|
Starší články najdete kliknutím na odkaz v pravém sloupci.
II. část - Vývoj lidstva v budoucnosti - existují Kosmické zákony?
Pomineme-li základní tajemství vesmíru, t.j. jeho vznik a přijmeme-li axiomaticky věčnou existenci vesmíru a života v něm, závisel vznik a vývoj života pouze na vytvoření vhodných podmínek. Nebudeme zkoumat, jak dlouho tento proces trval a jakými zákony byl řízen, předpokládejme však, že všechny procesy ve vesmíru jsou cílené a řízené, jinak by v této soustavě nenastal všeobecný chaos. Do tohoto modelu zapadá i vývojová teorie druhů, také jako výsledek řízeného procesu. Konečným cílem vývoje jsou ve hmotné oblasti humanoidní bytosti s vlastnostmi umožňujícími reprodukci - zachování druhu. Je pravděpodobné, že fyzická podoba člověka vznikla na základě osvědčeného modelu vzpřímených bytostí, jako nejvhodnější tvar pro pohyb v různém prostředí. Fyzické tělo je dokonalým mechanismem, schopným růstu, rozmnožování i nutné regenerace, je nositelem nesmrtelné duše, která je energoinformačním elementem, oživujícím materiální tělo. Člověk je podobně jako většina živočišných druhů tvorem společenským, žijícím v párech, rodech, národech a jiných skupinách. Každá skupina vytváří určité kulturní a hmotné statky, jejichž úroveň charakterizuje typ společnosti - civilizace.
Vývoj všech civilizací ve vesmíru se řídí pravděpodobně stejnými základními sociálními zákony v rámci Kosmických zákonů. Jsou totiž platné absolutně, vždy a všude. Tyto zákony jsou zřejmě i zakódovány v energoinformačním poli (morfogenetické pole dle prof. Sheldrakea) a jsou podstatou duševních vlastností každé živé hmoty. Jako informace jsou tedy obsaženy v rostlinách i zvířatech a nevědomě se projevují jako intuice. Zvířata se jimi řídí pudově, člověk má možnost v rámci svobodné vůle se jimi řídit vědomě. Jejich slovní podoba nám byla mnohokrát v minulosti sdělena, příslušníky rozvinutějších civilizací, které lidé nazývali Bohy, bohužel se jimi lidstvo řídilo vždy jen krátce. To je zřejmě důvodem krátkého trvání všech civilizací, na rozdíl od společenství živočišných druhů, která přetrvávají po miliony let, neboť striktně dodržují určitá pravidla. Mnoho autorů se pokoušelo tyto zákony jednoduše a stručně vyjádřit, aby se pak staly základem všech náboženství, kde však jsou vždy přizpůsobeny cílům náboženských vůdců.
Proč se těmito zákony neřídíme, když jsou tak důležité? Kde je chyba? Nepochybně je v nás. Málokdo ze současné lidské společnosti totiž chápe, co je smyslem naší existence ve hmotném těle. Je to právě úplné pochopení sebe sama, pochopení vlastních chyb, vlastní zdokonalení a život podle přírodních zákonů. Lidská duše, jako oživující prvek ve hmotném těle, vstupuje do těla proto, aby se zdokonalila. Země je vhodným prostředím pro tento vývoj. Člověk, jako bipolární bytost, se neustále zmítá mezi dobrem a zlem, dle prvního zákona vesmíru. Svobodná vůle a intuice umožňuje odlišit dobré od zlého a porovnat vše se základními principy, ovšem pouze objektivnímu pozorovateli. Základní cestou vývoje je uplatnění svobodné vůle, s cílem nabytí nových informací, zkušeností a vytvoření nových hodnot. Tak si sami rozhodujeme o své budoucnosti.
I lidstvo jako celek rozhoduje o dalším vývoji na celé planetě. Nedodržuje-li přírodní zákony, dochází ke zhoršení životních podmínek, přírodním katastrofám až k jeho zániku civilizace. Všechny vyspělé civilizace, které obývaly Zemi před touto naší, vždy zanikly! Vývoj tedy probíhá stále ve spirále. Ostatně tento symbol můžeme spatřit na mnoha pravěkých malbách.
Cesta k poznání sebe sama je dlouhá a základním principem sebezdokonalování je poučení se z vlastních chyb a jejich náprava, proto jsou společnosti i jedinci vývojově starší morálně dokonalejší. Neřídí-li se však civilizace zákony morálky, ale zákony ekonomiky, trhu nebo právem silnějšího, neodvratně spěje ke svému zániku. Základní problém u současné společnosti je tedy malá morální vyspělost, což se projevuje ve všech záporných povahových vlastnostech a chování jednotlivců i skupin. Pouze jedinci na vysoké duchovní úrovni snesou srovnání s běžnými členy vyspělých civilizací v Kosmu, na Zemi jsou tito jedinci obvykle považováni buď za duchovní vůdce - guruy nebo za blázny. Tito jedinci totiž vývojově příliš předběhli svoji dobu.
