Na výslechu se podílelo pět chlapů od VP, na pohled vypadali na velké siláky a tvrďase, šéfová VP Tereza Schmittová, tvrdá a neúprosná, rozená bojovnice, a Anna Kruchinová, agentka GBO, bojovná a velmi energická.

Když už se vzduch v jeskyni ochladil na 5 °C a zajatcům začala být zima, přísahali, že všechno přiznají. V kanceláři výslechů začal výslech. Ptala se sama šéfová VP a agentka GBO si dělala poznámky a zaznamenávala na diktafon, stejně tak jako jeden chlap z Vesmírné policie. Diktafony měly ve vlastnictví jen VP, GBO a vláda.

"Kdo je váš šéf?" položila svou první otázku Tereza Schmittová.

"Bývalý mexický prezident." Odpovídal jeden z mužů označený značkou 23.

"Kolik má příznivců?"

"Přesně nevím, ale něco mezi osmdesáti a stem."

"Kde na to bere finance?"

"Jeho lidé pracujou na výhodných místech a někteří i u soukromníků."

"Kam poved první útok?"

"Na soukromníky."

"A pak?"

"Na banku."

"Jak?"

"Nejdřív ji přepadne a potom ji zruinuje svojí bankou."

"Kam povede útok pak?"

"Na vládu a Petra Maška. Toho si chce obzvlášť vychutnat."

"Kde chce sebrat zbraně?"

"To opravdu nevím."

"Jak to?"

"Nemám to na starost."

"Co dělá teď?"

"Připravuje bitvu a vyrábí bojové vozy."

"Kdy chce zaútočit poprvé a dál?"

"Pozítří ráno, pak druhý den ráno, a nakonec v poledne ještě ten den."

"Co víš ještě?"

"Že jednu skrýš má vedle vás a i to, kde má tu druhou."

"Ukaž nám to na plánku."

Jeden muž mu okamžitě přisunul provizorní mapu jejich údolí.

"Tady." a zapíchl prst do mapy poblíž vědeckého centra, o kterém věděl v údolí jen málokdo.

"Dobře, napíšeš nám přesně, jak váš šéf chce útočit."

Sice se to chvíli zdrželo, přesto dostal Petr Mašek zprávu o výsledku výslechu. Přesně dvě a čtvrt hodiny po jeho zahájení. Na jeho stole, mimo zprávy napsané na papíru, ležela i audiokazeta. Byl spokojen s výsledkem, ale znepokojovalo ho, co se na něj chystalo, proto hned svolal konferenci, kam pozval lidi z rady údolí. Staré známé i nové neznámé tváře, které nedávno jmenoval do jejich funkcí. Byli tu ministři obrany, financí, obchodu, šéfové GBO a VP. A vše spolu projednávali až dlouho do noci, než se shodli. Když se začali rozcházet, sekretářka Petra Maška tu už dávno nebyla.

***

Bitva začala ráno v osm hodin. Petr Mašek rozjel naplno všechny výrobní továrny šlaaut a dělal z nich bojové.

Petr Mašek se koukl na hodinky. 8:23. Šel směrem k potoku. Stříkací pistole v obou kapsách, ruce na jejich pažbách. Třetí stříkací pistoli měl v náprsní kapse, stejně tak jako paralyzátor. Na pravém boku se mu houpal míčomet a na levém zásobník tenisáků a molitanových míčků. Když došel k lávce, která vedla přes potok, jak si Jan Kruchina, osmiletý bratr agenta GBO Adama Kruchiny hraje na písku na hřišti u potoka. A tak se ho zeptal: "Kde máš mámu, nebo někoho, kdo by tě tu hlídal, Honzo?"

"Nevím."

"Ty jsi přišel sám?"

"No."

"Ty nevíš, že se tu bojuje?"

"Ne."

"Tak radši jdi za chvíli domu, ano?"

"Proč?"

"Protože tu zuří bitva."

"Aha, ale já se umím prát!" řekl skoro pyšně.

"Já vím, ale přeci jen jdi! Ano?" řekl autoritativně Petr Mašek.

"Dobře, já za chvíli půjdu."

"To jsem rád. Zatím ahoj." řekl a šel.

Ušel sotva pár metrů, odbočil, když tu zaslechl křik Jana Kruchiny. Otočil se, tasil nabitý míčomet a skočil zpátky. Ve skoku vystřelil. Minul. Znova vystřelil a tentokrát zasáhl vyjeveného muže mezi oči. Ten se okamžitě zřítil v bezvědomí k zemi. Petr Mašek nabil a řítil se kupředu. Páčku přepnul na mety. Míče z hlavně létaly jak z kulometu. Muž před Petrem Maškem se otočil na Petra Maška a namířil na něj svůj míčomet. Ale to už Petr Mašek mačkal spoušť a tenisáky svištěly vzduchem. Muž před ním se zřítil k zemi. Přestal střílet a rozeběhl se k Janovi Kruchinovi. Byl očividně v pořádku.

"Jsi v pořádku?" ujišťoval se Petr Mašek.

"Ano."

"Tak je to dobrý. Počkej chvíli, radši tě odvedu domu."

"Dobře."

Petr Mašek vytáhl z kapsy vysílačku a řekl: "Policejní oddíl pět k lávce, mám tu dva muže z druhé strany v bezvědomí."

"Dobře, jsme tam do minuty."

Oddíl 5 čítal deseti mužů z VP. Oddíly 1 a 2 měly po jedenácti osobách. Oddílu 1 velela Tereza Schmittová a oddílu 2 její zástupce.

Oddíl 5 přiběhl do 48 sekund a odvedl si zajatce a Petr Mašek vyrazil s Janem Kruchinou domu, hned jak sebral vystřílené tenisáky. To byla výhoda této munice. Nezabíjela a dala se několikanásobně použít.

Když přišli před dveře od jeho jeskyně, Petr Mašek zaklepal. Ozvalo se: "Dále."

Oba tedy vešli a Petr Mašek pronesl: "Vedu Honzu, byl přepaden nepřítelem. V poslední chvíli jsem ho zachránil."

"Díky, jsi hodný." Odpověděla máma Jana Kruchiny.

Petr Mašek se rozloučil a šel.

***

9/16

---

Všechna práva vyhrazena!