herečka Dana Medřická. V letech 1945-1959 byla členkou Městských divadel pražských odkud přešla do "Zlaté kapličky", tedy Národního divadla, z jeho jeviště ji mnozí pamatují jako Erži v Kočičí hře. Ve filmu se objevila nejprve po boku Karla Högera v Měsíci nad řekou, velký úspěch měl také televizní seriál Taková normální rodinka. Jednu z posledních televizních rolí si zahrála v Romeu a Julii na konci listopadu, roli, kterou žila i ve skutečném životě, když se po ovdovění , téměř na sklonku života, provdala za svou španělskou lásku. Její syn Václav Vydra pokračuje v rodinné tradici (herec. dynastie Vydrů) na prknech Divadla na Vinohradech. Tato skvělá herečka a elegantní dáma zemřela 21.1.1983.

---

Včera, tedy 12.června oslavil kulaté narozeniny malíř, kreslíř, grafik, ilustrátor, karikaturista, kostýmní výtvarník, ale také humorista, sběratel "mozkových pokrývek" a především přítel dětí a zvířat - ADOLF BORN. Adolf Born se narodil r. 193O v Českých Velenicích, dětství už prožil jako "Nuselák". V letech 1950-1953 studoval na VŠUP v Praze u prof. A.Salcmana, C.Boudy, K.Lidického a v letech 1953-1956 na AVU u prof. A. Pelce. Prvních výstav se zúčastnil již v r. 1958. Nejdříve se s ním setkali asi čtenáři časopisů a knížek, karikatury a vtipy se objevovaly v Dikobraze, ilustrace provázely děti (mě tehdy jakbysmet) při četbě Ohníčku a mnohých dalších, svými ilustracemi dotvořil přes 2OO knih (Osobně jsem se nad nimi bavila naposled při čtení povídek Ivana Krause.). Podílel se na tvorbě animovaných filmů, jichž má na kontě kolem sedmdesátky, kdybychom to brali tak, že co rok to film, a že rok není u výroby kresleného filmu nijak dlouhá doba, musel by začít s animacemi už jako nemluvně. K nejznámějším asi patří postavičky žáků Macha a Šebestové, které na nás mluví perfektně padnoucím hlasem Petra Nárožného. Jeho obrazy a především litografie visely již na mnoha výstavách u nás i ve světě a stále visí v soukromých i veřejných sbírkách. V jeho obrazech je vždy patrný humor a sympatie ke všemu živému, které si to zaslouží.
Adolf Born je také znám svými nekompromisními výroky na adresu těch, jejichž sobeckost a nepřátelství vůči ostatním živým tvorům znepříjemňuje nebo dokonce ničí život na naší planetě:

"A já si myslím, že lidi, který nemaj rádi zvířata, jsou nebezpečný k lidem. Protože ten vztah ke zvířatům určuje i vztah k lidem. Takže, kdo nemá rád zvířata, nemá rád lidi a ať jde do háje."

"Zvířata jsou hezčí a jednají ušlechtileji. Považuji je, na rozdíl od lidí za seriózní obyvatelé této planety."

Jeho přátelé a obdivovatelé to potvrzují:

František Nepil:
"Vím bezpečně, co mě k obrázkům Adolfa Borna přitahuje, Je to vědomí, pospolitosti a družnosti mezi vším živým, je to vědomí, že na nich nenacházím převelkého rozdílu mezi lidmi a animály, a to ani v jejich podobě, ani v jejich vnitřním životě."
"Na obrázcích Adolfa Borna se o tuto Zemi dělí všichni se všemi. Anebo přesněji řečeno - na jeho obrazech Země hostí lidi i bernardýny, a ty, kdo jsou dílem těch a dílem oněch, proto je Zem veselá a živá, proto je dobře být na světě stvořeném takto, na světě, kde nikdo nikomu toto právo neupírá a kde nikdo nikoho z této radosti nevyřazuje."

Miroslav Horníček:
"Kdybych měl lidstvu vybrat obraz ráje, vyzval bych A.Borna k provedení návrhu. Protože ráj bez humoru si nedovedu představit. A kdyby byl Bornův návrh přijat a někde realizován, začal bych konečně žít cnostně, abych měl na pobyt v něm nárok."

Přejme Adolfu Bornovi ještě mnoho let v dobrém zdraví, plných skvělých nápadů a myšlenek. A nám to, aby je mohl ještě dlouho realizovat, aby nám stále ukazoval, jak by mohl být svět hezký, kdyby každý jen trochu chtěl.