My žijeme nyní v etapě počátku kosmické civilizace, v etapě bojů o vlastnictví, moc a jiné nepodstatné hodnoty. Tato etapa je spjata nepochybně s dlouhodobými periodami vývoje společnosti, trvajícími po tisíciletí, v rámci vlivu znamení Zvěrokruhu, které si jedna generace ani neuvědomuje. Teprve v dějinném srovnání lze tyto etapy odlišit podle typů chování civilizace. Kdybychom se blíže zabývali historií starších civilizací a jejich zánikem, mohli bychom již dávno zjistit, co je pro nás největším nebezpečím. Máme velké štěstí, že nadcházející éra Vodnáře je věkem duchovním, takže předpoklady pro morální pokrok ve vývoji lidstva jsou dány a pokud toho náležitě využijeme, můžeme zamezit blížícímu se konci současné civilizace. Naše civilizace spěje totiž zatím zákonitě k zániku, protože si negativní trend vývoje dosud neuvědomila (až na hrstku příslušníků ekologických iniciativ). Snahou “osvícených” jedinců je ukázat nám správnou cestu. Sami však musíme pochopit, co je správné a řídit se zákony trvale udržitelného života - Kosmickými zákony. Na svobodné vůli lidstva i každého člověka závisí tedy naše budoucnost. Základem je pochopení sebe sama: Kdo jsme, odkud pocházíme a kam směřujeme.
Základní kosmické zákony byly v minulosti již mnohokrát lidstvu sděleny. Nejznámější je křesťanské Desatero Božích přikázání. Mnoho dalších “božských” sdělení najdete v knihách Neala Donalda Walshe “Hovory s Bohem I,II,III”. Základní pravidla pro trvale udržitelnou společnost si můžeme odvodit sami, pokud se poučíme z organizace života společenství včel nebo mravenců, kteří existují již miliony let. Tato pravidla ovšem nejsou dodržována v současné tržní kapitalistické společnosti. Na základě chování současné společnosti spěje naše civilizace k zániku, bez ohledu na to, co říkají politikové. Náprava je možná jen změnou myšlení, stupnice hodnot a chování každého z nás. Těch několik málo procent lidí, kteří si kritickou situaci uvědomují, nestačí na změnu společenského systému. Proto je nutná výchova všech obyvatel již od dětství k vzájemné lásce, úctě a solidaritě. Každý si musí uvědomit, že prospěch pro společnost je i prospěchem jednotlivce - nikoli naopak! Dosáhnout změny myšlení je však úkol dlouhodobý, mnohogenerační a nevíme, budeme-li mít ještě dosti času na tuto změnu. To bude ten konec “starého” světa a začátek nového “zlatého” věku, jak plyne z tisíciletých zákonů kosmu. Dlouhá staletí předpovídaný konec světa nebude zřejmě fyzickou likvidací lidstva, ale duchovním přerodem společnosti. Poslední vývoj nasvědčuje tomu, že se toho dožije ještě současná mladá generace, pokud si uvědomí hrozící kolaps. Jinak má také šanci být poslední generací civilizované společnosti, po níž nastane již jen pád k novému počátku.
článek zaslal Mgr. J. Pavlík
Příště III. díl - Existuje ideální uspořádání společnosti?
Úvodní část - Budoucnost lidstva – možné alternativy.
Začínající 21. století bude zřejmě rozhodující pro další vývoj civilizace na Zemi. Dostali jsme se do konečné fáze vývoje technické, materialistické společnosti, kde se neustále prohlubují rozdíly mezi chudými a bohatými státy, společnostmi i jednotlivci. Diverzifikace jakýchkoli podmínek má vždy za následek vznik revolučního procesu, kdy dochází k zásadním změnám společnosti, o čemž jsme se mohli v minulosti již mnohokrát přesvědčit. V současnosti se kumuluje množství nepříznivých ukazatelů, které budou mít rozhodující vliv na další vývoj civilizace. Optimisté předpokládají, že z nastávajícím věkem Vodnáře se lidstvo více obrátí k duchovním hodnotám, než je současné zbožňování majetku v jakékoli podobě, lidé změní své preference hodnot a ve světě plném lásky, porozumění a vzájemné pomoci nastane nový “Zlatý věk”. Pesimisté předpovídají zánik civilizace, jak se tomu v minulosti již mnohokrát stalo. Prakticky všechny vyspělé civilizace zanikly náhle za podivných okolností a byly nahrazeny novým rozvojem “barbarských” národů. Fantasté a “kontaktéři” předpovídají záchranu lidstva nějakou mimozemskou civilizací, pokud bude planeta Země zničena. Věří, že lidstvo se jednou stane součástí Kosmické konfederace vyspělých planet. Je možné mezi těmito alternativami stanovit prioritu? Jaké jsou nezpochybnitelné negativní vlivy v současnosti?
Je to zejména:
- Přelidnění
- Drancování neobnovitelných zdrojů energie (uhlí, ropa, zemní plyn, pralesy, rudy atd.)
- Hledání nového zdroje elektrické energie (Slunce, přírodní síly – vítr, voda, geotermální zdroje, magnetické pole, gravitace)
- Nedostatek pitné vody
- Globální oteplování
- Nové choroby, způsobené zmutovanými viry
- Nasycení trhu vyspělých zemí
- Nedostatek potravin a zboží v rozvojových zemích
- Náboženské a jiné ideologické války
- Vydírání ropnými aj. monopoly v procesu globalizace
- Zbrojení se stále dokonalejšími zbraněmi
- Celosvětové rozpory a nerovnost zákonů, potlačování lidských práv v zájmu jednotlivců a států
- Absence bezplatného systému pomoci rozvojovým zemím
- Problém migrace obyvatel z rozvojových zemí a z míst přírodních katastrof
- a mnoho dalších vlivů
Pokusme se nastínit možnosti vývoje v některých oblastech, jak předpovídají různí autoři: publicisté, filosofové, prostí lidé, astrologové, jasnovidci, lidé v hypnotické progresi, kontaktéři aj. Lze vůbec předpovídat budoucnost? Na jak dlouho, s jakou přesností a kolik je možných předpovědí? Listujete-li prognostickými předpověďmi starými 20 a více let, lze konstatovat, že téměř nic se přesně nesplnilo. Převládají prognózy příliš optimistické – po roce 2000 jsme již měli létat na Mars, měli žít ve všeobecném blahobytu (komunismu) a mít vyřešen problém smrtelných onemocnění. Nejpřesněji se splnily předpovědi, týkající se technických zařízení, nejhůře dopadl odhad vývoje společnosti v oblasti sociální, politické a kulturní. Přesto se zdá, že veškerý vývoj podléhá určitým pravidlům, pouze jeho dynamika a směr se občas nepředvídatelně mění. Nebo pouze neznáme zákony vývoje a proto je budoucnost pro nás překvapením.
Máme nějaké možnosti porovnání s vývojem předchozích pozemských civilizací? Máme pro to dostatek informací? Existovaly civilizace o nichž se nám nedochovaly žádné informace nebo jen informace “vědecky neověřitelné”? Existují ve vesmíru podobné civilizace? Jaký byl jejich vývoj? Vyvíjejí se všechny civilizace podle stejných zákonů a podobně? Na tyto otázky existuje bezpočet různých odpovědí. Abychom zúžili počet možností, stanovme si základní pravidla (axiomy), podle nichž vývoj probíhá. Jediným kritériem zde bude logika a jediným cílem trvale udržitelná společnost.
Základní vnější podmínky civilizace jsou:
- Planeta s vhodným životním prostředím pro lidský druh
- Přírodní zdroje potravy a surovin
- Vnitřní podmínky (stanovuje si je sama společnost) jsou:
- Technický a kulturní rozvoj, technologie využití přírodních zdrojů
- Společenské a státní uspořádání
- Počet obyvatel území, státu, planety
- Společenská pravidla a zákony, způsob ovlivňování chování lidí
- Úroveň vzdělání, zdravotnictví a státního zřízení (péče o obyvatelstvo)
- Mírové soužití obyvatel planety, vzájemná pomoc, solidarita a spolupráce
- A mnohé další nespecifikované vlivy.
Je zřejmé, že konečným cílem bude dosažení rovnovážného stavu, kdy budou v souladu zdroje surovin a spotřeba, budou uspokojovány všechny základní životní potřeby obyvatel, t.j. zajištění obydlí, výživa, zdravotní péče, vzdělání, kultura apod. Každé vychýlení od rovnovážného stavu má za následek snahu systému, tento stav obnovit, což lze potvrdit téměř ve všech přírodních jevech. Rovnovážný stav je možné považovat za stav stabilní, nerovnovážný je labilní. Je však rovnovážný stav příznakem stagnace? Nikoli, pouze požadavky a možnosti je nutné posouvat stejným způsobem na vyšší možnou úroveň – dle vnějších a vnitřních podmínek civilizace. V tzv. dynamicky, ale přesněji řečeno chaoticky se rozvíjejí kapitalistické společnosti sice je rychlejší technický vývoj, ale podstatně zaostává vývoj společenský. Nejedná se o humánní společnost s vyspělou morálkou. Antagonistické rozpory tak narůstají až do bodu kolapsu celé společnosti a návratu k počátečnímu stavu. Jak tomu zabránit? Pouze promyšleným řízením společnosti na základě všeobecně platných přírodních zákonů, jimiž se řídí i společenství rostlin a zvířat, přetrvávající miliony let. Lidská civilizace existuje řádově jen desetitisíce let, řádově tedy 100-x méně, vesmír miliardy let. Je logické, že vesmír se řídí dokonalými pravidly, trvá-li tak dlouho. Nezvěme tato pravidla “Kosmické zákony”. Pochopitelně se netýkají jen kosmických těles, ale i všeho živého.
Jaké jsou Kosmické zákony pro vývoj civilizací vyplývá z následujících kapitol.
článek zaslal Mgr. J. Pavlík
Příště II. díl
Vývoj lidstva v budoucnosti - existují Kosmické zákony?
Ukecanej počítač.
Potřebujte aby na vás nebo na vašeho psa (za předpokladu, že umí anglicky), počítač mluvil? Není nic jednodužšího. Stáhnětete si ReadPlease 2000.