Chceteli se potěšit jeho obrázky - TU JSOU

zo

---

Malý velký princ
29.6. je to právě 100 let, co se narodil slavný spisovatel, letec Antoine de Saint-Exupéry ( cel. jménem Antoine-Jean-Babtiste-Marie-Roger de Saint-Exupéry. Studoval nejdříve na námořní škole, odtud přešel k vojenskému letectvu. Později létal jako pilot různých leteckých společností a exotické linky do Afriky a Jižní Ameriky mu přinesly spoustu námětů, které promítal do svých knih. Jako nadšený letec se pokoušel o různé rekordy, při kterých několikrát havaroval. Po vypuknutí 2.světové války si "vybojoval" vstup do letectva, kam ho pro jeho věk již nechtěli přijmout, jeho lety i život skončily sestřelením 31.7.44. Jako spisovatel je všem známý především svou filozofickou pohádkou Malý princ.
Další díla jsou více ovlivněna letectvím, prvotní je však myšlenka na zachování mravních hodnot přetechnizované společnosti. Kromě nedokončené Citadely napsal romány Noční let, Země lidí, Válečný pilot, Pode mnou země, Kurýr na jih a Dopisy rukojmímu.
"Což už jsi zapomněl, že podmínkou štěstí je, nikdy štěstí nehledat?", to byla otázka pro Malého prince, ale zkuste si ji položit také.

---

26.6. je to už 20.089 dní, tedy 55 let chodí po tomto světě publicista, scénárista, překladatel a přední český sci-fi spisovatel
Ondřej Neff
Pro milovníky přesných informací: Ondřej Neff se narodil 26.6.1945 v Praze. Vystudoval Institut osvěty a novinářstí, který ho ověnčil titulem PhDr. V začátcích pracoval jako fotograf, později se stáhl do divadélka Albatros, kde pracoval jako promítač a osvětlovač, když nedošel ani tady klidu, stal se z něho propagační pracovník OD Kotva, ani to se neukázalo jako šťastné "nerudé" řešení, a tak zakotvil jako fotograf v ÚLUV. Později působil jako redaktor Mladé fronty, kde jedenáct let vedl rubriku pro fotoamatéry, po revoluci byl redaktorem Mladé Fronty Dnes, šéfredaktorem Ikarie, se kterou dále spolupracuje.
Na Internetu se "zviditelnil" Neviditelným psem, tento deník začal svou činnost 23.4.96 a patřil k prvním svého druhu u nás a stále patří k nejčtenějším. Z tisíce přístupů v prvním čtvrt roce působení se vyšplhal do roka počet až na 5000 denně, což je číslo zanedbatelné proti dnešku, kde stav počítadla narostl na 10 000 000 návštěvníků. Ve stejné době se stal také redaktorem Softwarových novin. Od loňského roku ještě vede stránky věnované fotografii DigiNeff. Internet chápe jako stav absolutní svobody, která mu dovoluje absolutní nezávislost na komerčních faktorech, kde ovšem svoboda by měla být přímo úměrná odpovědnosti, možná proto o něm mluvil již dříve jako o předčasně narozeném dítěti 21. století.
Oproti klasickým (papírovým) novinám, kde šlo především o vyprodání denního nákladu, a kde ke své nelibosti dostával pochvalné dopisy i od takových lidí, kteří mu připravili deprimující poznání, že může oslovit i blba, je internet místem komunikace, který díky rozměrnosti, časem vyselektuje jen takový okruh trvalých čtenářů, kteří jsou s autorem naladěni na stejnou vlnovou délku. Svoboda projevu, zatím na Internetu téměř bezbřehá, usnadňuje zhostění se úkolu každého nositele kultury, tedy zápasu s blbostí, který tu stále je, tak jako jeho nositelé.
Současnost vidí jako epochu rozmanitosti, a věří v její respektování. Věří, že lidé budou schopni akceptovat myšlenky druhých, věří, že zmizí nacionalismus díky rozmetání hranic skutečných států celosvětovým komunikačním pokrytím. Věří ve svobodu myšlenky a jejího uchování, že nebude mít divadlo navrch před filmem, kniha nad CD atd., že si každý najde svou platformu žití i mysli a nebude znásilňovat mysl ostatních konzervativním klišé.
Jako překladatel se nám vryl do paměti Hvězdnými válkami.
Spisovatelská činnost je bohatší, na svém kontě má zhruba tři desítky knih. V roce 1978 vydal s V.Kováříkem prvotinu "Holky se perou jinak", následovala literárně historická studie "Podivuhodný svět Julese Verna", v roce 1980 následovala sbírka fejetonů "Klukoviny a tátoviny" a v roce 1981 "Tajná kniha o fotografii", pak už byla cesta otevřená fantazy literatuře, nejdříve to byly dějiny české sci-fi "Něco je jinak " z r. 1981, po nich následovaly vlastní sci-fi projekty, román "Jádro pudla" a povídková sbírka "Vejce naruby" . Ondřej Neff se ve svých knihách a článcích představil nejen jako autor sci-fi, ale i jako futuristický vizionář a spousta vizí, které v nich předpověděl, samozřejmě na základě svých bohatých znalostí z toho či onoho oboru, je buď dnes samozřejmostí nebo se na jejím rozšíření usilovně pracuje. Věci tak futuristické no, přiznejme si spíš utopistické a někdy až úsměvné, jako Světová Pochva a Penis, na které se lidé v povídce připojovali pomocí speciálního aparátku a nepotřebovali tudíž k sexu žádného fyzického partnera, nejsou dnes díky elektronickému přenosu ničím tak nemožným, naopak, na podobném principu pracuje FuckU-FuckMe, který "uspokojuje" partnery, kteří se chtějí milovat přes internet.
Podobně se naplňují jeho teorie ohledně politiky a ekonomiky. Ty už k úsměvu nejsou, třebaže je to často pěkná šaškárna.
Sympatická je teze o neplacení daní, ta se již dnes stává skutečností, pokud nakupujete po internetu třeba software. Objednáte si ho u firmy v zahraničí, jim zaplatíte a produkt si stáhnete přímo z internetu, svému státu už neplatíte nic, ani daň z přidané hodnoty, ani clo.
K jedné z vizí, kterou je dnes často slyšet, zůstává skeptický, jde o globální společnost, jakou by měla být např. Evropská unie. Bude existovat globální hospodářský systém, který vezme moc místní politice jednotlivých států, ale ty budou stále fungovat, přotože bez jejich podpory a především zákonodárství by nefungovaly systémy globální ekonomiky. Proč? Protože jeho povinností je dlít nad bezpečností a stabilitou historicky svěřeného území, to za něj žádné mamutí nadnárodní firmy dělat nebudou, naopak očekávají, že bude chránit jejich majetek na tomto území.
O tom, jak vidí budoucnost naší republiky svědčí román "Ultimus". Pojednává o koncentráku na Měsíci, který je posléze zrušen, muklům ani dozorcům se už nic nechce měnit, a tak dobrovolně zůstávají na svých místech a vše funguje jako dřív. Román napsal ještě za totality a tak si myslel, že už nebude aktuální k vydání, záhy zjistil, že se našinci začínají chovat přesně jako lidé z románu.
Poslední kniha "Tma" získala Cenu Akademie SF za rok 98.
V letošním roce byl také uvolen Osobností internetu.
Pokud nezaspí, neopije se, nezešílí nebo se nezastřelí, můžete se s ním denně setkat prostřednictvím Neviditelného psa.