Jeho autor prezident kanadské firmy MoneyTree Sofware Company McCormack, jej napsal pro svého otce, který po vážném očním onemocnění, nemohl číst. Proto se začal zajímat o vhodné řešení, na trhu ho nic neuspokojilo. Co jednodužšího se nabízí? Prostě si potřebný program napsat. Vytvořil program, který převáděl naskenovaný text do zvukové podoby.
Protože výsledek dopadl velmi dobře, začal se tomuto oboru věnovat hlouběji a když viděl, co pro jeho otce ReadPlease znamená, rozhodl se jej poskytnout zdarma i ostatním.
Používají ho např. zrakově postižení, němí nebo dyslektici. Hodí se však i pro běžné funkce např. výuku angličtiny aj. Dokáže číst webové stránky, e-maily nebo jakýkoli text z obrazovky a to přirozeně znějícím hlasem, který nemá nic společného s monótoně znějícím robotickým zvukem, který známe z filmů. Je možné si vybrat mezi čtyřmi různými hlasy.
A co na to uživatelé? Jeden za všechny.
Ztratil jsem schopnost mluvit po několika mozkových mrtvicích před 12ti lety, ale s ReadPlease mohu opět telefonovat.
A co to všechno přinese p. McCormackovi? Obrovskou reklamu, neboť v lednu 2000 navštívilo jejich webové stránky www.readplease.com více než 60 000 návštěvníků z 95 zemí, kde upozorňuje na další placené produkty společnosti jako ReadPlease NetPro a jiné. Především proto si může dovolit uvolnit základní verzi pro širokou veřejnost. Inu dobře mu tak, přejme mu to, protože volný program pomůže spoustě lidí, ať už zdravotně postižených či nikoli.
Nový Mini Cooper je vlastně BMW
Každému, kdo se trochu o auta zajímá, se při vyslovení Mini Cooper vybaví sympatické malé autíčko, které ovládlo nejen celé Britské ostrovy, ale i velkou část Evropy. Ostatně , kdo se podívá na skeče Mr. Beana má velkou pravděpodobnost, že se s tímto vozítkem setká.
Na Mezinárodní automobilové výstavě v Paříži v září 2000 jste si určitě všichni "prohlédli" stánek BMW, kde byl tento malý velký vůz představen.
Oficiální seznámení veřejnosti s autíčkem po "omlazovací kůře" proběhlo v minulém týdnu na motoshow v Birninghamu. V rámci reklamní kampaně se Mini objevilo na všechny možné způsoby, jako dětská hračka, dětské vozítko, objevilo se na perech, textilu i jako miniruksak. To už je mini na druhou!
Mini je nezávislá značka uvnitř infrastruktury BMW, a jako taková sídlí v Britském Oxfordu.
A teď něco o něm.
Mini bude nabízen ve 14 barvách s černou a nebo bílou střechou.
 
Patnácti palcová kola jsou jako standardní výbava, avšak za příplatek si můžete vybrat mezi šestnácti nebo sedmnácti palcovými hliníkovými koly v bílé nebo stříbrné barvě.
Na palubní desce uprostřed je dominantou tachometr se sdruženými přístroji.
Volant a sedadlo je nastavitelné podle řidičovy výšky a tělesných proporcí.
Zadní lavice je v polovině dělená, takže zavazadlový prostor, lze zvětšit variabilně podle potřeby a obsazení.
Dveře mají široký úhel otevření.
 
Celé to pohání16ti-ventilový čtyřválec 1.6-litru.
Převodovka je ruční a na přání je možno zvolit automat.
Kotoučové brzdy s ABS jsou ve standardní výbavě vpředu s dutými kotouči.
Přední a postranní airbag pro řidiče a spolujezdce v základní nabídce.
Tak co? Také si ho půjdete hnedle koupit?
Tom
Nový koncept vozu Ford 24.7
Designéři Fordu si hráli, co se jim podařilo tentokrát?
 
Vůz 24.7 je navržen jako rodinný, ale zároveň je možno jej operativně přizpůsobit potřebám jednotlivých členů rodiny. Ruší tak hranice mezi tradičním rodinným vozem, sportovním vozem či vozem užitkovým. Klasická přístrojová deska je nahrazena promítací fólií v tmavě šedé barvě s vysokým kontrastem, na které se po nastartování objeví všechny důležité ukazatele a ještě mnohem víc. Podle J.Mayse, viceprezidenta design studia Ford, jde o úplně nový způsob využití vozidla.
Nejde jen o přepravu z místa na místo, ale o "přepravu v čase". Díky výběru funkcí, které zahrnují rychloměr, stav oleje, palivoměr, GPS - mapa, internet, e-mail, mobilní telefon, CD a audio přehrávač, rádio a hodiny, videotelefonu (kamera umístěná nad zpětným zrcátkem snímá vnitřek vozu), lze dokonale využít čas strávený na cestě. A nejen to, rodiče takto mohou zůstat spojeni se svými dětmi doma a po celou dobu jízdy je vlastně hlídají. Nejdůležitějším na celém systému je ovládání hlasem, při kterém se řidič může maximálně věnovat jízdě.
Obrazový displej VAS dá každému řidiči možnost přizpůsobit si přístrojovou desku aktivováním příslušných ikon.
Řadicí páka je nahrazena voličem řazení, rychlost se mění pouhým zmačknutím tlačítka.
Jednoduchá linie karoserie geometrických tvarů vychází ze sériového Focusu. Je čtyřdveřová, dveře se stejně jako u konceptu 021C otevírají proti sobě, čímž zvětšují prostor k nastoupení. Luminiscenční diody namísto běžných halogenů ve světlech by měly mít stejnou životnost jako celý vůz a spotřebují jen zlomek energie tradičních halogenů.
Postranní zrcátka byla nahrazena snímacími kamerami, které zprostředkují řidiči panoramatický výhled na obrazovém displeji "přístrojové desky". Sedmnáctipalcová šestipaprsková kola z lehkých slitin, pneumatiky Goodyear 245/50R-17.
Po odemčení vozu se rozsvítí příjemné teple žlutavé osvětlení.
Skořepinová sedadla ve tvaru mušle s hliníkovým rámem jsou potažena béžovou kůží.
Podlaha je zakrytá kaučukovou rohoží s unikátním vzorem náhodně se střídajících kruhových tvarů v sytě žluté barvě.
24.7 je poháněn dvoulitrem Zetec I-4, konstruovaným pro Ford Fokus.
Tom
Bezpečná barva?
Minulý článek přinesl poznatky, jak zvýšit bezpečnost uvnitř vozu. Dnes si povíme o bezpečnosti vnější. Respektive o barvě.
Auta stejně jako šaty mají své módní barvy. Jsou však vždy bezpečné?
Každým rokem se prodávají auta s jinou módní barvou. A v různých zemí je často jiná. Záleží také na značce, žlutý rols a žlutý fiátek nejsou to samé. Hitem byla už lecjaká. Nejmenší zájem je o šedou, černou objednávají už jen oficiální instituce a občas nějaký snob. Jaká je ta nejbezpečnější?
Firma Mercedes vypracovala "index viditelnosti" barev. 100% - nejlepší viditelnost. Že to zamíchalo s obecně hlásanými "pravdami", Vám ukáže následující tabulka.
| barva | viditelnost v % |
|---|
| bílá | 88 |
| slonová kost | 77 |
| žlutá | 70 |
| písková | 50 |
| pomerančová | 47 |
| pastelově šedá | 46 |
| pastelově modrá | 43 |
| béžová | 38 |
| jasně červená | 38 |
| jasně zelená | 36 |
| středně červená | 23 |
| topasově hnědá | 10 |
| temně zelená | 6 |
| černá | 5 |
| tmavomodrá | 4 |
A jakou barvu má Vaše auto?
Tom
Jak rychle lze umřít při stokilometrové rychlosti?
Co se děje prvních devět desetin sekundy po havárii?
Jaké jsou nejčastější příčiny úrazu při havárii vozu?
Kromě nemocí jsou to stále auta, která drží prvenství ve statistikách příčin smrti.
Nejvíce dopravních nehod zapřičiní argeresivita a alkohol za volantem.
Co se děje při nehodě uvnitř vozu?
Nejčastější úrazy vznikají při vymrštění ze sedadla (u nepřipoutaných osob) nárazem o části uvnitř vozu:
náraz na přední sklo-hlavou, rukama či nohama a jeho následné proražení,
o sloupek karosérie (tady připoutání nepomůže),
střechu (i tady je náraz možný při připoutání, záleží hlavně na výšce osoby),
volant,
přístrojovou desku
a především přidané vybavení-držáky na kolu, notes apod. (od neautorizovaných výrobců či dokonce domácí výroby).
Další velké procento úrazů způsobují některé volně ležící předměty uvnitř vozu:
lekárnička, kniha apod. umístěná volně pod zadním oknem při nárazu, působí jako hozený kámen do týla spolujezdce,
deštník se zase mění v bodnou zbraň,
kanystr s benzínem pod nebo za sedadlem je časovaná bomba.
Podle statistik k nejvážnějším zraněním dochází není-li řidič či spolujezdec připoután bezpečnostním pásem, nebo když není auto vybaveno airbagem. Ovšem bezpečnostní pás, který nelze snadno uvolnit udělá z osoby ve voze zajatce, který neunikne před požárem nebo potopením vozu.
Při nárazu auta do pevné zdi při rychlosti 80 km/h je výsledek stejný jako kdyby spadlo z desetipatrové budovy.
Jak to vypadá při nárazu ve 100 km/h není-li řidič připoután?
První desetina sekundy: Přední nárazník se bortí.
Druhá desetina sekundy: Kapota se zdvíhá, bortí se a naráží do předního skla, zvedají se zadní kola a točí se naprázdno. Přední blatníky naráží na překážku. Řidič se pohybuje uvnitř vozu původní rychlostí dopředu, kosti v kolenou začínají praskat.
Třetí desetina sekundy: Řidič je zdvižen ze sedadla, horní část těla se vztyčuje, zlomená kolena narážejí na přístrojovou desku, rám volantu se pod tlakem rukou ohýbá.