Přejeme hodně zdraví a skvělých nápadů.
DO BUDOUCNOSTI !

---

Jack Lemmon už nemá "kámoše".
V sobotu 1.7. zemřel na srdeční infarkt americký herec Walter Mattau. V prvním dílu jejich společné komedie Dej si pohov kámoši, říkali o jednom známém, kterého přepadla smrt rychle, že to byl klikař, snad se to dá říci i o W.Mattauovi, který před lety překonal rakovinu a smrt ho nyní přepadla stejně rychle, jako jejich filmového přítele.
Walter Mattau se narodil před 79 lety v rodině židovských přistěhovalců z Ruska. Matka se starala sama o něho a jeho bratra, dětství tedy neměl nijak růžové. Později si své původní jméno zkrátil na zapamatovatelné "Mattau" a vydal se na hereckou dráhu, studoval na Dramatic Workshop of New School in the New York City. Debutoval v r. 1948 na Brodwayi ve hře "Anne of the Thousand Days". Později přešel k filmu, kde zprvu hrál bručavé, drsné chlapíky. V tomto období hrál s Jackem Lemmonem ve filmu Podivný pár, který byl remakem na francouzský film Dotěrný chlap s Lino Venturou a Jacquesem Brelem. Najatý odstřelovač (W.Mattau) získá za hotelového souseda neurotického chlapa (J.Lemmon), kterému utekla žena a který se přišel do hotelu zabít. Odstřelovač ho neustále zachraňuje, ne z lásky k bližnímu, ale proto, aby nebyl prozrazen. Dělá mu chůvu, tak dlouho až nesplní svůj úkol. Za dalšího mrzouta ve filmu Štísko byl v r. 1966 nominován na Oskara a Zlatý glóbus. Později hrál především v komediích, častým partnerem mu byl právě Jack Lemmon. Vidět jste ho mohli ve dvou dílech v už zmíněných "Kámošů", jako Alberta Ensteina v komedii IQ, v muzikálu Hello Dolly, ve filmech Kaktusový květ, Na titulní straně, Já nejsem Rappaport, JFK, Zůstat naživu a mnohých dalších. Herectví muže, který o své tváři mluvil jako o baseballové rukavici znají i děti prostřednictvím pana Wilsona z komedie Denis postrach ulice, můžete se s nimi dívat v pátek 7.7. na TV Markíza. Posledním filmem, ve kterém hrál otce třech dcer - Meg Ryan, Diany Keaton a Lisy Kudrow je Hanging Up, v letošním roce produkovaný společností Columbia Pictures.

---

2.července by oslavil 7O. narozeniny český král Rybář - Ota Pavel. Narodil se v položidovské rodině jako Ota Popper. Své prožitky z válečného dětství popsal v románech, z nichž nejznámější jsou zfilmovaní Zlatí úhoři a Smrt krásných srnců, kde se s ním setkáváme jako z nejmladším členem rodiny Prdelkou. Byl nejen spisovatel, ale také novinář a sportovní reportér. Z další knih jsou známé např.: Jak jsem potkal ryby, Syn celerového krále či Cena vítězství. Zemřel v roce 1973 v důsledku duševní choroby.

---