Čtvrtá desetina sekundy: Předek vozu je zdemolován, zadek vozu se ještě pohybuje rychlostí 55 km/h. Stejnou rychlostí se teď pohybuje řidič.
Pátá desetina sekundy: Tlakem rukou na volant se hřídel ohýbá do téměř svislé polohy, řidič na ni naráží hrudí. Věnec volantu drtí hrudní koš, dochází k poškození vnitřních orgánů.
Šestá desetina sekundy: Kostra vozu se ohýbá. Řidič naráží hlavou do předního skla. Zadel vozu dopadá na silnici.
Sedmá desetina sekundy: Karosérie je zdeformovaná, otevírají se dveře. Řidič upadá do bezvědomí.
Osmá desetina sekundy: Sedadlo se odtrhuje a letí dopředu, přiráží řidiče na věnec volantu.
Devátá desetina sekundy: V této chvíli je řidič mrtev.
Možná se před jízdou vyplatí zopakovat si toto devatero.
Tom
Perpetum Mobile
 
Perpetum Mobile má být, jak asi víte stroj věčného pohybu. Podle vědců i podle našich představ je to neuskutečnitelné. Jaké by asi mělo mít rysy? No, na začátku by asi neměl být složitý, protože čím je složitější, tím je větší šance, že se objeví zádrhel. Vemte si na příklad včelí hnízdo a přitom za určitých podmínek pracuje stále. Když nevymřou na zimu nebo na hlad, či je někdo nezabije, tak se tam rodí stále nový jedinci, kteří pomáhají přežít. Perpetum by mělo mýt nějaký obyčejný pohon, který se nevypotřebuje nebo se obnovuje, třeba voda, pokud nevyschne nebo nezmrzne, tak proudí dál. Závěrem chci říct, že Perpetum Mobile je asi vážně neuskutečnitelné, ale jde se mu aspoň přiblížit a když ne teď, tak za další léta určitě.
Tady je pár odkazů:
http://www.upv.es/laboluz/glosario/perpetum.htm
www.supernet.com.pl/ted/perpetum.htm
příspěvek zaslal Dan
Ford pro pořádkumilovné hospodyňky?
Nová studie Fordu od australského designera Marca Newsona musí udělat radost těm,
kteří tak rádi skládají věci do "komínků", prostě milují pravoúhlý pořádek. Proč je Ford O21C tím pravým? Má totiž místo kufru šuplík!
V turínské karosárně GHIA vznikl pod Newsonovým vedením nový prototyp vozítka 2O. století. Všem, kteří byli zvyklí potkávat na ulicích trabantíky je bude nový fordík zřejmě asociovat. Ale to jen v prvním momentě. Jak by si asi mlaskali majitelé těch prvně jmenovaných, kdyby jejich "bakeliťáky" měli všechny ty vymoženosti tohohle retro autíčka.
Linie karosérie jsou vcelku klasické, jsou jakýmsi odleskem přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Dveře se však otvírají proti sobě, kufr je vlastně zásuvka, reflektory tvoří vpředu i vzadu celoplošný display.
Uvnitř vozu je také všechno trochu jinak. Otočná sedadla zajišťují lepší nastupování a vystupování z vozu, místo obvyklé stropní lampičky tu září strop celý. Palubní deska opět v retro stylu, nicméně v osobitém zpracování designéra.
Vůz má automatickou převodovku, pohání ho šesnáctistovka o síle sto koní, pneu Pirelli.
Kam se belháš techniko?
Pomóóc. Byl jsem dotlačen opět ke klávesnici, abych pro Vás zplodil nějakou tu techniku (Skutečně se nenajde žádný technicky erudovaný šílenec, který by chtěl tuto rubriku obohatit?). A už dost nářků, máte, co jste chtěli, ale musím předeslat, že to píšu na chatě a pouze z hlavy, takže dnes nebudou, žádné odkazy ani obrázky, pokud nějaký nespáchám sám.
Jako dnešní téma jsem si vybral spalovací motory.
Častokrát, dokonce i v odborné literatuře jsem se setkal s označením "motory výbušné" a měl jsem chuť opravdu vybuchnout, protože je to režim v motoru nepřípustný, ba naopak všemi prostředky potlačovaný. Je to to známé klepání a zvonění, když motor škemrá o podřazení.
Čtyřdobý zážehový motor má účinnost pouze 20 - 30%, zbytek se ztratí při přemahání tření a jako tepelné ztráty. Tomu se návrháři snaží předejít řadou řešení jako je např. adiabatický proces, kde pokryli píst a vnitřní povrch válce keramikou, která má velký tepelný odpor, čímž je možné snížit nároky na chlazení a zvýšit teplotu uvnitř spalovacího prostoru. Jenomže keramika /mrška jedna/má jinou tepelnou roztažnost nežli kov, proto na dně pístu tvoří pouze destičku, která je dilatační vrstvou oddělena od pístu.
Další z řady možných řešení je úprava sacího a výfukového traktu, tady si musíme uvědomit, že doprava čerstvé i vyhořelé směsi je děj dynamický, takže směs se svoji setrvačností pohybuje i potom, co ji píst přímo ovlivňuje a tady se otvírá možnost jak dostat do válce více směsi a lépe připravenou k hoření. Např. časováním ventilů, kde se v poslední době často používá jiné nastavení pro nízké otáčky a velké zatížení, počtem ventilů a povrchem a tvarem sacího potrubí, kde poslední dobou dominují plasty, které umožňují lepší tvarovatelnost, hladší povrch, který snižuje tření a nežádoucí víření a v neposlední řadě též tepelnou izolaci, která má zejména vliv na srážení paliva na stěnách při studeném startu. Sací potrubí se osazuje rezonanční komorou, která využívá kmitání sloupce vzduchu nasávaného jednotlivými válci k lepší bilanci sání a sjednocuje délku sacích trubic k jednotlivým válcům, tady se také používá zdvojené potrubí, kde v nízkých otáčkách se otvírá kanál s menším průřezem a kratší délkou pro lepší plnění. Samozřejmě i tady je verze pro osazení karburátorem nebo vstřikováním, které lépe rozpráší palivo a dá se lépe dávkovat a časovat. Dnes se již běžně řídí specializovaným mikroprocesorem a pro ovládání trysek se prosazují rychlé solenoidové elektroventily.
Pro lepší promísení směsi se používá např. šroubovice nebo různé deflektory ať už v sacím potrubí nebo přímo ve spalovacím prostoru.
Měl jsem možnost vidět průběh spalování na zkušebním motoru s okénkem ve hlavě válce, kde si člověk teprve uvědomí, že směs nehoří najednou ale prohořívá po zapálení po vrstvách, kde se právě příprava směsi nejvíce odráží. Směs se nejprve zažehne od svíčky a plamen se potom lavinovitě rozšiřuje tak, jak směs píst ještě v kompresním taktu promíchal. Čelo plamene dosáhne ke dnu pístu a nastává pro nás nejužitečnější fáze roztahování plynu a tak chtěný tlak na píst a potažmo dějiny spalovacích motorů.
Jiným způsobem jak dostat více vzduchu do spalovacího procesu je použití jazýčkových ventilů, jsou to vlastně mechanické jednočinné ventily, které propustí vzduch dovnitř, ale nikoli ven. Je to jednoduchý způsob jak řadou ocelových lamel docílit, aby se vzduch nevracel ze sacího potrubí zpět a naopak vytvořil mírný přetlak, ktřerého se využije především na začátku sání, kdy je podtlak vytvářený pístem ještě nízký, tím se dá otevření ventilu posunout mírně dolů před dolní úvrať. Tento trik využívají zejména motocrrosové stroje (nebo rortačního šoupátka).
Dalším hojně využívaným způsobem je přeplňování, ať již mechanickým nebo turbodmychadlem. Turbo roztáčené výfukovými plyny má však v nízkých otáčkách a při akceleraci malou účinnost. To se konstruktéři snaží potlačit např. montáží dvou menších, které reagují rychleji a dají se připojovat postupně. Nato však navazuje řada úprav, jak úpravou kompresního poměru, časování ventilů zapalování, popř. chlazení stlačeného vzduchu (jak známo plyn se zchlazováním smršťuje).
Takže je asi zbytečné připomínat, že úvaha typu "vrazím turbo ze Zetoru do Trabanta a mám Porše" je mírně řečeno zcestná.
Tak to jsme se jen okrajově dotkli tématu primárního zvyšování účinnosti motorů a to se ještě na celkovém výkonu podílejí i převodovka, valivý odpor pneu, aerodynamika,samozřejmě také člověk ať už uvnitř nebo vně vozu a mnohé další faktory.
No myslím, že dnes už Vám v hlavě tepe třicetilitrový osmnáctiválec s přelňováním 2,5x DOHC, takže způsobím zkrat v napájení PC a odeberu se do jiných sfér tortury. Příště si třeba zase hezky poplkáme o něčem jiném anebo budem pokračovat ještě nevím. Takže budiž osud mým dvěma stálým čtenářům milostiv.
Amen.
tom
Podzimní novinka od Forda
ESCAPE
V září 2000 by měl být široké veřejnodti představen nový přírůstek automobilky Ford. Je jím nový Escape XLS a XLT, který je evidentně pokračovatelem řady Explorer. Je to vůz patřící do kategorie pro volný čas.
Escape působí robustním a přesto dynamickým dojmem a je určen především těm, kdo si chtějí udělat příležitostný výlet mimo silnice (tím nemyslím po nehodě).
A teď něco technických informací:
Je to pětidveřový vůz se stálým pohonem na všechny čtyři kola s variabilním ineriérem pro pět cestujících.
Zadní sedadla jsou nesymetricky sklopná a proto je možné zvýšit dle potřeby a obsazení zavazadlový prostor ze 33 m3 až na 63,3m3.
Pro ochranu cestujících jsou k dispozici 2 přední airbagy a 2 boční za příplatek, brzdový ABS (XLT standartně) a protiprokluzový Control-Trac II 4WD Systém za příplatek. Přední sedadla s elektrickým nastavením a výškově seřiditelné úchyty bezp. pásů a nastavitelný volant.
Klimatizace, elekrické ovládání oken a pomocný elektrický naviják jsou standartně k dispozici.
Patnáctipalcová kola se stylizovanými ocelovými ráfky jsou obuta do pneumatik P225/70R15BSW, nebo za příplatek disky z lehkých slitin s 15 nebo 16 palcovými pneu.
motor 2litrový Zetec I-4 16V s 5-ti stupňovou ručně řazenou převodovkou nebo na přání 3 litrový Duratec V6 s 4-rychlostní automatickou převodovkou.
To je zatím všechno co se mi podařilo "vyšťourat" o tomto novém modelu. No nechme se překvapit, co nám přinesou dnové příští
kometa Linear
23.července by měla být, při použití dalekohledu, dobře vyditelná v oblasti mírného a tropického pásu kometa Linear během průletu kolem Země. Bude kolem naší planety prolétat ve vzdálenosti 34 mil. km. Hledat ji budeme moci poblíž souhvězdí Velkého vozu. Kometu objevili astronomové před třemi lety, vypadá jako nepříliš jasná hvězda se slabým ocasem.
Roboti, humanoidi a jiná potvorstva.
 Jak je všeobecně známo název robot "vynalezl" Karel Čapek. Asi by se divil, co všechno si dnes pod tímto jménem představujeme. Jako souhrnný název se používá od technických manipulátorů, přes kuchyňské roboty až po hračky. Na druhou stranu by určitě očekával, že na přelomu tisíciletí se budou po domácnostech volně procházet roboti humanoidi, kteří za nás udělají spoustu otravné domácí práce, ať už se jedná o uklízení, praní, žehlení a jiné "zábavné" činnosti, nebo hlídání dětí. Že tomu tak není, vděčíme především, stále málo propracovanému řídícímu systému. Dnes se výzkum ubírá několika nezávislými směry. A rozhodně se nejedná o vytvoření výše zmíněného robota pomocníka.
Bohužel i dnes, zdá se to být neuvěřitelné, jsou hlavními zadavateli výzkumu především vojenské instituce. Tady se mohou uplatnit v širokém spektru činností, jako např. průzkumné sondy, ať už jako nepilotovaná letadla, různé druhy vznášedel, či malé pozemní jednotky nebo třeba záškodníci, umisťovaní do týlu nepřítele, kde mohou třeba čekat nečinně neomezeně dlouhou dobu a při detekci cizí bojové techniky použít naváděné střely. Tyto systémy mají schopnost vlastního rozhodování, i když mohou být řízeny přes satelitní spojení z centra. Jsou vybaveny blokováním funkcí a paměti při napadení nepřítelem a často i autodestruktivními systémy.
V civilní sféře se o pokrok starají zejména university, často v rámci základního výzkumu. I ony se potýkají hlavně s logistikou řízení. V tomto ohledu se často rozhodují, zda použít pevný program, který by reagoval na všechny podněty a vybral tu nejlepší variantu chování, ale tyto programy jsou příliš velké a odladit je, myslím, není v lidských silách. Proto se některé kolektivy ubírají cestou vložení základní sady instrukcí a používají systém postupného učení metodou omylů tak, jak se učí malé dítě chodit a poznávat svět.
Další možná nadějnou cestou je vytvoření velice odolného robota na principu nikoli digitálním, ale naopak analogového přenosu dat tak, jak jej využívá naše nervová síť. Při zajímavých pokusech tyto robůtci, vyrobení ze zbytkového materiálu, starých walkmanů apod., přežily bez újmy na "zdraví" i zkratování ovládací elektroniky a brutálního zničení některých končetin.
Z mechanického hlediska se o pohyb můžou starat buď klasická kola, pásy, nohy od jedné až po sto, nebo se vznášejí na vzduchovém polštáři, prostě co vývojářova invence dovolí.
K pohonu se používají buď elektromotory, stlačený vzduch /při větším stlačení zamrzá v ovládacích prvcích, proto se zkouší i různé plyny CO2 a podobně/, nebo kapalné látky, které pohánějí písty, turbíny, ale i třeba umělé svaly, které jsou vytvořeny z pryžového vaku obaleného pletivem, které usměrňuje žádaný pohyb a zvyšuje sílu.
Inu roboti se činí jak se dá a budeme se s nimi setkávat stále častěji, ať už v podobě hraček, pomocníků při práci i zábavě, ale i třeba jako obávanných protivníků, kteří se mohou sdružovat do skupin a plně využívat výhody psychosociálního chování /výzkumy chování mravenčí kolonie uplatněné v robotice/.
Ještě jsme se ani zdaleka nedotkli řady zajímavých témat, např. orientace v terénu a.j., proto se v některém z příštích vydání k tomuto tématu vrátím, zatím Vás nebudu už dále unavovat, jen přidám několik zajímavých odkazů.
http://www-robotics.cs.umass.edu/robotics.html
http://www.cs.indiana.edu/robotics/robotics.html
http://home.cfl.rr.com/eaa/RoboticsUnivLabs.htm - rozcestník
http://www.robotics.com/robots.html
http://www.reston.com/astro/robotics.html
| |
